Barokní dvůr Gigant na jihu Plzeňska byl určený k demolici. Dnes je místem kultury a hudby

4. březen 2019
Česko – země neznámá

Bývalý hospodářský dvůr chotěšovského kláštera z poloviny 16. století stojí v Záluží v obci Kotovice na jihu Plzeňska. Barokní dvůr, dnes pojmenovaný Gigant, měl přitom doslova namále. Po roce 1948 v něm sídlilo jednotné zemědělské družstvo a podle toho statek včetně barokního zámečku na konci 90. let vypadal. Polorozpadlá stavení, vytlučená okna a všude jen bahno. Uvažovalo se dokonce o jeho demolici.

V restituci ale naštěstí dostala statek zpátky rodina, která na něm za první republiky hospodařila, a jeho osud jí nebyl lhostejný. Manželé Korecovi věnovali záchraně dvora Gigant celé čtvrt století svého života. A jak zdůrazňuje Ivan Korec, práce tím rozhodně nekončí a je tu co dělat pro několik dalších generací.

Kořeny dvora Gigant sahají až do 13. století. Historicky patřil k nedalekému chotěšovskému klášteru. K největším přestavbám došlo v letech 1550-1711. Závěrečné barokní přestavby realizoval probošt chotěšovského kláštera Dominik Peterka. Počátkem 19. století se stal majitelem kníže Alexander Thurn-Taxis. Dnes dvůr vlastní rodina Korecova. Kulturní památka byla v roce 2005 zařazena do státního Programu záchrany architektonického dědictví.

Podle dochovaných fotografií a výkresů toho manželé Korecovi s přispěním státu stačili opravit už opravdu hodně. Včetně zvoničky na zámečku, která byla v době socialistického zemědělství nadbytečná. Podařilo se ji znovu vyprojektovat a umístit zpátky na střechu. Dnes, stejně jako před mnoha desetiletími, odbíjí nový zvon sedmou hodinu ranní i sedmou večerní a také poledne. 

Rybaření, svatby i koncerty vážné hudby

Dvůr Gigant leží 18 kilometrů jihozápadně od Plzně. Stavebně jde o samostatný objekt položený v rozsáhlém území vlastních pozemků příslušejících ke dvoru v rozsahu asi 180 hektarů. Na těchto pozemcích jsou i dva rybníky. U dvora je malý park, který navazuje na Dvorský rybník o rozloze čtyř hektarů.

Na rybníku je možné si sportovně zarybařit. Jde o princip Chyť a pusť. V areálu dvora i v jeho citlivě opravených útrobách se dnes konají různé společenské akce. Třeba populární festival Rozmarné hraní, dále samostatné koncerty nebo adventní zpívání. A výtěžek z akce pokaždé putuje Nadaci pro transplantace kostní dřeně.

Při pohledu na krásně opravená hospodářská stavení, jak zvenku tak zevnitř, včetně barokního zámečku, je těžké uvěřit, že tu po dlouhá desetiletí fungovalo JZD. To dokládají naštěstí už jen dobové velkoformátové fotografie, které všem návštěvníkům, kteří zavítají do dvora Gigant, jeho majitel rád ukáže.

autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.