Gershom Scholem byla zakladatelem akademického studia židovské mystiky
Zítra, 21. února, tomu bude 40 let, co v Jeruzalémě zemřel jeden nejvýznamnějších židovských učenců 20. století Gershom Scholem.
Narodil se 5. prosince 1897 v Berlíně a jeho úplné jméno Gershom Gerhard Scholem neklamně odkazovalo k asimilované židovské rodině. Snad takové prostředí paradoxně vyvolalo v Gershomu Scholemovi zájem o tradiční judaismus i rodící se sionismus. S tímto vědomím se pak programově obrátil ke studiu židovské mystiky, jíž se stal nepřekonatelným znalcem.
Vybaven již od svých dvaceti let skvělou znalostí hebrejštiny a aramejštiny studoval v knihovnách po celé Evropě staré židovské rukopisy. Za překlad jednoho ze základních kabalistických děl „Bahir“ a komentář k němu získal v Berlíně roku 1923 doktorát a v Jeruzalémě, kam vzápětí přesídlil, se ještě v čase britského mandátu stal profesorem na Hebrejské univerzitě. Pečlivou filologickou analýzou, objevnou interpretaci textu ve vztahu k historickým souvislostem a současně nesporný um spisovatele pak během téměř 60 let tvůrčího života zúročil ve stovkách studií i rozsáhlejších prací.
Scholema poutaly duchovní principy skryté ve starých židovských náboženských spisech. A jestliže svou pozornost obrátil k židovské kabale, jakoby tak i odmítal ignorování mysticismu staršími židovskými historiky. Scholemova díla, která ovlivnila další generace judaistů, vyšla i česky včetně monumentálních „Hlavních směrů židovské mystiky“. V předmluvě k této knize vydané v Jeruzalémě již roku 1941 napsal: „Některé z mých ústředních tezí zpochybňují celou řadu představ o židovských dějinách a náboženství, které jsou víceméně všeobecně akceptovány.“
Je to tato skutečnost, která provází i další Scholemovy práce, jejichž tituly hovoří samy za sebe – namátkou z těch u nás vydaných: „Počátky kabaly“, „Kabala a její symbolika „O mystické podobě božství“, „Mesiášská idea v judaismu“.
V našem domácím kontextu není bez zajímavosti, že dvě kratší studie Gershoma Scholema se významně týkají Prahy. V souvislosti s příběhem o golemovi – umělém člověku, kterého měl stvořit rabi Löw – Scholem připomněl, že golem je znám jako literární legenda, ale dle židovské tradice sahající ke středověkým židovským mystikům vyjadřuje mnohem víc: osobně zažitou extatickou zkušenost. Při pátrání po historii šesticípé Davidovy hvězdy pak zmiňuje zvláštní důležitost tohoto symbolu pro pražské židovské společenství počínaje věhlasnou židovskou tiskárnou z roku 1512, přes prapor ve Staronové synagoze až po náhrobek na Starém židovském hřbitově. Jak upozornil, zde všude nacházíme doklady o časném zdomácnění symbolu známého v židovské historii jako Davidův štít.
Nikoliv na okraji Scholemova díla stojí jeho vzpomínky a korespondence. Dosvědčují, že byl nejen vynikajícím vědcem, ale též humanistou vnímavým i k problémům nežidovského světa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.