Co nabídne kafkovský rok, židovská média řeší antisemitské výroky a proč vidět židovské vily v Brně

Kafka ‘24

100 let uplyne příští rok od smrti asi nejznámějšího pražského spisovatele Franze Kafky. Jeho život a dílo chce připomenout i Česko-německý fond budoucnosti. K tomuto jubileu vyhlásil speciální program podpory, který má Kafkův odkaz nově zasadit do česko-německého kontextu a propojit ho s dnešní dobou. V Šalomu jsme hovořili s germanistou Martinem Hudcem, který má na projekt na starosti.

„Fond vnímá jubileum jako příležitost připomenout si Kafkův život, jeho dílo i působení především v česko-německém kontextu. Dále od loňského roku řada aktérů na české i německé straně v souvislosti s tímto výročím chystá nejrůznější akce a projekty. Právě jim chceme při realizaci společných projektových záměrů vyjít vstříc a pomoci. A v neposlední řadě je naším posláním oslovovat lidi, kteří v česko-německém dialogu zatím nepůsobí. Věřím, že právě Kafka, který je velkým fenoménem jak u nás, tak i v Německu, povede ke vzniku nových česko-německých kooperací a projektů,“ vysvětluje Hudec cíle podpory.

Kdo o ni může požádat? A týká se jen Česka, nebo se můžou přihlásit i třeba německé organizace? V čem je podle Hudce Kafka aktuální i 100 let po své smrti? Česko-německý fond budoucnosti slaví letos 25 své existence. Podařilo se mu naplnit své poslání? Zlepšily se česko-německé vztahy?

Poslechněte si celý rozhovor s germanistou Martinem Hudcem z Česko-německého fondu budoucnosti.

Židovská média zaujala několik antisemitských prohlášení předních osobností

Antisemitismus může mít nejrůznější podoby, násilné, ale i nenásilné, které se projevují třeba protižidovskými výroky. Zvláštním případem je, když podobné věci řeknou známé nebo viditelné osobnosti. To se v posledních dnech stalo hned několikrát, jak o tom hovoří Jan Fingerland.

„Co byl holokaust, proč se odehrál a kdo byl jeho obětí? Kdo by si myslel, že ve slušné společnosti jsou na tyto otázky v zásadě jasné odpovědi, mohl by se mýlit. Předseda Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás vyvolal pozornost svým projevem na konferenci hnutí Fattáh,“ říká Fingerland.

„Podle jeho výkladu nebyla příčinou Hitlerovy nenávisti a genocidního záměru národnost nebo náboženství tehdejších Židů, ale jejich sociální postavení. Neboli jak vysvětlil, spojení Židů s finančními operacemi, včetně lichvy. Abbás dodal, že tehdejší evropští Židé stejně nebyli žádní Semité, ale potomci Chazarů, turkického národa, který se přesunul do Evropy,“ dodává Fingerland.

Abbás ale nebyl jediný, kdo v této souvislosti vyvolal pozornost. Podnikatel Elon Musk se dostal do konfliktu s ADL, americkou Ligou proti pomluvám, židovskou organizací bojující proti antisemitismu a jiným předsudkům. O co přesně šlo? Mluvilo se také o nejnovějších výrocích bývalé dlouholeté členky Kongresu za Demokratickou stranu Cynthii McKinneyové. Co přesně řekla? A jaká je situace na amerických univerzitách? Poslechněte si celý komentář Jana Fingerlanda.

Židovské vily v pisáreckém údolí

Nejznámější dům v Brně je bezpochyby vila Tugendhat. Fajnšmekři možná znají ještě vilu Löw-Beer. Ale velkolepých staveb, které si pořídili brněnští židovští podnikatelé, je v moravské metropoli více. Do konce září je představuje výstava Židovské vily a příběhy jejich majitelů v ulici Hlinky. A jeden z domů, vilu Felixe Engelsmanna, už přibližuje kurátor Michal Doležel naší redaktorce Martině Pouchlé.

„Několik desetiletí jsem kolem ní procházel s myšlenkou, že bych se do ní rád podíval. A to se mi naskytlo až vloni, kdy už mi to nedalo a zazvonil jsem. Nikdo nebyl doma, ale byla tam cedulka s telefonním číslem. Na to jsem zavolal, zvedla to paní majitelka a já jsem jí řekl, že bych se rád podíval k ní domů,“ líčí Doležel, jak se prvně dostal do vily Engelsmann.

„Když jsem se tam poprvé ocitl, tak samozřejmě spadla brada, protože bylo vidět, že to je velkorysá stavba, která musela patřit významné osobnosti. To mě dovedlo k pátrání po osudech vlastníka,“ dodává Doležel.

Ukázalo se, že jím byl podnikatel Felix Engelsmann. Kdo byl tento muž? Kdo jeho vilu postavil? Jaké byly její osudy za nacismu a potom za komunismu? A je možné se do ní podívat?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.