Cyril a Metoděj přišli do naší země zvěstovat křesťanskou víru na objednávku
5. července máme každý rok volno, slavíme totiž svátek Cyrila a Metoděje. Víte ale proč? Těmto bratrům, kteří pocházeli ze Soluně, se říká slovanští věrozvěstové. To proto, že přišli do naší země zvěstovat křesťanskou víru.
Nedělali to z vlastní vůle, ale na objednávku. V polovině 9. století vládl Velké Moravě kníže Rostislav, který se rozhodl sjednotit víru svého lidu. Chtěl potlačit pohanské zvyklosti a čelit vlivu biskupů ze západu. Bližší mu byl východ, proto požádal byzantského císaře Michaela III., aby mu poslal učence. Císař vyhověl a vybral bratry Konstantina a Metoděje.
Na svou misi se dobře připravili, Konstantin dokonce vytvořil nové písmo – hlaholici. A spolu s bratrem přeložili z latiny do staroslověnštiny texty pro konání bohoslužeb. Na Velkou Moravu přišli na jaře roku 863 a zejména díky své autoritě a také podpoře knížete Rostislava jejich mise triumfovala.
Kázali v jazyce, kterému obyčejní lidé rozuměli, a tak je rychle přivedli ke křesťanské víře. Konstantin a Metoděj tak položili základy církve, která přetrvala na našem území až do současnosti.
A kde se vzal Cyril? Je to řeholní jméno, které přijal Konstantin, když po své misi vstoupil v Římě do kláštera. Symbolem cyrilometodějské tradice je Velehrad, kde se každý rok konají oslavy na počest slovanských věrozvěstů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/b71c5d2b93b9741c57997922a6ba086a.jpg?itok=pJjrY4Ii)
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.