Chřibské vodopády skoro nikdy nezamrzají. Výjimečné jsou tím, že voda v nich padá kolmo dolů
Chřibské vodopády na pomezí Chráněné krajinné oblasti České Švýcarsko a Lužických hor jsou půvabné v každém ročním období. Jsou výjimečné tím, že voda v nich padá skutečně kolmo dolů a nedotýká se při tom skály. Spád vody je v nich tak silný, že skoro nikdy nezamrzají.
Každý je vysoký kolem dvou metrů a dostanete se k nim přímo z centra Chřibské. Po žluté dorazíte na místo asi po dvou kilometrech. Čeká vás tak zvaný malý turistický okruh – po lávkách, schodech a lesních cestách a odpočívat můžete na všudypřítomných lavičkách. Z vrchu Plešivce nad Chřibskou se klikatí malý potůček, který níže zásobuje právě vodopády.
Cesta k vodopádům vede kolem historické střelnice z 18. století. Kamenný podstavec střeleckého terče byl vybudován z pískovcových kvádrů v roce 1792 Střeleckou společností v Chřibské. Střelecké bratrstvo založilo několik měšťanů, kteří se scházeli a cvičili se ve střelbě kuší na cíl.
V té době tvořila střelnici malá bouda a tyč s terčem ve tvaru orla. Ve druhé polovině 18. století začali měšťané provozovat střelbu z pušek a císař Josef II. jim při své návštěvě obce povolil založit ostrostřelecký spolek. Střelecká tradice pokračovala až do 2. světové války, pak už ale obnovena nebyla. Terč je dnes turistickou atrakcí, uvnitř které je možné vidět zbytky otáčecího mechanizmu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
