Finkův kámen nad Smržovkou nabízí zajímavé výhledy i skalní mísy s pověstmi o čertovi a skřítkovi
Smržovka na Jablonecku v Libereckém kraji bývala v 19. století významným centrem textilní a sklářské výroby, což přibližuje Muzeum místní historie. Druhou možností, jak se se Smržovou seznámit, je vystoupat na některý z okolních vrcholů tohoto údolního městečka. Krásný pohled, a to nejen na Smržovku, se otevírá ze skalní vyhlídky zvané Finkův kámen. Ta se nachází jen kilometr od vlakového nádraží.
Finkův kámen nebo také Finkovu vyhlídku zpřístupnil smržovský Zahradní a okrašlovací spolek ve spolupráci s Německým horským spolkem pro Ještědské a Jizerské hory. Proto se často objevují původní názvy Finkstein nebo Finkenstein. Každopádně skála nese jméno místního průmyslníka a mecenáše Finkeho. Do žulového masivu jsou vytesané schody opatřené původně kovaným zábradlím, jak to bylo běžné na přelomu 19. a 20. století prakticky u všech skal, na kterých spolky vytvářely vyhlídky.
Finkův kámen je vlastně souborem skal. Má tři patra, na dvou spodních se nacházejí skalní mísy naplněné vodou, kterým se říká také skalní hrnce či obětní nebo kotelní kameny. „Vznikly působením přírodních sil. Větru, sněhu, ledu ve zdejší žule. Velká mísa na prostřední skále má tvar srdce a ještě větší míse na nižším patře se říká Čertova studánka a je opředena pověstmi,“ říká cestovatel a spisovatel Marek Řeháček.
Výhledy na okolní rozhledny
I když vyhlídka postupně zarůstá a už tak výrazně neční nad Smržovkou, z nejvyššího patra je stále překrásný výhled. Směrem od východu na Tanvaldský Špičák, v pozadí s hřebenem Krkonoš a Čertovou horou, o něco blíž je pak vrch Hvězda s rozhlednou Štěpánkou a pod nimi Tanvald. Samozřejmě je vidět velká část Smržovky včetně úchvatného smržovského viaduktu. A nad tím vším se táhne Černostudniční hřeben s rozhlednou. Na západ směrem k Jablonci nad Nisou se pak tyčí rozhledna Nisanka a v dáli Ještěd.
Největší skalní mísa na Finkově kameni je pod převisem na spodním patře. I když je bezpřítoková, tak prý nikdy nevysychá. Váže se k ní pověst, podle které na skále sídlil čert. Když jednou odletěl pryč, vztyčili místní na skále kříž. To čerta po návratu velmi dopálilo a svým rozpáleným zadkem si sedl do žuly a vypálil skalní mísu. Čertovu studánku. Druhá pověst vypráví o skřítkovi, který se zamiloval do místní dívky Lory. Protože ona jeho lásku neopětovala, naplakal celou skalní mísu slz.
Skřítek ale na Loru nezanevřel. Ze skály pro ni vyhrabal zlatý poklad a jejího muže naučil vyrábět skleněné perle. Kromě romantických příběhů se skřítkem či čertem se k Finkově kameni váží i nehezké příběhy fašistické i komunistické doby. Nyní je Finkův kámen součástí Smržovských vyhlídkových okruhů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
