Gustav Frištenský byl evropskou zápasnickou hvězdou, přitom ale stále hospodařil na svém statku v Lužicích u Šternberka
Sportovní hvězdy se začaly rodit na konci 19. století. Zápas řeckořímský stál na vrcholu popularity a na vrcholu byl i Gustav Frištenský, rodák z Křečhoře u Kolína.
Jako kovářský učeň začal vzpírat vlastnoručně vyrobenou činku, později už jako učeň řeznický zamířil do Sokola a propadl kouzlu tělocviku. Stal se členem jednoty Hellas Brno a začal tajně zápasit i profesionálně. Největšího úspěchu dosáhl v roce 1929, kdy se stal v pražské Lucerně mistrem Evropy.
Gustav Frištenský byl evropskou zápasnickou hvězdou, přitom ale stále hospodařil na svém statku v Lužicích u Šternberka. Po záboru Sudet o hospodářství přišel, v roce 1945 mu statek vrátili vydrancovaný Rudou armádou a později opět zabavili, tentokrát v rámci kolektivizace.
Za okupace se Frištenský účastnil odboje, byl zatčen a vězněn – díky velmi dobře připravené obhajobě ale nebyl odsouzen. Z vězení se dostal, až když jeho manželka uplatila věznitele rodinnými penězi a šperky. Gustav ve vězení zhubnul 27 kilo.
V roce 1956 získal titul Zasloužilý mistr sportu. Tou dobou už ale žil v ústraní a v bídě a rok na to zemřel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
