Bývalý zámecký park v pražské Vinoři je dnes působivou divočinou na okraji hlavního města
Vinořský park na okraji Prahy je přírodní rezervace, tvořená bývalým zámeckým parkem. Na jihozápadě je alejí spojena s přírodní památkou Bažantnice v Satalicích. Převážně zalesněné území s několika prameny je ohraničené pískovcovými skalami. Dnes je to divočina plná tajuplných míst, o kterých se toho mnoho neví. Bývalý zámecký park připomíná část stromořadí nebo detaily vytesané ve skalách.
Barokní zámek ve Vinoři byl postaven a zámecký park založen v první polovině 18. století šlechtickým rodem Černínů. V 19. století byl park i s oborou upraven v přírodně krajinářském stylu. Areálem protéká Vinořský potok a najdete tu i pískovcové skály, stopy valů někdejšího hradiště, rybník i naučnou stezku.
Vedle hráze rybníka, v místě zvaném Kamenný stůl, jsou ve skále vytesané výklenky. Prý tu sedávali lovci při honu. „To je jedna z místních záhad,“ říká Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody. „Říká se, že kolem kamenného stolu se scházelo panstvo při honech. Ve výklencích podle některých teorií seděli lovci, podle jiných pážata, která měla šlechtu obsluhovat, těžko říct. Spousta dohadů, fakta žádná, to je pro Vinořský park typické.“
Rybník vedle Kamenného stolu prý vznikl na počátku 19. století a sloužil šlechtě pro projížďky na loďkách, ovšem na mapách z té doby ho nenajdete. O kus dál, na skalní plošině nad pramenem, bývalo osídlení pravděpodobně už v době železné. „Ale především tu bylo pomezní hradiště v 11. a 12. století, tedy za Přemyslovců,“ doplňuje Jan Moravec. „Zhruba tady končilo jejich panství, dál k východu byl pomezní hvozd, a ještě dál sídlili Slavníkovci. Později na místě hradiště stávala vesnice s tvrzí. Je pravděpodobné, že k prameni, který vyvěrá ze skály pod hradištěm, chodili jeho obyvatelé pro vodu. Na boku skály uvidíte náznak vytesané cesty, po které mohli k prameni sestupovat. Pramen vytéká ze skalní dutiny, což by nás někde v krasové oblasti nepřekvapilo, ale tady se jedná o pískovec.“
O kousek dál objevíte částečně zatopenou štolu. V souvislosti s Vinoří a Vinořským parkem se často mluví o labyrintu podzemních chodeb. „Pověsti hovoří o velkolepých dílech, o chodbách, které vedou až na Jenštejn a do Staré Boleslavi,“ vypráví Jan Moravec. „Zde v parku ale vím jen o dvou podzemních prostorech, které jsou dnes otevřené a lze je vidět. Jednou z nich je právě tato štola, která určitě nevznikla těžbou písku, ale jak a proč vznikla, to se neví. Je krátká, svažuje se směrem dolů a říká se, že to byla takzvaná vodní jeskyně. Že se nacházela na břehu rybníka a vplouvalo do ní panstvo na loďkách. Ale v mapách v tomto místě žádná vodní plocha zaznamenaná není.“ A dnes u štoly vodní plochu taky nenajdete, navíc jsme už mimo území bývalého zámeckého parku. Je to další z mnoha místních tajemství.
Naučná stezka Vinořský park – Satalická bažantnice o délce 3,5 kilometru začíná u rybníka Velká Obůrka ve Vinoři. Projdete po ní obydlenou částí Vinoře, vstoupíte do přírodní rezervace Vinořský park a následně alejí do přírodní památky Bažantnice v Satalicích a do Satalic. Stezka má devět zastavení s informačními panely a je interaktivní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.