Bohumil Bondy byl mužem výjimečných zásluh
Toto úterý 15. března uplyne 115 let od úmrtí Bohumila Bondyho. S jeho odkazem se můžeme setkat dodnes.
„Muž, jenž svou pilností a důmyslem zaujímá zaslouženě místo mezi našimi předními průmyslníky jsa při tom věrným a obětavým synem vlasti české; a to tím více váží, že jest původem israelita.“ Tak psal časopis Světozor při příležitosti 50. narozenin Bohumila Bondyho – a nebyla to přehnaná chvála.
Bohumil Bondy se narodil v pražské židovské rodině 15. listopadu 1832. Od 14 let se seznamoval s firmou svého otce se železem, na jejíž prosperitu v dospělosti navázal nově založenou továrnou na kované součásti strojů v Praze-Bubnech. Její specialitou byla výroba drátů, zvláště pro telegrafní spojení, a brzy se stala jednou z vůdčích v celém Rakousko-Uhersku, úspěšnou i v zahraničí. Bondy podnikal velice odpovědně, což dosvědčuje epizoda z roku 1873. Když tehdy zkrachovala rakouská burza, jeho továrny se to nedotklo.
Bohumil Bondy, ač z německy mluvící rodiny, pociťoval silnou sounáležitost s českým politickým snažením a tomu nabídl své schopnosti. Jako člen pražského zastupitelstva a rady se zasadil o zřízení městem spravované plynárny a pojišťovny, byl zvolen do Sněmu Království českého a stal se i prvním českým prezidentem Obchodní a živnostenské komory. Ne dost na tom, byl to on, kdo inicioval vznik stálé výstavní budovy a výstaviště v Praze-Stromovce, kde se roku 1891, především díky jeho úsilí, uskutečnila Zemská jubilejní výstava, tolik úspěšná pro české národní hnutí. Za zvláštní zmínku pak stojí založení pražského Uměleckoprůmyslového muzea. Bohumil Bondy k tomu dal nejen popud, ale přispěl k jeho sbírkám i stavbě nové budovy.
Byl členem neuvěřitelných více než 70 vlasteneckých a humanitních uskupení. Finančně podporoval české spisovatele, školství a nemocnice a současně patřil k zaníceným stoupencům hnutí, jež usilovalo o propojení náboženského židovství s národnostním češstvím. Do historie se tak Bohumil Bondy zapsal i jako čelný propagátor a mecenáš Spolku českých akademiků-židů stejně jako stoupenec spolku Or tomid neboli Věčné světlo, v jehož modlitebně bohoslužba probíhala hebrejsky i česky.
Bondyho jméno dnes nese jedna z ulic v Praze 7.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.