Cyklostezka Bečva propojuje dva moravské kraje. Vede pestrou krajinou i kolem zajímavých památek
Cyklostezka Bečva patří v republice k nejstarším, nejdelším a také k nejoblíbenějším. Trasa spojuje dva moravské kraje – Olomoucký a Zlínský. Kromě jízdy pestrou krajinou nabízí i zajímavá zastavení u památek ve městech i vesnicích. Třeba v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku uvidíte unikátní soubor barokních soch opředený úsměvnou legendou.
Doslova od horských pramenů do údolí se můžete vydat na kole díky ojedinělému projektu Cyklostezky Bečva, která je součástí cyklodálnice C1. Od pramene Rožnovské nebo Vsetínské Bečvy až po její soutok s Moravou ujedete přes sto šedesát kilometrů po značené cyklotrase vinoucí se podél řeky Bečvy.
Projíždět budete malebnou krajinou s řadou památných i jinak zajímavých míst a turistických atraktivit. Cyklostezka se začala stavět v devadesátých letech minulého století. Dnes až na menší úseky vede po zpevněných trasách mimo hlavní silnice, je tedy velmi bezpečná. I proto si ji kromě cyklistů oblíbili i vyznavači in-line bruslení a jízdy na koloběžkách.
Cyklostezka Bečva protíná celý region Přerovska a v Olomouckém kraji se těší velké oblibě. Na její trase najdete přírodní koupaliště, letní zahrádky, restaurace, kde se cyklisté mohou občerstvit. Cyklostezka je dobře značená, kolem Lipníku nad Bečvou a Hranic na ni navazuje i řada dalších cyklotras, které představují to nejzajímavější v regionu. Z přírody i historie.
Hustopeče nad Bečvou
Oblíbeným cílem cyklistů vyrážejících ve směru od Přerova nebo opačně ze Vsetínska a Rožnovska patří štěrkopísková jezera u Hustopečí nad Bečvou. A za návštěvu stojí i samotný městys s dominantou místního zámku. Památka už léta prochází opravami a kvůli těm současným se letos do zámeckých expozic dostanete jen po předchozí domluvě na úřadě. Na zámku mají například Řeznické muzeum, ve sklepení lapidárium s původními kamennými prvky, které na zámku při opravách nahradili replikami.
Naproti zámku stojí opravený kostel Povýšení sv. Kříže. Postavený byl na přelomu 16. a 17. století. Po ničivém požáru v roce 1711 objekt opravili a obehnali ohradní zdí se 14 vzácnými sochami světců. Před pár lety prošly rukama restaurátorů stejně jako rodové erby bývalých majitelů panství při jejich patách. Traduje se, že tehdejší majitel panství nechal do jejich tváří vytesat podobu svých přátel, kteří s ním prohráli v kartách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka