Pražská obec má nového předsedu. Studujte na dálku Lauderovy školy. A proč je paměť šoa v ohrožení?

Chtěl bych, aby obec víc žila komunitním životem, říká nový předseda Král

Na pražské židovské obci se vystřídaly generace. Dlouholetého předsedu Františka Bányaie, se kterým jsme v pořadu Šalom alejchem mluvili minulý týden, vystřídal Pavel Král. Ten působí jako klinický psycholog. Kromě jiného se jako psycholog účastnil i zahraničních armádních misí.

Proč se rozhodl stanout v čele pražské obce? „Popravdě to vlastně nebylo nějak promyšlené rozhodnutí. Já jsem kandidoval do reprezentace židovské obce a vůbec jsem neměl ambici být předsedou. Jenom na někoho zůstala ta povinnost převzít tu zodpovědnost a nějak to dopadlo na mě, ale to rozhodnutí skutečně bylo až na základě výsledku těch voleb,“ vysvětluje Král.

Kam by chtěl obec směřovat? „Tím, že jsem to vlastně skutečně neplánoval nějak dlouho dopředu, tak nějaký plán tvořím trochu za pochodu. Je potřeba říct, že minulý týden tady mluvil Fero Bányai, který obec vedl dlouhé roky a stabilizoval ji. Ta obec je stabilní, fungující, řekněme, z hlediska toho administrativního aparátu. A samozřejmě i nějakých služeb, které poskytuje svým členům. Já bych teď na tu obec chtěl přivést víc lidí. Chtěl bych, aby daleko víc žila nějakým komunitním životem,“ dodává Král.

Ten je ve funkci zhruba měsíc. Stačilo ho už něco překvapit? Po 7. říjnu vedl semináře o tom, jak mluvit o válce s dětmi nebo jak se vyrovnávat s narůstajícím antisemitismem. Jak současnou situaci vnímá? Narůstá i mezi českými Židy pocit ohrožení? Poslechněte si celý rozhovor s novým předsedou Židovské obce v Praze Pavlem Králem.

Lauderovy školy spouští další běh e-learningu

Pokud litujete, že jste jako děti nemohli chodit do židovské školy, nemusíte zoufat. Pražské Lauderovy školy totiž pořádají i e-learningové kurzy pro dospělé. Připojit se lze odkudkoli. Můžete se tak přihlásit třeba ke studiu hebrejštiny nebo židovských studií. A v novém pololetí také nově ke studiu genealogie nebo biblických prorockých knih. S koordinátorkou kurzů Alžbětou Glancovou natáčela Daniela Brůhová.

Právě online výuka na Lauderových školách je benefitem pro rodiče a prarodiče dětí, které tu studují. Mohou se ale přihlásit i lidé s celého Česka.

Kromě studia hebrejštiny se letos poprvé otevře zcela nový kurz judaismu, jak vysvětluje Glancová:

„Filip Friedman bude mít od února přednášku, která se jmenuje Haftara. Je to vlastně přednáška o prorockých knihách, které se čtou v rámci synagogální bohoslužby vedle velmi známé týdenní paraši.“

A co čeká zájemce o genealogii? „Na rozdíl od ostatních přednáškových kurzů by tento měl být hodně praktický. Julius Miller ukáže účastníkům kurzu, jak pracovat s matrikami, jak pracovat v archivech, jak se dopátrat svých vlastních kořenů, jmen, předků. V rámci tohoto praktického kurzu by si účastníci měli i sestavit vlastní rodokmen v nějakém online programu, jako je MyHeritage,“ dodává Glancová.

Jak je to se studiem hebrejštiny v lauderkovském e-learningu? A kdo se ji učí rychleji – děti nebo dospělí? Poslechněte si celý rozhovor s Alžbětou Glancovou.

Paměť šoa v ohrožení

Konec druhé světové války si všichni spojujeme s květnem roku 1945. Ale jedno z prvních důležitých dat je už 27. leden. Tehdy totiž Rudá armáda osvobodila německý koncentrační a vyhlazovací tábor v polské Osvětimi. Ta se potom stala symbolem nacistického vyhlazování Židů a 27. leden se začal připomínat jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu. A právě tato památka je s rozvojem umělé inteligence v ohrožení, jak v následujícím příspěvku ukazuje Leo Pavlát.

Rozvoj umělé inteligence má nesporné výhody: „Dokáže vytvářet například interaktivní hologramy přeživších šoa. Zájemci jim mohou klást otázky a získávat odpovědi i po úmrtí očitých svědků německé genocidy Židů. Co víc, takové vzdělávání, přístupné i v různých jazycích a pro různě staré zájemce, má emocionální dosah. Umělou inteligenci lze také využít při digitalizaci a analýze milionů archivních dokumentů, a tak podpořit objektivní výzkum a vzdělávání o šoa,“ vypočítává klady využití AI Pavlát.

Daleko větší jsou však podle něj rizika: „Umělou inteligencí lze vytvořit realistická, přitom falešná videa k šíření nepravdivých informací. Že jinými podvrhy se dá obrazem i hlasem ukrást lidská identita, již také víme. Co hůř, prostřednictvím umělé inteligence se rovněž dají vytvářet na první pohled věrohodné texty i celé listiny. S jejich pomocí by se pak důkazy o šoa jako dějinném faktu a zkušenosti daly zpochybnit nebo zcela popřít,“ varuje Pavlát.

Jak podle Pavláta tomuto problému čelit? A jak se k věci staví Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.