Dalimilova rozhledna je replikou někdejší Kaiser Wilhelm Turm z vrcholu Králického Sněžníku
Dalimilova rozhledna vyrostla v roce 2021 na vrcholu Větrov nad Starým Městem pod Sněžníkem v Rychlebských horách v Olomouckém kraji. Pozoruhodná je tím, že jde o poměrně přesnou repliku původní rozhledny císaře Viléma, která stávala na dnešní polské straně vrcholu Králického Sněžníku až do roku 1973. Nabízí tak nejen krásné výhledy, ale částečně i pohled do historie zdejšího kraje.
Vrch Větrov patří s nadmořskou výškou 918 metrů spíše k nižším vrcholům Rychlebských hor, které zde tvoří hranici s Polskem až pod Kladské sedlo. Odpradávna se přes kopec chodívalo k historické horské chatě Paprsek, která se nachází těsně pod hřebenem.
V roce 2020 se na Větrově začala budovat replika rozhledny, která dříve stávala na Králickém Sněžníku. Jedná se o pozoruhodnou stavbu, kterou tvoří vlastně dvě věže. Menší má výšku 18 metrů, vyšší pak 33 metrů. Na obou věžích jsou vyhlídkové plošiny, které nabízejí zajímavé výhledy do okolí.
Nejblíž je vidět právě chata Paprsek a za ní hřeben Rychlebských hor. Na východě obzor uzavírá hradba Jeseníků, kde kromě blízkých Obřích skal, Šeráku a Keprníku nechybí ani pohled na vzdálenější vrchol Pradědu. K jihu se otevírá pohled na Šumpersko, Hanušovickou a Hraběšickou vrchovinu a v dálce na vrchovinu Zábřežskou. Západním směrem je pak vidět Hrubý les s Jeřábem a zejména hřeben Králického Sněžníku i s jeho vrcholem s rozhlednou.
Výstup na obě věže prochází citlivě upravenými prostory, kde jsou k vidění historické fotografie turisticky zajímavých míst v okolí. Historizující styl zaujme i v samotné restauraci, která se nachází v chatě u paty věží.
Rozhledna postavená na počest mocnáře
Historie původní stavby na Králickém Sněžníku sahá až do předminulého století. Její vznik byl podmíněn založením Kladského turistického spolku v roce 1895. Jeho představitelé naléhali na majitele vrcholu Králického Sněžníku, prince Albrechta Pruského, aby souhlasil se stavbou. Ten se nejdřív bránil. Ale po smrti císaře Viléma ustoupil nátlaku turistů, kteří trvali na tom, že postaví rozhlednu na počest zemřelého monarchy, který byl Albrechtovým strýcem.
Projekt vypracoval vratislavský architekt Felix Henry a náročné stavby v drsných podmínkách se ujali stavitelé pod vedením mistra Emila Giessera z Kladska. Stavba rozhledny trvala necelé čtyři roky a 9. července 1899 byla slavnostně otevřena. V dolní části rozhledny se nacházel stylový hostinec s občerstvením a v podkroví turistická noclehárna. V roce 1906 byla v souvislosti se narůstajícím turistickým ruchem přistavěna restaurační část.
Do věže se vcházelo přes kruhovou pamětní síň. V průměru měla asi osm metrů a vysoká byla pět metrů. Tato síň byla stejně jako celá věž pojmenovaná na památku císaře Viléma. Sálu dominovala Fridrichova busta v nadživotní velikosti, dílo řezbáře Francizska Thamma.
V roce 1940 byla rozhledna uzavřena. A po válce už jen pustla. Ještě v roce 1948 byla částečně opravena polskými turisty, ale to nestačilo. Dřevěná chata spadla a výstup na věž se stával nebezpečným. Po provedené expertize byla 11. října 1973 rozhledna napůl tajně a za špatné viditelnosti polskými ženisty odstřelena. Trosky rozhledny byly na vrcholu až do stavby nové rozhledny na vrcholu Stronie Śląskie v minulém roce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
