Bohatě zdobené brokátové ornáty z Rýmařova nosili v minulosti i kněží ve Vatikánu
Z Rýmařova až do Vatikánu. Tuhle cestu musely v minulosti absolvovat výrobky z rýmařovských textilních dílen. Jednalo se konkrétně o kněžské ornáty z brokátu, bohatě zdobené a vyšívané zlatem. Rčení, že z pohledu na ně až oči přecházejí, je tady opravdu namístě. Ověřit si to můžete v expozici brokátu v rýmařovském muzeu.
Těžké hedvábí s barevnými vzory, protkávané zlatem. Co může být luxusnějšího? Brokát znali už ve starověkých Mykénách. Staří Řekové dokonce věřili, že jej tkají Charitky, bohyně zpěvu a tance. Ovšem v Rýmařově znali pravdu: ty nejkrásnější brokáty začaly vznikat v dílně Antona Flemmicha na tamní Sokolovské ulici.
Textilnictví má na Rýmařovsku dlouholetou tradici. Počátky tkaní jsou doloženy už ve 13. století. V 19. století ale dosud používaný prostý len začal nahrazovat hedvábí. A právě v hedvábnictví nejvíc vynikly dvě rodinné firmy, firma bratří Flemmichů a podnik bratří Schielů. Obě firmy se mimo jiné specializovaly i na tkaní církevních textilií užívaných při liturgických obřadech. Kvalitní ornátový brokát s náboženskými motivy zde byl také vyšíván, nejčastěji zlatem. Místní podniky dodávaly církvi i plátěné liturgické oděvy zdobené strojovou krajkou. Kněží tak mohli zakoupit kompletní oděv z Rýmařova, včetně štol a dalších součástí kněžského roucha. A protože zdejší oděvy byly nejen krásné, ale také kvalitní, nosili je i ve Vatikánu.
Stálou expozici církevního brokátu si můžete prohlédnout v Muzeu Rýmařov. K vidění jsou tam nejen různé druhy brokátu umístěné na zdech, ale hlavně několik kompletních církevních oděvů. Nad zručností starých řemeslníků, nápaditostí a precizností zpracování nelze než žasnout. A tak není divu, že rýmařovský brokát dobyl ve své době Evropu.
Více informací nejen o dějinách textilnictví na Rýmařovsku najdete na stránkách
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka