František Filip - režisér
1. květen 2014
Jan Rosák pozval do Tandemu slavného českého režiséra Františka Filipa. Mluvili například o tom, jak mu cenzoři kdysi zasahovali do jeho seriálu, takže nepustili jeden celý díl slavného F. L. Věka a mluvili i o jeho dalších filmech a seriálech.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezký den vám všem, kdo nás posloucháte, přeje Jan Rosák. No a dneska jsem si pozval do Tandemu opravdovou legendu televizní klasiky. Jenom málokdo se může jako on pyšnit přibližně 600 televizními pořady, to je neuvěřitelné. A mezi nimi jsou nezapomenutelné tituly inscenací, pohádek, seriálů, oper, operet, dokumentárních filmů i živých přenosů. Zrovna nedávno Česká televize znovu opakovala seriál F.L. Věk. No je podepsán také pod několika celovečerními filmy. Jeho celoživotního dílo je nejen co do počtu nesmírně obsáhlé, ale zasahuje nás především svou tvůrčí hodnotou. Já si dovolím takový povzdech - to se dneska už bohužel tolik nevidí. Hostem Tandemu je režisér František Filip. Dobrý den, vítám vás.
František FILIP, režisér
--------------------
Den dobrý, zdravím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dovolte mi na začátek našeho dnešního rozhovoru zařadit nějakou písničku, máme to tu i ve scénáři a vy jako režisér dobře víte, že scénáře je dobré se držet.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Psal se rok 2007, když František Filip byl poprvé u nás v Tandemu. Tak od té doby se pochopitelně mohla spousta věcí změnit. Co je u vás nového, pane režisére?
František FILIP, režisér
--------------------
U mě? Já už ani nevím, já už jsem tak starej, že spíš vy vzpomínejte, co jste na začátek o mně povídal, to já už z toho nic nevím vlastně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo no tak to jsme si tenkrát povídali, kde jste se narodil.
František FILIP, režisér
--------------------
No jé, to už, to mám na papírech nějak v legitimaci. To vím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já tohle vím, já to vím, protože nedávno jsem viděl takový pořad televizní, kde jste předával Vladimiru Dvořákovi takové to zrcátko televizní a liboval jste si, že Písečák předává zrcátko Písečákovi.
František FILIP, režisér
--------------------
Ano, Písek si pamatuju.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, pamatujete. Jezdíte tam občas taky ještě?
František FILIP, režisér
--------------------
Málo. No tak už tam nikoho nemám. Rodiče na hřbitově a jsem takovej hanbář, že jste, tak, no samozřejmě jednou za rok tam na ten hrob zajedu, ale taky už mám věk. Ale já si nestěžuju, já jsem spokojenej, já když si vzpomenu na mou maminku, to byl ročník 1800 ... no ke konci, ta říkala - já se tam stydím, furt, já když jdu večer z toho kostela a slyším ty ženský, jak naříkají, jak je bolej nohy a všecko a mě furt nic. No a to je můj případ. Je to hanba, taky se stydím. Kolik mejch kamarádů už mě předběhlo, no takže já jsem spokojenej a nic neočekávám, jsem vděčnej za všecko, co mi bylo dopřáno. A nikam se už nehrnu moc. To bych byl blázen.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak já si myslím, že i mladší než vy už se nikam nehrnou, protože zjistili, že ...
František FILIP, režisér
--------------------
Není kam.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... všeliké kvaltování toliko pro hovada je dobré jesti. Tuším, že to řekl Komenský nebo ...
František FILIP, režisér
--------------------
To jste, vy jste vzdělanej, no samozřejmě Komenský.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, no, ale občas se ještě takhle jako pustíte do nějaký práce nebo myslím umělecký?
František FILIP, režisér
--------------------
Ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne, už ne?
František FILIP, režisér
--------------------
Takzvaná umělecká práce, to nebylo umělecká práce, to bylo nespání, nejedení od rána do večera, soboty, neděle, furt. Tak to už bych byl blázen, kdybych tohleto podnikal. Taky už máme, pozor, je mi dobře, jsem spokojenej, šťastnej, žena už taky je v mém věku, to samozřejmě, že je mladší, že už ty roky, no ale taky už není na to na nějaký velký vejlety a takový, takže jsme spokojený, šťastný doma a já jsem se vrhnul vám na starý kolena, to mě od dětství mě bavila elektrotechnika, rádio a takový, no a teď jsem se vrhnul na internety a různý elektronický knížky a já díky elektrinickejm knížkám se teď objevuju věci, který jsem v životě vlastně nestihl objevit. To, díky tomu, že hodně těch autorů je mrtvejch, třeba takovej Plautus a Vergilius a Ovidius, ti už žádný prachy nechtějí, takže oni je zadarmo šoupnou do těch knížek elektronickejch, já samozřejmě si tam stahuju za peníze knížky, že jo, ale tyhlety starý klasikové, který jsem měl naposledy na gymplu, to jsem měl u maturity jsem překládal Vergilia ještě, no ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně?
František FILIP, režisér
--------------------
... no já mám klasický gymnázium. Já už ani nevím, který jsem ročník, no prostě už mám ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já to vím přesně, já to i mám napsáno. Mám vám to připomenout?
František FILIP, režisér
--------------------
No to se neříká, u mužskejch se to nehodí říkat vůbec. Ale prostě už toho moc nenadělám, ale díky těm elektronickejm knížkám, kterým jsem propadl, teda propadl, ono je to pohodlný, že nemusím do knihoven a vracet to a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže čtete jako ze čteček jo?
František FILIP, režisér
--------------------
No ale zvyk jsem si na to tak, že je to pohodlný. Ono je to pohodlnější než internet, to koukám na velkou obrazovku, poněvadž zase kvůli očím, že jo, ale u toho se musí sedět. A u týhletý elektronický knížky, když si ji pustím v postýlce, no tak to letí, no mám to rád. No ale prostě jsem koukal, o co o všechno jsem v životě přišel, co jsem neodhalil. Autory, literaturu, starý, já nevěděl, Sofoklése jsem nikdy nic nečetl. Sokrata jsem, neříkám, že to mám proštudovaný, ale nicméně když čtu toho Sokrata, tak si říkám hele, ono to bylo furt stejný. Je to zajímavý, jsme tak pokročilí tak ve všem, v technice, v elektronickejch knížkách, ve všem, ale v tom základním lidským furt je to nějak prostě, tkvíme v tom. No a to mě strašně zajímá. Já jsem se dal do, abych to nečetl ty starobylý věci, i když jsem tušil o francouzskej revoluci a jak to tam probíhalo, jéje, já ji zažil, naše revoluce jsem zažil, no a když jsem narazil na nějakou paní Američanku, Juliet Grey se jmenuje. Ta napsala třídílnej román o Marii Antoinettě. A poněvadž to psala ženská, tak to má trošku jinej tembr než třeba Stefan Zweig. No a já jsem to dokonce shltal a jenom jsem si uvědomil, co tragédie jsme v tý Evropě zažili. Jenom co já jsem toho zažil. Koukám zvedáte prstíček, asi bych měl končit, že jo. Tak si to necháme napříště.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je František Filip.
František FILIP, režisér
--------------------
Tak si to usnadníme, kde jsme přestali? To si ještě pamatuju, co jsem všecko zažil. Nejrychlejší bude, když si připomenu hesla, který ovlivnily můj život.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No to mě zajímá.
František FILIP, režisér
--------------------
Tak krásný, že si to pamatuju. Tisíciletá říše. Víte, o co šlo?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, no jo.
František FILIP, režisér
--------------------
No tisíc let to netrvalo, ale velice záhy přišlo něco ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Velkoněmecká říše.
František FILIP, režisér
--------------------
... no jistě, ale velice záhy jsme byli osvobozeni s tím, že na věčné časy. Z toho taky nějak sešlo, na věčný časy to nebylo. Pak co potom přišlo? Pak přišlo ještě tato generace se dožije komunismu. Máte to v živý paměti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Socialismus u nás zvítězil. Taky se pamatuju.
František FILIP, režisér
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo v roce 60, Antonín Novotný to vykřikoval.
František FILIP, režisér
--------------------
No, no, no, vidíte. Co se mě ještě dotklo srdíčka trošku - láska a pravda zvítězí nad lží a nenávistí. Chvilku se to krásně poslouchalo, až mě to uhřálo u srdíčka, no ale pak to nějak trošku vyvanulo nebo vybledlo. No už to probíhá zase normálně a tím vždycky naštvu ženu, ta se vždycky diví nebo když něco jí naštve, já říkám - co se divíš, vždyť to probíhá normálně. A ono opravdu na světě. A já jsem se díky tomu, že to furt probíhá normálně, jsem se tím mohl živit, poněvadž prostě všecko, co jsem dělal, ať už to bylo z historie, nebo ze současnosti, furt to bylo o lidskejch kladech, záporech, soupeření, nenávisti a já nevím čeho všeho.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale vy jste měl docela kliku, pane režisére, že jste točil věci, který byly tak trošičku jaksi mimo ten aktuální, aktuální čas, že jste se nemusel jaksi pouštět do takových nějakých jako popisných záležitostí, který by ...
František FILIP, režisér
--------------------
Posluhující.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... posluhovaly trošičku tomu režimu, že jo?
František FILIP, režisér
--------------------
Já měl kliku. Já jsem totiž nebyl způsobilý na nic jinýho. A já jsem měl tu kliku, že nějak mně to procházelo. Já jsem taky nebyl, jak bych to řekl, ne konfliktní, prostě bojovnej myslím jako, abych si vyhledával souboje. Já jsem ze všeho tak trošku to ironizoval, sranda a no prostě jsem se těma lidma vycházel, a oni to ode mě cejtili taky. Vážný slovo ode mě nečekali, ale zase na druhou stranu takže mě ani, no nabídli mi samozřejmě vstup někam do patřičnejch výhodnějších pozic, ale já jsem nějak říkal, že nic na tom nemám, podívejte se na mě, já jdu z jednoho do druhýho. Já bych nemohl ani na žádnou schůzi přijít a to by vypadalo, jakože to dělám ze zištnejch důvodů. Napůl jsem to říkal vážně, napůl se srdíčkem, napůl ve srandě a oni to všichni pochopili a oni když ty lidi taky byli slušní kolem a taky cejtili, oni to vycejtili všecko a díky tomu jsem přežil, díky tomu jsem třeba po těch krutejch letech jsem nebyl z ničeho vyloučenej, tudíž jsem vlastně tam mohl setrvat a tudíž vlastně, no, no prostě jsem ten život prožil nezaslouženě dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že velice zaslouženě. A když se tak ohlídnete jako za tím, co jste udělal, tak můžeme mít opravdu hezkej pocit, že jste se jednak nezpronevěřil sám sobě, to určitě ne, a že všechna práce, která za vámi zůstala, tak fakt stojí za to a můžete za ni dát ruku do ohně.
František FILIP, režisér
--------------------
Heleďte, to musí posuzovat jiní lidi. Já už to, abych řekl popravdě, neposuzuju, takže já si nic o sobě nemyslím a jsem šťastnej, že jsem tady na světě byl, no a líbilo se mi to. No a až to skončí, tak zaplaťpánbůh.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dnes už vypadá televizní tvorba hodně jinak než za dob, kdy jí vévodily kusy, které natáčel František Filip, můj dnešní host, a přesto čím si vysvětlujete tu neustálou popularitu třeba dejme tomu F.L. Věka, který byl nedávno zase znovu v televizi vysílán? Je to černobílé, v podstatě nejsou tak žádné akční honičky, není tam žádná populární hudba, která by to ozvláštňovala a lidi to milujou. Tak čím to je? Čím si to vysvětlujete?
František FILIP, režisér
--------------------
Šťastná shoda okolností. Jirásek, Ota Zelenka, kterej to zdramatizoval, muzika Srnka, bytelný herci jeden za druhým, a taky to bylo možná natočený v době, kdy bylo tomuto národu hodně těžce a blbě a to se tam musí taky projevit. Víte, já vím, když jsme to točili, já nevím, třeba v Opočně na zámku, když František Věk je u Nedbala u vrchního. Mně tenkrát běhal mráz po zádech, když jsme to točili, poněvadž jsem tušil, že to přesně zapadá do doby, v který žijem, že to, za to nás vezmou pod krkem nebo to budou chtít vystřihovat, taky toho hodně vystříhali, to je smutný. Z toho Věka, to nejlepší z toho Věka tenkrát se vystřihlo a vyházelo. A on měl taky ten Věk kliku totiž. Oni to začali vysílat těsně po bratrské pomoci. Lidi na to začali koukat a začali to žrát a brát. No jo, ale najednou se to krásně všecko začalo normalizovat a najednou to dostávalo takový význam, že se toho šéfové trošku lekali, a ne že by, oni tomu fandili, to jsem potají vycítil od mnohejch, který to schvalovali, že cítili, že to je ono, že to je pravda, ale že nelze, že to nejde, že to nejde, že to musí prostě se vystřihat, poněvadž ono to totiž zázračně korespondovalo s položením národa. Jako tenkrát ten národ byl na zahynutí nebo na pokraji jaksi existence, tak teď najednou se něco obdobnýho opakovalo a proto to lidi tak žrali, proto to brali a ty herci a všichni to dělali s takovou niternou jaksi ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Radostí a chutí.
František FILIP, režisér
--------------------
... radostí a chutí, ale s opravdovostí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řekněte mi ...
František FILIP, režisér
--------------------
A to se tam asi projeví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ono to už je dneska vlastně pasé, protože to už je asi nenávratné, ale co se třeba muselo vyhodit? Co jste, co jste vyhazovali z toho?
František FILIP, režisér
--------------------
Jéje, toho šlo, to už dokonce i beze mě to vyhazovali, to už vůbec mě do střižny nepustili, to šel ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Opravdu?
František FILIP, režisér
--------------------
No jistě, pane, vy nevíte, co jsme, vy jste mladej sice ještě ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No hodně ano.
František FILIP, režisér
--------------------
... to byste mohl zapamatovat si, co to bylo tenkrát za doby. Tenkrát jako to holt prostě beze mě tak přišli a vyhodili a co všecko. Já nevím, co bych dal za příklad. Tam vadilo třeba i svatý na Karlovo mostě. No poněvadž to bylo nebo to za mnou přišel a říkal, člověče, co blbneš, ty tam necháváš, ten František začínal jako cholarista u benediktinů zpívat, malej klučina, že jo, krásný to bylo. No ale to bylo to nejhorší. Já jsem říkal, co je na tom tak ... no prosím tě, což to nevidíš, jak to tam krásně vypadá v tom kostele, to bylo v Broumově natáčený, já jsem říkal, no co krásný, vždyť to je baroko normální, no prosím tě, ví, jak to vypadá v našich střediscích agitačních, tak to přece nemůžete, vždyť to tam nemůžete. Víte to i vadilo, že něco dobře vypadá nebo že něco vezme za srdce, myslím co není zrovna normalizační. No to a my už to vůbec ani nevíme, to jsem si teď to opakovali Věka a já jsem si najednou uvědomoval, koukal jsem na to a najednou jsem si říkal, že dneska už ty mladý vůbec necítí, co tenkrát v národě rezonovalo, že to byly tak žhavý, citlivý věci, no bolavý, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A teď ty věci vyházený už jsou dávno pasé.
František FILIP, režisér
--------------------
No ty jsou pryč. Naštěstí poslední díl, ten už vůbec neměl šanci, že ho pustěj, a naštěstí ten předposlední díl končil svatbou, jak si František Věk bere takovou venkovskou buchtu, takže to skončilo svatbou, takže mohli předstírat, že to je konec. Zatímco poslední díl 13. byl najednou po tom, že najednou všecky naděje, který vznikly při korunovaci Leopolda, se zhroutily a že najednou to všecko je beznaděj a že díky jenom pár blázínků vlastenců zakopanejch, zavátejch, já nevím, starejch kněží vlasteneckejch, že ten národ nezahynul a že ten jazyk zůstal. O tom byl ten 13., ale jo, končí to tím, že František Věk jede s tím malým hošíkem a říká - nedáme se, nedáme se. No a tak to už vůbec nemohlo jít. A tam už nešlo nic vystřihat, tam šlo vystřihnout celej díl. Co se podařilo, poněvadž to skončilo předtím svatbou a to šlo teď po letech a teď když se na to koukám, tak jsem si uvědomil, že my vlastně dneska už asi ty mladý si myslím ani netušej, co tam tak mohlo rezonovat, co tam mohlo tak zjitřit srdíčka lidí i obavy vrchností.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Díla, která má za sebou František Filip, můj dnešní host, tak jsou samozřejmě všechna velice slavná a většinu z nich doprovází taky skvělá hudba, jak už tady se zmínil, tak F.L. Věk třeba Srnkova hudba, ale v některých jsou dokonce přímo, řekl bych, skoro šlágry. Tak teď si vzpomínám samozřejmě na slavnou hudbu, která doprovází třeba Cirkus Humberto, ale já jsem vám přímo tak jako podsunul, pane režisére, že bychom si teď mohli poslechnout tu slavnou písničku z Chalupářů tu úvodní, tu, která ...
František FILIP, režisér
--------------------
Ta, co nešla dlouho, když byla normalizace ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně ano.
František FILIP, režisér
--------------------
... když spustili normalizaci a ten rošťák Matuška fouknul. No tak ta nemohla jít.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A tak, tak se to muselo natočit znova orchestrálka ...
František FILIP, režisér
--------------------
Orchestrálka. To se, nikdo se se mnou nebavil vůbec.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se s váma zase nebavili?
František FILIP, režisér
--------------------
No to, vždyť by to bylo směšný. Co by mi řekli? Heleďte, já si vzpomínám třeba, co jsme vystřihovali v tom posledním dílu, tam Radovan Lukavský hraje táma ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslíte z F.L. Věka.
František FILIP, režisér
--------------------
F.L. Věka. No a přijde tam Petr Haničinec, kterej dělá cenzora, ale jako chytrej a tohlencto, a říká no že to jako se musí, že to musí ven ty řeči o svobodě, Lukavský říká - no, jestli jste postřehl, tak se mluvilo o svobodě starýho mládence. On říkal, já to postřehl, ale lidi to postřehli taky a jak jistě víte, jinak. Lepší je teď trestat a vystřihovat, než mít prostě průšvih, jo, a na to mu říká ten Lukavský - já bych mohl dělat, on říká, že je cenzorem, on říká no já bych takový zaměstnání neohl dělat, kde se musej zakazovat myšlenky, říká Lukavský velice krásně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No to se ale vůbec nevidím, že tohle muselo jít ven.
František FILIP, režisér
--------------------
No a teď si představte, teď si představte, že by mě zavolali a začali mi říkat ty správný cenzoři říkat heleďte, to o těch cenzorech, že by nemohli dělat takoví povolání, kde se musej zakazovat myšlenky, to musíte vystřihnout. Rozumíte, to nemělo, to nešlo logicky zdůvodňovat, čili to, to řešili tak, že prostě no ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To vyšmikli sami.
František FILIP, režisér
--------------------
No jistě, nebavili se s nikým.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslíte, že z Chalupářů se taky něco střihalo?
František FILIP, režisér
--------------------
Já už si nevzpomínám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale tam asi ne.
František FILIP, režisér
--------------------
No to bylo vrcholně komediální, ale pozor, to se taky točilo, jé, za to tehdá mě kritizovali, to bylo brzy po bratrskej pomoci, a když jsem natočil tohleto Chalupáře, tak jsem potkal jednoho, no kamaráda, ale byl to velice jaksi poctivej zanícenej soudruh, kterej byl zklamanej tím, co se odehrálo, říkal, Franto, teda to jsem od tebe nečekal, že tohleto, že takhle to, já jsem říkal co, no ty Chalupáře. Vyčítal mi ty Chalupáře. No a vidíte a vy se teď divíte. Já jsem se za ně taky styděl nejdřív, já jsem předtím točil Sňatky z rozumu, F.L. Věka, prostě věci, který se týkaly nej, nejcitlivějších národních pocitů. A najednou Chalupáři. A on říkal no prosím tě, ty se tam tváříš v těch Chalupářích, jakože je to všecko dobrý. Vesnice šťastná, veselá, říkají si soudruhu předsedo, soudruh, no, ale já jsem, pozor, já jsem to velice vážil, já jsem neměl pocit, že tím přisluhuju, ono to bylo pro mě i pro ty herce, to nakonec bylo na všech, cejtit, že se vlastně, že to je úleva, to bylo, já nevím, Sovák, Bohdalová, Větrovec, Hlinomaz, ten byl zlatej, ten když hrál loutkový divadlo, všichni si z toho dělají srandu, a pozor, byla to taková doba, že oni si nějak uvědomovali, že má-li se to vůbec odvysílat a mají-li se tím živit, takže si nemůžou dělat takový přímočarý urážky stávajícímu systému. No tak čili já jsem se za to tak trošku stydět, že najednou dělám drobný spotřební zboží, že to nevezme za srdíčka a stal se zázrak, ti Chalupáři se opakovali nejvíckrát ze všeho, byla to oddechovka, byla to dribný spotřební zboží, jak se tomu říkalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No já bych s váma teď si troufnul nesouhlasit, bylo to skvělý, byla to skvělá zábava a takových je málo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Před chvilkou, když si vybíral František Filip tuhletu písničku, tak zmínil taky pár těch fantastických herců, kteří si třeba v Chalupářích zahráli. Ale já to nechci teď zúžit jenom na Chalupáře, protože ve vašich dílech hráli vždycky ti nejlepší herci. To si troufnu teď říct naprosto bez nadsázky. Podle čeho jste si je vybíral? Podle čeho jste je vybíral charakterově a typově?
František FILIP, režisér
--------------------
No tak musel na to pasovat, musel jsem předpokládat, že to je ono a hlavně to muselo bejt trošku s kontrastu. Třeba dát vedle sebe 5 Marvanů, to nejde. Dát vedle sebe 5 Menšíků, to by byl konec. Musí to se udělat, aby to bylo pestrý, zajímavý a když je ten herec dobrej, tak zvládne všechno cokoli. Co já jsem toho zažil, když jsem měl chvíli pocit, že to nebude ono, ale nakonec vždycky to, když byl ten herec dobrej, každej se z toho vylhal, každej.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A měl jste taky někdy smůlu, že vám třeba některýho herce neschválili na nějakou roli? To se taky stávalo, že, že někdo měl něco hrát a oni ho, oni ho prostě ...
František FILIP, režisér
--------------------
Ne, zažil jsem, Jiří Hubač napsal o těch opilcích, no, Menšík tam hrál s Brodským ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo aha.
František FILIP, režisér
--------------------
... ty Tažný ptáci ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tažný ptáci.
František FILIP, režisér
--------------------
... Ikarův pád. No s tím, když jsem přišel a tenkrát se to schvalovalo a tak jsem přišel, byl tam napsanej Menšík s Jirkou Hubačem jsme se jednoznačně dohodli, že ten Menšík bude výbornej, no poněvadž jsem ho jednak miloval a jednak on byl expert na tuhletu problematiku, že ano. A zlatej. A když jsem s tím přišel, řekl to snad nemyslíte vážně, Menšík, no on ten, tenkrát Menšík byl dost slavnej tím, jak je estrádně zdatnej a jak je vtipnej a samá sranda a najednou oni říkali, to nemyslíte vážně. A já jsem říkal, no já myslím, že to je přesný. Říkali nene, řekl ten šéfík, co to schvaloval a prostě jsem odešel s nepořízenou, jo, rozmyslete si to. Tak jsem si rozmejšlel a za 3 dny jsem přišel a zase jsem říkal nahoru dolu, ten Menšík je přesnej. Zase ne a do třetice jsem tam přišel jako blázen a řekl jsem, já fakt myslím, že on, tak to, aby se mě zbavili, tak kejvli, ale musím ke cti toho schvalovatele říct, když přišel po projekci, tak říkal - měl jste pravdu. Ten Menšík byl geniální. Jé těch bylo těch herců geniální, ty já jsem poznal a schválně nejmenuju jednotlivě, poněvadž to bysme neskončili. Vy jste omezen na hodinu jistě, že jo, nebo na kolik ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bohužel.
František FILIP, režisér
--------------------
A když bych řekl jednoho, dva, tři a ty další vynechal, to bych se styděl, to bych nepřenesl přes srdce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak jste se smířil s tím, že v Cirkusu Humberto vám ta zahraniční produkce tam šoupla ty, ty Němce?
František FILIP, režisér
--------------------
No co mi zbylo?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co vám zbejvalo, že jo.
František FILIP, režisér
--------------------
No aby se to mohlo rozjet, tak se musely podepsat mezinárodní smlouvy, ty se dohodly, podepsaly nějak, že ty Francouzi budou mít a takový a tolik a tolik počet a tyhleto, a oni byli tvrdý taky ty západní jako producenti, no já tady nechci jmenovat, abych se někoho třeba nedotknul, ale jeden herec výbornej byl, kterýho jsem chtěl, když jsem ... v Paříži jsme měli sraz, že se to scuknem a on najednou volal tam z letiště, že letadlo mělo zpoždění, že přijede o hodinu pozdějc. A ten produkční mu jenom řekl, tak nejezděte už. Takhle ty lidi ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Až? Takhle tvrdě?
František FILIP, režisér
--------------------
Takhle oni byli tvrdí. No a ale teď pozor, aby se to rozjelo, tak jsme do toho už museli narvat prachy. Kluk už musel cvičit od ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pavel Mang.
František FILIP, režisér
--------------------
... Pavel Mang cvičit na koni a to všecko, takže to bylo rozjetý. Kostýmy se šily, všecko, no a teď v den natáčení, kdy měla bejt první jako, já nevím, klapka nějaký, krásnou jsem měl herečku Francouzku, která měla hrát, zase se nechci nikoho dotýkat, přemejšlím, jak to říct, Hanzlíkovo prostě milou ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano, místo tamtý.
František FILIP, režisér
--------------------
A on se místo tý druhý, no a ta druhá přišla k tomu tak, že v den, kdy měla natáčet, tak volali z Paříže, že ta dotyčná najednou tam prostě průšvih, něco se tam všecko změnilo a že posílají jinou. Tak poslali jinou, no to kdybych řekl, že to nejde, tak mě ukřižujou, tak zase ty prachy a všecko se zhroutí, tak jsem musel kejvnout a teď jsem to vymyslel, já nevím, tak se jí povolily šaty, a poněvadž hrála s Lauferem, tak jsme dojeli, pod Laufera jsme dali štokrle, aby byl vyšší a pak jsme si to zdůvodnili tak nebo já v duších, že jsem si to zdůvodnil tak, že to budeme hrát tak, že ten Vašek se holt zřekne kvůli cirkusu tý milý Libušky Šafránkový a kvůli cirkusu si vezme někoho jinýho. No a tak ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tu francouzskou náhradnici.
František FILIP, režisér
--------------------
... ale, no no, to člověk musel tolikrát slevovat a kdyby člověk totiž, pozor, neslevoval a nepřistoupil na, no tak neudělá nikdy nic.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Cosi budeme povídat, od režiséra Františka Filipa, televizního, filmového klasika, se mohou dneska mladí režiséři opravdu učit. Ale mě by zajímalo, kde jste se, pane režisére, učil vy, kdo vám v životě jaksi nejvíc pomohl, kdo vám dal třeba dobré rady životní nebo profesní?
František FILIP, režisér
--------------------
No já jsem z toho nedělal takovou vědu, já jsem asi normální píseckej kluk, no a když jsem něco dělal, tak jsem to dělal tak, aby, já nevím, aby tomu rozuměla i maminka, a pochopil jsem, že se, nechtěl jsem se producírovat, nechtěl jsem oslňovat, dělat nějaký výboje, nebo aby se všichni divili. No základ toho je, proč jsem to začal dělat, no že jsem chtěl něco vyjádřit, sdělit lidem, a když člověk chce něco sdělit a nemá co, tak holt je to blbý. Zaklepat, když jsem, já nevím, v tý televizi, když člověk vstupuje do, do soukromý do bytu, tak nějak je mi to jasný, že nemůžu zaklepat na dveře a říct dobrý den, prosím vás, koukaj teď nasadit nějakej efektní výraz a teď je oslňovat, jak jsem dobrej a jak a teď se něco dozvíte, anebo ne ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tohle všechno šlo z vás, anebo vás někdo tohleto třeba učil jako?
František FILIP, režisér
--------------------
To byl dar od pánaboha.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kdo byl vaším takovým předobrazem? Za časů, kdy jste vy začínal, tak, kdo, kdo třeba, já nevím, Frič nebo kdo byl třeba takový guru?
František FILIP, režisér
--------------------
Já neřeknu. Kdo mě na FAMU učil, byl Václav Wasserman, zlatej člověk a byl to táta. Nedělal z ničeho žádný divadlo, byl poctivej, citlivej chlap, kterej já nevím, ten, jak já ho furt vidím, on byl tak hodnej, jako třeba můj táta nebo ten říkal, že budeme psát nějaký, jestli bych mu s tím nepomohl, teda nepomohl, on mi chtěl nějak pomoct jako dramatizovat nebo nějakej scénář, no a že by se mnou jel domů k mým rodičům do Písku. Tatínek listonoš, 1+2 nebo já nevím, prostě prostinký lid a já to kejv, on tam se mnou přijel a on si tam sednul na stoličku u kamen a vytáhl, to bylo jeho, tvrdou kůrku od chleba a tu žvejkal, a on byl takovej zlatej, poctivej táta. No a to nebylo žádný učení veliký, když nás učil, tak já nevím, on říkal, první hodina na FAMU, si vzpomínám, bylo, my jsme, vemte si papíry a udělali jsme, skládali koně, koníky jsme skládali, no a ty jsme teď naaranžovat, naaranžovat jako, aby jako nějak to bylo v nějaký figuře ve vztahu k sobě, no to bylo takový učení, ale pozor, ono to nejde jinak učit. Já když jsem pak učil na FAMU, tak jsem to velice záhy pochopil, že těm dětem, těm klukům nelze dát návod, jak se to dělá, to je jako, já nevím, malíř nemůže přijít Oťas Nejedlý a říct, vzít štětec a říkat tak hele, štětec vem takhle a udělej takhle. To nejde. Totiž tato profese je těžko definovatelná a každej musí bejt osobitej a musí to jít zevnitř ze srdíčka poctivý, no a obyčejný. Hlavně nesmí člověk hrát a to já jsem se tomu vždycky vyvaroval, proto mi to možná vždycky taky tak vždycky klaplo. Já jsem to nikdy nehrál na efekt nebo na nějakou, aby si divili všichni, jak je to formálně, já jsem to dělal tak obyčejně, a ono mi to kupodivu vycházelo, ale mě to tak vycházelo i s hercema. Já jsem na ně taky nikdy nehrál na nějaký herci, jak to, když někdo dokonce předehrává nebo nutí nebo takzvaně se říká já to z něj dostal, no to je kravina, dostat to z nich. Já jsem z nikoho nic nikdy nedostával. Já jsem to musel správně obsadit a pak mu maxim, udělat maximální pohodu a pocit svobody, že může prozradit, co má na dně dušičky a co z něj vyjde a co se nedá opakovat nebo zahrát na požádání nebo na příkaz nebo na povel. Takže vlastně já jsem se to nějak neučil. Byl to nějak dar, že jsem takhle normálně byl normální člověk.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takhle jednoduchý to je, ale přitom já vám naprosto rozumím. Nic nepředstírat a aby to šlo z vás zevnitř, tak to se Františku Filipovi nepochybně celý život daří.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je František Filip, režisér spousty úžasných inscenací, seriálů, které se dodneška opakují, dodnes je ta sledovanost zaručena. No ale vy jste byl skvělým autorem tady adaptací dramatických, prozaických předloh. Ještě by vás něco třeba teď lákalo, že byste si něco třeba natočil nebo už jste mávnul rukou?
František FILIP, režisér
--------------------
Nikoli nemávám rukou a ani nestihnu se kouknout na to, co já jsem si, co jsem kdysi natočil, tak mám na kazetách nebo na DVD, no to je vyloučeno na to koukat, to nejde zkouknout. Teď je to trošku ironie, já jsem to nestihl teď, no minulej měsíc se to tak vyšlo, že šly proti sobě 4 seriály moje, no vidíte, Celníci, to ani nevíte, to jste nemohl stihnout ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ve znamení Merkura?
František FILIP, režisér
--------------------
... Ve znamení Merkura. Proti tomu šel F.L. Věk, na to jsem kouknul schválně, jestli to přebil, potom jsou v podvečer kuchaři, to byl Pepa Dvořák s kuchařema a proti tomu šlo Byl jednou jeden dům a ještě něco? No, tak prostě takže jsem ani já nemohl stihnout všecko vidět a taky bych byl blbej a sadista, když bych na to na všecko chtěl koukat a mohl koukat. Je to všecko spotřební zboží, který holt člověk takhle musí brát a nedělat si pocity, že něco vytvořil a že se to musí, nejde no. Tak prostě je to, takhle jsem posloužil, sloužil a taky jsem se s tím navíc ještě živil, což je taky dobrý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je na výsost dobrý. Já si myslím, že když se ohlédnete a kdybyste už teď složil ruce do klína a neudělal vůbec nic v tom umění, tak už teďka jste se zapsal zlatým písmem do televizní i filmové tvorby. Moc vám děkuju, pane režisére. František Filip byl dneska hostem a já nepochybuju, že se vám ta dnešní návštěva líbila možná ještě víc než ta první, protože dneska jsme si ...
František FILIP, režisér
--------------------
Vy mně tak lichotíte, že se furt musím jenom stydět, nechte toho. Jsem normální, obyčejnej kluk z Písku, kterej měl to štěstí, že to přežil tady tý profesi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak k tomu už není co dodat. Mějte se moc hezky. Ať se daří.
Spustit audio
--------------------
Hezký den vám všem, kdo nás posloucháte, přeje Jan Rosák. No a dneska jsem si pozval do Tandemu opravdovou legendu televizní klasiky. Jenom málokdo se může jako on pyšnit přibližně 600 televizními pořady, to je neuvěřitelné. A mezi nimi jsou nezapomenutelné tituly inscenací, pohádek, seriálů, oper, operet, dokumentárních filmů i živých přenosů. Zrovna nedávno Česká televize znovu opakovala seriál F.L. Věk. No je podepsán také pod několika celovečerními filmy. Jeho celoživotního dílo je nejen co do počtu nesmírně obsáhlé, ale zasahuje nás především svou tvůrčí hodnotou. Já si dovolím takový povzdech - to se dneska už bohužel tolik nevidí. Hostem Tandemu je režisér František Filip. Dobrý den, vítám vás.
František FILIP, režisér
--------------------
Den dobrý, zdravím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dovolte mi na začátek našeho dnešního rozhovoru zařadit nějakou písničku, máme to tu i ve scénáři a vy jako režisér dobře víte, že scénáře je dobré se držet.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Psal se rok 2007, když František Filip byl poprvé u nás v Tandemu. Tak od té doby se pochopitelně mohla spousta věcí změnit. Co je u vás nového, pane režisére?
František FILIP, režisér
--------------------
U mě? Já už ani nevím, já už jsem tak starej, že spíš vy vzpomínejte, co jste na začátek o mně povídal, to já už z toho nic nevím vlastně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo no tak to jsme si tenkrát povídali, kde jste se narodil.
František FILIP, režisér
--------------------
No jé, to už, to mám na papírech nějak v legitimaci. To vím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já tohle vím, já to vím, protože nedávno jsem viděl takový pořad televizní, kde jste předával Vladimiru Dvořákovi takové to zrcátko televizní a liboval jste si, že Písečák předává zrcátko Písečákovi.
František FILIP, režisér
--------------------
Ano, Písek si pamatuju.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo, pamatujete. Jezdíte tam občas taky ještě?
František FILIP, režisér
--------------------
Málo. No tak už tam nikoho nemám. Rodiče na hřbitově a jsem takovej hanbář, že jste, tak, no samozřejmě jednou za rok tam na ten hrob zajedu, ale taky už mám věk. Ale já si nestěžuju, já jsem spokojenej, já když si vzpomenu na mou maminku, to byl ročník 1800 ... no ke konci, ta říkala - já se tam stydím, furt, já když jdu večer z toho kostela a slyším ty ženský, jak naříkají, jak je bolej nohy a všecko a mě furt nic. No a to je můj případ. Je to hanba, taky se stydím. Kolik mejch kamarádů už mě předběhlo, no takže já jsem spokojenej a nic neočekávám, jsem vděčnej za všecko, co mi bylo dopřáno. A nikam se už nehrnu moc. To bych byl blázen.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak já si myslím, že i mladší než vy už se nikam nehrnou, protože zjistili, že ...
František FILIP, režisér
--------------------
Není kam.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... všeliké kvaltování toliko pro hovada je dobré jesti. Tuším, že to řekl Komenský nebo ...
František FILIP, režisér
--------------------
To jste, vy jste vzdělanej, no samozřejmě Komenský.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, no, ale občas se ještě takhle jako pustíte do nějaký práce nebo myslím umělecký?
František FILIP, režisér
--------------------
Ne.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne, už ne?
František FILIP, režisér
--------------------
Takzvaná umělecká práce, to nebylo umělecká práce, to bylo nespání, nejedení od rána do večera, soboty, neděle, furt. Tak to už bych byl blázen, kdybych tohleto podnikal. Taky už máme, pozor, je mi dobře, jsem spokojenej, šťastnej, žena už taky je v mém věku, to samozřejmě, že je mladší, že už ty roky, no ale taky už není na to na nějaký velký vejlety a takový, takže jsme spokojený, šťastný doma a já jsem se vrhnul vám na starý kolena, to mě od dětství mě bavila elektrotechnika, rádio a takový, no a teď jsem se vrhnul na internety a různý elektronický knížky a já díky elektrinickejm knížkám se teď objevuju věci, který jsem v životě vlastně nestihl objevit. To, díky tomu, že hodně těch autorů je mrtvejch, třeba takovej Plautus a Vergilius a Ovidius, ti už žádný prachy nechtějí, takže oni je zadarmo šoupnou do těch knížek elektronickejch, já samozřejmě si tam stahuju za peníze knížky, že jo, ale tyhlety starý klasikové, který jsem měl naposledy na gymplu, to jsem měl u maturity jsem překládal Vergilia ještě, no ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně?
František FILIP, režisér
--------------------
... no já mám klasický gymnázium. Já už ani nevím, který jsem ročník, no prostě už mám ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já to vím přesně, já to i mám napsáno. Mám vám to připomenout?
František FILIP, režisér
--------------------
No to se neříká, u mužskejch se to nehodí říkat vůbec. Ale prostě už toho moc nenadělám, ale díky těm elektronickejm knížkám, kterým jsem propadl, teda propadl, ono je to pohodlný, že nemusím do knihoven a vracet to a ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže čtete jako ze čteček jo?
František FILIP, režisér
--------------------
No ale zvyk jsem si na to tak, že je to pohodlný. Ono je to pohodlnější než internet, to koukám na velkou obrazovku, poněvadž zase kvůli očím, že jo, ale u toho se musí sedět. A u týhletý elektronický knížky, když si ji pustím v postýlce, no tak to letí, no mám to rád. No ale prostě jsem koukal, o co o všechno jsem v životě přišel, co jsem neodhalil. Autory, literaturu, starý, já nevěděl, Sofoklése jsem nikdy nic nečetl. Sokrata jsem, neříkám, že to mám proštudovaný, ale nicméně když čtu toho Sokrata, tak si říkám hele, ono to bylo furt stejný. Je to zajímavý, jsme tak pokročilí tak ve všem, v technice, v elektronickejch knížkách, ve všem, ale v tom základním lidským furt je to nějak prostě, tkvíme v tom. No a to mě strašně zajímá. Já jsem se dal do, abych to nečetl ty starobylý věci, i když jsem tušil o francouzskej revoluci a jak to tam probíhalo, jéje, já ji zažil, naše revoluce jsem zažil, no a když jsem narazil na nějakou paní Američanku, Juliet Grey se jmenuje. Ta napsala třídílnej román o Marii Antoinettě. A poněvadž to psala ženská, tak to má trošku jinej tembr než třeba Stefan Zweig. No a já jsem to dokonce shltal a jenom jsem si uvědomil, co tragédie jsme v tý Evropě zažili. Jenom co já jsem toho zažil. Koukám zvedáte prstíček, asi bych měl končit, že jo. Tak si to necháme napříště.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je František Filip.
František FILIP, režisér
--------------------
Tak si to usnadníme, kde jsme přestali? To si ještě pamatuju, co jsem všecko zažil. Nejrychlejší bude, když si připomenu hesla, který ovlivnily můj život.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No to mě zajímá.
František FILIP, režisér
--------------------
Tak krásný, že si to pamatuju. Tisíciletá říše. Víte, o co šlo?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, no jo.
František FILIP, režisér
--------------------
No tisíc let to netrvalo, ale velice záhy přišlo něco ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Velkoněmecká říše.
František FILIP, režisér
--------------------
... no jistě, ale velice záhy jsme byli osvobozeni s tím, že na věčné časy. Z toho taky nějak sešlo, na věčný časy to nebylo. Pak co potom přišlo? Pak přišlo ještě tato generace se dožije komunismu. Máte to v živý paměti.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Socialismus u nás zvítězil. Taky se pamatuju.
František FILIP, režisér
--------------------
Ano.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo v roce 60, Antonín Novotný to vykřikoval.
František FILIP, režisér
--------------------
No, no, no, vidíte. Co se mě ještě dotklo srdíčka trošku - láska a pravda zvítězí nad lží a nenávistí. Chvilku se to krásně poslouchalo, až mě to uhřálo u srdíčka, no ale pak to nějak trošku vyvanulo nebo vybledlo. No už to probíhá zase normálně a tím vždycky naštvu ženu, ta se vždycky diví nebo když něco jí naštve, já říkám - co se divíš, vždyť to probíhá normálně. A ono opravdu na světě. A já jsem se díky tomu, že to furt probíhá normálně, jsem se tím mohl živit, poněvadž prostě všecko, co jsem dělal, ať už to bylo z historie, nebo ze současnosti, furt to bylo o lidskejch kladech, záporech, soupeření, nenávisti a já nevím čeho všeho.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale vy jste měl docela kliku, pane režisére, že jste točil věci, který byly tak trošičku jaksi mimo ten aktuální, aktuální čas, že jste se nemusel jaksi pouštět do takových nějakých jako popisných záležitostí, který by ...
František FILIP, režisér
--------------------
Posluhující.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... posluhovaly trošičku tomu režimu, že jo?
František FILIP, režisér
--------------------
Já měl kliku. Já jsem totiž nebyl způsobilý na nic jinýho. A já jsem měl tu kliku, že nějak mně to procházelo. Já jsem taky nebyl, jak bych to řekl, ne konfliktní, prostě bojovnej myslím jako, abych si vyhledával souboje. Já jsem ze všeho tak trošku to ironizoval, sranda a no prostě jsem se těma lidma vycházel, a oni to ode mě cejtili taky. Vážný slovo ode mě nečekali, ale zase na druhou stranu takže mě ani, no nabídli mi samozřejmě vstup někam do patřičnejch výhodnějších pozic, ale já jsem nějak říkal, že nic na tom nemám, podívejte se na mě, já jdu z jednoho do druhýho. Já bych nemohl ani na žádnou schůzi přijít a to by vypadalo, jakože to dělám ze zištnejch důvodů. Napůl jsem to říkal vážně, napůl se srdíčkem, napůl ve srandě a oni to všichni pochopili a oni když ty lidi taky byli slušní kolem a taky cejtili, oni to vycejtili všecko a díky tomu jsem přežil, díky tomu jsem třeba po těch krutejch letech jsem nebyl z ničeho vyloučenej, tudíž jsem vlastně tam mohl setrvat a tudíž vlastně, no, no prostě jsem ten život prožil nezaslouženě dobře.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že velice zaslouženě. A když se tak ohlídnete jako za tím, co jste udělal, tak můžeme mít opravdu hezkej pocit, že jste se jednak nezpronevěřil sám sobě, to určitě ne, a že všechna práce, která za vámi zůstala, tak fakt stojí za to a můžete za ni dát ruku do ohně.
František FILIP, režisér
--------------------
Heleďte, to musí posuzovat jiní lidi. Já už to, abych řekl popravdě, neposuzuju, takže já si nic o sobě nemyslím a jsem šťastnej, že jsem tady na světě byl, no a líbilo se mi to. No a až to skončí, tak zaplaťpánbůh.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dnes už vypadá televizní tvorba hodně jinak než za dob, kdy jí vévodily kusy, které natáčel František Filip, můj dnešní host, a přesto čím si vysvětlujete tu neustálou popularitu třeba dejme tomu F.L. Věka, který byl nedávno zase znovu v televizi vysílán? Je to černobílé, v podstatě nejsou tak žádné akční honičky, není tam žádná populární hudba, která by to ozvláštňovala a lidi to milujou. Tak čím to je? Čím si to vysvětlujete?
František FILIP, režisér
--------------------
Šťastná shoda okolností. Jirásek, Ota Zelenka, kterej to zdramatizoval, muzika Srnka, bytelný herci jeden za druhým, a taky to bylo možná natočený v době, kdy bylo tomuto národu hodně těžce a blbě a to se tam musí taky projevit. Víte, já vím, když jsme to točili, já nevím, třeba v Opočně na zámku, když František Věk je u Nedbala u vrchního. Mně tenkrát běhal mráz po zádech, když jsme to točili, poněvadž jsem tušil, že to přesně zapadá do doby, v který žijem, že to, za to nás vezmou pod krkem nebo to budou chtít vystřihovat, taky toho hodně vystříhali, to je smutný. Z toho Věka, to nejlepší z toho Věka tenkrát se vystřihlo a vyházelo. A on měl taky ten Věk kliku totiž. Oni to začali vysílat těsně po bratrské pomoci. Lidi na to začali koukat a začali to žrát a brát. No jo, ale najednou se to krásně všecko začalo normalizovat a najednou to dostávalo takový význam, že se toho šéfové trošku lekali, a ne že by, oni tomu fandili, to jsem potají vycítil od mnohejch, který to schvalovali, že cítili, že to je ono, že to je pravda, ale že nelze, že to nejde, že to nejde, že to musí prostě se vystřihat, poněvadž ono to totiž zázračně korespondovalo s položením národa. Jako tenkrát ten národ byl na zahynutí nebo na pokraji jaksi existence, tak teď najednou se něco obdobnýho opakovalo a proto to lidi tak žrali, proto to brali a ty herci a všichni to dělali s takovou niternou jaksi ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Radostí a chutí.
František FILIP, režisér
--------------------
... radostí a chutí, ale s opravdovostí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Řekněte mi ...
František FILIP, režisér
--------------------
A to se tam asi projeví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ono to už je dneska vlastně pasé, protože to už je asi nenávratné, ale co se třeba muselo vyhodit? Co jste, co jste vyhazovali z toho?
František FILIP, režisér
--------------------
Jéje, toho šlo, to už dokonce i beze mě to vyhazovali, to už vůbec mě do střižny nepustili, to šel ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Opravdu?
František FILIP, režisér
--------------------
No jistě, pane, vy nevíte, co jsme, vy jste mladej sice ještě ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No hodně ano.
František FILIP, režisér
--------------------
... to byste mohl zapamatovat si, co to bylo tenkrát za doby. Tenkrát jako to holt prostě beze mě tak přišli a vyhodili a co všecko. Já nevím, co bych dal za příklad. Tam vadilo třeba i svatý na Karlovo mostě. No poněvadž to bylo nebo to za mnou přišel a říkal, člověče, co blbneš, ty tam necháváš, ten František začínal jako cholarista u benediktinů zpívat, malej klučina, že jo, krásný to bylo. No ale to bylo to nejhorší. Já jsem říkal, co je na tom tak ... no prosím tě, což to nevidíš, jak to tam krásně vypadá v tom kostele, to bylo v Broumově natáčený, já jsem říkal, no co krásný, vždyť to je baroko normální, no prosím tě, ví, jak to vypadá v našich střediscích agitačních, tak to přece nemůžete, vždyť to tam nemůžete. Víte to i vadilo, že něco dobře vypadá nebo že něco vezme za srdce, myslím co není zrovna normalizační. No to a my už to vůbec ani nevíme, to jsem si teď to opakovali Věka a já jsem si najednou uvědomoval, koukal jsem na to a najednou jsem si říkal, že dneska už ty mladý vůbec necítí, co tenkrát v národě rezonovalo, že to byly tak žhavý, citlivý věci, no bolavý, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A teď ty věci vyházený už jsou dávno pasé.
František FILIP, režisér
--------------------
No ty jsou pryč. Naštěstí poslední díl, ten už vůbec neměl šanci, že ho pustěj, a naštěstí ten předposlední díl končil svatbou, jak si František Věk bere takovou venkovskou buchtu, takže to skončilo svatbou, takže mohli předstírat, že to je konec. Zatímco poslední díl 13. byl najednou po tom, že najednou všecky naděje, který vznikly při korunovaci Leopolda, se zhroutily a že najednou to všecko je beznaděj a že díky jenom pár blázínků vlastenců zakopanejch, zavátejch, já nevím, starejch kněží vlasteneckejch, že ten národ nezahynul a že ten jazyk zůstal. O tom byl ten 13., ale jo, končí to tím, že František Věk jede s tím malým hošíkem a říká - nedáme se, nedáme se. No a tak to už vůbec nemohlo jít. A tam už nešlo nic vystřihat, tam šlo vystřihnout celej díl. Co se podařilo, poněvadž to skončilo předtím svatbou a to šlo teď po letech a teď když se na to koukám, tak jsem si uvědomil, že my vlastně dneska už asi ty mladý si myslím ani netušej, co tam tak mohlo rezonovat, co tam mohlo tak zjitřit srdíčka lidí i obavy vrchností.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Díla, která má za sebou František Filip, můj dnešní host, tak jsou samozřejmě všechna velice slavná a většinu z nich doprovází taky skvělá hudba, jak už tady se zmínil, tak F.L. Věk třeba Srnkova hudba, ale v některých jsou dokonce přímo, řekl bych, skoro šlágry. Tak teď si vzpomínám samozřejmě na slavnou hudbu, která doprovází třeba Cirkus Humberto, ale já jsem vám přímo tak jako podsunul, pane režisére, že bychom si teď mohli poslechnout tu slavnou písničku z Chalupářů tu úvodní, tu, která ...
František FILIP, režisér
--------------------
Ta, co nešla dlouho, když byla normalizace ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesně ano.
František FILIP, režisér
--------------------
... když spustili normalizaci a ten rošťák Matuška fouknul. No tak ta nemohla jít.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A tak, tak se to muselo natočit znova orchestrálka ...
František FILIP, režisér
--------------------
Orchestrálka. To se, nikdo se se mnou nebavil vůbec.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se s váma zase nebavili?
František FILIP, režisér
--------------------
No to, vždyť by to bylo směšný. Co by mi řekli? Heleďte, já si vzpomínám třeba, co jsme vystřihovali v tom posledním dílu, tam Radovan Lukavský hraje táma ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslíte z F.L. Věka.
František FILIP, režisér
--------------------
F.L. Věka. No a přijde tam Petr Haničinec, kterej dělá cenzora, ale jako chytrej a tohlencto, a říká no že to jako se musí, že to musí ven ty řeči o svobodě, Lukavský říká - no, jestli jste postřehl, tak se mluvilo o svobodě starýho mládence. On říkal, já to postřehl, ale lidi to postřehli taky a jak jistě víte, jinak. Lepší je teď trestat a vystřihovat, než mít prostě průšvih, jo, a na to mu říká ten Lukavský - já bych mohl dělat, on říká, že je cenzorem, on říká no já bych takový zaměstnání neohl dělat, kde se musej zakazovat myšlenky, říká Lukavský velice krásně.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No to se ale vůbec nevidím, že tohle muselo jít ven.
František FILIP, režisér
--------------------
No a teď si představte, teď si představte, že by mě zavolali a začali mi říkat ty správný cenzoři říkat heleďte, to o těch cenzorech, že by nemohli dělat takoví povolání, kde se musej zakazovat myšlenky, to musíte vystřihnout. Rozumíte, to nemělo, to nešlo logicky zdůvodňovat, čili to, to řešili tak, že prostě no ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To vyšmikli sami.
František FILIP, režisér
--------------------
No jistě, nebavili se s nikým.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Myslíte, že z Chalupářů se taky něco střihalo?
František FILIP, režisér
--------------------
Já už si nevzpomínám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale tam asi ne.
František FILIP, režisér
--------------------
No to bylo vrcholně komediální, ale pozor, to se taky točilo, jé, za to tehdá mě kritizovali, to bylo brzy po bratrskej pomoci, a když jsem natočil tohleto Chalupáře, tak jsem potkal jednoho, no kamaráda, ale byl to velice jaksi poctivej zanícenej soudruh, kterej byl zklamanej tím, co se odehrálo, říkal, Franto, teda to jsem od tebe nečekal, že tohleto, že takhle to, já jsem říkal co, no ty Chalupáře. Vyčítal mi ty Chalupáře. No a vidíte a vy se teď divíte. Já jsem se za ně taky styděl nejdřív, já jsem předtím točil Sňatky z rozumu, F.L. Věka, prostě věci, který se týkaly nej, nejcitlivějších národních pocitů. A najednou Chalupáři. A on říkal no prosím tě, ty se tam tváříš v těch Chalupářích, jakože je to všecko dobrý. Vesnice šťastná, veselá, říkají si soudruhu předsedo, soudruh, no, ale já jsem, pozor, já jsem to velice vážil, já jsem neměl pocit, že tím přisluhuju, ono to bylo pro mě i pro ty herce, to nakonec bylo na všech, cejtit, že se vlastně, že to je úleva, to bylo, já nevím, Sovák, Bohdalová, Větrovec, Hlinomaz, ten byl zlatej, ten když hrál loutkový divadlo, všichni si z toho dělají srandu, a pozor, byla to taková doba, že oni si nějak uvědomovali, že má-li se to vůbec odvysílat a mají-li se tím živit, takže si nemůžou dělat takový přímočarý urážky stávajícímu systému. No tak čili já jsem se za to tak trošku stydět, že najednou dělám drobný spotřební zboží, že to nevezme za srdíčka a stal se zázrak, ti Chalupáři se opakovali nejvíckrát ze všeho, byla to oddechovka, byla to dribný spotřební zboží, jak se tomu říkalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No já bych s váma teď si troufnul nesouhlasit, bylo to skvělý, byla to skvělá zábava a takových je málo.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Před chvilkou, když si vybíral František Filip tuhletu písničku, tak zmínil taky pár těch fantastických herců, kteří si třeba v Chalupářích zahráli. Ale já to nechci teď zúžit jenom na Chalupáře, protože ve vašich dílech hráli vždycky ti nejlepší herci. To si troufnu teď říct naprosto bez nadsázky. Podle čeho jste si je vybíral? Podle čeho jste je vybíral charakterově a typově?
František FILIP, režisér
--------------------
No tak musel na to pasovat, musel jsem předpokládat, že to je ono a hlavně to muselo bejt trošku s kontrastu. Třeba dát vedle sebe 5 Marvanů, to nejde. Dát vedle sebe 5 Menšíků, to by byl konec. Musí to se udělat, aby to bylo pestrý, zajímavý a když je ten herec dobrej, tak zvládne všechno cokoli. Co já jsem toho zažil, když jsem měl chvíli pocit, že to nebude ono, ale nakonec vždycky to, když byl ten herec dobrej, každej se z toho vylhal, každej.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A měl jste taky někdy smůlu, že vám třeba některýho herce neschválili na nějakou roli? To se taky stávalo, že, že někdo měl něco hrát a oni ho, oni ho prostě ...
František FILIP, režisér
--------------------
Ne, zažil jsem, Jiří Hubač napsal o těch opilcích, no, Menšík tam hrál s Brodským ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo aha.
František FILIP, režisér
--------------------
... ty Tažný ptáci ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tažný ptáci.
František FILIP, režisér
--------------------
... Ikarův pád. No s tím, když jsem přišel a tenkrát se to schvalovalo a tak jsem přišel, byl tam napsanej Menšík s Jirkou Hubačem jsme se jednoznačně dohodli, že ten Menšík bude výbornej, no poněvadž jsem ho jednak miloval a jednak on byl expert na tuhletu problematiku, že ano. A zlatej. A když jsem s tím přišel, řekl to snad nemyslíte vážně, Menšík, no on ten, tenkrát Menšík byl dost slavnej tím, jak je estrádně zdatnej a jak je vtipnej a samá sranda a najednou oni říkali, to nemyslíte vážně. A já jsem říkal, no já myslím, že to je přesný. Říkali nene, řekl ten šéfík, co to schvaloval a prostě jsem odešel s nepořízenou, jo, rozmyslete si to. Tak jsem si rozmejšlel a za 3 dny jsem přišel a zase jsem říkal nahoru dolu, ten Menšík je přesnej. Zase ne a do třetice jsem tam přišel jako blázen a řekl jsem, já fakt myslím, že on, tak to, aby se mě zbavili, tak kejvli, ale musím ke cti toho schvalovatele říct, když přišel po projekci, tak říkal - měl jste pravdu. Ten Menšík byl geniální. Jé těch bylo těch herců geniální, ty já jsem poznal a schválně nejmenuju jednotlivě, poněvadž to bysme neskončili. Vy jste omezen na hodinu jistě, že jo, nebo na kolik ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bohužel.
František FILIP, režisér
--------------------
A když bych řekl jednoho, dva, tři a ty další vynechal, to bych se styděl, to bych nepřenesl přes srdce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak jste se smířil s tím, že v Cirkusu Humberto vám ta zahraniční produkce tam šoupla ty, ty Němce?
František FILIP, režisér
--------------------
No co mi zbylo?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co vám zbejvalo, že jo.
František FILIP, režisér
--------------------
No aby se to mohlo rozjet, tak se musely podepsat mezinárodní smlouvy, ty se dohodly, podepsaly nějak, že ty Francouzi budou mít a takový a tolik a tolik počet a tyhleto, a oni byli tvrdý taky ty západní jako producenti, no já tady nechci jmenovat, abych se někoho třeba nedotknul, ale jeden herec výbornej byl, kterýho jsem chtěl, když jsem ... v Paříži jsme měli sraz, že se to scuknem a on najednou volal tam z letiště, že letadlo mělo zpoždění, že přijede o hodinu pozdějc. A ten produkční mu jenom řekl, tak nejezděte už. Takhle ty lidi ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Až? Takhle tvrdě?
František FILIP, režisér
--------------------
Takhle oni byli tvrdí. No a ale teď pozor, aby se to rozjelo, tak jsme do toho už museli narvat prachy. Kluk už musel cvičit od ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pavel Mang.
František FILIP, režisér
--------------------
... Pavel Mang cvičit na koni a to všecko, takže to bylo rozjetý. Kostýmy se šily, všecko, no a teď v den natáčení, kdy měla bejt první jako, já nevím, klapka nějaký, krásnou jsem měl herečku Francouzku, která měla hrát, zase se nechci nikoho dotýkat, přemejšlím, jak to říct, Hanzlíkovo prostě milou ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano, místo tamtý.
František FILIP, režisér
--------------------
A on se místo tý druhý, no a ta druhá přišla k tomu tak, že v den, kdy měla natáčet, tak volali z Paříže, že ta dotyčná najednou tam prostě průšvih, něco se tam všecko změnilo a že posílají jinou. Tak poslali jinou, no to kdybych řekl, že to nejde, tak mě ukřižujou, tak zase ty prachy a všecko se zhroutí, tak jsem musel kejvnout a teď jsem to vymyslel, já nevím, tak se jí povolily šaty, a poněvadž hrála s Lauferem, tak jsme dojeli, pod Laufera jsme dali štokrle, aby byl vyšší a pak jsme si to zdůvodnili tak nebo já v duších, že jsem si to zdůvodnil tak, že to budeme hrát tak, že ten Vašek se holt zřekne kvůli cirkusu tý milý Libušky Šafránkový a kvůli cirkusu si vezme někoho jinýho. No a tak ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tu francouzskou náhradnici.
František FILIP, režisér
--------------------
... ale, no no, to člověk musel tolikrát slevovat a kdyby člověk totiž, pozor, neslevoval a nepřistoupil na, no tak neudělá nikdy nic.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Cosi budeme povídat, od režiséra Františka Filipa, televizního, filmového klasika, se mohou dneska mladí režiséři opravdu učit. Ale mě by zajímalo, kde jste se, pane režisére, učil vy, kdo vám v životě jaksi nejvíc pomohl, kdo vám dal třeba dobré rady životní nebo profesní?
František FILIP, režisér
--------------------
No já jsem z toho nedělal takovou vědu, já jsem asi normální píseckej kluk, no a když jsem něco dělal, tak jsem to dělal tak, aby, já nevím, aby tomu rozuměla i maminka, a pochopil jsem, že se, nechtěl jsem se producírovat, nechtěl jsem oslňovat, dělat nějaký výboje, nebo aby se všichni divili. No základ toho je, proč jsem to začal dělat, no že jsem chtěl něco vyjádřit, sdělit lidem, a když člověk chce něco sdělit a nemá co, tak holt je to blbý. Zaklepat, když jsem, já nevím, v tý televizi, když člověk vstupuje do, do soukromý do bytu, tak nějak je mi to jasný, že nemůžu zaklepat na dveře a říct dobrý den, prosím vás, koukaj teď nasadit nějakej efektní výraz a teď je oslňovat, jak jsem dobrej a jak a teď se něco dozvíte, anebo ne ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tohle všechno šlo z vás, anebo vás někdo tohleto třeba učil jako?
František FILIP, režisér
--------------------
To byl dar od pánaboha.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kdo byl vaším takovým předobrazem? Za časů, kdy jste vy začínal, tak, kdo, kdo třeba, já nevím, Frič nebo kdo byl třeba takový guru?
František FILIP, režisér
--------------------
Já neřeknu. Kdo mě na FAMU učil, byl Václav Wasserman, zlatej člověk a byl to táta. Nedělal z ničeho žádný divadlo, byl poctivej, citlivej chlap, kterej já nevím, ten, jak já ho furt vidím, on byl tak hodnej, jako třeba můj táta nebo ten říkal, že budeme psát nějaký, jestli bych mu s tím nepomohl, teda nepomohl, on mi chtěl nějak pomoct jako dramatizovat nebo nějakej scénář, no a že by se mnou jel domů k mým rodičům do Písku. Tatínek listonoš, 1+2 nebo já nevím, prostě prostinký lid a já to kejv, on tam se mnou přijel a on si tam sednul na stoličku u kamen a vytáhl, to bylo jeho, tvrdou kůrku od chleba a tu žvejkal, a on byl takovej zlatej, poctivej táta. No a to nebylo žádný učení veliký, když nás učil, tak já nevím, on říkal, první hodina na FAMU, si vzpomínám, bylo, my jsme, vemte si papíry a udělali jsme, skládali koně, koníky jsme skládali, no a ty jsme teď naaranžovat, naaranžovat jako, aby jako nějak to bylo v nějaký figuře ve vztahu k sobě, no to bylo takový učení, ale pozor, ono to nejde jinak učit. Já když jsem pak učil na FAMU, tak jsem to velice záhy pochopil, že těm dětem, těm klukům nelze dát návod, jak se to dělá, to je jako, já nevím, malíř nemůže přijít Oťas Nejedlý a říct, vzít štětec a říkat tak hele, štětec vem takhle a udělej takhle. To nejde. Totiž tato profese je těžko definovatelná a každej musí bejt osobitej a musí to jít zevnitř ze srdíčka poctivý, no a obyčejný. Hlavně nesmí člověk hrát a to já jsem se tomu vždycky vyvaroval, proto mi to možná vždycky taky tak vždycky klaplo. Já jsem to nikdy nehrál na efekt nebo na nějakou, aby si divili všichni, jak je to formálně, já jsem to dělal tak obyčejně, a ono mi to kupodivu vycházelo, ale mě to tak vycházelo i s hercema. Já jsem na ně taky nikdy nehrál na nějaký herci, jak to, když někdo dokonce předehrává nebo nutí nebo takzvaně se říká já to z něj dostal, no to je kravina, dostat to z nich. Já jsem z nikoho nic nikdy nedostával. Já jsem to musel správně obsadit a pak mu maxim, udělat maximální pohodu a pocit svobody, že může prozradit, co má na dně dušičky a co z něj vyjde a co se nedá opakovat nebo zahrát na požádání nebo na příkaz nebo na povel. Takže vlastně já jsem se to nějak neučil. Byl to nějak dar, že jsem takhle normálně byl normální člověk.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takhle jednoduchý to je, ale přitom já vám naprosto rozumím. Nic nepředstírat a aby to šlo z vás zevnitř, tak to se Františku Filipovi nepochybně celý život daří.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je František Filip, režisér spousty úžasných inscenací, seriálů, které se dodneška opakují, dodnes je ta sledovanost zaručena. No ale vy jste byl skvělým autorem tady adaptací dramatických, prozaických předloh. Ještě by vás něco třeba teď lákalo, že byste si něco třeba natočil nebo už jste mávnul rukou?
František FILIP, režisér
--------------------
Nikoli nemávám rukou a ani nestihnu se kouknout na to, co já jsem si, co jsem kdysi natočil, tak mám na kazetách nebo na DVD, no to je vyloučeno na to koukat, to nejde zkouknout. Teď je to trošku ironie, já jsem to nestihl teď, no minulej měsíc se to tak vyšlo, že šly proti sobě 4 seriály moje, no vidíte, Celníci, to ani nevíte, to jste nemohl stihnout ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ve znamení Merkura?
František FILIP, režisér
--------------------
... Ve znamení Merkura. Proti tomu šel F.L. Věk, na to jsem kouknul schválně, jestli to přebil, potom jsou v podvečer kuchaři, to byl Pepa Dvořák s kuchařema a proti tomu šlo Byl jednou jeden dům a ještě něco? No, tak prostě takže jsem ani já nemohl stihnout všecko vidět a taky bych byl blbej a sadista, když bych na to na všecko chtěl koukat a mohl koukat. Je to všecko spotřební zboží, který holt člověk takhle musí brát a nedělat si pocity, že něco vytvořil a že se to musí, nejde no. Tak prostě je to, takhle jsem posloužil, sloužil a taky jsem se s tím navíc ještě živil, což je taky dobrý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je na výsost dobrý. Já si myslím, že když se ohlédnete a kdybyste už teď složil ruce do klína a neudělal vůbec nic v tom umění, tak už teďka jste se zapsal zlatým písmem do televizní i filmové tvorby. Moc vám děkuju, pane režisére. František Filip byl dneska hostem a já nepochybuju, že se vám ta dnešní návštěva líbila možná ještě víc než ta první, protože dneska jsme si ...
František FILIP, režisér
--------------------
Vy mně tak lichotíte, že se furt musím jenom stydět, nechte toho. Jsem normální, obyčejnej kluk z Písku, kterej měl to štěstí, že to přežil tady tý profesi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak k tomu už není co dodat. Mějte se moc hezky. Ať se daří.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Reprízováno 12. září 2014.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
