Brno má nový Institut Paměti národa, jak ovlivnilo židovství F. Kriegla a hnutí Mizrachi je i v ČR
V Brně se otevře nový Institut Paměti národa. Jak zformovalo židovství Františka Kriegla? A v Praze nově působí hnutí Mizrachi.
Tichá hrdinství v Brně
Vyprávět příběhy 20. století bude zase o něco snazší. Přinejmenším v Brně, kde Institut Paměti národa otevírá novou audiovizuální expozici Tichá hrdinství. Pomocí rozšířené reality, světelných a audio instalací, interaktivních dotykových ploch nebo třeba kouřových efektů bude vyprávět osudy lidí v době nacistické okupace a komunismu. V Šalomu jsme hovořili se zakladatelem Paměti národa a ředitelem organizace Post bellum Mikulášem Kroupou.
Návštěvníci si budou moci v Brně projít například osud Leopolda Ferbra. Kdo byl tento neznámý muž? „Leopold je silný příběh člověka, který v 50. letech za protikomunistický odboj skončil na dlouhá léta v komunistickém kriminále na Borech. Pochází z česko-židovské rodiny, která byla velmi postižená holokaustem,“ vypráví Kroupa. Ferbr přežil nacistickou okupaci jen díky tomu, že jeho židovský dědeček zemřel jako hasič při požáru ještě před válkou a babička se znovu provdala.
Leopold byl mladý skaut a „s přítelem z oddílu si pořídili výbušniny a pokusili se vyhodit do povětří policejní učiliště, což se jim nakonec nepodařilo. Ta výbušnina vybouchla a těžce zranila Leopolda a vyrazila mu oko. A toto oko je takovým symbolickým příběhem v této naší nové expozici v Brně v Institutu Paměti národa,“ říká Kroupa.
V jakých prostorách Institut Paměti národa bude a je na něm něco specificky „brněnského“? Instituty Paměti národa se snaží zprostředkovat zážitky pamětníků z doby totality tak, aby oslovovaly i dnešní generaci. Co ji nejvíc zajímá? A jaká musí výstava být, aby mladé lidi zaujala? Poslechněte si celý rozhovor s Mikulášem Kroupou.
František Kriegl: Muž, který stál v cestě
Česko s velkým zpožděním splatilo dluh lékaři a politikovi Františku Krieglovi. Ten byl v noci 21. srpna 1968 spolu s ostatními čelními představiteli KSČ zatčen a unesen do Moskvy. Jako jediný nepodepsal takzvaný Moskevský protokol, který zpětně legitimizoval okupaci Československa. O Krieglovi nedávno vyšla obsáhlá monografie z pera Martina Gromana. A nyní vstoupil do kin i film Muž, který stál v cestě. S režisérem snímku Petrem Nikolaevem natáčela Terezie Jirásková.
Zeptala se, jakou roli v Krieglově pevném a statečném postoji hrálo jeho židovství. „Hrálo asi dost velkou roli,“ říká Nikolaev a pokračuje: „To ho i vyslalo na tu dráhu, která byla nesmírně bohatá a dobrodružná. Protože on v Haliči nemohl studovat. Rozhodl se, že bude studovat na lékaře, ale myslím si, že to bylo ve Lvově, kde platil zákaz studia pro lidi s židovským původem. Takže on vyrazil do Československa a tady ty podmínky byly mnohem lepší, protože ta první republika lidem židovského původu pomáhala.“
Hlavní roli Františka Kriegla ztvárňuje herec Tomáš Töpfer. „Tomáš znal ze své rodiny, jak si osud s lidmi dokáže zahrávat krutě. Takže on měl v sobě takovou tu hloubku, úplně samozřejmou hloubku toho, co se v tom 20. století všechno odehrávalo. A kombinoval to s až podmanivou osobní aurou. To je něco, co pro ten film a pro tu roli bylo zásadní,“ uzavírá Petr Nikolaev.
Jakou roli hrály v Krieglově rozhodnutí nepodepsat zkušenosti jeho ženy během 2. světové války? A jak Nikolaevovi pomohla v režírování postavy Františka Kriegla jeho vlastní rodinná historie? Poslechněte si celý rozhovor s Petrem Nikolaevem.
Hnutí Mizrachi má první pobočku v Česku
Na vzniku Izraele měl podíl mimo jiné i náboženský sionismus, proud, který se už přes sto let snaží spojovat národní i náboženské aspekty sionismu. Mezinárodní hnutí Mizrachi, které dnes propojuje diasporu s židovským státem, nyní otevřelo svou pobočku i v Praze. Daniela Brůhová natáčela se zástupkyní hnutí pro Českou republiku Elise Peter-Apelbaum.
„Hnutí spojuje židovské tradice a dnešní moderní svět,“ říká Peter-Apelbaum a pokračuje: „Vidím tady každý rok rodiny, které mají zájem udělat aliju, to znamená, že chtějí žít v Izraeli. Já bych řekla, že to je úplně ten cíl. Ne každý má sílu jít do Izraele, je to velké rozhodnutí, krásné, ale těžké. Můžeme například také posílat do Izraele peníze, pomáhat lidem, kteří tam jsou, číst knihy o Izraeli. Skoro každá židovská modlitba mluví o tom, jak máme touhu vrátit se do Jeruzaléma,“ vysvětluje Elise Peter-Apelbaum.
Co vlastně znamená samotný název Mizrachi? A proč se právě nyní otevírá pobočka hnutí v Praze?
Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.