Botanická zahrada v Teplicích nabízí přehlídku rostlinstva z celého světa i několik unikátů
Na jihu Teplic ve čtvrti Šanov v těsném sousedství Písečného vrchu a Janáčkových sadů se rozkládá botanická zahrada. Nabízí procházku suchými, tropickými i subtropickými oblastmi Země a na téměř dvou a půl tisících metrech čtverečních představuje stovky rostlin, včetně unikátů, které v žádné jiné evropské botanické zahradě nejsou k vidění.
Teplická botanická zahrada má celkem tři skleníky. Jedním z nich je tak zvaný xerický skleník, který představuje flóru dlouhodobě suchých oblastí Střední a Jižní Ameriky, jižní Afriky, Madagaskaru, Arábie, Galapág a ostrova Sokotra. Roste v něm například rostlina jménem acacia cornigera – tedy akácie rohatá. A funguje zde navíc vzácný příklad kooperace. Mravenci ji chrání před škůdci a ona jim na oplátku poskytuje potravu v podobě organických výměšků. Na těch se přiživují i vegetariánští pavouci, kteří byli objeveni teprve v tomto století.
Tropický skleník je se svojí plochou přes tisíc metrů čtverečních a výškou 16 metrů největší. Vejdou se do něj i akvária, vodopád, potůčky a bazén. Zejména děti obdivují ve sladkovodních akváriích pestrobarevná hejna rybek, rejnoky trnuchy a dokonce i piraně. Barevnost dodávají i květy orchidejí. Uspořádání expozice umožní udělat si přehled, jaké tropické rostliny rostou v Asii, Americe, Austrálii nebo v Africe.
Polovinu posledního subtropického skleníku zaujímají rostliny chilského deštného lesa. Tepličtí botanici podnikli několik výprav do Chile a ve spolupráci s tamní organizací Corporación Nacional Forestal mohli do Čech dovézt semena i sazenice unikátních druhů. Zrodila se tak expozice, která nemá v Evropě obdoby. V subtropickém skleníku jsou dále ukázky čínské flóry, květeny Nového Zélandu nebo části jižní Afriky, masožravé rostliny a další.
A je tu i simulace přírody na Teplicku v době před zhruba 20 miliony let, kdy právě tady z rostlinstva vznikaly uhelné sloje. Tehdejší druhy tu suplují shodné rody. A v závěru najdete i nejstarší strom světa – tedy druhově nejstarší. Jmenuje se wollemia nobilis a objevil ho teprve v roce 1994 australský botanik David Noble.
Na venkovní skoro hektarové ploše pak rostou dřeviny, hajní byliny, trvalky a každoročně se měnící široká paleta letniček. Najdete tu i místo k posezení a můžete se kochat nekonečnou krásou a pestrostí rostlinné říše. Dojem umocňují i sochy, které dokreslují kolorit dané oblasti. V brzké době se navíc plánuje otevření skalničkářského skleníku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka