Dřevěná zvonička ve Škodějově oznamovala radostné i smutné události. Dnes už na ni nemá kdo zvonit

Dřevěných zvoniček, které oznamovaly radostné i smutné události, se v regionu už moc nedochovalo. Nad vchodem do té škodějovské je špatně čitelný letopočet 1849. Nejspíš ale půjde o rok opravy stavby, než rok vzniku, protože ten je v písemných pramenech uváděn jako 1822.

Zvonice má dvouplášťovou kamennou podezdívku, venkovní plášť je žulový, vnitřní pískovcový. Na podezdívce stojí dřevěný čtyřboký hranol, který se směrem nahoru zužuje a na něm je posazena osmihranná stříška. Střecha i překrytí podezdívky jsou ze štípaného šindele.

V horní části dřevěné konstrukce jsou čtyři okénka a mezi nimi visí zvon o průměru 40 a výšce 35 centimetrů. Původní zvon byl zrekvírován za první světové války. Současný zvon je železný a zcela bez ozdob, účel ale plní. Jen na něj nemá kdo zvonit. Rozeznít správně zvon totiž není jednoduché a zkušení zvoníci již vymřeli. Jak těžké je tahat za provaz ve správném rytmu, si mohou vyzkoušet klidně i kolemjdoucí, protože zvonička je volně přístupná.

Dřevěnou zvoničku ve Škodějově, která v roce 2013 prošla kompletní rekonstrukcí, najdete u cyklostezky 4170 směrem na Loukov. Kromě statku nad zvoničkou jsou v obci i další roubené statky a chalupy a za návštěvu stojí i Lesní kaple dr. Karla Farského, což byl zdejší rodák a zakladatel Církve československé husitské. Kaple byla postavena podle projektu architekta Jiřího Geberta a slavnostně otevřena 17. června 2017.