Chloubou kostela sv. Jakuba Staršího v Pohořelicích jsou fresky. Na čas byly schované pod vápnem

31. leden 2019
Česko – země neznámá

Jeden z nejstarších kostelů na Jižní Moravě stojí přibližně 20 kilometrů od Brna -  v Pohořelicích. A jak se říkává nomen-omen, tak pro Pohořelice to platí stoprocentně. Ovšem přestože v Pohořelicích dost často v minulosti hořelo, kostel svatého Jakuba Staršího zůstal stát a dodnes nabízí návštěvníkům řadu zajímavostí.

Kostelní věž původně sloužila úplně jiným účelům. Je poměrně robustní a do jejího nitra by se vešel minimálně obytný pokoj, ne-li celý byt. Podle starých rytin býval na její střeše komín. Vysvětlení tohoto prapodivného jevu je jednoduché. Šlo totiž o strážní věž, ve které se i bydlelo. Oblast jižní Moravy v okolí dnešní hranice s Rakouskem po staletí zažívala nelehké chvíle, a to až do konce druhé světové války.

Jednu dobu byli v Pohořelicích i Turci, kteří v 17. století město vyplenili. Poté, co se podařilo turecké nájezdníky z Moravy vyhnat, se věž stala plnohodnotnou součástí kostela. Ale její tvar připomíná pohnutou historii Pohořelic dodnes.

Dovnitř kostela svatého Jakuba Staršího vedou velmi nenápadné dveře, které jakoby maskují velikou vzácnost celé stavby. Uvnitř se totiž nacházejí fresky z roku 1324, které jezdí obdivovat lidé z celé republiky i ze sousedního Rakouska. Tou nejzajímavější je freska znázorňující zesnutí Panny Marie. A protože Pohořelice jsou poplatné svému jménu, je jasné, že v historii tam poměrně často hořelo. Největší požár, který fresky poškodil nejvíc, se odehrál v roce 1714.

Tehdy spadla celá klenba kostela, takže se musel postavit téměř celý znovu. Na obnovu fresek už pak nezbyly peníze, a tak se musely zakonzervovat. Tehdejší správci kostela je přemalovali vápnem. A protože peněz na jejich zrestaurování se nedostávalo dlouho, nakonec se na fresky zapomnělo.

A pak je náhodou objevil až v roce 1934 farář Cyril Vácha. Vápno se z nich naštěstí podařilo odstranit. A jelikož opět chyběly peníze na jejich domalování, zůstaly fresky tak, jak jsou. Což je z dnešního pohledu památkářů vlastně dobře, protože se dochovaly maximálně autentické.

Fresky, které v roce 2024 budou v pohořelickém kostele přesně 700 let, tak mohou lidé obdivovat v původní podobě. A když budete mít při návštěvě pohořelického kostela svatého Jakuba Staršího štěstí na faráře Jaroslava Svobodu, ukáže vám i další zajímavosti kostela, například jeho dokonalou akustiku.

autor: hon
Spustit audio