Boty zvané popprovky

28. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Svitek Tóry, místo původu neznámé, 19. století
0:00
/
0:00

Dějiny českého průmyslu a obchodu jsou v nemalé míře spjaty s podnikateli z židovského prostředí. Dokládá to i život Bedřicha Leopolda Poppera, od jehož smrti včera uplynulo 80 let.

Narodil se v Brně 18. září 1861 v rodině textilního podnikatele, který byl též honorárním konzulem v Argentině, kde Bedřich Leopold strávil část svého dětství. Snad i to později ovlivnilo jeho otevřenost všemu novému nehledě na hranice místa, kde žil.

V Brně vystudoval obchodní akademii a po ní ho otec poslal na zkušenou do vídeňské textilní firmy Pollack. Ta ho pověřila, aby vylepšil spolupráci s chrudimskou továrnou na obuv Moritze Becka – a byl to právě tento úkol, který mladému muži změnil život. Díky své podnikatelské invenci se Bedřich Popper stal nejprve Beckovým společníkem a po čtyřech letech ani ne jako dvaatřicetiletý od něho firmu odkoupil.

V době, kdy se obuv šila ručně, se Bedřich Popper stal průkopníkem technických inovací na cestě k plně strojové výrobě. Své boty se značkou B.L.P. vyráběné v již nové továrně vybavené strojovnou prodával nejprve v Jižní Americe a Austrálii, a když pro výrobu zakoupil tehdy moderní americké stroje, dostavil se i ohromující domácí úspěch. Bedřich Popper rozšířil svou chrudimskou výrobní halu, postupně zaměstnal na 1000 dělníků a jeho podnik každý den opouštělo až 2400 párů nových bot.

Před vypuknutím první světové války se Bedřich Popper stal největším výrobcem bot v celém Rakousko-Uhersku, obdivovaným podnikatelem, který však neméně proslul sociálním cítěním. V době, kdy pracovní doba dosahovala až 16 hodin denně, se v jeho továrně pracovalo 10 hodin a Popperova péče o zaměstnance se stala příslovečnou. Když roku 1925 v již samostatném Československu soustředil výrobu do nové čtyřpatrové budovy s moderním strojním vybavením, nechal spolu s ní postavit i nájemní domky pro své pracovníky.

Popperovy boty, zvané lidově „popprovky“, bylo v té době možno koupit v téměř stovce podnikových prodejen a vyvážely se do celého světa. Při návštěvě Chrudimi zavítal do Popperovy továrny sám prezident Masaryk, za své zásluhy o rozvoj hospodářství a obchodu získal Bedřich Popper společensky vážený čestný titul obchodní rada. V Chrudimi byl ovšem znám i jako podporovatel četných dobročinných spolků a zakladatel tenisového klubu.

V již pokročilém věku ho postihla nacistická protižidovská opatření. O svou továrnu přišel a nedlouho po svých 80. narozeninách, 27. listopadu 1941 zemřel. V Chrudimi, do jejíhož života se tak výrazně zapsal, připomíná dnes Bedřicha Poppera již jen náměstí nesoucí jeho jméno a na hřbitově architektonicky cenná hrobka od Josefa Gočára.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová