Evropská unie chce bojovat proti antisemitismu

24. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze

Evropská komise zveřejnila tento měsíc strategický dokument boje proti antisemitismu do roku 2030.

„Antisemitismus otřásá samou podstatou našich hodnot: humanity, náboženské svobody, rovnosti. Antisemitismus je jed, který zamořuje naši společnost. Na nás všech je, abychom se mu postavili. Abychom mu předcházeli. Abychom ho vymýtili.“

Slova Ursuly van der Leyen, která stojí v čele Evropské komise, mohou posloužit jako motto zásadního dokumentu tohoto nadnárodního orgánu Evropské unie. Není to první oficiální výzva Evropské komise čelit protižidovské zášti – mezníkem byl rok 2015, kdy poprvé jmenovala svého koordinátora boje proti antisemitismu.

Během posledních let se však situace podstatně zhoršila. Podle zdrojů, které Strategie boje proti antisemitismu cituje, každý druhý Evropan považuje antisemitismus za problém. Devět z deseti evropských Židů má za to, že antisemitismus je v jeho zemi na vzestupu, a 85 procent se domnívá, že antisemitismus je „vážný problém“.

Shodou okolností pár dnů po publikování Strategie Evropská židovská asociace zveřejnila za účasti předních židovských a izraelských představitelů výsledky reprezentativního průzkumu v státech Evropské unie z přelomu let 2019 a 2020; tedy z doby před vypuknutím pandemie koronaviru, která nebývale oživila protižidovské spiklenecké teorie.

Z šetření vyplývá, že především v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Řecku a Rakousku jsou hluboce zakořeněny historicky známé protižidovské stereotypy. V daleko širším evropském měřítku je potom patrné znevažování holokaustu včetně přitakání tomu, že Židé jsou si historicky odpovědni za své pronásledování. A ještě více dotázaných Evropanů projevuje nepřátelství k Izraeli, přičemž nechyběla ani silná podpora skandálnímu tvrzení, že „Izraelci se chovají jako nacisté“.

Ve světle takových skutečností má Strategie boje proti antisemitismu Evropské komise zvláštní význam. Vždyť před válkou žilo v Evropě 9,5 milionu Židů, zatímco dnes je jich o 8 milionů méně. Židovská populace se přitom z obav o budoucnost emigrací stále zmenšuje.

Evropská komise nabízí ve svém dokumentu tři oblasti, které mají tomuto trendu zabránit. Antisemitismu je tak třeba předcházet a současně rozhodně vystupovat proti všem jeho projevům. Druhý pilíř dokumentu představuje ochrana a podpora židovského života. Konečně třetím opěrným bodem boje proti antisemitismu je podpora vzdělávání o židovské historii a kultuře, výzkumu na toto téma a připomínce holokaustu.

Každý z těchto bodů je přitom v Strategii rozveden na úrovni legislativy, záměrů a projektů, jež chce Evropská unie uskutečnit. Členské státy jsou pak vyzývány, aby se připojily vlastními konkrétními činy.

V textu Strategie je rovněž citován přeživší Osvětimi, nositel Nobelovy ceny míru Elie Wiesel: „Připomeňme si,“ napsal. „Oběť nejvíce nezraňuje krutost mučitele, ale mlčení toho, kdo přihlíží.“

autor: Leo Pavlát
Spustit audio