Cyril a Metoděj přišli do naší země zvěstovat křesťanskou víru na objednávku
5. července máme každý rok volno, slavíme totiž svátek Cyrila a Metoděje. Víte ale proč? Těmto bratrům, kteří pocházeli ze Soluně, se říká slovanští věrozvěstové. To proto, že přišli do naší země zvěstovat křesťanskou víru.
Nedělali to z vlastní vůle, ale na objednávku. V polovině 9. století vládl Velké Moravě kníže Rostislav, který se rozhodl sjednotit víru svého lidu. Chtěl potlačit pohanské zvyklosti a čelit vlivu biskupů ze západu. Bližší mu byl východ, proto požádal byzantského císaře Michaela III., aby mu poslal učence. Císař vyhověl a vybral bratry Konstantina a Metoděje.
Na svou misi se dobře připravili, Konstantin dokonce vytvořil nové písmo – hlaholici. A spolu s bratrem přeložili z latiny do staroslověnštiny texty pro konání bohoslužeb. Na Velkou Moravu přišli na jaře roku 863 a zejména díky své autoritě a také podpoře knížete Rostislava jejich mise triumfovala.
Kázali v jazyce, kterému obyčejní lidé rozuměli, a tak je rychle přivedli ke křesťanské víře. Konstantin a Metoděj tak položili základy církve, která přetrvala na našem území až do současnosti.
A kde se vzal Cyril? Je to řeholní jméno, které přijal Konstantin, když po své misi vstoupil v Římě do kláštera. Symbolem cyrilometodějské tradice je Velehrad, kde se každý rok konají oslavy na počest slovanských věrozvěstů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
