Eva Havrdová - vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze
1. březen 2013
Vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze doc. MUDr. Eva Havrdová, CSc. navštívila Jana Rosáka v talk show Tandem. Od ní jste se například dozvěděli, co znamená pojem "maraton s roztroušenou sklerózou" nebo dala pár rad, jak o sebe pečovat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Všem posluchačům Tandemu přeje dobrý den Jan Rosák. V dnešním vysílání se společně s naším hostem vydáme na neurologii. Jsou mezi námi šťastlivci, kteří jen přibližně vědí, co ta neurologie obnáší, ale pak jsou mezi námi i ti, pro které je neurologie pomalu druhým domovem. Jsou to například pacienti, kteří trpí autoimunitním onemocněním, tedy roztroušenou sklerózou, a pak samozřejmě lékaři. V boji s touto nemocí jim pomáhá například vedoucí MS Centra Neurologické kliniky, profesorka, doktorka Eva Havrdová, kandidátka věd. Dobrý den.
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Než nám, paní profesorko, vysvětlíte, co znamená to MS Centrum, poprosím do režie o písničku.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vždycky začínáme povídání s našimi hosty od dětství, ale dneska udělám výjimku a rovnou se ještě jednou zeptám paní profesorky Havrdové, co to MS Centrum vlastně znamená. Rozklíčujte nám to, prosím.
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
No, to je anglická zkratka,v Čechách se používá MS Centrum jako roztroušená skleróza, jinak je to Multiple Sclerosis anglicky a v podstatě i naši pacienti převzali tento druhý název. To centrum patří nedílně k Neurologické klinice 1.Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnici a je to ambulantní oddělení, kde pečujeme o pacienty s roztroušenou sklerózou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak než jsem ovšem i vy začala k tomuto oddělení patřit, tak jste se k tomu musela dlouze propracovat. No a začalo to tím, že jste se někde narodila. A teď jsem konečně u toho, kde jsem začít chtěl. Tak kde to bylo?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Já jsem se narodila v roce 55 v Praze. Chodila jsem i v Praze do školy i na 1.Lékařskou fakultu později, kam mě přivedlo někdy kolem toho 15.až 17.roku věku vědomí, že pokud chci něco dělat, tak by to mělo mít nějaký smysl. A to studium medicíny mi přišlo, že přece jenom nějaký smysl má.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to nepochybně, o tom určitě nebude žádná diskuse. Ale kde třeba, dejme tomu, jste ten impuls získala? Pocházíte z rodiny lékařské třeba?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Vůbec, vůbec. Moji rodiče vlastně neměli oficiální středoškolské vzdělání. Oba po něm toužili, neměli ho samozřejmě z politických důvodů. A tak přece jenom promítli určité ambice na mě, tak možná tam něco je. Ale na druhou stranu samozřejmě mě odjakživa zajímaly všechny intelektuální věci, ale také biologické vědy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já jsem si na doktora taky hrál jako dítě, že jo, ale nedotáhl jsem to dál než k tomu, že jsme si zjišťovali ty rozdíly mezi pohlavími. Ne, tak teď zcela vážně. Vy jste se k tomu samozřejmě potom propracovala už zcela seriózně. A ještě mě zajímá takový ten moment, kdy jste se rozhodla zrovna pro tento obor, protože když člověk na lékařskou fakultu jde, tak ne vždycky je rozhodnut, že bude dělat ten který obor.
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Já už jsem si na gymnáziu četla knížky o mozku a ty funkce mozkové mě fascinovaly. Přišlo mi, že když už něco studovat, tak tedy ten řídící orgán.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to určitě ano, hezký samozřejmě. A cíleně jste za tím šla tedy.
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a po absolutoriu tedy lékařské fakulty jste rovnou dostala umístěnku na místo, kam jste chtěla, nebo ne?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
V podstatě ano, ale já jsem, tehdy to bylo složité a já jsem také před studiem medicíny byla rok v nultém ročníku, protože můj politický profil nebyl ten správný. Ale od 4.ročníku jsem chodila pracovat jako sestra brigádně do Thomayerovy nemocnice a tam jsem nejdřív začínala na interně, protože na neurologii nebylo místo. Pak jsem chodila na neurologii a tam pracoval profesor Jedlička, který se zabýval právě léčbou roztroušené sklerózy. A mě velmi zaujalo, že jsou to vlastně mladí lidí a on se jim snaží pomoct, přestože to nebyla jakoby oficiální medicína tehdy. On o mnoho desítek let předešel dobu, což se v medicíně i v minulém století stalo málokomu, a spojoval v sobě ty znalosti imunologické a neurologické. A mně se ta imunulogie taky vždycky líbila, takže mně tohle to spojení přišlo velmi hezké. Ještě s tou nadějí, že přece jenom zřejmě časem přijdeme na nějaké léky. A to se mi tedy vyplnilo, takže já jsem naprosto spokojená s tím, co vidím za vývoj v této oblasti. Tak to vypadalo už tehdy, že přece jenom nějaké cesty se najdou. Protože k tomu, aby člověk mohl pracovat a nevyhořel úplně, potřebuje tu naději, tak jsem se rozhodla, že definitivně to bude tenhle obor.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ne, že by to člověk dělal cíleně, to já pochybuju, že byste chtěla nejprve si projít cestou středního zdravotnického personálu, čili dělat sestru. Ale řekněte, teď třeba s odhlédnutím, když se podíváte zpátky, pomohlo vám to třeba v tom, že teď vidíte, jakým způsobem asi ten personál pracuje a díváte se na jeho práci jinak, než byste se dívala?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
No, určitě. Pomohlo mi to už po nástupu. Jednak jsem nastupovala na oddělení, které jsem znala, znala jsem ten personál, věděla jsem, co si ty sestry myslí. A viděla jsem také, že pacient mnohdy řekne něco sestře a neřekne to lékaři. Čili, tady to byly zkušenosti, které jsou nezastupitelné.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Moje další otázka bude možná zdánlivě příliš nesouviset s tématem, o kterém si dneska chci povídat s paní profesorkou Havrdovou, ale jenom zdánlivě. Můžete nám vysvětlit, co to znamená maratón s roztroušenu sklerózou?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Můžu. Tenhle název vymysleli vlastně naši pacienti. Já musím začít od začátku. My se snažíme to centrum pojmout jako centrum komplexní péče a víme, že pacientům nestačí jenom předepisovat tabletky nebo injekce, a proto se snažíme jim poskytnout i ty komplementární věci, jako je fyzioterapie, psychoterapie, psychologická péče, ale také práce sociálního pracovníka a snažíme se to koncentrovat právě v tom jednom centru, což není u nás vůbec jednoduché, protože to tak není zvykem. Ale my se přesto hodně snažíme a pacienti pochopili za posledních 10 let, že opravdu péče o vlastní kondici patří k léčbě roztroušené sklerózy, že to je to, co mohou dělat oni sami. Máme skvělé fyzioterapeuty, kteří s nimi trénují a cvičí a už v loňském roce se podařilo udělat takový projekt vlastně 24hodinového cvičení, což samozřejmě neznamená, že zatěžujeme pacienty 24 hodinami cvičení, ale celá ta akce běží 24 hodin, střídají se skupiny v takzvaném kruhovém tréninku, což je termín z posilovny, kdy střídají různé stroje po několika minutách nebo různé typy cvičení a dohlíží na ně ty fyzioterapeuti, nikdo se tam nepřetíží, protože má možnost samozřejmě říct teď už mám dost nebo ty fyzioterapeuti je znají. Ale jsou v tom vzaté i skupiny přátel, rodinných příslušníků a v podstatě i řady celebrit, kterého se toho účastní a celé to trvá tedy těch 24 hodin. Právě dnes 1.března. Je to vlastně akce, která nepochybně i zájmem mediálním převýší loňský rok a na začátku se bude odehrávat jedna věc, která loni nebyla. My jsme naši psychoterapeutku, která s námi pracuje už 3 roky, s našimi pacienty jak v indviduální, tak ve skupinové psychoterapii, Renátu Šubrtovou přesvědčili, aby začala psát příběhy těch pacientů, které měla v terapii. Samozřejmě s jejich svolením a se změnou jmen a různých jakoby místních záležitostí. A ona opravdu tu knížečku napsala. Bude se jmenovat Drobnomalby. Je to připomínka toho, že její babička byla sociální pracovnicí a také psala. Tak Renata si vybrala název této knížečky podle jedné z knížek té babičky, prababičky vlastně. A tu knížku nám, a je nám to velkou ctí, pokřtí profesor Hešl, protože on tak tu naši práci sleduje řadu let a fandí jí, jak mi řekl nedávno. Tak se bude účasnit i tohoto začátku maratonu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, vypadá to úžasně. Ta akce je taková, až skoro bych řekl, spektakulární, určitě zajímavá. Ale řekněte, dá se nějak populárně pro nás laiky několika slovy vysvětlit, jak takové fyzické cvičení těm pacientům vlastně prospívá a proč jim prospívá?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Ano, těch důvodů je mnoho. Dřív se pacientům, a já, když jsme nastupovala, tak jsem ještě zažila tento trend, říkalo, že se nesmí namáhat, že námaha je pro ně škodlivá, že může vyvolat zhoršení nemoci, zhoršení těch motorických příznaků, to znamená poruch hybnosti. A v posledních 10 letech se ukázalo, že tento přístup vedl k tomu, že oni naopak tu kondici ztráceli i tam, kde nemuseli. A tak se začalo experimentovat s tím, jestli by jim cvičení jak aerobní, tak anaerobní neprospívalo a ukázalo se, že ano. Ono to má mnoho důvodů. Jednak sval, který nepoužíváte, odchází. To vidíte, když si strčíte nohu do sádry zlomenou, tak ten sval zmizí, protože on má pocit, že když ho nechcete, tak nemusí být. Podobně je tomu tedy mimochodem i s mozkem. A tak jsme zjistili, že to svalové cvičení lidem prospívá a že jim udržuje lepší hybnost. Ale nepochybně je tam ještě druhý faktor, který je imunologický a ten ukazuje, že pacienti, kteří cvičí a baví je to, takže si vytvářejí v mozku takzvané endorfiny, čili endogenní opiáty, které jim vlastně nejenom dělají dobrou náladu, kterou vidíme u těch běžců a u těch lidí s vytrvalostními sporty, ale zároveň ovlivňují pozitivně imunitní systém ve smyslu, ve kterém ho ovlivňujeme my těmi léky. Čili, je to vlastně synergistické působení. My tak jako souhlasně s tou léčbou, kterou jim dáváme, používáme i to cvičení. Takže pacient, který přijme tuto myšlenku, že má cvičit, je na tom prostě lépe. A pak to má ještě třetí efekt, a to je ten psychologický, ty pacienti se podporují navzájem neuvěřitelně v těchto skupinách, které cvičí.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je vedoucí MS Centra Neurologické kliniky, paní profesorka Eva Havrdová. A já si s ní chci popovídat ještě o dalších věcech, které samozřejmě s tím tématem neurologie, neurologických onemocnění souvisejí, protože vy přednášíte o nejrůznějších, já nevím, záležitostech, které s tím souvisejí - neuroimunologie, patogeneze, terapie sclerosy multiplex, patogeneze a léčbě Parkinsonovy nemoci a tak dále a tak dále. Jak tohle všechno stíháte?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
No, teď už se asi soustředím spíše jenom na roztroušenou sklerózu a samozřejmě v přednáškách pro mediky musím pokrýt i jiná témata. Když jsem přišla na neurologickou kliniku 1.Lkařské fakulty, tak tam byl tam byl silný extrapyramidový tým, který se tedy té Parkinsonově chorobě věnuje dlouholetě, takže tohle už není moje parketa. Ale ta patogeneza roztroušené sklerózy, ono je to takové modelové autoimunitní onemocnění, kdy ten imunitní systém bojuje proti vlastnímu tělu a vybere si jako cíl některé součástí nervového systému. Takže a tom se dá vysvětlit vlastně velká část té neuroimunologie, což studenty docela zajímá a my jsme rádi, že je to zajímá, protože je to téma, které bude v budoucnu určitě i v jiných oborech jasné, že ovlivnit můžeme a možná budou známy i některé preventivní strategie, což se ukazuje, že i u roztroušené sklerózy přece jenom nějaká prevence do budoucna existovat bude.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, na to se zrovna teď chci zeptat, protože když člověk zrovna nic takového nepociťuje, což je dobře, já to teď musím zaklepat, to se sluší, tak co třeba dělat proti tomu? Je vůbec nějaký takový jaksi paušální návod dělat něco proti tomu, abych se vám nedostal pod ruce?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
No, já nevím, jestli v našem věku to ještě jde, ale rozhodně to můžeme dělat pro budoucí generace. A jsou takové 3 strategie, které vypadají, že by mohly být úspěšné podle různých dlouhodobých studií. Vypadá to, že v naší oblasti, v naší zemi je opravdu málo vitamínu D a to, jak se ještě lidé hodně chrání před sluncem, tak snižuje vstřebávání vitamínu D, které by mohli dostat kůží. A ten vitamín D má ale zásadní roli v tom imunitním systému. Lze ho samozřejmě získat z mořských ryb, lze ho získat potravinovými doplňky, takže to není nutné, aby se lidé vystavovali jenom sluníčku. Také to není úplně běžné, abychom mohli strávit každý den aspoň půl hodiny na slunci někdy kolem poledne. Takže tudy cesta asi nepovede. Ale ten vitamín D je rozhodující v tom, jestli ten imunitní systém bude nastaven správně, nebo ne. A zdá se, že se to děje už u plodu. To znamená matky, které v těhotenství berou vitamín D, jejich děti mají menší šanci onemocnět roztroušenou sklerózou. Tak to je jedna věc. A možná to má smysl i v průběhu života. My samozřejmě dáváme vitamín D i našim pacientům. Ale tam ty studie teprve probíhají, takže to děláme něco, co ještě není takzvaně evidence base, to znamená založeno na důkazech. Druhá věc je, my víme, že dvě třetiny pacientů, kteří onemocní, jsou kuřáci nebo lidé vystavení kouření, to znamená i děti, které vdechují kouř doma u rodičů, kteří kouří. A to kouření mezi mladými je dneska opravdu něco, co vypadá, že je velmi in. A myslím si, že těch dětí, které kouří, je dnes daleko víc, než tomu bylo třeba před 20 lety. Kouření nějakým způsobem ovlivňuje imunitní systém, takže tam víme, že tohle to je velmi špatně. A pacient, který nepřestane kouřit po diagnostice, má rychlejší progresi onemocnění a také rychlejší atrofii mozku. To by mohlo přece jenom některé odradit. Tak to je druhá věc. A třetí věc jsou infekce. Vliv infekcí na imunitní systém samozřejmě je velký. A to, že matky dneska pracují a potřebují, aby děti chodily do té školky nebo do nějakých dalších zařízení a nemohly se doma vystonat jako do úplné úzdravy, to je dneska běžné a zřejmě to poškozuje ten imunitní systém. Čili, co nejméně takových těch infekcí, které přechodíme nebo to dítě přechodí, je zřejmě také klíčové.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm. Já bych to shrnul: nekouřit, vitamín D brát, hodně na sluníčko, ale neříkat to kožařům.
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Tak asi.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ani dneska nevynecháme velice oblíbenou rubriku našeho Tandemu, a to je návštěvu klasiků českého humoru. Do té galerie nás pochopitelně zavede dnes přání mého hosta, paní profesorky, doktorky Evy Havrdové. Tak, paní profesorko, koho jste si vybrala?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
No, já jsem si vybrala Jana Wericha, protože poznamenal i moje dětství.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jakým způsobem?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
No, tak knížka Fimfárum byla jednou z mých nejoblíbenějších pohádek a Královna Koloběžka I. mi přišla opravdu velmi vtipná a taková, že ukazuje, že v jakékoliv situaci si lze poradit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda. On vlastně provází několik generací takhle. Začne se Fimfárem přes Koloběžku, pak se dostáváme třeba ke komediím.
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
K forbínám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
K forbínám. No, přes, dejme tomu, Uspořenou libru až k forbínám. A kde to zastavíme? Tak třeba dneska si dáme jednu takovou forbínu, která nás přesvědčí o tom, že Jan Werich je vtipný i přes Most přes věky.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S medicínou souvisejí pochopitelně jaksi praktické věci, to znamená, že přijdeme do ordinace lékaře, on nás vyšetří, něco nám diagnostikuje a potom nás léčí. Ale samozřejmě, že jsou s tím spojeny i věci, které jaksi napomáhají prospěšnosti nejrůznějších věcí z medicíny, a to mám na mysli teď nadace. Paní profesorka Eva Havrdová je činná v nadačním fondu IMPULS, tak nám můžete vysvětlit, čím se zabývá.
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Úplně činná možná nejsem, já jsem takový ten otec zakladatel nebo matka zakladatelka, jedna samozřejmě z mnoha. Nadační fond jsme založili proto, že jsme měli pocit, že pacienti právě potřebují něco navíc než jenom to, co jim poskytuje běžná, státem hrazená zdravotní péče, protože to onemocnění je onemocnění chronické, postihne vás v mladém věku a je s vámi celý zbytek života. A k tomu potřebujete spoustu podpory, abyste se s tímhle vyrovnal, abyste to unesl a abyste mohl žít relativně co nejnormálnější život s tou nejlepší kvalitou, jaké medicína může dosáhnout. A ukázalo se, že například fyzioterapie u roztroušené sklerózy není něco, co by bylo jako samozřejmě hrazeno a poskytováno. My jsme měli pocit, že právě ti pacienti by mohli cvičit na některých strojích, které se jinak vyskytují v posilovnách, ale samozřejmě k tomu potřebují vedení fyzioterapeuta, který je zdravotnicky vzdělán a to se jim v těch posilovnách samozřejmě nedostalo, protože se jich každý lekne. Když řeknou, mám tu a tu chorobu, poraďte mi, co mohu cvičit a co ne, tak nikdo neví. A tak jsme začali v podstatě tím, že jsme dostali první stroj, ale bylo potřeba to nějak zadministrovat. Fakulta z toho byla trošku rozpačitá, takže jsme nakonec založili ten nadační fond, aby mohli dárci průhledně vidět, na jaké projekty se přispívá. Čili, je to v dnešní době jediný nadační fond, který se zabývá roztroušenou sklerózou. A zabývá se jednak osvětou, my se snažíme opravdu skrze ten fond dělat osvětu o tom, co to je roztroušená skleróza, aby se toho slova lidé nebáli, protože to je takový strašák opředený spoustou mýtů o té invaliditě a o tom, že se s tím nedá nic dělat. A pak také podpora MS Center, kterých je 15 v republice a které samozřejmě svoje vybavení, které potřebují, nemůžou tak snadno získat ze státních peněz. Čili, existuje možnost, pokud se objeví sponzoři, přes ten nadační fond velmi jednoduše, průhledně uzavřít smlouvy s nemocnicemi a vybavit ta centra tím, co je potřeba. Jsou to třeba infúzní křesla, jsou to právě ty stroje na cvičení, ale jsou to také platy lidí, kteří by do toho týmu vlastně měli patřit, ale v té nemocnici to nejde, oni na to nemají administrativu, která by to uměla. Jsou to právě ty fyzioterapeuti a je to psychologická péče. Čili, několik center už má v dnešní době i právě toho psychologa, byť třeba na malý úvazek, ale ten je hrazen tedy z nadačního fondu IMPULS, protože to jinak ta státní nemocnice bohužel neumí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak zkusme prakticky poradit, kdyby někdo chtěl jaksi se zapojit, tak najde někde stránky.
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Najde internetové stránky, které jsou www.multiplescklerosis, psáno tedy latinsky nebo anglicky, tečkacz. A tam najde i způsoby dárcovství, způsoby těch projektů a i DMSky, které jsou vlastně laciné, ale když jich pošle hodně lidí, tak samozřejmě mají smysl. Ten nadační fond se letos dal nebo letos, loni dal do takového obrovského projektu, který v jiných zemích, jako jsou třeba skandinávské nebo Francie, je hrazen kompletně ze státních peněz a to je registr pacientů s roztroušenou sklerózou. Je to něco, co přinese data, která ukáží, jaké náklady jsou potřeba na péči o tyto pacienty z hlediska zdravotního a jaké ale také náklady ta choroba přináší z hlediska sociálního. Protože tady je jeden problém, my oddálíme tou léčbou tu invaliditu, ale on nám za to nikdo nepoděkuje. Ono je to tak, že vlastně vyčerpáváme vlastně spoustu peněz ze zdravotního pojištění, ale ono se to odrazí na tom, že ti pacienti nejdou tak brzo do důchodu, jsou schopni pracovat. A tohle to už jakoby nikdo není schopen posoudit dohromady. A právě data z toho českého národního registru tohle to budou umět a my si od toho hodně slibujem, ale samozřejmě je to velice nákladné.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jsou obory, kdy lékaři za sebou vidí spoustu vyléčených pacientů. Teď mám na mysli, já nevím, chirurgie spraví zlomenou ruku, vyoperují slepé střevo, vyléčí chřipku, zápal plic. Ale paní profesorka Eva Havrdová je vedoucím MS Centra, to znamená centra sklerózy roztroušené Neuorologické kliniky. A tudíž se vás chci zeptat, jestli to není trošičku krušné, když léčíte nemoc, která je vlastně nevyléčitelná?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
To samozřejmě je. Na druhou stranu ona je nevyléčitelná, ale je léčitelná, což je něco, co možná laici někdy ne úplně rozlišují. My jsme schopni v současné době toho člověka velmi rychle zdiagnostikovat a poskytnout mu léčby první volby, to znamená biologickou léčbu, která má schopnost udržet toho člověka v tom lepší stavu po daleko delší dobu, než by tomu bylo ten té léčby. Je dneska jasné, že pacient, který dostane léčbu hned po té první atace, kdy se ta diagnóza udělá, tak má oddálenou invaliditu. Na to už jsou dneska mezinárodní data, soubor s databází, která sleduje kolem 20 tisíc pacientů a je úplně jasné, že pacient, který nedostane tu léčbu na tom začátku, tak je na tom hůře. Čili, to, co jsem viděla před těmi 30 lety, ty mladé lidi na vozíku, tak to už dneska my vídáme méně často. Samozřejmě, že nejsme schopni být úspěšní u každého, ale pacient, který spolupracuje, který dodržuje ta pravidla, poslechne nás a trošku něco udělá i sám se svým vlastním životem, se svým stylem života, tak má přece jenom daleko větší, o mnoho desítek procent větší šanci zůstat dlouhodobě stabilizovaný, než tomu bylo před těmi 30 lety, kdy jsem to začala dělat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jsou nějaké signály ve světě, že by se mohlo blýskat na úplně ty nejlepší časy, že by, dejme tomu, roztroušená skleróza se mohla dokonce někdy i začít třeba vyléčit úplně?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Tak signály určité jsou, spíš ale, vědci jsou obecně skeptici, čili převažuje spíš ta představa, že budeme umět lépe to včas rozeznat a ušít tomu pacientovi tu léčbu na míru tak, abychom toho správného pacienta léčili tím lékem, na který reaguje a bude reagovat dlouhodobě, než že by se to dalo vyléčit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, pilulka na to nebude prostě asi nikdy.
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Ne, pilulka na to určitě nebude. Existují určité představy o některých takových spíš experimentálních přístupech, jako je transplantace kostní dřeně, ale ne tedy té vlastní, ale třeba dárcovské, která by znamenala, že ten člověk dostane jiný imunitní systém jiného člověka. Tak tam možná, ale tahle ta léčba je spojena s tak vysokou mortalitou, to znamená úmrtností, že se nedá nabídnout onemocnění, které není takzvaně maligní, i když u některých pacientů, ať děláme, co děláme, tak ta choroba maligně probíhá.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když se člověk celý den zabývá utrpením druhého, tak jako třeba můj dnešní host, paní profesorka Eva Havrdová, teď mám na mysli utrpení svých pacientů, protože, co si budem povídat, když to není utrpení, je to určitě trápení, tak nepochybně, když přijdete domů, tak si chcete od tohohle pocitu odpočinout. A já jsem si o vás přečetl, že máte velice zajímavé koníčky, filozofickou literaturu, ale taky třeba, to je docela v kontrastu, akční filmy. Je to pravda?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
No, tak docela jo, ty jsou opravdu na ten odpočinek, že si člověk vyčistí hlavu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam si člověk vážně tu hlavu vyčistí. Ale filozofickou literaturu, tak tam si člověk nedá pokoj, neodpočinete.
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
No, tak takovou tou literaturou osobního růstu asi jo. Já jako, že bych šla do Heidegera, to ne, to už ne. To byla ta léta na tom gymnáziu, ale to už teď není. A kromě toho mám takové úplně přízemní koníčky, jako je zahrádka, kočky, máme 3 kocoury. Takže to je taková, to je relax opravdový. Ale ve skutečnosti já doma hrozně ráda třeba píšu, protože mám na to konečně klid. Já v práci se nedostanu vůbec k tomu, abych připravovala přednášky nebo psala nějaké články, takže to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A při tom si vážně odpočinete?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Při tom si odpočinu, protože většinou nezvoní 10 telefonů za půl hodiny a nikdo po mně nechce akční věc, teď hned.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když akční, tak film leda. Anebo jsem koukal, že třeba lyžujete taky.
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Taky, no. A snažím se nezranit. Čili, to není nic závodního.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to předpokládám. Ale to by byla veliká škoda, kdybyste se zranila, protože na vás čeká spousta vašich pacientů. Zdrželi jsme vás i dnes, ale myslím si, že to naši posluchači velice ohodnotí stejně jako já. Moc vám děkuju za vaši velice podnětnou a příjemnou návštěvu u nás na Tandemu a ať se daří.
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Já vám moc děkuji za pozvání. Na shledanou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.
Spustit audio
--------------------
Všem posluchačům Tandemu přeje dobrý den Jan Rosák. V dnešním vysílání se společně s naším hostem vydáme na neurologii. Jsou mezi námi šťastlivci, kteří jen přibližně vědí, co ta neurologie obnáší, ale pak jsou mezi námi i ti, pro které je neurologie pomalu druhým domovem. Jsou to například pacienti, kteří trpí autoimunitním onemocněním, tedy roztroušenou sklerózou, a pak samozřejmě lékaři. V boji s touto nemocí jim pomáhá například vedoucí MS Centra Neurologické kliniky, profesorka, doktorka Eva Havrdová, kandidátka věd. Dobrý den.
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Než nám, paní profesorko, vysvětlíte, co znamená to MS Centrum, poprosím do režie o písničku.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vždycky začínáme povídání s našimi hosty od dětství, ale dneska udělám výjimku a rovnou se ještě jednou zeptám paní profesorky Havrdové, co to MS Centrum vlastně znamená. Rozklíčujte nám to, prosím.
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
No, to je anglická zkratka,v Čechách se používá MS Centrum jako roztroušená skleróza, jinak je to Multiple Sclerosis anglicky a v podstatě i naši pacienti převzali tento druhý název. To centrum patří nedílně k Neurologické klinice 1.Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnici a je to ambulantní oddělení, kde pečujeme o pacienty s roztroušenou sklerózou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak než jsem ovšem i vy začala k tomuto oddělení patřit, tak jste se k tomu musela dlouze propracovat. No a začalo to tím, že jste se někde narodila. A teď jsem konečně u toho, kde jsem začít chtěl. Tak kde to bylo?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Já jsem se narodila v roce 55 v Praze. Chodila jsem i v Praze do školy i na 1.Lékařskou fakultu později, kam mě přivedlo někdy kolem toho 15.až 17.roku věku vědomí, že pokud chci něco dělat, tak by to mělo mít nějaký smysl. A to studium medicíny mi přišlo, že přece jenom nějaký smysl má.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to nepochybně, o tom určitě nebude žádná diskuse. Ale kde třeba, dejme tomu, jste ten impuls získala? Pocházíte z rodiny lékařské třeba?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Vůbec, vůbec. Moji rodiče vlastně neměli oficiální středoškolské vzdělání. Oba po něm toužili, neměli ho samozřejmě z politických důvodů. A tak přece jenom promítli určité ambice na mě, tak možná tam něco je. Ale na druhou stranu samozřejmě mě odjakživa zajímaly všechny intelektuální věci, ale také biologické vědy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, já jsem si na doktora taky hrál jako dítě, že jo, ale nedotáhl jsem to dál než k tomu, že jsme si zjišťovali ty rozdíly mezi pohlavími. Ne, tak teď zcela vážně. Vy jste se k tomu samozřejmě potom propracovala už zcela seriózně. A ještě mě zajímá takový ten moment, kdy jste se rozhodla zrovna pro tento obor, protože když člověk na lékařskou fakultu jde, tak ne vždycky je rozhodnut, že bude dělat ten který obor.
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Já už jsem si na gymnáziu četla knížky o mozku a ty funkce mozkové mě fascinovaly. Přišlo mi, že když už něco studovat, tak tedy ten řídící orgán.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to určitě ano, hezký samozřejmě. A cíleně jste za tím šla tedy.
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a po absolutoriu tedy lékařské fakulty jste rovnou dostala umístěnku na místo, kam jste chtěla, nebo ne?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
V podstatě ano, ale já jsem, tehdy to bylo složité a já jsem také před studiem medicíny byla rok v nultém ročníku, protože můj politický profil nebyl ten správný. Ale od 4.ročníku jsem chodila pracovat jako sestra brigádně do Thomayerovy nemocnice a tam jsem nejdřív začínala na interně, protože na neurologii nebylo místo. Pak jsem chodila na neurologii a tam pracoval profesor Jedlička, který se zabýval právě léčbou roztroušené sklerózy. A mě velmi zaujalo, že jsou to vlastně mladí lidí a on se jim snaží pomoct, přestože to nebyla jakoby oficiální medicína tehdy. On o mnoho desítek let předešel dobu, což se v medicíně i v minulém století stalo málokomu, a spojoval v sobě ty znalosti imunologické a neurologické. A mně se ta imunulogie taky vždycky líbila, takže mně tohle to spojení přišlo velmi hezké. Ještě s tou nadějí, že přece jenom zřejmě časem přijdeme na nějaké léky. A to se mi tedy vyplnilo, takže já jsem naprosto spokojená s tím, co vidím za vývoj v této oblasti. Tak to vypadalo už tehdy, že přece jenom nějaké cesty se najdou. Protože k tomu, aby člověk mohl pracovat a nevyhořel úplně, potřebuje tu naději, tak jsem se rozhodla, že definitivně to bude tenhle obor.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ne, že by to člověk dělal cíleně, to já pochybuju, že byste chtěla nejprve si projít cestou středního zdravotnického personálu, čili dělat sestru. Ale řekněte, teď třeba s odhlédnutím, když se podíváte zpátky, pomohlo vám to třeba v tom, že teď vidíte, jakým způsobem asi ten personál pracuje a díváte se na jeho práci jinak, než byste se dívala?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
No, určitě. Pomohlo mi to už po nástupu. Jednak jsem nastupovala na oddělení, které jsem znala, znala jsem ten personál, věděla jsem, co si ty sestry myslí. A viděla jsem také, že pacient mnohdy řekne něco sestře a neřekne to lékaři. Čili, tady to byly zkušenosti, které jsou nezastupitelné.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Moje další otázka bude možná zdánlivě příliš nesouviset s tématem, o kterém si dneska chci povídat s paní profesorkou Havrdovou, ale jenom zdánlivě. Můžete nám vysvětlit, co to znamená maratón s roztroušenu sklerózou?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Můžu. Tenhle název vymysleli vlastně naši pacienti. Já musím začít od začátku. My se snažíme to centrum pojmout jako centrum komplexní péče a víme, že pacientům nestačí jenom předepisovat tabletky nebo injekce, a proto se snažíme jim poskytnout i ty komplementární věci, jako je fyzioterapie, psychoterapie, psychologická péče, ale také práce sociálního pracovníka a snažíme se to koncentrovat právě v tom jednom centru, což není u nás vůbec jednoduché, protože to tak není zvykem. Ale my se přesto hodně snažíme a pacienti pochopili za posledních 10 let, že opravdu péče o vlastní kondici patří k léčbě roztroušené sklerózy, že to je to, co mohou dělat oni sami. Máme skvělé fyzioterapeuty, kteří s nimi trénují a cvičí a už v loňském roce se podařilo udělat takový projekt vlastně 24hodinového cvičení, což samozřejmě neznamená, že zatěžujeme pacienty 24 hodinami cvičení, ale celá ta akce běží 24 hodin, střídají se skupiny v takzvaném kruhovém tréninku, což je termín z posilovny, kdy střídají různé stroje po několika minutách nebo různé typy cvičení a dohlíží na ně ty fyzioterapeuti, nikdo se tam nepřetíží, protože má možnost samozřejmě říct teď už mám dost nebo ty fyzioterapeuti je znají. Ale jsou v tom vzaté i skupiny přátel, rodinných příslušníků a v podstatě i řady celebrit, kterého se toho účastní a celé to trvá tedy těch 24 hodin. Právě dnes 1.března. Je to vlastně akce, která nepochybně i zájmem mediálním převýší loňský rok a na začátku se bude odehrávat jedna věc, která loni nebyla. My jsme naši psychoterapeutku, která s námi pracuje už 3 roky, s našimi pacienty jak v indviduální, tak ve skupinové psychoterapii, Renátu Šubrtovou přesvědčili, aby začala psát příběhy těch pacientů, které měla v terapii. Samozřejmě s jejich svolením a se změnou jmen a různých jakoby místních záležitostí. A ona opravdu tu knížečku napsala. Bude se jmenovat Drobnomalby. Je to připomínka toho, že její babička byla sociální pracovnicí a také psala. Tak Renata si vybrala název této knížečky podle jedné z knížek té babičky, prababičky vlastně. A tu knížku nám, a je nám to velkou ctí, pokřtí profesor Hešl, protože on tak tu naši práci sleduje řadu let a fandí jí, jak mi řekl nedávno. Tak se bude účasnit i tohoto začátku maratonu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, vypadá to úžasně. Ta akce je taková, až skoro bych řekl, spektakulární, určitě zajímavá. Ale řekněte, dá se nějak populárně pro nás laiky několika slovy vysvětlit, jak takové fyzické cvičení těm pacientům vlastně prospívá a proč jim prospívá?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Ano, těch důvodů je mnoho. Dřív se pacientům, a já, když jsme nastupovala, tak jsem ještě zažila tento trend, říkalo, že se nesmí namáhat, že námaha je pro ně škodlivá, že může vyvolat zhoršení nemoci, zhoršení těch motorických příznaků, to znamená poruch hybnosti. A v posledních 10 letech se ukázalo, že tento přístup vedl k tomu, že oni naopak tu kondici ztráceli i tam, kde nemuseli. A tak se začalo experimentovat s tím, jestli by jim cvičení jak aerobní, tak anaerobní neprospívalo a ukázalo se, že ano. Ono to má mnoho důvodů. Jednak sval, který nepoužíváte, odchází. To vidíte, když si strčíte nohu do sádry zlomenou, tak ten sval zmizí, protože on má pocit, že když ho nechcete, tak nemusí být. Podobně je tomu tedy mimochodem i s mozkem. A tak jsme zjistili, že to svalové cvičení lidem prospívá a že jim udržuje lepší hybnost. Ale nepochybně je tam ještě druhý faktor, který je imunologický a ten ukazuje, že pacienti, kteří cvičí a baví je to, takže si vytvářejí v mozku takzvané endorfiny, čili endogenní opiáty, které jim vlastně nejenom dělají dobrou náladu, kterou vidíme u těch běžců a u těch lidí s vytrvalostními sporty, ale zároveň ovlivňují pozitivně imunitní systém ve smyslu, ve kterém ho ovlivňujeme my těmi léky. Čili, je to vlastně synergistické působení. My tak jako souhlasně s tou léčbou, kterou jim dáváme, používáme i to cvičení. Takže pacient, který přijme tuto myšlenku, že má cvičit, je na tom prostě lépe. A pak to má ještě třetí efekt, a to je ten psychologický, ty pacienti se podporují navzájem neuvěřitelně v těchto skupinách, které cvičí.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je vedoucí MS Centra Neurologické kliniky, paní profesorka Eva Havrdová. A já si s ní chci popovídat ještě o dalších věcech, které samozřejmě s tím tématem neurologie, neurologických onemocnění souvisejí, protože vy přednášíte o nejrůznějších, já nevím, záležitostech, které s tím souvisejí - neuroimunologie, patogeneze, terapie sclerosy multiplex, patogeneze a léčbě Parkinsonovy nemoci a tak dále a tak dále. Jak tohle všechno stíháte?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
No, teď už se asi soustředím spíše jenom na roztroušenou sklerózu a samozřejmě v přednáškách pro mediky musím pokrýt i jiná témata. Když jsem přišla na neurologickou kliniku 1.Lkařské fakulty, tak tam byl tam byl silný extrapyramidový tým, který se tedy té Parkinsonově chorobě věnuje dlouholetě, takže tohle už není moje parketa. Ale ta patogeneza roztroušené sklerózy, ono je to takové modelové autoimunitní onemocnění, kdy ten imunitní systém bojuje proti vlastnímu tělu a vybere si jako cíl některé součástí nervového systému. Takže a tom se dá vysvětlit vlastně velká část té neuroimunologie, což studenty docela zajímá a my jsme rádi, že je to zajímá, protože je to téma, které bude v budoucnu určitě i v jiných oborech jasné, že ovlivnit můžeme a možná budou známy i některé preventivní strategie, což se ukazuje, že i u roztroušené sklerózy přece jenom nějaká prevence do budoucna existovat bude.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, na to se zrovna teď chci zeptat, protože když člověk zrovna nic takového nepociťuje, což je dobře, já to teď musím zaklepat, to se sluší, tak co třeba dělat proti tomu? Je vůbec nějaký takový jaksi paušální návod dělat něco proti tomu, abych se vám nedostal pod ruce?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
No, já nevím, jestli v našem věku to ještě jde, ale rozhodně to můžeme dělat pro budoucí generace. A jsou takové 3 strategie, které vypadají, že by mohly být úspěšné podle různých dlouhodobých studií. Vypadá to, že v naší oblasti, v naší zemi je opravdu málo vitamínu D a to, jak se ještě lidé hodně chrání před sluncem, tak snižuje vstřebávání vitamínu D, které by mohli dostat kůží. A ten vitamín D má ale zásadní roli v tom imunitním systému. Lze ho samozřejmě získat z mořských ryb, lze ho získat potravinovými doplňky, takže to není nutné, aby se lidé vystavovali jenom sluníčku. Také to není úplně běžné, abychom mohli strávit každý den aspoň půl hodiny na slunci někdy kolem poledne. Takže tudy cesta asi nepovede. Ale ten vitamín D je rozhodující v tom, jestli ten imunitní systém bude nastaven správně, nebo ne. A zdá se, že se to děje už u plodu. To znamená matky, které v těhotenství berou vitamín D, jejich děti mají menší šanci onemocnět roztroušenou sklerózou. Tak to je jedna věc. A možná to má smysl i v průběhu života. My samozřejmě dáváme vitamín D i našim pacientům. Ale tam ty studie teprve probíhají, takže to děláme něco, co ještě není takzvaně evidence base, to znamená založeno na důkazech. Druhá věc je, my víme, že dvě třetiny pacientů, kteří onemocní, jsou kuřáci nebo lidé vystavení kouření, to znamená i děti, které vdechují kouř doma u rodičů, kteří kouří. A to kouření mezi mladými je dneska opravdu něco, co vypadá, že je velmi in. A myslím si, že těch dětí, které kouří, je dnes daleko víc, než tomu bylo třeba před 20 lety. Kouření nějakým způsobem ovlivňuje imunitní systém, takže tam víme, že tohle to je velmi špatně. A pacient, který nepřestane kouřit po diagnostice, má rychlejší progresi onemocnění a také rychlejší atrofii mozku. To by mohlo přece jenom některé odradit. Tak to je druhá věc. A třetí věc jsou infekce. Vliv infekcí na imunitní systém samozřejmě je velký. A to, že matky dneska pracují a potřebují, aby děti chodily do té školky nebo do nějakých dalších zařízení a nemohly se doma vystonat jako do úplné úzdravy, to je dneska běžné a zřejmě to poškozuje ten imunitní systém. Čili, co nejméně takových těch infekcí, které přechodíme nebo to dítě přechodí, je zřejmě také klíčové.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hm. Já bych to shrnul: nekouřit, vitamín D brát, hodně na sluníčko, ale neříkat to kožařům.
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Tak asi.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ani dneska nevynecháme velice oblíbenou rubriku našeho Tandemu, a to je návštěvu klasiků českého humoru. Do té galerie nás pochopitelně zavede dnes přání mého hosta, paní profesorky, doktorky Evy Havrdové. Tak, paní profesorko, koho jste si vybrala?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
No, já jsem si vybrala Jana Wericha, protože poznamenal i moje dětství.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jakým způsobem?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
No, tak knížka Fimfárum byla jednou z mých nejoblíbenějších pohádek a Královna Koloběžka I. mi přišla opravdu velmi vtipná a taková, že ukazuje, že v jakékoliv situaci si lze poradit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda. On vlastně provází několik generací takhle. Začne se Fimfárem přes Koloběžku, pak se dostáváme třeba ke komediím.
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
K forbínám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
K forbínám. No, přes, dejme tomu, Uspořenou libru až k forbínám. A kde to zastavíme? Tak třeba dneska si dáme jednu takovou forbínu, která nás přesvědčí o tom, že Jan Werich je vtipný i přes Most přes věky.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S medicínou souvisejí pochopitelně jaksi praktické věci, to znamená, že přijdeme do ordinace lékaře, on nás vyšetří, něco nám diagnostikuje a potom nás léčí. Ale samozřejmě, že jsou s tím spojeny i věci, které jaksi napomáhají prospěšnosti nejrůznějších věcí z medicíny, a to mám na mysli teď nadace. Paní profesorka Eva Havrdová je činná v nadačním fondu IMPULS, tak nám můžete vysvětlit, čím se zabývá.
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Úplně činná možná nejsem, já jsem takový ten otec zakladatel nebo matka zakladatelka, jedna samozřejmě z mnoha. Nadační fond jsme založili proto, že jsme měli pocit, že pacienti právě potřebují něco navíc než jenom to, co jim poskytuje běžná, státem hrazená zdravotní péče, protože to onemocnění je onemocnění chronické, postihne vás v mladém věku a je s vámi celý zbytek života. A k tomu potřebujete spoustu podpory, abyste se s tímhle vyrovnal, abyste to unesl a abyste mohl žít relativně co nejnormálnější život s tou nejlepší kvalitou, jaké medicína může dosáhnout. A ukázalo se, že například fyzioterapie u roztroušené sklerózy není něco, co by bylo jako samozřejmě hrazeno a poskytováno. My jsme měli pocit, že právě ti pacienti by mohli cvičit na některých strojích, které se jinak vyskytují v posilovnách, ale samozřejmě k tomu potřebují vedení fyzioterapeuta, který je zdravotnicky vzdělán a to se jim v těch posilovnách samozřejmě nedostalo, protože se jich každý lekne. Když řeknou, mám tu a tu chorobu, poraďte mi, co mohu cvičit a co ne, tak nikdo neví. A tak jsme začali v podstatě tím, že jsme dostali první stroj, ale bylo potřeba to nějak zadministrovat. Fakulta z toho byla trošku rozpačitá, takže jsme nakonec založili ten nadační fond, aby mohli dárci průhledně vidět, na jaké projekty se přispívá. Čili, je to v dnešní době jediný nadační fond, který se zabývá roztroušenou sklerózou. A zabývá se jednak osvětou, my se snažíme opravdu skrze ten fond dělat osvětu o tom, co to je roztroušená skleróza, aby se toho slova lidé nebáli, protože to je takový strašák opředený spoustou mýtů o té invaliditě a o tom, že se s tím nedá nic dělat. A pak také podpora MS Center, kterých je 15 v republice a které samozřejmě svoje vybavení, které potřebují, nemůžou tak snadno získat ze státních peněz. Čili, existuje možnost, pokud se objeví sponzoři, přes ten nadační fond velmi jednoduše, průhledně uzavřít smlouvy s nemocnicemi a vybavit ta centra tím, co je potřeba. Jsou to třeba infúzní křesla, jsou to právě ty stroje na cvičení, ale jsou to také platy lidí, kteří by do toho týmu vlastně měli patřit, ale v té nemocnici to nejde, oni na to nemají administrativu, která by to uměla. Jsou to právě ty fyzioterapeuti a je to psychologická péče. Čili, několik center už má v dnešní době i právě toho psychologa, byť třeba na malý úvazek, ale ten je hrazen tedy z nadačního fondu IMPULS, protože to jinak ta státní nemocnice bohužel neumí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak zkusme prakticky poradit, kdyby někdo chtěl jaksi se zapojit, tak najde někde stránky.
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Najde internetové stránky, které jsou www.multiplescklerosis, psáno tedy latinsky nebo anglicky, tečkacz. A tam najde i způsoby dárcovství, způsoby těch projektů a i DMSky, které jsou vlastně laciné, ale když jich pošle hodně lidí, tak samozřejmě mají smysl. Ten nadační fond se letos dal nebo letos, loni dal do takového obrovského projektu, který v jiných zemích, jako jsou třeba skandinávské nebo Francie, je hrazen kompletně ze státních peněz a to je registr pacientů s roztroušenou sklerózou. Je to něco, co přinese data, která ukáží, jaké náklady jsou potřeba na péči o tyto pacienty z hlediska zdravotního a jaké ale také náklady ta choroba přináší z hlediska sociálního. Protože tady je jeden problém, my oddálíme tou léčbou tu invaliditu, ale on nám za to nikdo nepoděkuje. Ono je to tak, že vlastně vyčerpáváme vlastně spoustu peněz ze zdravotního pojištění, ale ono se to odrazí na tom, že ti pacienti nejdou tak brzo do důchodu, jsou schopni pracovat. A tohle to už jakoby nikdo není schopen posoudit dohromady. A právě data z toho českého národního registru tohle to budou umět a my si od toho hodně slibujem, ale samozřejmě je to velice nákladné.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jsou obory, kdy lékaři za sebou vidí spoustu vyléčených pacientů. Teď mám na mysli, já nevím, chirurgie spraví zlomenou ruku, vyoperují slepé střevo, vyléčí chřipku, zápal plic. Ale paní profesorka Eva Havrdová je vedoucím MS Centra, to znamená centra sklerózy roztroušené Neuorologické kliniky. A tudíž se vás chci zeptat, jestli to není trošičku krušné, když léčíte nemoc, která je vlastně nevyléčitelná?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
To samozřejmě je. Na druhou stranu ona je nevyléčitelná, ale je léčitelná, což je něco, co možná laici někdy ne úplně rozlišují. My jsme schopni v současné době toho člověka velmi rychle zdiagnostikovat a poskytnout mu léčby první volby, to znamená biologickou léčbu, která má schopnost udržet toho člověka v tom lepší stavu po daleko delší dobu, než by tomu bylo ten té léčby. Je dneska jasné, že pacient, který dostane léčbu hned po té první atace, kdy se ta diagnóza udělá, tak má oddálenou invaliditu. Na to už jsou dneska mezinárodní data, soubor s databází, která sleduje kolem 20 tisíc pacientů a je úplně jasné, že pacient, který nedostane tu léčbu na tom začátku, tak je na tom hůře. Čili, to, co jsem viděla před těmi 30 lety, ty mladé lidi na vozíku, tak to už dneska my vídáme méně často. Samozřejmě, že nejsme schopni být úspěšní u každého, ale pacient, který spolupracuje, který dodržuje ta pravidla, poslechne nás a trošku něco udělá i sám se svým vlastním životem, se svým stylem života, tak má přece jenom daleko větší, o mnoho desítek procent větší šanci zůstat dlouhodobě stabilizovaný, než tomu bylo před těmi 30 lety, kdy jsem to začala dělat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jsou nějaké signály ve světě, že by se mohlo blýskat na úplně ty nejlepší časy, že by, dejme tomu, roztroušená skleróza se mohla dokonce někdy i začít třeba vyléčit úplně?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Tak signály určité jsou, spíš ale, vědci jsou obecně skeptici, čili převažuje spíš ta představa, že budeme umět lépe to včas rozeznat a ušít tomu pacientovi tu léčbu na míru tak, abychom toho správného pacienta léčili tím lékem, na který reaguje a bude reagovat dlouhodobě, než že by se to dalo vyléčit.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, pilulka na to nebude prostě asi nikdy.
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Ne, pilulka na to určitě nebude. Existují určité představy o některých takových spíš experimentálních přístupech, jako je transplantace kostní dřeně, ale ne tedy té vlastní, ale třeba dárcovské, která by znamenala, že ten člověk dostane jiný imunitní systém jiného člověka. Tak tam možná, ale tahle ta léčba je spojena s tak vysokou mortalitou, to znamená úmrtností, že se nedá nabídnout onemocnění, které není takzvaně maligní, i když u některých pacientů, ať děláme, co děláme, tak ta choroba maligně probíhá.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když se člověk celý den zabývá utrpením druhého, tak jako třeba můj dnešní host, paní profesorka Eva Havrdová, teď mám na mysli utrpení svých pacientů, protože, co si budem povídat, když to není utrpení, je to určitě trápení, tak nepochybně, když přijdete domů, tak si chcete od tohohle pocitu odpočinout. A já jsem si o vás přečetl, že máte velice zajímavé koníčky, filozofickou literaturu, ale taky třeba, to je docela v kontrastu, akční filmy. Je to pravda?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
No, tak docela jo, ty jsou opravdu na ten odpočinek, že si člověk vyčistí hlavu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam si člověk vážně tu hlavu vyčistí. Ale filozofickou literaturu, tak tam si člověk nedá pokoj, neodpočinete.
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
No, tak takovou tou literaturou osobního růstu asi jo. Já jako, že bych šla do Heidegera, to ne, to už ne. To byla ta léta na tom gymnáziu, ale to už teď není. A kromě toho mám takové úplně přízemní koníčky, jako je zahrádka, kočky, máme 3 kocoury. Takže to je taková, to je relax opravdový. Ale ve skutečnosti já doma hrozně ráda třeba píšu, protože mám na to konečně klid. Já v práci se nedostanu vůbec k tomu, abych připravovala přednášky nebo psala nějaké články, takže to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A při tom si vážně odpočinete?
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Při tom si odpočinu, protože většinou nezvoní 10 telefonů za půl hodiny a nikdo po mně nechce akční věc, teď hned.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Když akční, tak film leda. Anebo jsem koukal, že třeba lyžujete taky.
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Taky, no. A snažím se nezranit. Čili, to není nic závodního.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak to předpokládám. Ale to by byla veliká škoda, kdybyste se zranila, protože na vás čeká spousta vašich pacientů. Zdrželi jsme vás i dnes, ale myslím si, že to naši posluchači velice ohodnotí stejně jako já. Moc vám děkuju za vaši velice podnětnou a příjemnou návštěvu u nás na Tandemu a ať se daří.
Doc. MUDr. Eva HAVRDOVÁ, vedoucí MS Centra Neurologické kliniky 1.LF UK a VFN v Praze
--------------------
Já vám moc děkuji za pozvání. Na shledanou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Reprízováno 16. srpna 2013.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
