České celebrity mají svůj chodník slávy ve Velké Bíteši na Vysočině. Jezdí tam na dobré jídlo
Svůj chodník slávy nemají jen hollywoodské hvězdy. Ale i české známé osobnosti. Na Masarykově náměstí ve Velké Bíteši na Vysočině. Herci, zpěváci, sportovci, baviči a další celebrity tam tak dlouho jezdili do jedné restaurace za dobrým jídlem, až si vysloužili svou hvězdu na chodníku před ní. Dnes už byste jich tam napočítali třicet.
Už od 30. let minulého století mají na náměstí ve Velké Bíteši restauraci Raušovi. Tradice a láska k řemeslu začala brzy nést ovoce a na dobré jídlo se u nich začaly zastavovat známé osobnosti při svých cestách mezi Prahou a Brnem. Tehdy na zdi restaurace zanechávaly své podpisy. „V té místnosti, které říkám galerie, jsme měli přes tisícovku podpisů,“ říká současný majitel restaurace Jiří Rauš. Podpisy jsou dnes překryté velkými fotografiemi celebrit, které mají venku na chodníku svou hvězdu.
„Byla to taková reakce od mých kamarádů z umění, ze kšeftu. Při jedné návštěvě říkali: co kdybys ještě udělal chodník slávy,“ vzpomíná na první impuls Jiří Rauš. Nápad se ujal a v roce 2002 se na chodníku před restaurací objevila první hvězda. Patřila skupině Maxim Turbulenc. „Oni byli fantastičtí jedlíci,“ dodává restauratér.
Hvězdy pak přibývaly každý rok. Největší popularitu chodníku přinesla v roce 2005 hvězda mnohonásobného zlatého slavíka Karla Gotta, na kterého Jiří Rauš velice rád vzpomíná i pro jeho pověstnou skromnost.
Na hvězdě je vždy spolu se jménem a letopočtem i slogan, který vyjadřuje spojení osobnosti s jídlem. „Slogan mi vždycky vymyslí doktor Miloš Skalka,“ říká Jiří Rauš. Karel Gott má tak například na své hvězdě napsáno: Za 30 slavíků nadívaných zlatem, Michal David: Za hity s celoživotní trvanlivostí a Lukáš Krpálek: Tak hezky papal, až v Riu přepral celý svět.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.