Čistokrevný chovný králík musí mít na uších tetování. Provádí ho proškolený chovatel
Když už se chovatel rozhodne, že nebude drobné zvířectvo chovat jen pro radost nebo kuchyň, ale pro čistý chov a krásu, musí dbát na to, aby zachovával čistotu plemene. Pomůže mu v tom i značení zvířat. Slepice a holubi mají kroužky, králíci tetování.
„Tetování slouží k identifikaci registrovaného králíka,“ říká chovatelka Lucie Vakulová. Tetování se tak týká registrovaných čistokrevných králíků. Lucie Vakulová například sama chová u nás poměrně vzácné zemplínské plemeno, a své králíky má proto také tetované. Samozřejmě, že v králíkárně chová i zvířata netetovaná. Ta jsou užitková. Netetovaný králík například nemůže na výstavu.
Aby člověk mohl tetovat králíky, musí projít náležitým testováním. „Byla jsem na školení v Ivančicích,“ potvrzuje chovatelka s tím, že každý tatér je také proškolený veterinářem. Lucie Vakulová je také samozřejmě členkou místního odboru svazu chovatelů.
Tetování má pravidla, a v první řadě je důležité dbát na to, aby se zvíře zbytečně netrápilo. Příjemné to pro něj každopádně není. Důležitá je tak rychlost a přesnost provedení. „Čím dřív se tetuje, tak je to pro králíka lepší. Má měkčí ucho,“ říká. „Člověk si musí dát pozor, podél obou stran ucha vedou důležité žíly,“ ukazuje na vnitřní straně ucha králíka. Tetování musí být mezi žílami, uprostřed. Doklady o rodokmenu nebo připouštění by měly být hotové do dvou měsíců věku zvířete.
Chovný králík má tetování na obou uších. „Do levého se dává písmeno C. To znamená, že je tetovaný v Česku. A potom měsíc a rok narození,“ říká Lucie Vakulová. V pravém uchu má králík číslo okresu a také číslo, které označuje počet zvířat daného plemene.
K tetování králíků se používají tetovací kleště, do kterých se vsazují kovové obdélníčky s hroty sestavenými do tvaru potřebných znaků. Tatér tak každé ucho zvládne vytetovat na jedno cvaknutí. Ránu poté zatře tetovací barvou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
