Chropyňský zámek nabízí unikátní sbírku historických zbraní i pověst o Ječmínkovi

„Zámek nikdy nesloužil jako sídlo šlechty, ale jen jako lovecký zámeček,“ říká Renata Goldová z Městského kulturního střediska. Kroniky dokládají, že s Chropyní bylo neodmyslitelně spjato rybníkářství. Ze soustavy šestnácti rybníků, které se v okolí města nacházely, se zachovaly pouze rybník Hejtman a Zámecký rybník. Ten je národní přírodní rezervací s výskytem vzácné kotvice plovoucí. A je i největším hnízdištěm racka chechtavého ve střední Evropě.

Největším a nejkrásnějším sálem chropyňského zámku je Rytířský sál. Na kazetovém dřevěném stropě jsou vyvedeny erby Fürstenberků. „Je zde šedesát tři rodových erbů až do pátého pokolení,“ ukazuje průvodkyně Jana Uhlířová. V Rytířském sále se nachází také třetí největší ucelená sbírka zbraní v České republice. Návštěvníci tu uvidí muškety, meče, palaše, hradebnice a také dvě brnění. Jedno bojové a jedno turnajové. „Jsou staré čtyři sta a pět set let a váží téměř padesát kilo,“ přibližuje průvodkyně.

Morava na Ječmínka stále čeká

Dalším významným prostorem zámku je Ječmínkův sál. Jeho dominantou je masivní kulatý stůl. Deska stolu je zdobena intarzií. „Je to tak zvané dřevo ve dřevě,“ vysvětluje průvodkyně.

Pověst o králi Ječmínkovi je s Chropyní úzce spjatá. Podle ní ze zámku utekla markraběnka před svým mužem. Ten se na ni rozzlobil, protože se zastávala poddaných a nesouhlasila s jeho zhýralým životem. V poli ječmene pak porodila chlapečka. Pán se to dozvěděl a po nějakém čase začal svoji ženu a syna hledat, protože mu chyběli. Když potkal poustevníka, zeptal se ho, zda je neviděl. „Pro své hříchy a viny nejsi hoden své ušlechtilé manželky a svého syna. Ten napraví, co jsi pokazil. Jako ty jsi zkázou moravské země, bude on jejím požehnáním a spásou. Ty ho nenajdeš a neuvidíš. Zjeví se a přijde, až země moravská na tom bude nejhůře,“ prorokoval poustevník. A moravský lid na svého krále stále čeká.

Chloubou zámku jsou také kamna z roku 1668. Jsou dalším významným artefaktem Ječmínkova sálu. „Zdobí je habánská majolika, nechal je postavit Karel Lichtenštejn. Jsou jen čtvery v celé Evropě,“ podotýká Jan Uhlířová.

Návštěvníci zámku mohou vidět v jeho prostorách i repliku mapy, kterou vytvořil Jan Amos Komenský. Ten ve své době docházel z Přerova a dělal v chropyňské škole inspektora. Mapa zachycuje šestnáct rybníků, které v minulosti město obklopovaly. Postupně byly vysušeny, protože musely ustoupit cukrové řepě.

Chropyně se kromě zámku chlubí i svým rodákem, kubistickým malířem Emilem Fillou. Jeho díla už v zámeckých sálech návštěvníci bohužel nenajdou. Ta byla převezena do Národní galerie v Praze. „U nás se seznámí s životopisem tohoto světově uznávaného malíře a podívat se mohou na kopie jeho perokreseb z cyklu Herakles,“ dodává průvodkyně. Tuto sérii maloval v době, kdy byl převezen do koncentračního tábora.