Zdravotník Bárta žije mezi pardubickou kavárnou a keňskou nemocnicí

Vystudoval střední zdravotnickou školu a pracoval v urgentní medicíně. Těžko opouštěl nemocniční prostředí, ale na počátku devadesátých let byl jeho rodině vrácen restituovaný majetek, a tak se Aleš Bárta vrátil na rodový statek, nakoupil stroje, pronajal další polnosti a začal hospodařit.

8 fotografií

Medicína mu ale chyběla a tak, že když se z Indického oceánu na konci roku 2014 převalila přes pobřeží vlna tsunami, nakoupil nejnutnější zdravotnický materiál a vyrazil s kamarádkou na Srí Lanku. Už tehdy je zaštítila humanitární organizace ADRA, se kterou spolupracoval i po návratu z Asie. Podpořili ho v plánech postavit a provozovat malou  nemocnici někde v Africe. "Vybrali jsme Keňu, protože já se do té země zamiloval už v devadesátých letech, kdy jsme do téhle krásné země přijeli s kamarádem na první safari," vysvětluje výběr lokality Aleš Bárta.

Po roce příprav odjel s přáteli do Keni. Z hlavního města Nairobi jeli na západ a hledali nejvhodnější místo, až dojeli do staré nemocnice v Itibu. "A tam jsme zůstali. Bylo to ideální místo s vysokou hustotou obyvatel, kteří neměli přístup k lékařské péči. Začali jsme rekonstruovat staré budovy a stavět nové, za první rok jsme ošetřili 500 pacientů, za dvanáct let, co tam jsme 12 tisíc," konstatuje Aleš Bárta.

Operační sál v Itibu|foto:archiv Aleše Bárty

V prvním roce pracoval v nemocnici sám spolu s místním personálem, pak ale dostal nápad zapojit do projektu české lékaře a studenty medicíny a oslovil 3.lékařskou fakultu UK. "Do Itiba jezdí vždy na jeden měsíc a je o to takový zájem, že musíme dělat výběrová řízení, protože všichni jet nemůžou, takovou kapacitu naše nemocnice nemá," směje se Aleš Bárta. Od roku 2008 se v nemocnici vystřídalo 570 českých studentů a 270 lékařů.

Rekonstrukce i provoz nemocnice je financován z veřejných sbírek, charitativních koncertů a sponzorských darů. Aleš Bárta během rozhovoru nedokázal uvést přesnou částku, kterou už projekt nemocnice v Itibu stál, odhadl ji mezi 6 až 7 miliony. "Na naše poměry to není vysoká částka, ale na africké ano. My se výdaje snažíme snižovat i tím, že studenti, kteří k nám přijíždí, si většinu nákladů hradí sami. Platí si letenky, očkování i samotný pobyt, a v konečném důsledku je to stojí kolem 50 tisíc," vysvětluje Aleš Bárta. 

Sanitka v keňském Itibu|foto:archiv Aleše Bárty

V Keňi tráví Aleš Bárta vždy jen část roku, ale v africkém prostředí zůstává i při pobytu doma. Na jaře v roce 2021 otevřel se svým partnerm Josefem Kubáškem v Pardubicích kavárnu a přenesl do ní i kus milované Afriky. Po kamenech mezi květinami stéká malý vodopád, stěny zdobí masajské ozdoby, štíty, oštěpy i náhrdelníky. V této kavárně by s radostí poseděl i slavný cestovatel Emil Holub. 

Poslechněte si celé vyprávění Aleše Bárty, spolu s vysvětlením, proč ho na přání docenta Jana Iserleho navrhujeme na ocenění Pardubického kraje...