Paměť šoa v ohrožení

27. ledna uplyne 80 let od osvobození nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim, symbolu šoa. Datum, připomínané OSN a demokratickými zeměmi jako zvláštní pamětní den, má však rok od roku trpčejší příchuť. Strmý vzestup antisemitských projevů ve světě je zahanbující a ve stejné době rozvoj umělé inteligence přináší novou hrozbu.

Dávné úsloví, že oheň je dobrý sluha, ale zlý pán, platí i o možnostech této generativní technologie. Umělá inteligence dokáže na jedné straně vytvářet například interaktivní hologramy přeživších šoa, jako je tomu u projektu Možnosti svědectví, který užívají některá americká muzea. Zájemci mohou díky němu klást otázky a získávat odpovědi i po úmrtí očitých svědků německé genocidy Židů. Co víc, takové vzdělávání, přístupné i v různých jazycích a pro různě staré zájemce, má emocionální dosah. Umělou inteligenci lze také využít při digitalizaci a analýze milionů archivních dokumentů, a tak podpořit objektivní výzkum a vzdělávání o šoa.

Na paměti je však třeba mít především temnější možnosti technického pokroku. Upozornila na ně již loni v červnu Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu ve zprávě Umělá inteligence a holokaust: Přepisování historie?

„Pokud dovolíme, aby strašlivá fakta o holokaustu byla rozmělněna, zkreslena nebo zfalšována nezodpovědným užíváním umělé inteligence,“ uvedla při této příležitosti generální ředitelka organizace Audrey Azoulay, „riskujeme explozivní šíření antisemitismu a postupně stále menší chápání příčin a důsledků těchto zvěrstev.“

Nejde o plané varování. Že umělou inteligencí lze vytvořit realistická, přitom falešná videa k šíření nepravdivých informací, je skutečnost. Že jinými podvrhy se dá obrazem i hlasem ukrást lidská identita, již také víme. Domyšleno: K poškození historické paměti šoa by bylo možné zneužít i historiky či politiky. Co hůř, prostřednictvím umělé inteligence se rovněž dají vytvářet na první pohled věrohodné texty i celé listiny. S jejich pomocí by se pak důkazy o šoa jako dějinném faktu a zkušenosti daly zpochybnit nebo zcela popřít.

A samostatnou kapitolu možných triků umělé inteligence představuje zlovolná úprava historických fotografií či přímo vytváření falešných snímků k podkopání důvěry v jakékoliv autentické válečné dokumenty. Že přitom manipulace šířené na sociálních sítích jsou s to ovlivnit veřejné mínění, netřeba dodávat.

Je to vše výzva zákonodárcům, vládám a mezinárodním uskupením, aby těmto hrozbám pravdě a mravnosti čelili, a pro každého pak výzva k samostatnému, kritickému myšlení. V případě holokaustu totiž nejde jen o obhajobu dějinných fakt. Vždyť útoky proti paměti šoa vždy sloužily antisemitům, zvláště odpůrcům Izraele, k jehož ustavení v roce 1948 tragédie šoa nepochybně přispěla.