Dobře utajená Jeskyně u poustevníka v lesích u Nového Boru ve skutečnosti nebyla obyvatelná
Na severu Čech v podhůří Lužických hor, nedaleko Nového Boru na Českolipsku, v lesích, kterými vedla Hraběcí cesta, se ukrývá několik pískovcových skalních útvarů. Přírodních i uměle vytvořených. A my se vydáme za tím lidskou rukou vytvořeným. Místu se říká Jeskyně u poustevníka. Ve skutečnosti tu ale nikdy žádný poustevník nežil a jeskyně sloužila jako úkryt, přesněji úkrytová komora zřejmě na obilí.
Jeskyně je vytesaná z boku do skalní ostrožny a přístupná po schodech shora. Přitom ale do poslední chvíle prakticky není vidět. Prozradí ji až úzké schody vedoucí na jakousi skalní galerii, odkud se teprve vstupuje do skály. I když se zdá, že komora je značně daleko od lidských obydlí, v době vzniku mohlo být na náhorní plošině, kde je dnes les, pole.
„To, že ten objekt nemá okno a ani na tradičním místě umístěné topeniště, jednoznačně prokazuje, že tady žádný poustevník nemohl nikdy přežít zimu,“ vysvětluje historik Kamil Podroužek z Filozofické fakulty Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Jednoprostorový objekt má vzadu pouze kamennou lavici sloužící zřejmě k odkládání nádob. „Vidím to jako komoru na uložení nějakých potravin nebo produktů z pole,“ dodává Kamil Podroužek.
Na stěnách jeskyně jsou patrné stopy po nástrojích. Odlamování pískovce špičákem bylo pro zasvěcené celkem jednoduché a rychlé. Stačilo vhodně využívat spáry a pískovec postupně odlamovat. Podle délky stopy po špičáku a vůbec způsobu sekání se dá rámcově určit období vzniku jeskyně. Podle historika jde pravděpodobně o konec 18. století.
Jeskyně je volně přístupná a podle nepořádku, který se v ní objevuje, tam v dnešních dobách někdo občas přespává. Pokud se přiblížíte k jeskyni shora od jedné z lesních cest a zaujme vás pod jeskyní tekoucí potůček a nedaleká hraběcí cesta, tak stezku dolů určitě najdete také. A cestou z lesa vás třeba ještě uchvátí nedaleké Havraní skály.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
