Barokní lékárna na Špilberku je největším i jedním z nejstarších exponátů Muzea města Brna

13. únor 2024

Na brněnském hradě Špilberku je v nových prostorách možné navštívit Barokní lékárnu. Obrovské lékárenské regálové stěny s původními stojatkami na léčiva pochází z kláštera řádu sv. Alžběty na Červeném kopci na Starém Brně z doby jeho založení v polovině 18. století. Expozice je přístupná v rámci běžné otevírací doby prohlídkové trasy hradu.

Mobiliář Barokní lékárny obsahuje regály zvané depositoria s původními stojatkami, tedy nádobami na léčiva, i centrální lékárenský stůl nazývaný tára se dvěma váhami, typickými pro lékárny té doby. Každý kus je unikátem, protože celý soubor je jedním z mála dochovaných lékárenských mobiliářů z 18. století. Zároveň je Barokní lékárna největším a jedním z nejstarších exponátů sbírek Muzea města Brna.

Lékárna vznikla v polovině 18. století jako součást nově budovaného kláštera sv. Alžběty na Červeném kopci. Po sto letech působení nastal v polovině 19. století čas na modernizaci lékárny. Chyběly ale peníze, neboť klášter žil především z darů. Tehdejší rada města Brna nabídla uspořádání sbírky, aby mohla následně lékárenský mobiliář i s částí inventáře odkoupit do sbírek rodícího se městského muzea.

Barokní lékárnu vystavovalo Muzeum města Brna na hradě Špilberku původně v prostoru pokladen. Ten ale kvůli klimatickým podmínkám nebyl vyhovující. Vzácné dřevěné skříně proto prošly restaurátorským zásahem a byly přemístěny do vhodnějších prostor v rámci stálé expozice na Špilberku. Součástí lékárny je i interaktivní tablet, pomocí kterého se návštěvníci dozvědí více i o bylinách a léčivech, které se v 18. století v lékařství a lékárenství používaly.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.