Gershom Scholem byla zakladatelem akademického studia židovské mystiky

20. únor 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze

Zítra, 21. února, tomu bude 40 let, co v Jeruzalémě zemřel jeden nejvýznamnějších židovských učenců 20. století Gershom Scholem.

Narodil se 5. prosince 1897 v Berlíně a jeho úplné jméno Gershom Gerhard Scholem neklamně odkazovalo k asimilované židovské rodině. Snad takové prostředí paradoxně vyvolalo v Gershomu Scholemovi zájem o tradiční judaismus i rodící se sionismus. S tímto vědomím se pak programově obrátil ke studiu židovské mystiky, jíž se stal nepřekonatelným znalcem.

Vybaven již od svých dvaceti let skvělou znalostí hebrejštiny a aramejštiny studoval v knihovnách po celé Evropě staré židovské rukopisy. Za překlad jednoho ze základních kabalistických děl „Bahir“ a komentář k němu získal v Berlíně roku 1923 doktorát a v Jeruzalémě, kam vzápětí přesídlil, se ještě v čase britského mandátu stal profesorem na Hebrejské univerzitě. Pečlivou filologickou analýzou, objevnou interpretaci textu ve vztahu k historickým souvislostem a současně nesporný um spisovatele pak během téměř 60 let tvůrčího života zúročil ve stovkách studií i rozsáhlejších prací.

Scholema poutaly duchovní principy skryté ve starých židovských náboženských spisech. A jestliže svou pozornost obrátil k židovské kabale, jakoby tak i odmítal ignorování mysticismu staršími židovskými historiky. Scholemova díla, která ovlivnila další generace judaistů, vyšla i česky včetně monumentálních „Hlavních směrů židovské mystiky“. V předmluvě k této knize vydané v Jeruzalémě již roku 1941 napsal: „Některé z mých ústředních tezí zpochybňují celou řadu představ o židovských dějinách a náboženství, které jsou víceméně všeobecně akceptovány.“

Je to tato skutečnost, která provází i další Scholemovy práce, jejichž tituly hovoří samy za sebe – namátkou z těch u nás vydaných: „Počátky kabaly“, „Kabala a její symbolika „O mystické podobě božství“, „Mesiášská idea v judaismu“.

V našem domácím kontextu není bez zajímavosti, že dvě kratší studie Gershoma Scholema se významně týkají Prahy. V souvislosti s příběhem o golemovi – umělém člověku, kterého měl stvořit rabi Löw – Scholem připomněl, že golem je znám jako literární legenda, ale dle židovské tradice sahající ke středověkým židovským mystikům vyjadřuje mnohem víc: osobně zažitou extatickou zkušenost. Při pátrání po historii šesticípé Davidovy hvězdy pak zmiňuje zvláštní důležitost tohoto symbolu pro pražské židovské společenství počínaje věhlasnou židovskou tiskárnou z roku 1512, přes prapor ve Staronové synagoze až po náhrobek na Starém židovském hřbitově. Jak upozornil, zde všude nacházíme doklady o časném zdomácnění symbolu známého v židovské historii jako Davidův štít.

Nikoliv na okraji Scholemova díla stojí jeho vzpomínky a korespondence. Dosvědčují, že byl nejen vynikajícím vědcem, ale též humanistou vnímavým i k problémům nežidovského světa.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...