Co ostříhat, pohnojit nebo prokypřit? Vyzkoušejte tipy na jarní práce na zahradě
Jaro je tu! Kdo se nemohl celou zimu dočkat, až vyrazí do zahrady, může se chopit nástrojů a pustit se do práce.
„Sesazujeme růže, z plaménků (Clematis) stříháme jen suché konce, nebo je můžeme zmlazovat,“ radí Ivan Dvořák z časopisu Zahrádkář. „Tady je to podobné jako u tavolníků, jsou druhy a odrůdy kvetoucí v plném létě, které můžeme řezat v předjaří. A pak odrůdy kvetoucí už koncem května a zase od srpna. Ty na jaře upravujeme opatrně, jen tím zastřiháváním konců větviček. Více se řežou po prvním flóru (jarním kvetení).“
Jarní hnojení
Hnojit můžeme prakticky všechno. Nasypeme jarním cibulovinám, aby byly pěkné i příští rok, pohnojíme růže, ořezané trvalky nebo zmlazované keře. Botanicky lze říct, že všechny vytrvalé byliny i polokeře (levandule, šalvěje, pivoňky obyčejné i dřevité). Jako hnojivo můžeme použít například sušený kravinec, slepičiny, guáno, rohovinu, kostní nebo masokostní moučku.
Případně lze sáhnout po anorganicích, jako jsou Cererit nebo tekutá hnojiva (Kristalon, Wuxal, Herbapon). Po urovnání záhonů dáváme základní dávku hnojiv do půdy určenou seté či sázené zelenině, letničkám, všemu, co budeme mít od jara, přes léto na obdělávaných plochách.
Péče o trávníky
Pokud máme trávníky a dost síly, můžeme je čistit od stařiny prořezávacími nebo železnými hráběmi. Pokud nás to nebaví, pořídíme si vertikutátor. Poté trávník přihnojíme, popřípadě dosejeme, prohodíme pískem, kompostem nebo substrátem. Máme-li mech v trávníku, před čištěním trávníku použijeme něco, co mech zlikviduje. Poradí vám odborníci v zahradních centrech nebo stačí použít zálivku zelené skalice. Vápenec na urovnání pH dáme až příští rok, teď by nově narůstající pažit jen špinil.
Co zrýt a jak na brambory
Rytí přichází v úvahu tam, kde sejeme mrkev, celer, pastinák, dlouhé ředkve. Ty mají rády kyprou půdu, do které se mohou zavrtat a ukázat, jak dlouhé dokážou být. U ostatní zeleniny kypříme do hloubky výsadby, popřípadě výsevu. Hlubší přípravu půdy potřebují brambory. Aby se zem vyhřála, můžeme ji zakrýt černou folií. Po výsadbě brambor pak používejte netkanou textilii, na ohřátí půdy klidně černou (brambory se v teplotách země pod 10 stupňů neprobouzejí), později, na ochranu kultur před mrazíky, škůdci, kroupami nebo suchem bílou využijte průhlednou textilii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.