Doc. Rastislav Maďar - specialista v oboru epidemiologie
24. květen 2012
Hostem Tandemu byl specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí, nemocniční nákazy, cestovní a tropická medicíny, doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., který například řekl, jestli se vyplatí očkovat při cestách do zahraničí nebo proč se rozhodl pro studium tropické medicíny.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den všem, kdo jste si naladili Tandem, přeje Jan Rosák. Celý rok se těšíme, že se budeme na dovolené v létě toulat po pobřeží, případně prodírat se pralesem plným nových vůní a zvuků, ochutnávat místní speciality. Pokud však podceníme riziko takových zážitků a včas se na ně nepřipravíme, může se nám taková krásná dovolená pořádně vymstít. Na exotické dovolené totiž nečíhá jen dobrodružství, ale taky exotické choroby, na které není naše tělo zvyklé a snadno jim podléhá. Proto lékaři doporučují vyrážet do exotiky jenom řádně proočkováni. Předpokládám, že mi zapravdu dá dnešní host Tandemu, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny, pan docent, doktor Rastislav Maďar, Ph.D. Dobrý den, vítám vás.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Dobrý den. Máte naprostou pravdu, je to tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
K tomu se určitě ještě dostaneme mnohem konkrétněji. Budeme ovšem v Tandemu dneska mluvit nejenom o očkování, ale budeme mluvit zejména o vás, pane docente, a o vašich životních cestách. A hned po písničce se rozjedeme do slovenského Martina.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak jsem říkal před písničkou, s mým dnešním hostem, docentem Rastislavem Maďarem se vydáváme úplně nejdřív ze všeho do Martina. Vy už dobře víte, vy, naši věrní posluchači, že si vždycky povídáme o tom, kde se náš host narodil, takže ten Martin je pravděpodobně ve vašem občanském průkaze zapsán jako místo narození. Je to tak?
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Ne. Je to těsně vedle, je to Žilina. Ale prožil jsem tam jen pár let skutečně, protože já jsem v podstatě vyrůstal v Rusku. A jak jsme se vrátili těsně před tím, než jsem nastoupil do školy, tak jsem byl narychlo učen ještě vlastně slovensky, abych byl schopen absolvovat tu školní docházku v tom už povinném prvním roce. A následně jsme se, hned následně jsme se stěhovali do Banské Bystrice. Takže vzhledem k tomu, že tam jsem prožil to takové klíčové období toho dospívání, té puberty a hrál jsem za Banskou Bystrici basketbal, tak se považuji za Banskobystričana. V podstatě ještě dosud, i když už dlouhou dobu, v podstatě v osmnácti jsem odjel do Martina studovat a následně jsem dostal nabídku pracovní, takže jsem tam zůstal ještě mnoho let a v podstatě patnáct let jsem tam měl i pracovní úvazek. A i přesto všechno, tak jsem napůl vlastně, teď jsem napůl Ostravák, tam žiju od roku 2005, a napůl se ještě pořád považuji tak jako ještě z toho dětství za Banskobystričana, což je zvláštní, protože jsem tam skutečně nebyl narozen vůbec.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je opravdu hodně pěkná směsice, navíc vaše příjmení zní Maďar. Ale tam zaznělo taky Rusko, jste říkal.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Ano, ano. Já teda musím říkat bohužel, já bych maďarsky strašně rád uměl, ale moje rodina pochází ze středního Slovenska a tatínek pochází z jedné vesnice pod jedním známým hradem u Banské Štiavnice, to se jmenuje Žakýl a pravděpodobně tam kdysi ve středověku působila nějaká šikovná uherská rodina, která tam zanechala takhle potomky, kteří získali příjmení Maďar, píšící se teda s měkkým D, ne GY, tím maďarským způsobem. A bohužel nikdo z nás neumí maďarsky, i když teda mě ta řeč fascinuje, protože ta je naprosto jiná než slovanské jazyky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co to Rusko? Tam jste žil nějakou dobu?
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
No, můj taťka asi byl mladý a šikovný, tak dostal nabídku. On byl původním povoláním hasič v podstatě z malé vesnice, který šel studovat na střední školu do Žiliny a tam byl vybrán jako ještě mladý kluk, myslím, že se šesti dalšími, aby šel studovat na jedinou vysokou školu hasičskou v té době, která byla v tom východním bloku, a to bylo v Moskvě. Já už jsem byl na světě, s tím se nepočítalo, to bylo úplně náhodně, že teda si ho někdo zvolil takhle. Takže já jsem v podstatě skutečně, mým mateřským jazykem byla ruština a až do pěti let mi maminka říkala, že jsem pořád chtěl, oni na mě teda mluvili zásadně slovensky, protože chtěli, abych teda znal tu řeč, ale já jsem chtěl pohádky, všechno ostatní slyšet vždycky rusky. Takže hodně lidí si myslelo, jak jsme létali letadlem nebo jezdili vlakem, že jsem adoptován v Bělorusku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nezapomněl jste ruštinu ještě?
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Já jsem z ruštiny maturoval následně, ale faktem je, že teda od té doby člověk už nemá moc příležitostí. Byl jsem sice v Rusku i vloni, ale už skutečně ta výbavnost už taková pomalejší. Mnohem lépe mluvím anglicky nebo španělsky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdybyste získal někdy angažmá v Karlových Varech, tak se vám to bude hodit.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Já jsem v loňským roce ordinoval v Karlových Varech, protože tam vypadl kolega. Já jsem z Ostravy jezdil 550 kilometrů ordinovat do Karlových Varů. A jsou tam strašně milí lidé, ti domácí. Na těch turistických oblastech nebo v těch místech, kde se pohybují turisté, tak tam prodávají Vietnamci Rusům většinou, jsem zjistil. Ale faktem je, že jsem měl možnost si tu ruštinu procvičit, nicméně zase ta lékařská ruština, to je zase něco jiného, to jako dítě nemáte. Takže to se musíte naučit.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Doufám, že jste v tom velice zajímavém vyprávění curricullum vitae mého dnešního, docenta Maďara nepřeslechli nebo nezapmněli to, co jsem říkal v úplném úvodu, že je docent Maďar velkým specialistou také na cestovní a tropickou medicínu. A na to se chci teď zeptat. Pane docente, je to někdy trošičku podceňováno. Já se přiznám, že i já to někdy beru na lehkou váhu, ta očkování. Vyplatí se to opravdu, anebo se zbytečně straší některými těmi chorobami?
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Já jsem sám cestovatel a myslím, že cestování je úžasná věc. Všichni mladí studenti, mí studenti z vysokých škol, které mám, tak je podporuju, aby vyjížděli, aby viděli svět. A já jsem byl ve více než osmdesáti zemích, takže rozhodně strašit nechci, ale viděl jsem tolik zbytečného neštěstí, lidí, kteří se vrátili, měli dlouhodobé problémy, nebo skončili na jednotce intenzivní péče, bojovali o život. A přitom to bylo jenom tím, že něco podcenili nebo to odmítli zbytečně. Když si vezmete, že dvě dávky očkování proti žloutence typu A vás chrání vlastně celý zbytek života, tak to není ani žádná velké investice a ani už se potom nemusíte stresovat vlastně, jestli ano, nebo ne tohle zkusit, nějaké jídlo a podobně. Samozřejmě očkování není možné nebo neexistuje proti všem nemocem, těm exotickým, takže i tak se člověk musí hlídat, musí mít ty takzvané, já tomu říkám automatismy, které vám nedovolí, já například zásadně si nedám led do nápojů v tropech a podobně, protože nevím, z jaké vody ten led pochází. A tak dále a tak dále. Takže skutečně to očkování nebo návštěva toho očkovacího centra nebo ambulance cestovní medicíny je takovým základem. Stačí se zeptat, jedu tam a tam na tak a tak dlouho, ale chce to osobně, nestačí: jedu do Keni, co mám dělat, protože to závisí od toho, já například jezdím taky do Tanzánie, ale nebyl jsem nikdy v těch turistických oblastech, já jezdím tisíc kilometrů úplně opačným směrem na lékařské humanitární mise, a tím pádem vlastně to je úplně jiné riziko než někdo, kdo jede do Serengety na safari nebo na Zanzibar například.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že v tomhle tom se asi shodneme. Ale co takové třeba věci. Víte, já jsem spolu s několika svými kamarády takzvaným sběratelem zážitků a ke sbírání zážitků patří i sbírání kulinárních zážitků. Je to úplně jaksi zhůvěřilost a zločin, když si na ulici třeba, dejme tomu, v takovém Bangkoku dám něco, co tam nabízí někdo, peče tam přímo na ulici?
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
No, jihovýchodní Asie je ještě tak půl bídy, jako ty jídla. My říkáme, když jste ve světě a nevíte co, zajděte si do asijské restaurace, protože tam dělají každé jídlo speciálně pro daného hosta, které je vždy tepelně zpracované. Pokud ale myslíte ty klasické, takové ty úplně pouliční stánky, ne restaurace, tak sám si to zkusím samozřejmě, já taky chci něco zkusit navíc, než mám doma jako cestovatel, ale v tom případě jen to, co je důkladně tepelně zpracované. Pokud byste si dal cokoliv, syrovou zeleninu, listový salát, krémy, majonézy, zmrzlinu, s tím už je velký problém. A musíme si uvědomit taky to, že v některých oblastech má devadesát pět procent obyvatel různé červy v sobě. A oni, ta hygiena, nemusíme si říkat, je u nás ne úplně ideální, natož tam. Takže vlastně na cokoliv šáhnou, šahají na peníze, potom vám šahají na to jídlo, které vám podávají, kukuřici pečenou na ulici tou stejnou rukou, posypají to bůhví čím a podobně. Takže vlastně musíme si představit, že všude kolem nás jsou mikroby, tomu se nedá zabránit. Celý náš život je o tom, abychom tu svou expozici udrželi pod infekční dávkou. A ta infekční dávka je u některých nemocí 10 tisíc mikrobů, že musíte. Když sníte 9 tisíc, tak neonemocníte, pokud jste zdravý, ale u jiných je 200 například jenom. A těch 200 odveze jediná jedna moucha, která si sedne někde na výkaly a potom si sedne na to jídlo, na sušené rybičky, na ovoce, které je exponováno a které se nejí tepelně zpracované. Takže tohle je taková základní rada. Samozřejmě nepředejdete úplně všem, ale většině problémů určitě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co projde ohněm, tak to je téměř zaručené.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Přesně tak.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Specializace mého dnešního hosta, pana docenta, doktora Rastislava Maďara, je taková hodně, řekl bych, neobvyklá nebo ne tak úplně obvyklá. Myslím si, že když mladý muž jde na medicínu, tak z velké části chce být chirurgem, možná gynekologem třeba nebo stomatologem. Ale že by se vrhnul na epidemiologii a cestovní a tropické medicíny. Kdo vás přemluvil k tomu, že jste se zrovna dal na takovouhle specializaci?
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
No, ono to bylo v podstatě čistě z idealistických důvodů. Já, když mi bylo jedenáct let, tak jsem viděl v televizi, to byla polovina osmdesátých let, ten dokument o velkém hladomoru v Africe, to byla ta Etiopie, Somálsko v té době. A tam jsem viděl ty děti, které byly jen o málo mladší, než jsem byl já a ty tam stály někde u silnice s tím velkým bříškem, spousta mušek kolem očí, ony neměly vůbec sílu, aby je vůbec odháněly. A to byl pro mě natolik šokující okamžik. To jsou takové ty momenty, kdy přesně, celý život si zapamatujete, kde jste v ten moment seděl nebo stál, co jste dělal a podobně. A já v těch jedenácti letech jsem se úplně idealisticky rozhodl, že budu lékařem, že jim budu pomáhat. To jsem, potom jsem se směroval na gymnázium, musel jsem maturovat z matematiky, ve které jsem byl celkem dobrý, ale biologie, chemie a podobně. Snažil jsem se u toho myslet taky cílevědomě potom na to, že musím v rámci studia medicíny si uchovat hlavně ty předměty, protože celý záběr, to nemáte šanci. Tak to, co se může nejvíc hodit v těch oblastech. Takže já jsem šel na medicínu i kvůli tomu, abych mohl jezdit na humanitární mise a pomáhat těmto lidem. A cestovní tropická medicína mi navíc to umožňovala spojit s tou svou vášní, a to je cestování. Takže těch důvodů bylo víc. A navíc epidemiologie jako obor vlastně zasahuje do každé části medicíny, takže je to velmi pestré. Není to tak, jako když jste chirurg a nemáte moc velké štěstí, že máte možnost dostat se k nějakým skvělým, specifickým, mimořádným operacím, tak dělat každý den žlučník a kýlu taky není úplně ideální třicet, pětatřicet let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě. To, že děláte zrovna tuhle tu medicínu, kterou děláte, třeba cestovní a tropickou, tak to samozřejmě jste se dostal do kontaktu s lidmi, kteří vyjíždějí do těch zemí, kde je třeba jaksi je v tomto směru připravit, ošetřit a podobně. Ale taky to má druhou stránku, vy jste se dostal do těch zemí sám a dím pádem jaksi do kontaktu s lidmi, kteří jsou místní a vidíte kolem sebe to, že oni sami jsou nemocní, oni sami potřebují pomoc a myslím si, že to vás asi naklonilo k té nejrůznější charitativní činnosti, viďte.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Ano, je to přesně tak. Já jsem začal jezdit služebně přesně, jak jste to vystihl, a potom jsem viděl, jak málo stačí na to, aby se pomohlo velkému množství lidí. Tam koupíte balení antibiotik jedno, které zachrání lidský život za dvacet českých korun. Takže jsme se rozhodli, že založíme organizaci na čistě dobrovolnickém principu. My máme každý své zaměstnání tady v České republice, na Slovensku nebo v jiných zemí, jsme mezinárodní organizace. A skutečně každou korunu, kterou se nám podaří získat, tak používáme ve prospěch těch nejchudších.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to nejenom v té Africe, o které jste mluvil, ale mám tady poznamenáno, že jste dokonce spoluzakladatelem česko-slovenské kliniky International Humanity poskytující bezplatnou zdravotní péči třeba v Nepálu.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Ano, ano. My jsme dokonce začali s Asií. A to bylo z toho důvodu, že sedm dní po tom, jak jsme získali registraci v roce 2004, tak nastalo tsunami. A já už jsem byl před tím právě dvakrát na Srí Lance ze služebních důvodů, takže jsem tam měl spoustu známých, spoustu lidí, kterých jsem si vážil za to, jak jsou chudí, a přesto jak jsou čestní a pozitivní, dobře naladění, šťastní. A když jsem se dozvěděl, že teda je postihla ta šílená katastrofa obrovská, tak jsem neváhal ani chvilku a vyjeli jsme jim pomáhat.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Byl jsem docela zvědav, koho že si docent Maďar teď vybere mezi klasiky humoru. Záměrně neříkám českého, protože u vás to mohlo být z nejrůznějších zdrojů, jednak jste dlouho žil v Rusku nebo nějakou dobu, čili jste mluvil rusky, mluvíte dobře rusky, vaše příjmení je Maďar, ale to předpokládám, že maďarského komika asi neznáte žádného. Ale nakonec jsem vsadil, že by to mohl být někdo, koho máme rádi v Čechách i na Slovensku.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Ano, přesně tak. Je to někdo, kdo je takový Čechoslovák, jako jsem já v podstatě, který teda byl čistokrevný sice Slovák, ale měl strašně rád Česko, rád česky mluvil a dobře mluvil česky, si myslím, bez nějakého velkého přízvuku. A je to člověk, který byl obdařen, teda už není mezi námi bohužel, měl obrovské charizma. Měl jsem tu čest poznat ho osobně. Jeho druhá manželka, první se bohužel smutně utopila v Karibiku, ale druhá manželka byla lékařka z Martina, kde jsem taky působil, takže i díky tomu jsme se mohli setkat osobně a pozvali jsme ho na nějakou akci pro lékařskou fakultu. A on ochotně, bez toho, aby dostal nějaký honorář, přijel, v podstatě kromě ubytování jsme neměli šanci mu nic nabídnout. A naprosto okouzlil všechny na akademické půdě. Takže skutečně mě docela zasáhlo, když jsme se dozvěděli, že teda ten svůj boj s rakovinou prohrál a že nic nového nevytvoří a ničím to naše srdíčko nepotěší dalším.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy, kteří pořád přemýšlíte, kdo by to mohl být, tak za chviličku budete hned jaksi vědět, o koho se jedná. Vy, kteří jste poznali, že se mluví o Julovi Satinském, tak za odměnu teď si poslechnete to, o čem tady vlastně docent Maďar také mluví. Prostě jeho okouzlující humor spolu samozřejmě s Milanem Lasicou.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem a teď naše linky vedou mimo naše karlínské studio, a to do bratrského studia nebo sesterského studia Českého rozhlasu Hradec Králové a u mikrofonu by tam měla být redaktorka, moderátorka Jana Haasová. Je to tak?
Jana HÁSOVÁ, redaktorka, Český rozhlas Hradec Králové
--------------------
Je to tak. Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, Jano, zdravíme vás, nejenom já, ale hlavně samozřejmě můj host, docent Maďar, se kterým se dobře znáte.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Janičko, ahoj.
Jana HÁSOVÁ, redaktorka, Český rozhlas Hradec Králové
--------------------
Ahoj, Rasťo. Dobrý den všem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem slyšel, že jste se seznámili za takových zvláštních okolností, při vaší práci a jeho práci, při takovém festivalu filmů. Je to tak?
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A že vás docent Maďar, a teď samozřejmě v uvozovkách, ale v podstatě téměř doslova infikoval takovým zájmem o humanitární práci. Je to tak?
Jana HÁSOVÁ, redaktorka, Český rozhlas Hradec Králové
--------------------
No, je to pravda. On mě přímo okouzlil, abych tak řekla, protože tím, co dělá, tak tím je naprosto výjimečný. A já jsem vždycky měla jednoho takového velikého idola, a to byl Albert Schweizer, vlastně saský lékař, který působil také v Africe. On mi ho totiž Rasťa hrozně připomínal, takže pro mě to bylo jak blesk z čistého nebe. Říkala jsem si jo, to je ono, to je přesně ta krevní skupina, kterou mám taky, byť samozřejmě v mnohem větším měřítku, protože já jsem v Africe nikdy nebyla, já jsem takový cestovatel teoretik, jak říkám. No a potkat se s Rasťou, tak to si myslím, že bylo skoro až, bych řekla, osudové pro mě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy myslíte do té doby. Od té doby už jste byla v Africe, předpokládám. Ne, ještě ne?
Jana HÁSOVÁ, redaktorka, Český rozhlas Hradec Králové
--------------------
Nebyla jsem v Africe, stále jsem cestovatel-teoretik. Ale samozřejmě mnohem víc než v té předchozí době, protože když člověk s někým spolupracuje a nějakým způsobem řeší různé třeba projekty nebo různé záležitosti, tak samozřejmě do té věci je vtažen tak nějak víc než kdykoliv před tím. A člověk, jak žije takovým tím běžným životem, tak často i pozapomíná. A jakmile jste v kontaktu s někým takovým, jako je třeba docent Rasťa, jak mu říkají v Africe, tak pro mě to je takový ten impuls dělat něco navíc, být tam, snažit se a tak dále. Takže pro mě určitě jakoby být na tom kontinentu je sen, který se, doufám, vyplní. Ale zatím je to opravdu v té teoretické rovině.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak jste, Jano, našla nebo kde jste našla pro sebe možnost tam uplatnění, protože mě docent Maďar tedy před tím, než jsme se telefonicky spojili, tak dostatečně vylíčil nebo dost jaksi plasticky to, že vy opravdu hodně pomáháte, že se snažíte velice. Kde jste tam našla svoje uplatnění, svoji parketu, jak se říká?
Jana HÁSOVÁ, redaktorka, Český rozhlas Hradec Králové
--------------------
Ono to totiž jde i z dálky, člověk ani tam, si myslím, nemusí úplně jezdit, aby dokázal pomoci. A pro mě hlavně má veliký smysl pomoci jednomu jedinému člověku. Já vidím zkrátka ty jednotlivce za těmi různými příběhy a pro ně to smysl má a dá se dělat spousta věcí. My jsme začali třeba s manželem s tím, že jsme zkoušeli se ptát známých, jestli třeba nemají doma nějaké léky, které nejsou prošlé a které stále ještě můžou být použity a oni je nepotřebují, tak aby nám je přinesli, že to pošleme vlastně přes humanitární organizaci International Humanity do Afriky nebo kamkoliv jinam to bude potřeba. No a takhle pomaličku jsme začali a tím, že vlastně taky pracuju v rozhlase, tak se mám možnost setkávat se spoustou zajímavých dalších lidí. A tak nějak, jak jste zmínil na začátku, opravdu je to trošičku epidemie a trošku očkování, protože jak se tak zmiňujeme, tak ti lidé jsou, řekla bych, naočkovaní a snaží se oni sami trošičku pomáhat. Takže se nám tady rozvíjí taková jakoby síť, taková podomácku vyrobená síť, no a daří se nám shánět nějakou humanitární pomoc, která se později tedy přepravuje do Afriky. Jak říkal sám vlastně Rasťa, tak ne každý má možnost tam je, ne každý má finanční možnosti a tak dále. Ale pomoct může opravdu každý a my se snažíme tímhle tím způsobem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pane docente, teď máte hezkou příležitost pěkně pochválit Janu.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
No, my se setkáváme s mnoha dobrovolníky samozřejmě, ale Janička i manžel Vašek jsou takovou výjimkou. Navíc ona, i když v té Africe přímo zatím nebyla, tak ona nadchla tolik lidí. My jsme díky ní zejména mohli se účastnit charitativního večera, mohli jsme vystoupit i v Českém rozhlase Hradec Králové, mohli jsme oslovit spoustu jiných i odborníků i laickou populaci. A v mých očích navíc ona je jasným důkazem toho, že vlastně ona tím, že zapálila ostatní, tím, že je nadchla, tak je ne že nutí, ale přiměla je myslet na někoho vzdáleného, kdo je ale naprosto zoufalý a potřebuje pomoc. A tím i tady v České republice ona nějakým způsobem rozšiřuje to dobré velké srdíčko svoje i na další lidi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já moc děkuju za vaše hezká slova, pane docente, a vám, Jano samozřejmě za vaši práci a věřím, že budete mít jednou, a nebude to trvat tak dlouho, taky příležitost se přesvědčit přímo na místě, to znamená třeba v Africe, o tom, jak vaše práce hodně tamním lidem pomáhá.
Jana HÁSOVÁ, redaktorka, Český rozhlas Hradec Králové
--------------------
Já vám moc děkuju za takhle krásná slova. Mějte se hezky. Na shledanou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nashle.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Na shledanou, ahoj.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Velice často si vyprávíme v našich Tandemech s hosty o chvílích, které nejsou úplně veselé, dokonce jsou někdy hodně smutné, jsou takové krušné, a to proto, abychom jaksi dali třeba i našim posluchačům, kteří třeba mají podobné problémy, takový hezký příklad, že se všechno dá překonat. Samozřejmě, že to nemusí být věci, které jsou až tak úplně jaksi ty nejsmutnější, kdy se jedná o těžké nemoci a ztrátu života, ale i s takovými věcmi se vy jako lékař a dokonce v takových zemích, kde je to jaksi hodně nasnadě, potkáváte, ať už třeba v Africe nebo v té Asii. Co vás takhle nejvíc na vašich cestách zkoušelo, že jste říkal, tak s tím jsem opravdu nepočítal, že s něčím takovým se potkám?
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Je to v podstatě utrpení dětí. Ono to zní takhle, nechci říct zprofanovaně, ale i když víte, že tam jedete a co tam asi budete vidět a víte, kam jedete přesně, tak ta beznaděj těch rodičů, když vám odchází dítě a vy nemáte šanci s tím nic udělat, to nejenom pro nás, rodiče, ale pro všechny lidi na této planetě musí být takové hodně emotivní, zatěžující. My na jedné straně se nemusíme nebo nemusíme, nesmíme do toho nechat vtáhnout úplně emočně, protože v tom okamžiku jste skončil jako lékař. To už nebudete schopen pomoci žádnému dalšímu. Když se mi narodil syn a byl ve věku těch mých pacientů jako malé miminko, tak jsem viděl jeho za každým pacientem a dokázal jsem se vcítit do toho, jak ta maminka vnímá tu situaci, jako bychom to vnímali my s manželkou například. Musím říct, že ne všechny děti se podaří zachránit, které přijdou skutečně na poslední chvíli. A to jsem zjistil až na místě, že se člověku hodně uleví až na to hrobečku toho malého tvorečka. Aby to neznělo moc depresivně, tak v podstatě ten výstup pro naše lidi tady a to, čím já se snažím přispět k tomu, aby lidé tady nebyli smutní a nešťastní, že máme mnohem víc, než bychom potřebovali. Ti lidé skutečně nemají jistotu, ti rodiče nemají jistotu, že to dítě přežije další měsíc, že je uživí. Stačí, když tatínek onemocní jako jediný živitel rodiny a už ty děti umírají, protože nemají vůbec co do pusy. A i když oba rodiče se snaží pracovat, tak i tak ty děti umírají, protože je toho tak málo. Byli jsme v oblastech, kde padesát let nebyl běloch, bílý lékař nikdy. Byli jsme v oblastech, kde deset měsíců nepršelo, ani na kartáček jsme neměli vodu a podobně. Takže lidé žijí v nepředstavitelných podmínkách. Na druhou stranu, když nějaký sponzor německý, dejme tomu, turista přivezl někoho ze Srí Lanky sem do Evropy a myslel si, že ten člověk z toho bude naprosto paf, jak si tady žijem jako v luxusu v podstatě, tak ten chudý člověk tady vůbec nebyl šťastný. On říkal, vy tady všichni spěcháte, koukáte se do podlahy nebo do chodníku, tady nikdo s nikým na ulicích nemluví, každý má zakaboněný obličej. Já chci zpátky domů. Takže vlastně neříkám, že lidé tady naši se nemají špatně, že nejsou v těžkých sociálních situací, jsou i takoví, co si to způsobují sami tím, že si berou půjčky na půjčky od nebankovních institucí, to už je další věc. Ale to je zase hnáno jenom tím, že někdo chce víc a víc toho materiálna. Zkusme nevnímat jenom to materiálno, nezáviďme si. Kolega, který se mnou spoluzakládal kliniku v Nepálu, ten odjel do Nepálu, a to měl prosperující firmu v Čechách, když slyšel televizní reklamu, kde se říkalo: ukažte svému sousedovi, že na to máte. On říká: Já nebudu žít ve státě, který podporuje závist u ostatních lidí vůči jiným lidem. Takže se odstěhoval skutečně na dlouho do Nepálu, na léta letoucí, kde teda ten pohled na to materiálno a na lidské hodnoty je úplně jiný.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Docent, doktor Rastislav Maďar je hostem dnešního Tandemu. Povídáme si nejen o jeho práci konkrétní, to znamená, on je specialistou v oboru epidemiologie, prevence kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny, ale také o jeho charitativní lékařské činnosti. Co vás, pane doktore, teď nejvíc zaměstnává a co vás čeká v nejbližších dnech, týdnech, měsících?
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Tak nejvíc mě zaměstnává moje práce skutečná, kterou mám tady. Ale teda ve volných chvílích plánujeme další misi, tentokrát jsme si vybrali nebo jsem to byl já, kdo zvolil tu danou oblast, a to musím říct, že na základě jenom statistik a úplně naslepo, bez toho, abychom tam měli nějaké kontakty. A přemluvil jsem teda kolegy, pojede nás osm, abychom vyjeli po sice pečlivých přípravách, ale říkám, bez nějakých velkých kontaktů, které tam v podstatě nejsou, co Severního Mozambiku. Takže poletíme do Zambie, do Lusaky a odtamtud přejedeme terénními auty do Severního Mozambiku, kde je to vlastně Mozambik jako takový je jedna z nejchudších zemí světa. A ten Severní Mozambik je tak odlehlý od toho hlavního města, že ještě má svoje specifika. Další misi, kterou plánujeme potom na později, je ještě jihovýchodní Kongo. Jsou to oblasti, kde se neválčí, které jsou stabilní, protože my chceme garantovat našim dárcům, že když nám dají penízky, nějaký materiál, léky, takže je využijeme ve prospěch těch chudých a že nám je nikdo nevezme nebo neukradne se samopalem v ruce a podobně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak neválčí se tam sice, ale v Zambii bych doporučoval nefotit letadla třeba a podobně. To je takový humor trošku. Smutný, no.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Ono to bylo celé zvláštní, vůbec to, jak to skončilo. Takže těžko říct, co za tím všechno bylo. Ale člověk se v těch zemích musí chovat, vy jste sběratel zážitků, jste říkal, kulinářských a mimochodem takovéto zážitky když vám ten lékař na hranicích tvrdí, že potřebujete nějaké další očkování proti nemoci, která ani neexistuje, má udělané bramborové razítko, které vám s klidem dá do mezinárodního očkovacího průkazu, jen abyste mu nějak zaplatil těch dvacet dolarů a podobně. Policajti dávají zábrany na silnice, abyste to musel objet kolem té silnice a potom oni vás odchytnou a dají vám pokutu za to, že jste jel mimo vyhrazenou silnici a podobně. Nebo vás chtějí pokutovat za to, že máte nějaký šampón a údajně tvrdí, že to má zakázané složení a v té zemi se to nesmí. A oni vás mají pravomoc jakoby, dejme tomu, i uvěznit na osmačtyřicet hodin, než rozhodne soudce. A nakonec to může dopadnout tak, že ten soudce si ještě vezme víc, než chtějí ti policajti. Zatím jsme se s tím nesetkali na misích, teda musím říct, zatím to jsou jenom cestovatelské zážitky jako soukromého člověka. Ale na misi, když tam jedete jako lékař a jste označen patřičně, tak ti lidé to moc oceňují a s tímhle se nesetkáváme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže tahle ta destinace je teď před vámi. Kdy tam vyrazíte?
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
My musíme počkat na období sucha, abychom s těmi terénními vozy se mohli dostat až do těch úplně nejposlednějších vesnic, kde ta situace je nejhorší, takže jedeme v srpnu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co se týče vašeho soukromého života, říkal jste, že jste hrál kdysi basket. Figuru máte basketbalovou. Zasportujete si občas ještě?
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
No, toho času je málo, protože skutečně ta humanitární práce, té věnujeme svůj volný čas. Já i na mise jezdím na úkor své vlastní dovolené. Takže je to takové, že člověk se tomu obětuje, ale já si tím plním ten dětský sen. Takže v tomhle ohledu to musí všichni kolem mě pochopit i moje rodina to musí pochopit. A i když je pravdou, že se o mě bojí samozřejmě, protože to jsou oblasti, kde není ani signál a skutečně tam desítky let nebyl běloch, dejme tomu, tak já bez toho nemohu být, protože pro mě to nejsou anonymní lidí. Já už vidím oči těch trpících dětí zejména, ale i dospělých.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mně se moc líbila jedna myšlenka, kterou jste řekl jen tak mimo protokol, jak se říká, ale tou bychom se mohli rozloučit, že když zachráníte jednoho nebo jeden život jednoho člověka, jako kdybyste zachránil celý svět. Tak já vám přeju, abyste takových světů zachránil co nejvíc. A že k tomu máte opravdu hodně předpokladů, tak to si mohli naši posluchači dnes v Tandemu poslechnout. Moc děkuju, pane docente, a ať se daří a ať vás provází samozřejmě taky zdraví na těch cestách, protože to je základ, co si budem povídat. Vy jako doktor to musíte nejlíp vědět.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Přesně tak. Děkuji.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den všem, kdo jste si naladili Tandem, přeje Jan Rosák. Celý rok se těšíme, že se budeme na dovolené v létě toulat po pobřeží, případně prodírat se pralesem plným nových vůní a zvuků, ochutnávat místní speciality. Pokud však podceníme riziko takových zážitků a včas se na ně nepřipravíme, může se nám taková krásná dovolená pořádně vymstít. Na exotické dovolené totiž nečíhá jen dobrodružství, ale taky exotické choroby, na které není naše tělo zvyklé a snadno jim podléhá. Proto lékaři doporučují vyrážet do exotiky jenom řádně proočkováni. Předpokládám, že mi zapravdu dá dnešní host Tandemu, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny, pan docent, doktor Rastislav Maďar, Ph.D. Dobrý den, vítám vás.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Dobrý den. Máte naprostou pravdu, je to tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
K tomu se určitě ještě dostaneme mnohem konkrétněji. Budeme ovšem v Tandemu dneska mluvit nejenom o očkování, ale budeme mluvit zejména o vás, pane docente, a o vašich životních cestách. A hned po písničce se rozjedeme do slovenského Martina.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak jsem říkal před písničkou, s mým dnešním hostem, docentem Rastislavem Maďarem se vydáváme úplně nejdřív ze všeho do Martina. Vy už dobře víte, vy, naši věrní posluchači, že si vždycky povídáme o tom, kde se náš host narodil, takže ten Martin je pravděpodobně ve vašem občanském průkaze zapsán jako místo narození. Je to tak?
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Ne. Je to těsně vedle, je to Žilina. Ale prožil jsem tam jen pár let skutečně, protože já jsem v podstatě vyrůstal v Rusku. A jak jsme se vrátili těsně před tím, než jsem nastoupil do školy, tak jsem byl narychlo učen ještě vlastně slovensky, abych byl schopen absolvovat tu školní docházku v tom už povinném prvním roce. A následně jsme se, hned následně jsme se stěhovali do Banské Bystrice. Takže vzhledem k tomu, že tam jsem prožil to takové klíčové období toho dospívání, té puberty a hrál jsem za Banskou Bystrici basketbal, tak se považuji za Banskobystričana. V podstatě ještě dosud, i když už dlouhou dobu, v podstatě v osmnácti jsem odjel do Martina studovat a následně jsem dostal nabídku pracovní, takže jsem tam zůstal ještě mnoho let a v podstatě patnáct let jsem tam měl i pracovní úvazek. A i přesto všechno, tak jsem napůl vlastně, teď jsem napůl Ostravák, tam žiju od roku 2005, a napůl se ještě pořád považuji tak jako ještě z toho dětství za Banskobystričana, což je zvláštní, protože jsem tam skutečně nebyl narozen vůbec.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je opravdu hodně pěkná směsice, navíc vaše příjmení zní Maďar. Ale tam zaznělo taky Rusko, jste říkal.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Ano, ano. Já teda musím říkat bohužel, já bych maďarsky strašně rád uměl, ale moje rodina pochází ze středního Slovenska a tatínek pochází z jedné vesnice pod jedním známým hradem u Banské Štiavnice, to se jmenuje Žakýl a pravděpodobně tam kdysi ve středověku působila nějaká šikovná uherská rodina, která tam zanechala takhle potomky, kteří získali příjmení Maďar, píšící se teda s měkkým D, ne GY, tím maďarským způsobem. A bohužel nikdo z nás neumí maďarsky, i když teda mě ta řeč fascinuje, protože ta je naprosto jiná než slovanské jazyky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co to Rusko? Tam jste žil nějakou dobu?
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
No, můj taťka asi byl mladý a šikovný, tak dostal nabídku. On byl původním povoláním hasič v podstatě z malé vesnice, který šel studovat na střední školu do Žiliny a tam byl vybrán jako ještě mladý kluk, myslím, že se šesti dalšími, aby šel studovat na jedinou vysokou školu hasičskou v té době, která byla v tom východním bloku, a to bylo v Moskvě. Já už jsem byl na světě, s tím se nepočítalo, to bylo úplně náhodně, že teda si ho někdo zvolil takhle. Takže já jsem v podstatě skutečně, mým mateřským jazykem byla ruština a až do pěti let mi maminka říkala, že jsem pořád chtěl, oni na mě teda mluvili zásadně slovensky, protože chtěli, abych teda znal tu řeč, ale já jsem chtěl pohádky, všechno ostatní slyšet vždycky rusky. Takže hodně lidí si myslelo, jak jsme létali letadlem nebo jezdili vlakem, že jsem adoptován v Bělorusku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nezapomněl jste ruštinu ještě?
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Já jsem z ruštiny maturoval následně, ale faktem je, že teda od té doby člověk už nemá moc příležitostí. Byl jsem sice v Rusku i vloni, ale už skutečně ta výbavnost už taková pomalejší. Mnohem lépe mluvím anglicky nebo španělsky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdybyste získal někdy angažmá v Karlových Varech, tak se vám to bude hodit.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Já jsem v loňským roce ordinoval v Karlových Varech, protože tam vypadl kolega. Já jsem z Ostravy jezdil 550 kilometrů ordinovat do Karlových Varů. A jsou tam strašně milí lidé, ti domácí. Na těch turistických oblastech nebo v těch místech, kde se pohybují turisté, tak tam prodávají Vietnamci Rusům většinou, jsem zjistil. Ale faktem je, že jsem měl možnost si tu ruštinu procvičit, nicméně zase ta lékařská ruština, to je zase něco jiného, to jako dítě nemáte. Takže to se musíte naučit.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Doufám, že jste v tom velice zajímavém vyprávění curricullum vitae mého dnešního, docenta Maďara nepřeslechli nebo nezapmněli to, co jsem říkal v úplném úvodu, že je docent Maďar velkým specialistou také na cestovní a tropickou medicínu. A na to se chci teď zeptat. Pane docente, je to někdy trošičku podceňováno. Já se přiznám, že i já to někdy beru na lehkou váhu, ta očkování. Vyplatí se to opravdu, anebo se zbytečně straší některými těmi chorobami?
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Já jsem sám cestovatel a myslím, že cestování je úžasná věc. Všichni mladí studenti, mí studenti z vysokých škol, které mám, tak je podporuju, aby vyjížděli, aby viděli svět. A já jsem byl ve více než osmdesáti zemích, takže rozhodně strašit nechci, ale viděl jsem tolik zbytečného neštěstí, lidí, kteří se vrátili, měli dlouhodobé problémy, nebo skončili na jednotce intenzivní péče, bojovali o život. A přitom to bylo jenom tím, že něco podcenili nebo to odmítli zbytečně. Když si vezmete, že dvě dávky očkování proti žloutence typu A vás chrání vlastně celý zbytek života, tak to není ani žádná velké investice a ani už se potom nemusíte stresovat vlastně, jestli ano, nebo ne tohle zkusit, nějaké jídlo a podobně. Samozřejmě očkování není možné nebo neexistuje proti všem nemocem, těm exotickým, takže i tak se člověk musí hlídat, musí mít ty takzvané, já tomu říkám automatismy, které vám nedovolí, já například zásadně si nedám led do nápojů v tropech a podobně, protože nevím, z jaké vody ten led pochází. A tak dále a tak dále. Takže skutečně to očkování nebo návštěva toho očkovacího centra nebo ambulance cestovní medicíny je takovým základem. Stačí se zeptat, jedu tam a tam na tak a tak dlouho, ale chce to osobně, nestačí: jedu do Keni, co mám dělat, protože to závisí od toho, já například jezdím taky do Tanzánie, ale nebyl jsem nikdy v těch turistických oblastech, já jezdím tisíc kilometrů úplně opačným směrem na lékařské humanitární mise, a tím pádem vlastně to je úplně jiné riziko než někdo, kdo jede do Serengety na safari nebo na Zanzibar například.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že v tomhle tom se asi shodneme. Ale co takové třeba věci. Víte, já jsem spolu s několika svými kamarády takzvaným sběratelem zážitků a ke sbírání zážitků patří i sbírání kulinárních zážitků. Je to úplně jaksi zhůvěřilost a zločin, když si na ulici třeba, dejme tomu, v takovém Bangkoku dám něco, co tam nabízí někdo, peče tam přímo na ulici?
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
No, jihovýchodní Asie je ještě tak půl bídy, jako ty jídla. My říkáme, když jste ve světě a nevíte co, zajděte si do asijské restaurace, protože tam dělají každé jídlo speciálně pro daného hosta, které je vždy tepelně zpracované. Pokud ale myslíte ty klasické, takové ty úplně pouliční stánky, ne restaurace, tak sám si to zkusím samozřejmě, já taky chci něco zkusit navíc, než mám doma jako cestovatel, ale v tom případě jen to, co je důkladně tepelně zpracované. Pokud byste si dal cokoliv, syrovou zeleninu, listový salát, krémy, majonézy, zmrzlinu, s tím už je velký problém. A musíme si uvědomit taky to, že v některých oblastech má devadesát pět procent obyvatel různé červy v sobě. A oni, ta hygiena, nemusíme si říkat, je u nás ne úplně ideální, natož tam. Takže vlastně na cokoliv šáhnou, šahají na peníze, potom vám šahají na to jídlo, které vám podávají, kukuřici pečenou na ulici tou stejnou rukou, posypají to bůhví čím a podobně. Takže vlastně musíme si představit, že všude kolem nás jsou mikroby, tomu se nedá zabránit. Celý náš život je o tom, abychom tu svou expozici udrželi pod infekční dávkou. A ta infekční dávka je u některých nemocí 10 tisíc mikrobů, že musíte. Když sníte 9 tisíc, tak neonemocníte, pokud jste zdravý, ale u jiných je 200 například jenom. A těch 200 odveze jediná jedna moucha, která si sedne někde na výkaly a potom si sedne na to jídlo, na sušené rybičky, na ovoce, které je exponováno a které se nejí tepelně zpracované. Takže tohle je taková základní rada. Samozřejmě nepředejdete úplně všem, ale většině problémů určitě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co projde ohněm, tak to je téměř zaručené.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Přesně tak.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Specializace mého dnešního hosta, pana docenta, doktora Rastislava Maďara, je taková hodně, řekl bych, neobvyklá nebo ne tak úplně obvyklá. Myslím si, že když mladý muž jde na medicínu, tak z velké části chce být chirurgem, možná gynekologem třeba nebo stomatologem. Ale že by se vrhnul na epidemiologii a cestovní a tropické medicíny. Kdo vás přemluvil k tomu, že jste se zrovna dal na takovouhle specializaci?
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
No, ono to bylo v podstatě čistě z idealistických důvodů. Já, když mi bylo jedenáct let, tak jsem viděl v televizi, to byla polovina osmdesátých let, ten dokument o velkém hladomoru v Africe, to byla ta Etiopie, Somálsko v té době. A tam jsem viděl ty děti, které byly jen o málo mladší, než jsem byl já a ty tam stály někde u silnice s tím velkým bříškem, spousta mušek kolem očí, ony neměly vůbec sílu, aby je vůbec odháněly. A to byl pro mě natolik šokující okamžik. To jsou takové ty momenty, kdy přesně, celý život si zapamatujete, kde jste v ten moment seděl nebo stál, co jste dělal a podobně. A já v těch jedenácti letech jsem se úplně idealisticky rozhodl, že budu lékařem, že jim budu pomáhat. To jsem, potom jsem se směroval na gymnázium, musel jsem maturovat z matematiky, ve které jsem byl celkem dobrý, ale biologie, chemie a podobně. Snažil jsem se u toho myslet taky cílevědomě potom na to, že musím v rámci studia medicíny si uchovat hlavně ty předměty, protože celý záběr, to nemáte šanci. Tak to, co se může nejvíc hodit v těch oblastech. Takže já jsem šel na medicínu i kvůli tomu, abych mohl jezdit na humanitární mise a pomáhat těmto lidem. A cestovní tropická medicína mi navíc to umožňovala spojit s tou svou vášní, a to je cestování. Takže těch důvodů bylo víc. A navíc epidemiologie jako obor vlastně zasahuje do každé části medicíny, takže je to velmi pestré. Není to tak, jako když jste chirurg a nemáte moc velké štěstí, že máte možnost dostat se k nějakým skvělým, specifickým, mimořádným operacím, tak dělat každý den žlučník a kýlu taky není úplně ideální třicet, pětatřicet let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě. To, že děláte zrovna tuhle tu medicínu, kterou děláte, třeba cestovní a tropickou, tak to samozřejmě jste se dostal do kontaktu s lidmi, kteří vyjíždějí do těch zemí, kde je třeba jaksi je v tomto směru připravit, ošetřit a podobně. Ale taky to má druhou stránku, vy jste se dostal do těch zemí sám a dím pádem jaksi do kontaktu s lidmi, kteří jsou místní a vidíte kolem sebe to, že oni sami jsou nemocní, oni sami potřebují pomoc a myslím si, že to vás asi naklonilo k té nejrůznější charitativní činnosti, viďte.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Ano, je to přesně tak. Já jsem začal jezdit služebně přesně, jak jste to vystihl, a potom jsem viděl, jak málo stačí na to, aby se pomohlo velkému množství lidí. Tam koupíte balení antibiotik jedno, které zachrání lidský život za dvacet českých korun. Takže jsme se rozhodli, že založíme organizaci na čistě dobrovolnickém principu. My máme každý své zaměstnání tady v České republice, na Slovensku nebo v jiných zemí, jsme mezinárodní organizace. A skutečně každou korunu, kterou se nám podaří získat, tak používáme ve prospěch těch nejchudších.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to nejenom v té Africe, o které jste mluvil, ale mám tady poznamenáno, že jste dokonce spoluzakladatelem česko-slovenské kliniky International Humanity poskytující bezplatnou zdravotní péči třeba v Nepálu.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Ano, ano. My jsme dokonce začali s Asií. A to bylo z toho důvodu, že sedm dní po tom, jak jsme získali registraci v roce 2004, tak nastalo tsunami. A já už jsem byl před tím právě dvakrát na Srí Lance ze služebních důvodů, takže jsem tam měl spoustu známých, spoustu lidí, kterých jsem si vážil za to, jak jsou chudí, a přesto jak jsou čestní a pozitivní, dobře naladění, šťastní. A když jsem se dozvěděl, že teda je postihla ta šílená katastrofa obrovská, tak jsem neváhal ani chvilku a vyjeli jsme jim pomáhat.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Byl jsem docela zvědav, koho že si docent Maďar teď vybere mezi klasiky humoru. Záměrně neříkám českého, protože u vás to mohlo být z nejrůznějších zdrojů, jednak jste dlouho žil v Rusku nebo nějakou dobu, čili jste mluvil rusky, mluvíte dobře rusky, vaše příjmení je Maďar, ale to předpokládám, že maďarského komika asi neznáte žádného. Ale nakonec jsem vsadil, že by to mohl být někdo, koho máme rádi v Čechách i na Slovensku.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Ano, přesně tak. Je to někdo, kdo je takový Čechoslovák, jako jsem já v podstatě, který teda byl čistokrevný sice Slovák, ale měl strašně rád Česko, rád česky mluvil a dobře mluvil česky, si myslím, bez nějakého velkého přízvuku. A je to člověk, který byl obdařen, teda už není mezi námi bohužel, měl obrovské charizma. Měl jsem tu čest poznat ho osobně. Jeho druhá manželka, první se bohužel smutně utopila v Karibiku, ale druhá manželka byla lékařka z Martina, kde jsem taky působil, takže i díky tomu jsme se mohli setkat osobně a pozvali jsme ho na nějakou akci pro lékařskou fakultu. A on ochotně, bez toho, aby dostal nějaký honorář, přijel, v podstatě kromě ubytování jsme neměli šanci mu nic nabídnout. A naprosto okouzlil všechny na akademické půdě. Takže skutečně mě docela zasáhlo, když jsme se dozvěděli, že teda ten svůj boj s rakovinou prohrál a že nic nového nevytvoří a ničím to naše srdíčko nepotěší dalším.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy, kteří pořád přemýšlíte, kdo by to mohl být, tak za chviličku budete hned jaksi vědět, o koho se jedná. Vy, kteří jste poznali, že se mluví o Julovi Satinském, tak za odměnu teď si poslechnete to, o čem tady vlastně docent Maďar také mluví. Prostě jeho okouzlující humor spolu samozřejmě s Milanem Lasicou.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem a teď naše linky vedou mimo naše karlínské studio, a to do bratrského studia nebo sesterského studia Českého rozhlasu Hradec Králové a u mikrofonu by tam měla být redaktorka, moderátorka Jana Haasová. Je to tak?
Jana HÁSOVÁ, redaktorka, Český rozhlas Hradec Králové
--------------------
Je to tak. Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, Jano, zdravíme vás, nejenom já, ale hlavně samozřejmě můj host, docent Maďar, se kterým se dobře znáte.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Janičko, ahoj.
Jana HÁSOVÁ, redaktorka, Český rozhlas Hradec Králové
--------------------
Ahoj, Rasťo. Dobrý den všem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem slyšel, že jste se seznámili za takových zvláštních okolností, při vaší práci a jeho práci, při takovém festivalu filmů. Je to tak?
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A že vás docent Maďar, a teď samozřejmě v uvozovkách, ale v podstatě téměř doslova infikoval takovým zájmem o humanitární práci. Je to tak?
Jana HÁSOVÁ, redaktorka, Český rozhlas Hradec Králové
--------------------
No, je to pravda. On mě přímo okouzlil, abych tak řekla, protože tím, co dělá, tak tím je naprosto výjimečný. A já jsem vždycky měla jednoho takového velikého idola, a to byl Albert Schweizer, vlastně saský lékař, který působil také v Africe. On mi ho totiž Rasťa hrozně připomínal, takže pro mě to bylo jak blesk z čistého nebe. Říkala jsem si jo, to je ono, to je přesně ta krevní skupina, kterou mám taky, byť samozřejmě v mnohem větším měřítku, protože já jsem v Africe nikdy nebyla, já jsem takový cestovatel teoretik, jak říkám. No a potkat se s Rasťou, tak to si myslím, že bylo skoro až, bych řekla, osudové pro mě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy myslíte do té doby. Od té doby už jste byla v Africe, předpokládám. Ne, ještě ne?
Jana HÁSOVÁ, redaktorka, Český rozhlas Hradec Králové
--------------------
Nebyla jsem v Africe, stále jsem cestovatel-teoretik. Ale samozřejmě mnohem víc než v té předchozí době, protože když člověk s někým spolupracuje a nějakým způsobem řeší různé třeba projekty nebo různé záležitosti, tak samozřejmě do té věci je vtažen tak nějak víc než kdykoliv před tím. A člověk, jak žije takovým tím běžným životem, tak často i pozapomíná. A jakmile jste v kontaktu s někým takovým, jako je třeba docent Rasťa, jak mu říkají v Africe, tak pro mě to je takový ten impuls dělat něco navíc, být tam, snažit se a tak dále. Takže pro mě určitě jakoby být na tom kontinentu je sen, který se, doufám, vyplní. Ale zatím je to opravdu v té teoretické rovině.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak jste, Jano, našla nebo kde jste našla pro sebe možnost tam uplatnění, protože mě docent Maďar tedy před tím, než jsme se telefonicky spojili, tak dostatečně vylíčil nebo dost jaksi plasticky to, že vy opravdu hodně pomáháte, že se snažíte velice. Kde jste tam našla svoje uplatnění, svoji parketu, jak se říká?
Jana HÁSOVÁ, redaktorka, Český rozhlas Hradec Králové
--------------------
Ono to totiž jde i z dálky, člověk ani tam, si myslím, nemusí úplně jezdit, aby dokázal pomoci. A pro mě hlavně má veliký smysl pomoci jednomu jedinému člověku. Já vidím zkrátka ty jednotlivce za těmi různými příběhy a pro ně to smysl má a dá se dělat spousta věcí. My jsme začali třeba s manželem s tím, že jsme zkoušeli se ptát známých, jestli třeba nemají doma nějaké léky, které nejsou prošlé a které stále ještě můžou být použity a oni je nepotřebují, tak aby nám je přinesli, že to pošleme vlastně přes humanitární organizaci International Humanity do Afriky nebo kamkoliv jinam to bude potřeba. No a takhle pomaličku jsme začali a tím, že vlastně taky pracuju v rozhlase, tak se mám možnost setkávat se spoustou zajímavých dalších lidí. A tak nějak, jak jste zmínil na začátku, opravdu je to trošičku epidemie a trošku očkování, protože jak se tak zmiňujeme, tak ti lidé jsou, řekla bych, naočkovaní a snaží se oni sami trošičku pomáhat. Takže se nám tady rozvíjí taková jakoby síť, taková podomácku vyrobená síť, no a daří se nám shánět nějakou humanitární pomoc, která se později tedy přepravuje do Afriky. Jak říkal sám vlastně Rasťa, tak ne každý má možnost tam je, ne každý má finanční možnosti a tak dále. Ale pomoct může opravdu každý a my se snažíme tímhle tím způsobem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pane docente, teď máte hezkou příležitost pěkně pochválit Janu.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
No, my se setkáváme s mnoha dobrovolníky samozřejmě, ale Janička i manžel Vašek jsou takovou výjimkou. Navíc ona, i když v té Africe přímo zatím nebyla, tak ona nadchla tolik lidí. My jsme díky ní zejména mohli se účastnit charitativního večera, mohli jsme vystoupit i v Českém rozhlase Hradec Králové, mohli jsme oslovit spoustu jiných i odborníků i laickou populaci. A v mých očích navíc ona je jasným důkazem toho, že vlastně ona tím, že zapálila ostatní, tím, že je nadchla, tak je ne že nutí, ale přiměla je myslet na někoho vzdáleného, kdo je ale naprosto zoufalý a potřebuje pomoc. A tím i tady v České republice ona nějakým způsobem rozšiřuje to dobré velké srdíčko svoje i na další lidi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já moc děkuju za vaše hezká slova, pane docente, a vám, Jano samozřejmě za vaši práci a věřím, že budete mít jednou, a nebude to trvat tak dlouho, taky příležitost se přesvědčit přímo na místě, to znamená třeba v Africe, o tom, jak vaše práce hodně tamním lidem pomáhá.
Jana HÁSOVÁ, redaktorka, Český rozhlas Hradec Králové
--------------------
Já vám moc děkuju za takhle krásná slova. Mějte se hezky. Na shledanou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nashle.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Na shledanou, ahoj.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Velice často si vyprávíme v našich Tandemech s hosty o chvílích, které nejsou úplně veselé, dokonce jsou někdy hodně smutné, jsou takové krušné, a to proto, abychom jaksi dali třeba i našim posluchačům, kteří třeba mají podobné problémy, takový hezký příklad, že se všechno dá překonat. Samozřejmě, že to nemusí být věci, které jsou až tak úplně jaksi ty nejsmutnější, kdy se jedná o těžké nemoci a ztrátu života, ale i s takovými věcmi se vy jako lékař a dokonce v takových zemích, kde je to jaksi hodně nasnadě, potkáváte, ať už třeba v Africe nebo v té Asii. Co vás takhle nejvíc na vašich cestách zkoušelo, že jste říkal, tak s tím jsem opravdu nepočítal, že s něčím takovým se potkám?
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Je to v podstatě utrpení dětí. Ono to zní takhle, nechci říct zprofanovaně, ale i když víte, že tam jedete a co tam asi budete vidět a víte, kam jedete přesně, tak ta beznaděj těch rodičů, když vám odchází dítě a vy nemáte šanci s tím nic udělat, to nejenom pro nás, rodiče, ale pro všechny lidi na této planetě musí být takové hodně emotivní, zatěžující. My na jedné straně se nemusíme nebo nemusíme, nesmíme do toho nechat vtáhnout úplně emočně, protože v tom okamžiku jste skončil jako lékař. To už nebudete schopen pomoci žádnému dalšímu. Když se mi narodil syn a byl ve věku těch mých pacientů jako malé miminko, tak jsem viděl jeho za každým pacientem a dokázal jsem se vcítit do toho, jak ta maminka vnímá tu situaci, jako bychom to vnímali my s manželkou například. Musím říct, že ne všechny děti se podaří zachránit, které přijdou skutečně na poslední chvíli. A to jsem zjistil až na místě, že se člověku hodně uleví až na to hrobečku toho malého tvorečka. Aby to neznělo moc depresivně, tak v podstatě ten výstup pro naše lidi tady a to, čím já se snažím přispět k tomu, aby lidé tady nebyli smutní a nešťastní, že máme mnohem víc, než bychom potřebovali. Ti lidé skutečně nemají jistotu, ti rodiče nemají jistotu, že to dítě přežije další měsíc, že je uživí. Stačí, když tatínek onemocní jako jediný živitel rodiny a už ty děti umírají, protože nemají vůbec co do pusy. A i když oba rodiče se snaží pracovat, tak i tak ty děti umírají, protože je toho tak málo. Byli jsme v oblastech, kde padesát let nebyl běloch, bílý lékař nikdy. Byli jsme v oblastech, kde deset měsíců nepršelo, ani na kartáček jsme neměli vodu a podobně. Takže lidé žijí v nepředstavitelných podmínkách. Na druhou stranu, když nějaký sponzor německý, dejme tomu, turista přivezl někoho ze Srí Lanky sem do Evropy a myslel si, že ten člověk z toho bude naprosto paf, jak si tady žijem jako v luxusu v podstatě, tak ten chudý člověk tady vůbec nebyl šťastný. On říkal, vy tady všichni spěcháte, koukáte se do podlahy nebo do chodníku, tady nikdo s nikým na ulicích nemluví, každý má zakaboněný obličej. Já chci zpátky domů. Takže vlastně neříkám, že lidé tady naši se nemají špatně, že nejsou v těžkých sociálních situací, jsou i takoví, co si to způsobují sami tím, že si berou půjčky na půjčky od nebankovních institucí, to už je další věc. Ale to je zase hnáno jenom tím, že někdo chce víc a víc toho materiálna. Zkusme nevnímat jenom to materiálno, nezáviďme si. Kolega, který se mnou spoluzakládal kliniku v Nepálu, ten odjel do Nepálu, a to měl prosperující firmu v Čechách, když slyšel televizní reklamu, kde se říkalo: ukažte svému sousedovi, že na to máte. On říká: Já nebudu žít ve státě, který podporuje závist u ostatních lidí vůči jiným lidem. Takže se odstěhoval skutečně na dlouho do Nepálu, na léta letoucí, kde teda ten pohled na to materiálno a na lidské hodnoty je úplně jiný.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Docent, doktor Rastislav Maďar je hostem dnešního Tandemu. Povídáme si nejen o jeho práci konkrétní, to znamená, on je specialistou v oboru epidemiologie, prevence kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny, ale také o jeho charitativní lékařské činnosti. Co vás, pane doktore, teď nejvíc zaměstnává a co vás čeká v nejbližších dnech, týdnech, měsících?
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Tak nejvíc mě zaměstnává moje práce skutečná, kterou mám tady. Ale teda ve volných chvílích plánujeme další misi, tentokrát jsme si vybrali nebo jsem to byl já, kdo zvolil tu danou oblast, a to musím říct, že na základě jenom statistik a úplně naslepo, bez toho, abychom tam měli nějaké kontakty. A přemluvil jsem teda kolegy, pojede nás osm, abychom vyjeli po sice pečlivých přípravách, ale říkám, bez nějakých velkých kontaktů, které tam v podstatě nejsou, co Severního Mozambiku. Takže poletíme do Zambie, do Lusaky a odtamtud přejedeme terénními auty do Severního Mozambiku, kde je to vlastně Mozambik jako takový je jedna z nejchudších zemí světa. A ten Severní Mozambik je tak odlehlý od toho hlavního města, že ještě má svoje specifika. Další misi, kterou plánujeme potom na později, je ještě jihovýchodní Kongo. Jsou to oblasti, kde se neválčí, které jsou stabilní, protože my chceme garantovat našim dárcům, že když nám dají penízky, nějaký materiál, léky, takže je využijeme ve prospěch těch chudých a že nám je nikdo nevezme nebo neukradne se samopalem v ruce a podobně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak neválčí se tam sice, ale v Zambii bych doporučoval nefotit letadla třeba a podobně. To je takový humor trošku. Smutný, no.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Ono to bylo celé zvláštní, vůbec to, jak to skončilo. Takže těžko říct, co za tím všechno bylo. Ale člověk se v těch zemích musí chovat, vy jste sběratel zážitků, jste říkal, kulinářských a mimochodem takovéto zážitky když vám ten lékař na hranicích tvrdí, že potřebujete nějaké další očkování proti nemoci, která ani neexistuje, má udělané bramborové razítko, které vám s klidem dá do mezinárodního očkovacího průkazu, jen abyste mu nějak zaplatil těch dvacet dolarů a podobně. Policajti dávají zábrany na silnice, abyste to musel objet kolem té silnice a potom oni vás odchytnou a dají vám pokutu za to, že jste jel mimo vyhrazenou silnici a podobně. Nebo vás chtějí pokutovat za to, že máte nějaký šampón a údajně tvrdí, že to má zakázané složení a v té zemi se to nesmí. A oni vás mají pravomoc jakoby, dejme tomu, i uvěznit na osmačtyřicet hodin, než rozhodne soudce. A nakonec to může dopadnout tak, že ten soudce si ještě vezme víc, než chtějí ti policajti. Zatím jsme se s tím nesetkali na misích, teda musím říct, zatím to jsou jenom cestovatelské zážitky jako soukromého člověka. Ale na misi, když tam jedete jako lékař a jste označen patřičně, tak ti lidé to moc oceňují a s tímhle se nesetkáváme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže tahle ta destinace je teď před vámi. Kdy tam vyrazíte?
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
My musíme počkat na období sucha, abychom s těmi terénními vozy se mohli dostat až do těch úplně nejposlednějších vesnic, kde ta situace je nejhorší, takže jedeme v srpnu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co se týče vašeho soukromého života, říkal jste, že jste hrál kdysi basket. Figuru máte basketbalovou. Zasportujete si občas ještě?
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
No, toho času je málo, protože skutečně ta humanitární práce, té věnujeme svůj volný čas. Já i na mise jezdím na úkor své vlastní dovolené. Takže je to takové, že člověk se tomu obětuje, ale já si tím plním ten dětský sen. Takže v tomhle ohledu to musí všichni kolem mě pochopit i moje rodina to musí pochopit. A i když je pravdou, že se o mě bojí samozřejmě, protože to jsou oblasti, kde není ani signál a skutečně tam desítky let nebyl běloch, dejme tomu, tak já bez toho nemohu být, protože pro mě to nejsou anonymní lidí. Já už vidím oči těch trpících dětí zejména, ale i dospělých.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mně se moc líbila jedna myšlenka, kterou jste řekl jen tak mimo protokol, jak se říká, ale tou bychom se mohli rozloučit, že když zachráníte jednoho nebo jeden život jednoho člověka, jako kdybyste zachránil celý svět. Tak já vám přeju, abyste takových světů zachránil co nejvíc. A že k tomu máte opravdu hodně předpokladů, tak to si mohli naši posluchači dnes v Tandemu poslechnout. Moc děkuju, pane docente, a ať se daří a ať vás provází samozřejmě taky zdraví na těch cestách, protože to je základ, co si budem povídat. Vy jako doktor to musíte nejlíp vědět.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Přesně tak. Děkuji.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.
Doc. MUDr. Rastislav MAĎAR, specialista v oboru epidemiologie, prevence a kontroly infekčních nemocí cestovní a tropické medicíny
--------------------
Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Reprízováno 27. září 2012 a 19. července 2014.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
