Černá věž ve Fulneku bývala strážní věží i zvonicí. Dnes je posledním pozůstatkem městských hradeb
Černá věž ve Fulneku v Moravskoslezském kraji bývala v minulosti strážní věží a zvonicí. Jádro zdiva hranolové věže, která bývala součástí městských hradeb, je do výše prvního patra gotické. Další části nad římsou byly přistavěny později, pravděpodobně v 17. století. Před pár lety prošla Černá věž rekonstrukcí a od té doby se z ní opět rozléhá zvonění.
Hranatá věž, které místní pro její typickou černou helmici neřeknou jinak než Černá věž, stojí v blízkosti náměstí Jana Amose Komenského, hned vedle barokního chrámu Nejsvětější Trojice. Spolu s dalšími architektonickými památkami a turistickými zajímavostmi města se nachází na naučné stezce nazvané Člověče, zastav se…
Významným datem novodobé historie věže bylo září 1995, kdy v ní začal vyzvánět zvon, který nese jméno svatá Kateřina. Fulneku ho věnovali bývalí místní občané německé národnosti, kteří po odsunu po druhé světové válce žijí v Německu.
V srpnu 1998 byla dokončena celková rekonstrukce věže. Byly provedeny opravy vnitřních a vnějších omítek, oken, dřevěných částí včetně nátěrů, očištění a impregnace střešní krytiny. Do kopule věže byla umístěna schránka, do níž byly vloženy dokumenty týkající se zvonice i její opravy.
Ke zvonu zavěšenému ve věži je možné vystoupat po strmém dřevěném schodišti se 64 schody. V prostoru kolem zvonu jsou čtyři okna s vyhlídkou do všech světových stran. Z věže je tak vidět barokní chrám Nejsvětější Trojice, náměstí s Morovým sloupem, barokní kašnou a sousoším sv. Jana Nepomuckého i zámek tyčící se nad městem.
Černá věž je turistům v současné době přístupná pouze v určitých dnech v rámci komentovaných prohlídek. Mimo jiné také u příležitosti Dnů evropského dědictví, Dnů památek nebo městských slavností.
V dolní části Černé věže zaujme návštěvníky Expozice princezny Terezky. Ta se spolu s dalšími pohádkovými bytostmi zabydlela na různých zajímavých místech v rámci putování Pohádkovým Poodřím.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
