Alan Pajer - fotograf
2. prosinec 2014
Jan Rosák přivítal v Tandemu známého českého fotografa Alana Pajera. Dozvěděli jste například o tom, jak mu určil životní osud jeho dědeček, známý kameraman Jan Roth, i o tom, jak fotil Václava Havla.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, zdraví vás Jan Rosák. Vy už víte, že na řadě v našem vysílání je Tandem. Dnes naproti mně usedl muž, jehož křestní jméno údajně pochází z keltštiny. A přesto, že Keltové svorností či schopností souladu právě neoplývali, tohle jméno se významově překládá jako svorný. No a to jméno se u nás vrylo do známosti možná především díky americkému herci seriálu M*A*S*H Alanu Aldovi. Čili Alan. Francie se pak chlubí jiným charismatickým hercem toho jména, samozřejmě nemám na mysli nikoho jiného než Alana, čili Alaina Delona. I u nás nese toto jméno významná osobnost. A tou je můj dnešní host, fotograf Alan Pajer. Vítám tě, Alane, ahoj.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsem hezky vykreslil, viď, ten původ tvého jména? Tak moje první otázka bude jasná. Proč ti rodiče dali zrovna jméno Alan? Ale s tou odpovědí počkej až po úvodní písničce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je tedy fotograf Alan Pajer. A už jsem říkal, že se ho hned v úvodu zeptám, kde přišel k tomu krásnému křestnímu jménu?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No, musím říci, že v dětství jsem poměrně za to trpěl, protože ještě Alain Delon ani Alan Alda a Alanové nebyli známí a ve škole mě volali ten "jak se jmenuje jako řeznický pes"...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jé.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
A to jméno mělo, myslím si, krásný a romantický původ, protože moje maminka měla přede mnou dva syny, moje dva starší bratry a stále toužila po holčice. A když jsem se narodil já jako třetí, tak mi aspoň dala jméno po sobě, Alenka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jé, takhle je to?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Alan teda. Ona byla Alenka, tak mně dala Alana.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tys nemohl bejt Alenk, tak jsi byl Alan, to je jasný úplně, tak to už, to už je úplně. Tak a tvoji bratři, jeden vím, že je Otakar ...
Alan PAJER, fotograf
--------------------
A další se jmenoval Jan, nyní už bohužel teda zemřelý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aha. No mimochodem byla tady nedávno jako host Monika Pajerová, což je tvoje neteř ...
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Ano, moje neteř.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Právě od bratra Otakara, viď?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Ano, od Otakara.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, abychom to tak trošičku jaksi dali do, do latě. No, ale víš, co jsem ještě opomenul? Kde jsi se vlastně narodil?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No, to je zajímavé, já jsem se narodil v Děčíně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam jste bydleli jako rodina?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No můj tatínek byl celou válku totálně nasazenej a vlastně s otcem Jirky Bartošky je konec války zastihl v Drážďanech a chtěli mermomocí domů, ukořistili nákladní vozidlo a až v Děčíně zjistili, že je plnej dětského oblečení.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je dobrý.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Takže si pořídili pro začátek malý krámek s dětským oblečením. Tak já jsem se narodil v Děčíně, shodou okolností.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Opravdu takováhle shoda okolností.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A tam jsi žil potom dlouho?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No dlouho. Žili jsme tam to Vítězného února a když moje maminka věšela plínky a soudruzi ji vyzvali, že má jít do vítězného průvodu, řekla, že nemá na takovéto hlouposti čas, tak nás Rudá garda druhý den stěhovala na náklaďáku do Bohdanče u Pardubic.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak ale v tom 48., když jsi se narodil, tak vás rovnou vystěhovali.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tys tam, tys tam nepobyl teda příliš, ne, ne, ne.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Nepobyl, já si jako dítě Děčín nepamatuji, pamatuji si na něj až kolem roku 68, kdy jsem se tam získal výuční list fotografa, protože jsem ho chtěl mít. Protože jsem toto řemeslo dělal, tak jsem chtěl mít ty tovaryšské zkoušky a učební obor fotograf byl jenom v Děčíně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Učiliště na fotografa bylo v Děčíně.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
V Děčíně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No ale prosím tě, počkej ...
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Já jsem to udělal teda za rok, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tys vždycky chtěl jako kluk bejt fotografem?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No to je zajímavý, to je moje krásné dětství. Můj dědeček byl slavný kameraman Jan Roth, že jo, Pyšná princezna ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, no.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Anděl na horách a plno slavných filmů.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a bratr taky fotograf.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Taky, no a my jsme jako samozřejmě dědu obdivovali, hltali, od malička nás zasvěcoval a vždycky říkal, budete fotografové, protože kameraman, film, to je závislý na tolika věcech. Na producentech, na penězích, na scénáři, na politický situaci ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To měl pravdu.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Fotograf je svobodný a protože měl dlouholetého přítele, vynikajícího fotografa Josefa Ehma, tak jsem na grafickou školu k Josefu Ehmovi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A dělal pro to dědeček taky něco, aby vás k té fotografii dostal? To znamená třeba, obstaral vám nějaké fotoaparáty ...
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Samozřejmě ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Koupil nám hned fotoaparát VERA, který měl i teda /nesrozumitelné/, v dnešní doba opravdu legrační přístroj, ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to nevadí, ale jsou tací, kteří ...
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No, ale odmala, od 10 let jsem fotografoval a děda jako mi říkal, co jsem dělal dobře, co špatně a tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No. Jsou tací, kteří začínali s Pionýrem, nebo Lubitelem, že jo ...
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No, ano, ano, ano...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Sovětským, tak tos ještě začínal dobře.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Dobře. Jistě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A prosím tě, cos fotil? To mě zajímá, víš, jak jsi se dostal třeba dejme tomu od spolužáků až potom krajinářské motivy třeba?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No mě vždycky jako lákala portrétní fotografie a taky děda byl velký romantik a tak jsme chodili na procházky, fotili jsme přírodu, hlavně třeba nejhezčí počasí podle něho na focení byl podzim, protože byly mlhy, všecko bylo romantický, barevný listí, nebo ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to, že se Alan Pajer dostal k té portrétní fotografii, tak to bych teď mohl doložit takovým ale vopravdu velice svérázným dokladem, přímo příkladem. Protože my jsme se spolu sešli kdysi před léty při práci na takovém albu. Já jsem to album díky Karlovi Čáslavskému jaksi nazpíval a jsou to písničky z mého pořadu Videostop a Alan Pajer mě nafotil v takové velice zvláštní stylizaci, protože to byly písničky vlastně ze starého biografu, tak tys je stylizoval hezky, viď, žes mi nasadil cylindr ...
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No já jsem tě stylizoval tak jako do Oldřicha Nového, že jo, ta doba pro mě byla cylindr, bílá šála ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně tak.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Pléd a to k tomu se hodilo. To se jmenovalo Písničky z biografu a já jsem teda jako písničky z biografu hrál hlavně tyto, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně tak. Tak teď si to můžete poslechnout, jak to dílo vlastně dopadlo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to byla písnička z filmu Advokátka Věra, interpreta necháme stranou, ale toho, kdo se udělal tu krásnou fotku na obalu desky, tak toho mám před sebou. Je to Alan Pajer. Alane, prosím tě, jak to pokračovalo potom s tou tvojí kariérou fotografa?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No moje kariéra, samozřejmě můj sen jako odjakživa, mně se líbily časopisy jako Elle a Vogue a takže jsem tak jako tenkrát byl Raiv klub a tam se dělaly první módní fotografie, ale ty časopisy, v kterejch to vycházelo, jako Vlasta, Květy, nebylo úplně jako, ale byl jsem rád za to, ale vlastně událost těch roků 68 jsem se seznámil s lidma z časopisu Signál, který teda se jmenoval podobně jako časopis německého Wehrmachtu, ale byl to v tý době docela populární časopis ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je zajímavý, to mě nenapadlo nikdy.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
A přinášel, ale já jsem se k tomu Signálu dostal vlastně dvěma cestama. První byla, že v roce, srpnu 68 oni vydávali takový speciální jaksi inkognito číslo a já jsem jim tam dodával nějaké, nějaké fotografie ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsi se z toho portrétního fotografa rázem změnil v reportážního, viď?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No ve válečného...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Válečnýho přímo.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Ale jenom krátce. Já jsem vlastně většinu filmu mi Rusové sebrali, něco jsem dal Honzovi Němcovi když odjížděl a něco jsem nechal v tom Signálu a něco mám doma málo v archivu. Ale potom vlastně shodou okolností tam pracovala moje žena jako bych řekl laborantka, Tondovi Bahaňskýmu vyvolávala jeho slavný fotky z formule 1 a ale když šla na mateřskou dovolenou, tak jsem tam za ní nastoupil jenom, že bych jako a nějak jsem tam zůstal. A protože já jsem tam měl na starosti kulturu a fotil jsem tenkrát se tam vyrábě..., byly slavný ty televizní pondělky se slovenskými herci, že jo a takovýhle věci jsem tam fotografoval ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže jsi fotil třeba v televizních studiích a podobně?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Tá..., no ale hlavně jako jsem tydle ty, dělali jsme s nima reportáže a fotil jsem je doma a tenkrát se všecko fotilo ani ne bleskem, že jo, to se muselo prostě umět nafotit to v tom prostředí, který bylo. A docela mě to bavilo, no, ale do toho přišla tu tuhá normalizace, že jo a vlastně, abych to zkrátil, s fotografií mojí, která tam vyšla, kde já už jsem chtěl odejít a protože mě nutili jít do strany a to jsem nechtěl a nebudu to tady jako, ale prostě mě poslali o, na otevření česko-ruské celnice do Vyšných Hágů a tam byl veliký nápis: Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak. Takže já jsem to vyfotil tak šikovně a voni měli ty velký elpíčka na hlavách, že tam byl nápis: Se Sovětským svazem na věčné nikdy. No a samozřejmě, kdo si toho hned okamžitě všimnul, byla Svobodná Evropa a Jiří Sýkora, který, kterého jsme shodou okolností přes Pavla Landovskýho znal, tak hned hlásil, že jsem vyjádřil mínění celého národa ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to bylo docela pěkný útrum pro tebe, viď?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No během dvou hodin jsem byl ze Svazu novinářů své produkční odborovýho hnutí, no sešup to byl obrovskej, no.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je fotograf Alan Pajer. Jak jsem říkal, je také bratrem Otakara Pajera, který je otcem Moniky Pajerové, která tady byla nedávno a povídala taky samozřejmě o událostech 17. listopadu 89. Tys tenkrát taky byl někde tam kolem toho?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No tam jsme samozřejmě byli celá rodina.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Celá rodina, viď, kolem Albertova.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Já teda shodou okolností přímo jako na tom místě před těma štítama jsem nestál, protože jak mě znáš, jak já vždycky mám ještě kdesi cosi a já jsem shodou okolností v poledne toho listopadu fotil ve Vinohradském divadle pana Hanzlíka s paní Brejchovou a s panem Rackem a panem Dudkem, že jim režim, který trošku povolil, jim dovolil zájezdové divadlo no a já jsem tak jako věděl od Moniky přesně, jak to bude a říkal jsem si, ty, ty projevy si můžu nechat ujít, já se k nim připojím, no, ale samozřejmě už jsem se nepřipojil, protože těch lidí tam bylo víc než čekali a ten režim už jako asi na to byl připravenej, tak vlastně tu trasu uzavíral a já jsem to neustále obíhal a až jsem se dostal na druhou stranu Národní třídy, tam za ty vobrněný vozy s těma sítěma a my jsme jim říkali "blbi z údolí dutých hlav", že jo ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hele, a mohl jsi při tom fotit něco?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No, abych řekl pravdu, já jsem se hlavně tam snažil dostat, jo, ale jak jsem stál tam na tý druhý straně, protože zase oni už asi pár lidí, který tak nás tam jako dali stranou do, do toho podchodu toho Máje asi taky pak nás chtěli odvézt, abysme nemohli nic říct, nebo já nevím, jo a, ale tam na těch, na těch vobrněnejch vozech byli ty velitelé, kteří jako vždycky si nandali ten štít, tu helmu, vzali si toho poláka a běželi si bouchnout a když se vrátili, tak takový celý zpocený, rozjařený to sundali a podávali si Fernet a pili to a zapíjeli to jako řekl bych, brali to jako nějakej parfózní hon nebo něco a bylo to tak hnusný. Bylo to něco podobnýho, taková atmosféra, jestli jsi viděl Schindlerův seznam a jak ten esesák, jak byl hnusnej, jak se ho báli ty lidi, tak jsem se jich bál já jich ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já se pamatuju, teď jsi mi připomněl totiž film Lidice, kde když vykonali právě takhle to svoje ohavný dílo, tak si taky chodili dávat tam panáka, štamprli, zakouřit si, příjemně si popovídat, pokonverzovat o tom, jaký je počasí. Tak to asi bylo podobný.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Podobné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A mohl jsi při tom něco, vyfotil jsi při tom něco?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No já jsem chtěl, protože oni už pak tam začali těma štítama i hrnout ty ztracený boty, šály, kabáty, jo a teď tam voni seděli takový rozjařený a tak jsem jako nenápadně je chtěl vyfotit. Samozřejmě si toho všimli a tak mi ten film vyrvali, no.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jednu písničku, která je svým způsobem spojená s mým dnešním hostem, s Alanem Pajerem, už jsme si tady zahráli z naší vlastně společné desky, ale teď je tady na řadě jiná píseň. Píseň, kterou si opravdu přál Alan, protože jednak předpokládám, že toho zpěváka máš rád a pak taky s ním máš jaksi pracovně hodně společnýho.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No, je to Václav Neckář, kterého mám hodně rád, ale hlavně ho i obdivuji za to, že jaký ho potkal osud a potom i ta nemoc a on přesto se z toho zvedl a pracuje dál a nyní vydává vánoční desku Mezi svými, která je velice pěkná a jsem tomu hrozně rád, že prostě on najde tu sílu a pracuje a dělá ty věci velice kvalitně. Někteří z nás jako nebo z mých generačních zpěváků, pracuje, ale už jsou tak spíš jako čerpají ze sami ze sebe a jsou spíš svými epigony, ale ten Vašek jde stále dál a to je tak úžasný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víš, já si představuju, když dostane fotograf takovou zakázku, aby udělal fotky na obal desky, nebo vůbec na desku, tak dostane třeba dejme tomu možná tu desku si poslechnout, ale každopádně název. Tak co tě vlastně inspirovalo k tomu, abys udělal takový obal, jaký jsi udělal?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Ona je zajímavá cesta, jak, jak jsem se k tomu vlastně dostal. Protože my jsme v mládí nebyli jako žádný disidenti nebo bojovníci za demokracii, náš boj byl rock and roll a bigbít, že jo, my jsme bojovali za bigbít a abysme mohli poslouchat Rolling Stones a měli jsme kamarády, v Praze byl kdekdo bigbíťák, že jo a vlastně chtěli jsme prosadit, když mohli natočit desku, tak my jsme vopravdu to chtěli ukázat a natřít, ale jako tím jsem se dostal vlastně, že jsem nejdřív dělal ty bigbíty, ale pak jsem se dostal samozřejmě k Vaškovi, Vaška jsem obdivoval a Vašek, to si nikdo vlastně neumí představit, že oni, když Martu zakázali, tak byli strašně dusený a když jim povolili, tak se lidi ho báli fotit, jo. Mně to bylo jedno, ale jako k většině lidí, jako k Martě, jo, když jsem se dostal, že zde byli renomovanější fotografové, ale voni se jí báli fotit. Zrovna teď vy, vyhledávám fotografie z roku 69 a v tý době byla ona tak zatlačená, tak byla prostě a přitom byla ve vrcholný životní formě, že jo a když na ty fotky koukám, jak tenkrát to byla vlastně krásná mladá ženská, my jsme byli puberťáci, tak jsme si to ani neuvědomovali, že prostě ji zakazujou, pro nás už to byla osobnost a to, ale teď vona tam taky vlastně byla teprv na začátku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to jsme dostali zase úplně k někomu jinýmu, ale písničku, kterou sis vybral, tak tu zpívá opravdu Vašek Neckář.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Vašek Neckář.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ten člověk, o kterém tady před chvilkou v Tandemu mluvil Alan Pajer, je právě teď, alespoň jeho hlas tedy na druhé straně telefonického spojení. Zkrátka a dobře doufám, že teď mluvíme s Vaškem Neckářem. Vašku, zdravíme tě, ahoj.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Ahoj, Vašku.
Václav NECKÁŘ, zpěvák
--------------------
Ahoj, ahoj. To je Alan?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Ano, tady jsem, sedím tady a dostal jsem možnost zavolat někoho, koho mám rád a kdo je, kdo má jaký písničky a samo jsem šťastnej, že můžu volat tobě a říct, že jsi můj kamarád.
Václav NECKÁŘ, zpěvák
--------------------
No to je bezvadný, že sis na mě vzpomněl.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No já jsem si na tebe vzpomněl, ty sis na nás vzpomněl svojí novou desku Mezi svými. Já jsem hrozně rád, žes ji udělal, pro nás v tom adventním čase.
Václav NECKÁŘ, zpěvák
--------------------
Děkuju. A už jsi to slyšel anebo ne?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No slyšel. Kdyby se mi nelíbila, tak bych taktně, mlčel. Ne?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vašku, já se trošičku vmísím do debaty, protože si povídáme s Alanem Pajerem taky o obalech tvých desek. Jestli se nepletu, tak on jich udělal nebo respektive podílel se asi na osmi. Máš ten pocit, že tě vždycky dobře vystihnul?
Václav NECKÁŘ, zpěvák
--------------------
No byly to vždycky bezvadný obaly.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Slyším ruch automobilu, vy někam jedete teď zrovna, viď, Vašku? Asi na koncert, je to tak?
Václav NECKÁŘ, zpěvák
--------------------
Teď jedeme do Olomouce, dneska máme v kině Metropol, zítra jsme v Přerově, pozítří v Bratislavě, poté v Zábřehu na Moravě a v Bratislavě, zas tak křížem krážem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak přejeme šťastnou cestu, dobře dojeďte, není to vůbec jednoduchý na těch cestách a hlavně, ať se koncerty vydaří, ať jsou lidi spokojený. Měj se hezky. Ahoj.
Václav NECKÁŘ, zpěvák
--------------------
/nesrozumitelné, souzvuk hlasů/ děkujem.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Moc tě zdravím, Vašku, ahoj. A pozdravuj kluky, Otu Petřinu.
Václav NECKÁŘ, zpěvák
--------------------
Ahoj, ahoj. Ano dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ahoj.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Letošní rok je rokem výročí, 25. výročí takzvané sametové revoluce. A taky samozřejmě věcí, které jsou s tím spojeny, mimo jiné třeba nástupem Václava Havla na prezidentského úřadu, tehdy ještě jako československý prezident. A tys, Alane, Václava Havla taky fotografoval hodně, a dokonce jsi na to téma měl potom několik výstav, tématicky zajímavých, různých. Jak jsi to pojímal?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No, já jsem to pojímal jako řekl bych s velkou úctou k němu a já jsem teda dělal ty výstavy hlavně zaměřený jako Václav Havel - prezident. Že ty výstavy, ty byly takový na to požadavek a byl jsem hrozně rád, že jsem to mohl dělat. Ale mám s tím takovou docela smutnou jakoby řekl bych smutnou zkušenost, protože pod, já nevím, měl třeba záštitu pražský primátor, kterej mě požádal, že tam pošle školy, jo a že bych je měl províst, což já jako, no ale já jsem to nikdy nedělal a teď jsem nevěděl, jak mám začít a teď ty děti tam přišly a samozřejmě hlučely a koukaly se do mobilu a byly votrávený a takový jako a teď nevěděli vlastně, viděl jsem, že vlastně nevědí, kdo to je pořádně nebo to a tak jsem se jich zeptal: Děti, prosím vás, víte, kdo je to prezident? No a to /nesrozumitelné/ prostě strašně životní taková jako chyba dnešní doby, řekl bych, nás všech, ale i učitelů, že prostě ty děti se začaly přes sebe jeden druhej hlásit a prosím, já vím, já vím. Tak já říkám, kdo to je? A všichni se smáli, no to je ten, co krade pera.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne?!
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Čestný slovo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tohle to je pro ně prezident?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Prezident no a to mě jako šokovalo. Ale kdyby to bylo jedinej případ, ale to bylo pokaždý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to, to je takové smích skrz slzy teda to ti řeknu.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No skrz slzy, je to prostě i pro nás nějaký poučení jako, že bysme jako Arnošt Lustig vždycky říkal: kamaráde, život není to, co bysme chtěli, ale to, co máme a když si na to zvykneš, tak se s tím docela dobře žije, ale musíš vědět o co jde. A hrozně důležitý je ta historie. Oni mi taky říkají, že s tím votravuju, ale jeden moudrej muž řekl, to říkal Arnošt teda, že národ, který nezná svoji historii, bude nucen ji prožít znova. Takže a todle to je jedno z velkých takových varování.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Velká moudrost. No. Zpátky k tomu Václavu Havlovi. Máš nějakou fotku Václava Havla, na kterou jsi zvlášť pyšnej, která se ti fakt povedla?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
On se strašně nerad fotil...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No právě no.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
On byl velice plachej a velice těžko se udělaly fotky jak by si člověk představoval. Jo? To je přijeli reportéři a měli zadání a teď se to všecko nacvičovalo ale on to samozřejmě pak udělal úplně obráceně a hlavně von prostě, von to ani nechápal, proč ho chtějí fotografovat pořád a, a, ale povedla se mi, už nebyl prezidentem, on chodíval někdy do kavárny Slavia a byl rád, když tam mohl mít nějakýho kamaráda, hosta a já jsem mu tam vedl profesora Wienera a on tam byl, to byla jeho oblí..., seděl v rohu a četl své oblíbené Lidové noviny a pil Becherovku a mně se podařilo se k němu připlížit a vyfotit ho aniž to viděl a je to prostě Václav Havel, no.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu si dnes povídám s fotografem Alanem Pajerem, který mimo jiné získal jako fotograf, protože je fotografem vopravdu hodně dobrým a renomovaným, i ocenění na nejrůznějších výstavách, soutěžích, třeba World Press Photo, Czech Press Photo. Co to bylo to World Press Photo? To je asi hodně ...
Alan PAJER, fotograf
--------------------
To je, to jsem dostal, dneska už ta cena neexistuje, to byla Cena Galerie Vincenta van Gogha a bylo to za kon..., nekonvenční portrét umělců a já jsem to dostal za Václava Hudečka s doktorem Smetáčkem. Je to taková fotka, Hudeček má ruku se smyčcem za sebou a doktor na něj hrozí. Ale ona ta fotka má takovej trošku jinej původ než to vypadá. On nehrozil na Vaška, oni nahrávali Dvořáka a tam končily lesní rohy a smyčce a dohráli to a všichni byli spokojený a doktor Smetáček říkal, budeme muset znovu a zvukovej režisér se vyděsil, proč, no ty lesní rohy jsou o trošku hlasitější než by měly. A von říká, ale to není chyba, ne? A von říkal: chyba to není, ale je to vada na kráse. A pod to se doktor Smetáček nemůže podepsat. A proto jsem věděl, že bude hrozit na ty lesní rohy, tak jsem si je tak šikovně postavil a vypadalo to, že peskuje svého mladého sólistu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, co tě teď nejvíc zaměstnává, na co teď nejvíc míříš s objektiv svého fotoaparátu?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Teď hlavně vlastně to je z mého hlediska já bohužel musím konstatovat, že více než současnou fotografii neustále využiju, jako po mně chtějí fotografie z archivu. Takže já teď právě hledám ty snímky Hany Hegerové, Vašek Neckář bude podle něho muzikál Mýdlový princ a chtějí právě tu, ty fotografie z toho první alba, který, na kterým ta písnička byla, takže ty jsem teď hledal, skenoval, retušoval a Nadace Vize připravuje na leden výstavu o Václavu Havlovi, takže dělám novou takovou výstavu, která je víc zaměřená na jiné aktivity než prezidentská, protože on byl ne autor, ale taky se staral o tu rekonstrukci kostela svaté Anny, což bylo jeho dítě a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pražskou křižovatku, ano.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
A Nadaci Vizi. Do toho jsme dělali s Ondřejem Němcem, vybírali fotky, protože zítra mu budou odhalovat jako, je to myslím poslední byl Gándhí, bustu v Kongresu americkém a my jsme tam dělali takovou malou publikaci k tomu, fotky do toho jsem dával a dělali jsme navíc ještě takovou na CD takovej jako záznamy jeho kariéry, takže to jsou věci, kterýma jsem se zabýval teď.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak kdybyste teď hledali Alana Pajera, tak ho nenajdete s fotoaparátem někde v terénu, ale spíš ho najdete v archivu.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
A u počítače.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A u počítače. Moc ti děkuju, Alane, za tvoji dnešní návštěvu a za příjemné povídání. Ať se daří. Ahoj.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Děkuji. Těším se na shledanou nejen s tebou, ale i s posluchači.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, zdraví vás Jan Rosák. Vy už víte, že na řadě v našem vysílání je Tandem. Dnes naproti mně usedl muž, jehož křestní jméno údajně pochází z keltštiny. A přesto, že Keltové svorností či schopností souladu právě neoplývali, tohle jméno se významově překládá jako svorný. No a to jméno se u nás vrylo do známosti možná především díky americkému herci seriálu M*A*S*H Alanu Aldovi. Čili Alan. Francie se pak chlubí jiným charismatickým hercem toho jména, samozřejmě nemám na mysli nikoho jiného než Alana, čili Alaina Delona. I u nás nese toto jméno významná osobnost. A tou je můj dnešní host, fotograf Alan Pajer. Vítám tě, Alane, ahoj.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsem hezky vykreslil, viď, ten původ tvého jména? Tak moje první otázka bude jasná. Proč ti rodiče dali zrovna jméno Alan? Ale s tou odpovědí počkej až po úvodní písničce.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je tedy fotograf Alan Pajer. A už jsem říkal, že se ho hned v úvodu zeptám, kde přišel k tomu krásnému křestnímu jménu?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No, musím říci, že v dětství jsem poměrně za to trpěl, protože ještě Alain Delon ani Alan Alda a Alanové nebyli známí a ve škole mě volali ten "jak se jmenuje jako řeznický pes"...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jé.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
A to jméno mělo, myslím si, krásný a romantický původ, protože moje maminka měla přede mnou dva syny, moje dva starší bratry a stále toužila po holčice. A když jsem se narodil já jako třetí, tak mi aspoň dala jméno po sobě, Alenka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jé, takhle je to?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Alan teda. Ona byla Alenka, tak mně dala Alana.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tys nemohl bejt Alenk, tak jsi byl Alan, to je jasný úplně, tak to už, to už je úplně. Tak a tvoji bratři, jeden vím, že je Otakar ...
Alan PAJER, fotograf
--------------------
A další se jmenoval Jan, nyní už bohužel teda zemřelý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aha. No mimochodem byla tady nedávno jako host Monika Pajerová, což je tvoje neteř ...
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Ano, moje neteř.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Právě od bratra Otakara, viď?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Ano, od Otakara.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, abychom to tak trošičku jaksi dali do, do latě. No, ale víš, co jsem ještě opomenul? Kde jsi se vlastně narodil?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No, to je zajímavé, já jsem se narodil v Děčíně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam jste bydleli jako rodina?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No můj tatínek byl celou válku totálně nasazenej a vlastně s otcem Jirky Bartošky je konec války zastihl v Drážďanech a chtěli mermomocí domů, ukořistili nákladní vozidlo a až v Děčíně zjistili, že je plnej dětského oblečení.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je dobrý.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Takže si pořídili pro začátek malý krámek s dětským oblečením. Tak já jsem se narodil v Děčíně, shodou okolností.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Opravdu takováhle shoda okolností.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A tam jsi žil potom dlouho?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No dlouho. Žili jsme tam to Vítězného února a když moje maminka věšela plínky a soudruzi ji vyzvali, že má jít do vítězného průvodu, řekla, že nemá na takovéto hlouposti čas, tak nás Rudá garda druhý den stěhovala na náklaďáku do Bohdanče u Pardubic.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak ale v tom 48., když jsi se narodil, tak vás rovnou vystěhovali.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tys tam, tys tam nepobyl teda příliš, ne, ne, ne.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Nepobyl, já si jako dítě Děčín nepamatuji, pamatuji si na něj až kolem roku 68, kdy jsem se tam získal výuční list fotografa, protože jsem ho chtěl mít. Protože jsem toto řemeslo dělal, tak jsem chtěl mít ty tovaryšské zkoušky a učební obor fotograf byl jenom v Děčíně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Učiliště na fotografa bylo v Děčíně.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
V Děčíně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No ale prosím tě, počkej ...
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Já jsem to udělal teda za rok, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tys vždycky chtěl jako kluk bejt fotografem?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No to je zajímavý, to je moje krásné dětství. Můj dědeček byl slavný kameraman Jan Roth, že jo, Pyšná princezna ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, no.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Anděl na horách a plno slavných filmů.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a bratr taky fotograf.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Taky, no a my jsme jako samozřejmě dědu obdivovali, hltali, od malička nás zasvěcoval a vždycky říkal, budete fotografové, protože kameraman, film, to je závislý na tolika věcech. Na producentech, na penězích, na scénáři, na politický situaci ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To měl pravdu.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Fotograf je svobodný a protože měl dlouholetého přítele, vynikajícího fotografa Josefa Ehma, tak jsem na grafickou školu k Josefu Ehmovi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A dělal pro to dědeček taky něco, aby vás k té fotografii dostal? To znamená třeba, obstaral vám nějaké fotoaparáty ...
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Samozřejmě ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Koupil nám hned fotoaparát VERA, který měl i teda /nesrozumitelné/, v dnešní doba opravdu legrační přístroj, ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to nevadí, ale jsou tací, kteří ...
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No, ale odmala, od 10 let jsem fotografoval a děda jako mi říkal, co jsem dělal dobře, co špatně a tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No. Jsou tací, kteří začínali s Pionýrem, nebo Lubitelem, že jo ...
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No, ano, ano, ano...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Sovětským, tak tos ještě začínal dobře.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Dobře. Jistě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A prosím tě, cos fotil? To mě zajímá, víš, jak jsi se dostal třeba dejme tomu od spolužáků až potom krajinářské motivy třeba?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No mě vždycky jako lákala portrétní fotografie a taky děda byl velký romantik a tak jsme chodili na procházky, fotili jsme přírodu, hlavně třeba nejhezčí počasí podle něho na focení byl podzim, protože byly mlhy, všecko bylo romantický, barevný listí, nebo ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to, že se Alan Pajer dostal k té portrétní fotografii, tak to bych teď mohl doložit takovým ale vopravdu velice svérázným dokladem, přímo příkladem. Protože my jsme se spolu sešli kdysi před léty při práci na takovém albu. Já jsem to album díky Karlovi Čáslavskému jaksi nazpíval a jsou to písničky z mého pořadu Videostop a Alan Pajer mě nafotil v takové velice zvláštní stylizaci, protože to byly písničky vlastně ze starého biografu, tak tys je stylizoval hezky, viď, žes mi nasadil cylindr ...
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No já jsem tě stylizoval tak jako do Oldřicha Nového, že jo, ta doba pro mě byla cylindr, bílá šála ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně tak.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Pléd a to k tomu se hodilo. To se jmenovalo Písničky z biografu a já jsem teda jako písničky z biografu hrál hlavně tyto, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně tak. Tak teď si to můžete poslechnout, jak to dílo vlastně dopadlo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to byla písnička z filmu Advokátka Věra, interpreta necháme stranou, ale toho, kdo se udělal tu krásnou fotku na obalu desky, tak toho mám před sebou. Je to Alan Pajer. Alane, prosím tě, jak to pokračovalo potom s tou tvojí kariérou fotografa?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No moje kariéra, samozřejmě můj sen jako odjakživa, mně se líbily časopisy jako Elle a Vogue a takže jsem tak jako tenkrát byl Raiv klub a tam se dělaly první módní fotografie, ale ty časopisy, v kterejch to vycházelo, jako Vlasta, Květy, nebylo úplně jako, ale byl jsem rád za to, ale vlastně událost těch roků 68 jsem se seznámil s lidma z časopisu Signál, který teda se jmenoval podobně jako časopis německého Wehrmachtu, ale byl to v tý době docela populární časopis ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je zajímavý, to mě nenapadlo nikdy.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
A přinášel, ale já jsem se k tomu Signálu dostal vlastně dvěma cestama. První byla, že v roce, srpnu 68 oni vydávali takový speciální jaksi inkognito číslo a já jsem jim tam dodával nějaké, nějaké fotografie ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsi se z toho portrétního fotografa rázem změnil v reportážního, viď?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No ve válečného...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Válečnýho přímo.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Ale jenom krátce. Já jsem vlastně většinu filmu mi Rusové sebrali, něco jsem dal Honzovi Němcovi když odjížděl a něco jsem nechal v tom Signálu a něco mám doma málo v archivu. Ale potom vlastně shodou okolností tam pracovala moje žena jako bych řekl laborantka, Tondovi Bahaňskýmu vyvolávala jeho slavný fotky z formule 1 a ale když šla na mateřskou dovolenou, tak jsem tam za ní nastoupil jenom, že bych jako a nějak jsem tam zůstal. A protože já jsem tam měl na starosti kulturu a fotil jsem tenkrát se tam vyrábě..., byly slavný ty televizní pondělky se slovenskými herci, že jo a takovýhle věci jsem tam fotografoval ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže jsi fotil třeba v televizních studiích a podobně?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Tá..., no ale hlavně jako jsem tydle ty, dělali jsme s nima reportáže a fotil jsem je doma a tenkrát se všecko fotilo ani ne bleskem, že jo, to se muselo prostě umět nafotit to v tom prostředí, který bylo. A docela mě to bavilo, no, ale do toho přišla tu tuhá normalizace, že jo a vlastně, abych to zkrátil, s fotografií mojí, která tam vyšla, kde já už jsem chtěl odejít a protože mě nutili jít do strany a to jsem nechtěl a nebudu to tady jako, ale prostě mě poslali o, na otevření česko-ruské celnice do Vyšných Hágů a tam byl veliký nápis: Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak. Takže já jsem to vyfotil tak šikovně a voni měli ty velký elpíčka na hlavách, že tam byl nápis: Se Sovětským svazem na věčné nikdy. No a samozřejmě, kdo si toho hned okamžitě všimnul, byla Svobodná Evropa a Jiří Sýkora, který, kterého jsme shodou okolností přes Pavla Landovskýho znal, tak hned hlásil, že jsem vyjádřil mínění celého národa ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to bylo docela pěkný útrum pro tebe, viď?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No během dvou hodin jsem byl ze Svazu novinářů své produkční odborovýho hnutí, no sešup to byl obrovskej, no.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je fotograf Alan Pajer. Jak jsem říkal, je také bratrem Otakara Pajera, který je otcem Moniky Pajerové, která tady byla nedávno a povídala taky samozřejmě o událostech 17. listopadu 89. Tys tenkrát taky byl někde tam kolem toho?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No tam jsme samozřejmě byli celá rodina.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Celá rodina, viď, kolem Albertova.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Já teda shodou okolností přímo jako na tom místě před těma štítama jsem nestál, protože jak mě znáš, jak já vždycky mám ještě kdesi cosi a já jsem shodou okolností v poledne toho listopadu fotil ve Vinohradském divadle pana Hanzlíka s paní Brejchovou a s panem Rackem a panem Dudkem, že jim režim, který trošku povolil, jim dovolil zájezdové divadlo no a já jsem tak jako věděl od Moniky přesně, jak to bude a říkal jsem si, ty, ty projevy si můžu nechat ujít, já se k nim připojím, no, ale samozřejmě už jsem se nepřipojil, protože těch lidí tam bylo víc než čekali a ten režim už jako asi na to byl připravenej, tak vlastně tu trasu uzavíral a já jsem to neustále obíhal a až jsem se dostal na druhou stranu Národní třídy, tam za ty vobrněný vozy s těma sítěma a my jsme jim říkali "blbi z údolí dutých hlav", že jo ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hele, a mohl jsi při tom fotit něco?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No, abych řekl pravdu, já jsem se hlavně tam snažil dostat, jo, ale jak jsem stál tam na tý druhý straně, protože zase oni už asi pár lidí, který tak nás tam jako dali stranou do, do toho podchodu toho Máje asi taky pak nás chtěli odvézt, abysme nemohli nic říct, nebo já nevím, jo a, ale tam na těch, na těch vobrněnejch vozech byli ty velitelé, kteří jako vždycky si nandali ten štít, tu helmu, vzali si toho poláka a běželi si bouchnout a když se vrátili, tak takový celý zpocený, rozjařený to sundali a podávali si Fernet a pili to a zapíjeli to jako řekl bych, brali to jako nějakej parfózní hon nebo něco a bylo to tak hnusný. Bylo to něco podobnýho, taková atmosféra, jestli jsi viděl Schindlerův seznam a jak ten esesák, jak byl hnusnej, jak se ho báli ty lidi, tak jsem se jich bál já jich ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já se pamatuju, teď jsi mi připomněl totiž film Lidice, kde když vykonali právě takhle to svoje ohavný dílo, tak si taky chodili dávat tam panáka, štamprli, zakouřit si, příjemně si popovídat, pokonverzovat o tom, jaký je počasí. Tak to asi bylo podobný.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Podobné.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A mohl jsi při tom něco, vyfotil jsi při tom něco?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No já jsem chtěl, protože oni už pak tam začali těma štítama i hrnout ty ztracený boty, šály, kabáty, jo a teď tam voni seděli takový rozjařený a tak jsem jako nenápadně je chtěl vyfotit. Samozřejmě si toho všimli a tak mi ten film vyrvali, no.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jednu písničku, která je svým způsobem spojená s mým dnešním hostem, s Alanem Pajerem, už jsme si tady zahráli z naší vlastně společné desky, ale teď je tady na řadě jiná píseň. Píseň, kterou si opravdu přál Alan, protože jednak předpokládám, že toho zpěváka máš rád a pak taky s ním máš jaksi pracovně hodně společnýho.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No, je to Václav Neckář, kterého mám hodně rád, ale hlavně ho i obdivuji za to, že jaký ho potkal osud a potom i ta nemoc a on přesto se z toho zvedl a pracuje dál a nyní vydává vánoční desku Mezi svými, která je velice pěkná a jsem tomu hrozně rád, že prostě on najde tu sílu a pracuje a dělá ty věci velice kvalitně. Někteří z nás jako nebo z mých generačních zpěváků, pracuje, ale už jsou tak spíš jako čerpají ze sami ze sebe a jsou spíš svými epigony, ale ten Vašek jde stále dál a to je tak úžasný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víš, já si představuju, když dostane fotograf takovou zakázku, aby udělal fotky na obal desky, nebo vůbec na desku, tak dostane třeba dejme tomu možná tu desku si poslechnout, ale každopádně název. Tak co tě vlastně inspirovalo k tomu, abys udělal takový obal, jaký jsi udělal?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Ona je zajímavá cesta, jak, jak jsem se k tomu vlastně dostal. Protože my jsme v mládí nebyli jako žádný disidenti nebo bojovníci za demokracii, náš boj byl rock and roll a bigbít, že jo, my jsme bojovali za bigbít a abysme mohli poslouchat Rolling Stones a měli jsme kamarády, v Praze byl kdekdo bigbíťák, že jo a vlastně chtěli jsme prosadit, když mohli natočit desku, tak my jsme vopravdu to chtěli ukázat a natřít, ale jako tím jsem se dostal vlastně, že jsem nejdřív dělal ty bigbíty, ale pak jsem se dostal samozřejmě k Vaškovi, Vaška jsem obdivoval a Vašek, to si nikdo vlastně neumí představit, že oni, když Martu zakázali, tak byli strašně dusený a když jim povolili, tak se lidi ho báli fotit, jo. Mně to bylo jedno, ale jako k většině lidí, jako k Martě, jo, když jsem se dostal, že zde byli renomovanější fotografové, ale voni se jí báli fotit. Zrovna teď vy, vyhledávám fotografie z roku 69 a v tý době byla ona tak zatlačená, tak byla prostě a přitom byla ve vrcholný životní formě, že jo a když na ty fotky koukám, jak tenkrát to byla vlastně krásná mladá ženská, my jsme byli puberťáci, tak jsme si to ani neuvědomovali, že prostě ji zakazujou, pro nás už to byla osobnost a to, ale teď vona tam taky vlastně byla teprv na začátku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to jsme dostali zase úplně k někomu jinýmu, ale písničku, kterou sis vybral, tak tu zpívá opravdu Vašek Neckář.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Vašek Neckář.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ten člověk, o kterém tady před chvilkou v Tandemu mluvil Alan Pajer, je právě teď, alespoň jeho hlas tedy na druhé straně telefonického spojení. Zkrátka a dobře doufám, že teď mluvíme s Vaškem Neckářem. Vašku, zdravíme tě, ahoj.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Ahoj, Vašku.
Václav NECKÁŘ, zpěvák
--------------------
Ahoj, ahoj. To je Alan?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Ano, tady jsem, sedím tady a dostal jsem možnost zavolat někoho, koho mám rád a kdo je, kdo má jaký písničky a samo jsem šťastnej, že můžu volat tobě a říct, že jsi můj kamarád.
Václav NECKÁŘ, zpěvák
--------------------
No to je bezvadný, že sis na mě vzpomněl.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No já jsem si na tebe vzpomněl, ty sis na nás vzpomněl svojí novou desku Mezi svými. Já jsem hrozně rád, žes ji udělal, pro nás v tom adventním čase.
Václav NECKÁŘ, zpěvák
--------------------
Děkuju. A už jsi to slyšel anebo ne?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No slyšel. Kdyby se mi nelíbila, tak bych taktně, mlčel. Ne?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vašku, já se trošičku vmísím do debaty, protože si povídáme s Alanem Pajerem taky o obalech tvých desek. Jestli se nepletu, tak on jich udělal nebo respektive podílel se asi na osmi. Máš ten pocit, že tě vždycky dobře vystihnul?
Václav NECKÁŘ, zpěvák
--------------------
No byly to vždycky bezvadný obaly.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Slyším ruch automobilu, vy někam jedete teď zrovna, viď, Vašku? Asi na koncert, je to tak?
Václav NECKÁŘ, zpěvák
--------------------
Teď jedeme do Olomouce, dneska máme v kině Metropol, zítra jsme v Přerově, pozítří v Bratislavě, poté v Zábřehu na Moravě a v Bratislavě, zas tak křížem krážem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak přejeme šťastnou cestu, dobře dojeďte, není to vůbec jednoduchý na těch cestách a hlavně, ať se koncerty vydaří, ať jsou lidi spokojený. Měj se hezky. Ahoj.
Václav NECKÁŘ, zpěvák
--------------------
/nesrozumitelné, souzvuk hlasů/ děkujem.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Moc tě zdravím, Vašku, ahoj. A pozdravuj kluky, Otu Petřinu.
Václav NECKÁŘ, zpěvák
--------------------
Ahoj, ahoj. Ano dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ahoj.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Letošní rok je rokem výročí, 25. výročí takzvané sametové revoluce. A taky samozřejmě věcí, které jsou s tím spojeny, mimo jiné třeba nástupem Václava Havla na prezidentského úřadu, tehdy ještě jako československý prezident. A tys, Alane, Václava Havla taky fotografoval hodně, a dokonce jsi na to téma měl potom několik výstav, tématicky zajímavých, různých. Jak jsi to pojímal?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No, já jsem to pojímal jako řekl bych s velkou úctou k němu a já jsem teda dělal ty výstavy hlavně zaměřený jako Václav Havel - prezident. Že ty výstavy, ty byly takový na to požadavek a byl jsem hrozně rád, že jsem to mohl dělat. Ale mám s tím takovou docela smutnou jakoby řekl bych smutnou zkušenost, protože pod, já nevím, měl třeba záštitu pražský primátor, kterej mě požádal, že tam pošle školy, jo a že bych je měl províst, což já jako, no ale já jsem to nikdy nedělal a teď jsem nevěděl, jak mám začít a teď ty děti tam přišly a samozřejmě hlučely a koukaly se do mobilu a byly votrávený a takový jako a teď nevěděli vlastně, viděl jsem, že vlastně nevědí, kdo to je pořádně nebo to a tak jsem se jich zeptal: Děti, prosím vás, víte, kdo je to prezident? No a to /nesrozumitelné/ prostě strašně životní taková jako chyba dnešní doby, řekl bych, nás všech, ale i učitelů, že prostě ty děti se začaly přes sebe jeden druhej hlásit a prosím, já vím, já vím. Tak já říkám, kdo to je? A všichni se smáli, no to je ten, co krade pera.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne?!
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Čestný slovo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tohle to je pro ně prezident?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Prezident no a to mě jako šokovalo. Ale kdyby to bylo jedinej případ, ale to bylo pokaždý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to, to je takové smích skrz slzy teda to ti řeknu.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
No skrz slzy, je to prostě i pro nás nějaký poučení jako, že bysme jako Arnošt Lustig vždycky říkal: kamaráde, život není to, co bysme chtěli, ale to, co máme a když si na to zvykneš, tak se s tím docela dobře žije, ale musíš vědět o co jde. A hrozně důležitý je ta historie. Oni mi taky říkají, že s tím votravuju, ale jeden moudrej muž řekl, to říkal Arnošt teda, že národ, který nezná svoji historii, bude nucen ji prožít znova. Takže a todle to je jedno z velkých takových varování.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Velká moudrost. No. Zpátky k tomu Václavu Havlovi. Máš nějakou fotku Václava Havla, na kterou jsi zvlášť pyšnej, která se ti fakt povedla?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
On se strašně nerad fotil...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No právě no.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
On byl velice plachej a velice těžko se udělaly fotky jak by si člověk představoval. Jo? To je přijeli reportéři a měli zadání a teď se to všecko nacvičovalo ale on to samozřejmě pak udělal úplně obráceně a hlavně von prostě, von to ani nechápal, proč ho chtějí fotografovat pořád a, a, ale povedla se mi, už nebyl prezidentem, on chodíval někdy do kavárny Slavia a byl rád, když tam mohl mít nějakýho kamaráda, hosta a já jsem mu tam vedl profesora Wienera a on tam byl, to byla jeho oblí..., seděl v rohu a četl své oblíbené Lidové noviny a pil Becherovku a mně se podařilo se k němu připlížit a vyfotit ho aniž to viděl a je to prostě Václav Havel, no.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V Tandemu si dnes povídám s fotografem Alanem Pajerem, který mimo jiné získal jako fotograf, protože je fotografem vopravdu hodně dobrým a renomovaným, i ocenění na nejrůznějších výstavách, soutěžích, třeba World Press Photo, Czech Press Photo. Co to bylo to World Press Photo? To je asi hodně ...
Alan PAJER, fotograf
--------------------
To je, to jsem dostal, dneska už ta cena neexistuje, to byla Cena Galerie Vincenta van Gogha a bylo to za kon..., nekonvenční portrét umělců a já jsem to dostal za Václava Hudečka s doktorem Smetáčkem. Je to taková fotka, Hudeček má ruku se smyčcem za sebou a doktor na něj hrozí. Ale ona ta fotka má takovej trošku jinej původ než to vypadá. On nehrozil na Vaška, oni nahrávali Dvořáka a tam končily lesní rohy a smyčce a dohráli to a všichni byli spokojený a doktor Smetáček říkal, budeme muset znovu a zvukovej režisér se vyděsil, proč, no ty lesní rohy jsou o trošku hlasitější než by měly. A von říká, ale to není chyba, ne? A von říkal: chyba to není, ale je to vada na kráse. A pod to se doktor Smetáček nemůže podepsat. A proto jsem věděl, že bude hrozit na ty lesní rohy, tak jsem si je tak šikovně postavil a vypadalo to, že peskuje svého mladého sólistu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, co tě teď nejvíc zaměstnává, na co teď nejvíc míříš s objektiv svého fotoaparátu?
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Teď hlavně vlastně to je z mého hlediska já bohužel musím konstatovat, že více než současnou fotografii neustále využiju, jako po mně chtějí fotografie z archivu. Takže já teď právě hledám ty snímky Hany Hegerové, Vašek Neckář bude podle něho muzikál Mýdlový princ a chtějí právě tu, ty fotografie z toho první alba, který, na kterým ta písnička byla, takže ty jsem teď hledal, skenoval, retušoval a Nadace Vize připravuje na leden výstavu o Václavu Havlovi, takže dělám novou takovou výstavu, která je víc zaměřená na jiné aktivity než prezidentská, protože on byl ne autor, ale taky se staral o tu rekonstrukci kostela svaté Anny, což bylo jeho dítě a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pražskou křižovatku, ano.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
A Nadaci Vizi. Do toho jsme dělali s Ondřejem Němcem, vybírali fotky, protože zítra mu budou odhalovat jako, je to myslím poslední byl Gándhí, bustu v Kongresu americkém a my jsme tam dělali takovou malou publikaci k tomu, fotky do toho jsem dával a dělali jsme navíc ještě takovou na CD takovej jako záznamy jeho kariéry, takže to jsou věci, kterýma jsem se zabýval teď.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak kdybyste teď hledali Alana Pajera, tak ho nenajdete s fotoaparátem někde v terénu, ale spíš ho najdete v archivu.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
A u počítače.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A u počítače. Moc ti děkuju, Alane, za tvoji dnešní návštěvu a za příjemné povídání. Ať se daří. Ahoj.
Alan PAJER, fotograf
--------------------
Děkuji. Těším se na shledanou nejen s tebou, ale i s posluchači.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
