Zřícenina hradu Výrov představuje starobylou spanilost Nového Města nad Metují

5. únor 2016
Hradní brána

Když navštívíte půvabné východočeské městečko Nové Město nad Metují, nenechte si ujít krásný výhled na jeho panorama s dominantou novoměstského zámku – věží zvanou Máselnice. Vyhlídku najdete na zřícenině hradu Výrova na skalnatém ostrohu nad soutokem řeky Metuje a Bohdašínského potoka.

Poprvé se hrad připomíná v letech 1483 až 1501, kdy ho získal Jan Černčický z Kácova, zakladatel města. Hrad byl v té době už pustý, ale Jan Černčický jej patrně obnovil, neboť hrad je doložen v náchodské smolné knize v letech 1539 až 1541, a sice jako vězení, kde byli žalářováni nebezpeční zločinci. Hrad stál na skále nad řekou Metují a jeho jádrem byla mohutná věž, chráněná ze západní strany ještě malým hrádkem.

Dodnes se zachoval čtverec zdí původního paláce s kolmými válcovitými otvory pro dřevěnou konstrukci a s hradbou z lomeného kamene. Dochovaly se i zbytky brány s patou pro klenbu a ústupek pro vlastní dřevěnou bránu a s otvorem ve zdi pro závoru. Technika zdiva ukazuje, že hrad vznikl ve 14. století. Nevelké nádvoří je dosud z větší části obehnáno hradbou, jež vyhlíží jako val. Dochoval se také příkop, devět metrů hluboký a osm metrů široký.

Hradní vyhlídka profesora Jana Juránka

Kromě pozůstatků středověké architektury byl jeden z opukových útesů upraven na Juránkovu vyhlídku. Jeho zásluhou bylo Nové Město nad Metují roku 1950 prohlášeno za státní památkovou rezervaci. Každého návštěvníka jistě osloví okouzlující pohled na Český betlém. Básník Jan Neruda totiž ve svých vzpomínkách na město napsal: „Vypíná se na skále pitoreskně jako směle myšlená městečka vánočních jeslí." Možná se právě od té doby město nazývá Českým betlémem.

Poprvé se hrad připomíná v letech 1483 až 1501, kdy ho získal Jan Černčický z Kácova, zakladatel města

V blízkosti Výrova se nachází kaplička zasvěcená Čtrnácti svatým pomocníkům. V jejím sousedství stojí dřevěné Velkopáteční kříže. A jako všechny staré hrady, má i Výrov své pověsti.

O jeho majitelce Gertrudě se říká, že se jí při lovu u Studynek splašil kůň a ona spolu s ním spadla přímo do víru řeky Metuje a utopila se. Jiná pověst zase praví, že přímo na hradě a v jeho okolí jsou ukryté poklady, které hlídá ďábel v podobě černého psa. Pod původní kaplí údajně zase hlídá poklad drak. Pravda je, že koncem 90. let 20. století se tu skutečně našlo několik mincí z doby Karla IV.

Tak jako mnoho míst v tomto koutě Východních Čech se i Výrovský hrad stal dějištěm nedokončeného historického románu Husitský král největšího českého písmáka své doby, Aloise Jiráska.

A jak se k hradu dostanete? Z náměstí Nového Města nad Metují půjdete asi jeden kilometr po žluté turistické značce na Sepský most. Od rozcestníku pod hradem je k Výrovu třeba vystoupat do strmého kopce dalších tři sta metrů po červené značce. Anebo z opačného směru po červené turistické trase od Ohnišova nebo po žluté trase od Slavoňova.