Slavný izraelský seriál Shtisel se vrací. Brzy začne Purim. A kdo byl Mordechai Haffkine?

Seriály Shtisel a Kugel bourají stereotypy ultraortodoxních Židů

Hrdinové televizních seriálů obvykle nemají pejzy, dlouhý vous a kaftan. Platí to ale o sérii Shtisel o ultraortodoxní rodině v Jeruzalémě. Na jeho úspěch nyní navázalo nové dílo Kugel, které vysvětluje, co se dělo ještě před Shtiselem. Tentokrát se ale odehrává v židovské čtvrti v Antverpách. Je to příběh morálně nepevného Nuchema, který chce, aby byl váženým mužem, a jeho dcery Libbi, která by se ráda vdala. Seriály s podobnou tematikou u nás sleduje a odborně komentuje teolog Petr Sláma z Katedry Starého zákona pražské Evangelické teologické fakulty.

„Ten seriál je opravdu unikátní a zdaleka nejde jenom o nějaké kulisy a kostýmy. Ty jsou samozřejmě pro sekulárního diváka z Evropy a u nás jistě exotické, ale v kontextu izraelské filmové tvorby jde o skutečný obrat,“ říká Sláma a upřesňuje:

„Izraelská kinematografie má na svém kontě několik děl, která zobrazují život ortodoxních židovských komunit v Jeruzalémě. Zpravidla šlo o obraz kritické sekulární veřejnosti, která naprosto nechápavě a s takovým jako trošku nadhledem a taky starostí o lidská práva a práva žen, líčí ortodoxní komunity jako taková utlačovatelská ghetta.“

Sláma dodává, že Shtisel naopak „líčí zevnitř a lidsky dilemata ortodoxní židovské rodiny. Do detailu pěkně prokresluje různé zvyklosti, limity a pravidla, které rámují a určují život komunity. A v prvé řadě bourá stereotypy, ukazuje sympatickou tvář ortodoxního židovství.“

Zobrazují Shtisel a Kugel reálné poměry v ortodoxním židovství? Co na Slámu zapůsobilo nejsilněji? Jakými jazyky se v seriálu mluví? A co to znamená? Poslechněte si celý rozhovor s teologem Petrem Slámou.

Nejveselejší svátek je za dveřmi

Karneval v maskách, hostina, zvuk řehtaček a také příspěvky na charitu jsou zvyky, které tradičně provázejí oslavy svátku Purim. Ten letos připadá na 13. března. S rabínem progresivní židovské komunity Ec chajim Davidem Maxou o něm natáčela Daniela Brůhová.

„Purim je nejveselejším židovským svátkem,“ připomíná Maxa a odkazuje k biblickému příběhu o královně Ester. „Zavádí nás do Perské říše 5. století, kdy vládne král Achašveroš. Ten vyžene svoji vlastní ženu a vezme si dívku Ester, která je z židovské rodiny, avšak tento svůj původ tají. Vedle tohoto příběhu se odvíjí ještě jeden, to je příběh zrady a nenávisti zlého Hamana, který se rozzlobí na Žida Mordechaje,“ shrnuje Maxa a dodává:

„Tento svátek nám od té doby připomíná, že je důležité se nevzdat zlu a že je důležité být statečný a zachovat si naději i v obtížných chvílích.“

Proč je podle Maxy důležitým prvkem příběhu o královně Ester i humor? A lze v něm najít i nějaké paralely pro dnešní situaci? Poslechněte si celý rozhovor Daniely Brůhové s rabínem Davidem Maxou.

Pozapomenutý objevitel Mordechai Haffkine

Zapomenutý průkopník očkování. Tak bychom mohli charakterizovat Pasteurova žáka, který zachránil statisíce životů díky tomu, že vyvinul vakcínu proti choleře a dýmějovému moru. Řeč je o mikrobiologovi Mordechai Haffkinovi. Od jeho narození uplyne 15. března 165 let. To je příležitost pro Leo Pavláta, aby jeho osud připomněl.

„Narodil se ve zbožné židovské rodině v ukrajinské Oděse a svou pevnou náboženskou víru si uchoval po celý život,“ přibližuje Pavlát Haffkinovy kořeny.

„Na počátku 90. let 19. století se Asií a Evropou začala šířit epidemie cholery a Haffkine se zaměřil na praktickou bakteriologii. V roce 1892 vyvinul proti choleře vakcínu, a aby vyvrátil pochyby o její účinnosti, sám na sobě ji otestoval. Definitivně pak léčivý efekt vakcíny prokázal o rok později v Indii, kde si již nemoc vyžádala stovky tisíc obětí. S užitím vlastních finančních prostředků, navzdory nevstřícnosti britských úřadů a odpůrcům vakcinace zde jeho očkovací kampaň slavila úspěch,“ připomíná Pavlát a pokračuje:

„I proto, když Indii v roce 1896 postihla epidemie dýmějového moru, byl požádán o pomoc. V provizorní laboratoři vyvinul za pouhé tři měsíce potřebnou vakcínu a očkování s ní natolik snížilo úmrtnost, že britská královna Viktorie vyznamenala Haffkina Řádem Indického impéria.“

Navzdory tomu Mordechai Haffkine čelil řadě nepřátel. Proč? A jaký je dnes podle Pavláta jeho odkaz?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.