Apollonův chrám v Lednici postavili Lichtenštejnové, aby mohli pozorovat západy slunce

19. červen 2018
Česko – země neznámá

Dnes zavítáme do Lednicko-valtického areálu na jižní Moravě. Nepůjdeme se ale podívat do velkého zámku. Naším cílem bude malý romantický zámeček, kterému dali Lichtenštejnové jméno Apollonův chrám. Tyčí se nad Mlýnským rybníkem a postaven byl v první polovině 19. století vídeňským architektem Josefem Kornhäuselem.

Chrám je z přední části vyzdoben osmi dórskými sloupy. Jeho vrcholek je tvořen terasou s klasicistickým zábradlím, na kterou se vystupuje po točitém schodišti,“ píše se na webu soukromého provozovatele, který se o chod státní památky stará.

A právě horní terasa zámečku nabízí úchvatný rozhled do širokého okolí. „Ostatně to byl jediný důvod, pro Lichtenštejnové Apollonův chrám postavili. Je to střední vyhlídková terasa Lednicko-valtického areálu,“ vysvětluje provozovatel Jaroslav Sojka. Na severní straně mohou turisté vidět například vyhlídkovou věž, která má podobu Minaretu a která se nachází v parku u lednického zámku, na druhé straně pak kolonádu Rajstna nad Valticemi.

Nejkrásnější je ale z Apollonova chrámu pohled na západ slunce. Proto je také zámeček Apollonovi zasvěcený, protože to byl řecký bůh slunce,“ dodává Sojka. Aby si mohli turisté konec dne na střeše Apollonova chrámu opravdu užít, jsou místní otevírací hodiny uzpůsobené pohybu slunečního koláče po obloze.

Do okolí se mohou turisté rozhlédnout také dalekohledem

Během léta máme otevřeno každý den právě minimálně do západu slunce. Ráno otevíráme o půl desáté. A na objednání umožníme zájemcům pozorovat případně i východ slunce. Odvážlivců se ale zatím moc nenašlo,“ směje se průvodce.

autor: hon
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.