Cechhaus ve Štěpánově nad Svratkou přibližuje život a práci horníků ve stříbrných dolech
Nejzachovalejší pozůstatky středověké těžby stříbra na našem území jsou určitě v okolí Štěpánova nad Svratkou na Vysočině. Na nějakou tu štolu tam v okolí narazíte každou chvíli a najdete je i na turistické mapě. Nejvýznamnější z nich je lokalita Havírna. A abyste v terénu věděli, po čem koukat a co hledat, zajděte nejdřív do nově otevřeného štěpánovského Cechhausu.
Hornický cechovní dům, neboli cechhaus, pochází z první poloviny 16. století. Stříbro se ale na Štěpánovsku těžilo už ve století 13. Později se tam těžily i měď, zinek a olovo. Štěpánov leží na samé hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, v blízkosti hradu Pernštejna, a těžba stříbra tam skončila poměrně brzy. Díky tomu jsou pozůstatky těžby nezvykle zachovalé, a to i v porovnání například s Jihlavou, Kutnou Horou nebo Krušnými horami.
Přízemní prostory bývalého cechhausu jsou dnes muzeem, kde na návštěvníka čekají nejen podrobnosti o těžbě v okolí od středověku až do současnosti. Jsou tam uložené i desítky archeologických nálezů. Mezi jinými například pozůstatky základních hornických nástrojů, želízka a mlátku. „Želízko přiložil horník ke skále a do něj bušil mlátkem,“ říká průvodce muzeem Karel Pročka. Překřížené želízko s mlátkem jsou ostatně v hornickém znaku.
V expozici jsou i ukázky nálezů strusky, kovových slitků nebo ražených žetonů. V podzemí si horníci museli svítit a nejstarší známou svítilnou byl lojový keramický kahan. V Cechhausu jeden takový hoří. „Lůj do něj jsme si vyrobili sami,“ dodává Karel Pročka. K vidění jsou tu i kahany z pozdějších dob. Soukromý život horníků zase přibližují nálezy keramických střepů, často očouzených ohněm.
Nejmladší těžba ve Štěpánově patří železné rudě. Železárny jsou tam dodnes. „Úplně první rudou byl limonit, později minerál magnetit,“ říká Karel Pročka a ukazuje kousek rudy, který opravdu přitahuje magnet.
Expozice v Cechhausu je doplněná obrazy výtvarnice Věry Ferencové. Na jednom z nich je patronka horníků svatá Barbora, na dalších samotní horníci oblečení do dobových oděvů. „V tom 13. století i později nosili perkytli,“ říká výtvarnice s tím, že při malování vycházela především z ilustrací ve známém Kutnohorském graduálu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
![tajuplny_ostrov.jpg tajuplny_ostrov.jpg](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/dc6840ce882ec3bac8e628bfab9f5bc9.jpg?itok=MGjKRqj7)
![](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/6515d334428e57ce276151baa6fa5313.jpg?itok=m8R2tATO)
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.