Hana Tonzarová - tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
Tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské Hana Tonzarová byla v Tandemu Jana Rosáka. Vysvětlila například, co je to ekumena a jak se dostala k práci sbormistryně Komorního sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra. Dozvěděli jste se také, jak se připravují na oslavu Husova výročí v roce 2015.
--------------------
Pěkný den a hezkou chvilku u rádia vám všem přeje Jan Rosák. Je to docela škoda, no, když neřeknu rovnou ostuda, že dnešní teenageři si pamatují hodně málo tak důležitých pro náš stát a naši společnost. Ale přece jen, abych jim zase moc nekřivdil, jsou data a letopočty, ve kterých se snad ani školáci nespletou. Tak třeba 28.října 1918, 21.srpna 1968, 17.listopadu 1989 a tedy aspoň doufám, že i 6.července 1415. No, a protože právě dnes je tento státní svátek, my si to výročí upálení velkého českého náboženského reformátora připomínáme, tak jsem si do Tandemu pozval osobnost, která nám k tomuhle výročí, ale pozor, nejen k němu, poví určitě leccos zajímavého. Vítám duchovní a tajemnici pro ekumenu Církve československé husitské, doktorku teologie Hanu Tonzarovou, dobrý den.
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak jsem řekl, řeč bude nejen o Mistru Janu Husovi, ale popovídáme si i o životě a práci duchovní doktorky Tonzarové, všem přeju příjemný poslech.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, jak už jsem také několikrát zmínil, budeme si dneska povídat nejen o Mistru Janu Husovi, ale s doktorkou Tonzarovou si popovídáme i o ní samotné, protože mě pochopitelně velice zajímá vaše cesta k vaší práci v církvi a vaše dětství, kde jste se narodila?
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Já jsem se narodila v Příbrami a pokud bych mohla rovnou navázat na tu otázku, jakým způsobem jsem se vlastně dostala k tomu, co dělám teď, tak ono to právě s tou Příbramí velmi úzce souvisí, protože v Příbrami žil také a pracoval na faře Církve československé husitské můj dědeček. Byl to nejdéle sloužící farář z Církve československé husitské, protože sloužil celkem 72 let.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Opravdu 72 let? Kolika se dožil?
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Opravdu 72 let, on začal. On se dožil 92 let a začal vlastně už v těch 20, ještě při studiu teologie už sloužil, takže to byl opravdu takový matador. A v tomto slova smyslu to byl také můj duchovní otec, který mě vlastně na tuto cestu duchovní navedl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je v Příbrami, která je nebo byla hlavně hornickým městem, co si budeme povídat, jaksi široká základna jaksi oveček?
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Možná byste se divil, ale je. Je to takové zvláštní místo, protože Příbram má relativně málo starousedlíků, právě se tam hodně stěhovalo rodin kvůli hornictví, kvůli těžbě uranové rudy a to samozřejmě ovlivnilo celkovou atmosféru toho města, zároveň takovou dominantou města je i svatá hora jako poutní místo římskokatolické církve, takže takové dva základy už byly dány, ale přesto i Církev československá husitská na Příbramsku, nejenom v Příbrami, ale i v okolí, v obecnici a v okolních místech, obcích má svou dobrou základnu dodnes.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vzhledem k tomu, jak mluvíte o dědečkovi hezky, tak jste ho asi obdivovala a dá se soudit, že jaksi vás možná inspiroval k tomu, co jste chtěla dělat jaksi, až budete velká, jak se říká, je to tak?
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
No, nejprve ne, ale začalo to teprve na gymnáziu, protože já jsem měla vlastně, v uvozovkách, to štěstí, že ten vámi zmiňovaný rok, 17.listopad 1989, přišel v době, kdy já jsem byla ve třetím ročníku na gymnáziu. A to je přesně ta doba v těch 17 letech, kdy člověk hledá a nalézá a ztrácí a zase nalézá. A dědeček i přes svůj vysoký věk se nebál, vstoupil tehdy na gymnázium v tom, v lednu v roce 1990 a začal vyučovat náboženství. Takže v tu ránu v tu chvíli se na naší faře v tom roce 90 začali scházet mladí z gymnázia příbramského a asi 80 procent z nás, to znamená, zhruba asi 8 lidí z 10, šlo studovat teologii.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně? Tak to byl tedy silný vliv dědečka.
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
To skutečně, bylo to možná dáno tím, že dědeček nebyl nějaký dogmatik, který by někomu nutil, co má věřit, nebo jak se má na věci dívat, ale spíš ukazoval ty cesty a nabádal a motivoval k tomu, aby člověk hledal sám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak si několikrát můžeme připomenout z historie, vždycky, když do nás šli nějakým dogmatem, tak jsme se vždycky nějak tak zarazili, zašprajcovali, jak se říká a přes to nejel vlak, ale tohle to je něco jiného. Čili vy jste šla studovat, předpokládám, tedy na Univerzitu Karlovu, ano?
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Přesně tak, já jsem v té době ještě dělala zkoušky zase pod vlivem mé sestry starší, tak jsem dělala zkoušky na Filosofickou fakultu na filosofii a germanistiku a zároveň, protože mým koníčkem odmalička, od čtyř let jsem hrála na klavír, takže mým velkým koníčkem byla hudba, takže jsem dělala také zkoušky na Pedagogickou fakultu na hudební výchovu. Ale nakonec zvítězila ta teologie. Mohla jsem se rozhodnout vlastně pro všechny ty tři školy, ale nakonec jsem šla na Teologickou fakultu, kde se mi vlastně všechny ty zájmy setkaly a já jsem vlastně mohla jak studovat tu filosofii, kterou jsem chtěla, tak nakonec i tu němčinu a tak nakonec i tu hudbu, protože liturgický projev je samozřejmě součástí studia teologie.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, a o tom, že hudba se stala významnou součástí vašeho života, si popovídáme zase v další části dnešního Tandemu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dneska je významný den pro naši vlast, státní svátek, v podstatě vlastně za čtyři roky oslavíme opravdu velikánské výročí, bude to už 600 let, co byl Mistr Jan Hus v Kostnici upálen. Jak s odstupem těhle těch let se jeví dnes ten husovský fenomén, ptám se svého dnešního hosta, doktorky Hany Tonzarové.
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Tak my už skutečně připravujeme ten rok 2015, jsme v kontaktu jak s Kostnicí a se starostou Kostnice a s kostnickými, s Husovým muzeem v Kostnici a tak samozřejmě se aktivizují teď zase všechny, všichni ti, kteří mají s Husem co do činění, protože možná vzpomenete, ještě v 90.letech za pontifikátu Jana Pavla II. římsko-katolické církve, že byla vlastně, existovala tady husovská komise, která dovedla vlastně tu svou práci až k tomu, že Jan Pavel II., který přijel vlastně už potřetí potom sem do České republiky, tak se de facto omluvil za upálení Mistra Jana Husa. A někteří husitologové, když to takto mohu říci, dokonce dostali od Jana Pavla II. i vyznamenání za tu práci, která posunula to bádání o Husovi, co se týče asi ekumenického nazírání této středověké postavy a velkého myslitele pro nás a stále inspirujícího myslitele zase o krok dále. Otázkou je, jak se tahle ta práce bude teď nějakým způsobem prohlubovat, anebo jakým směrem půjde se dál, protože ekumenická rada církví v České republice teď znovu ustanovila společně s Českou biskupskou konferencí římsko-katolické církve ustanovili společnou komisi, která by znovu měla otevřít další bádání o Mistru Janu Husovi. Tak to je ta část vlastně vědecká, dalo by se říci, ale ty oslavy, o kterých vlastně vy mluvíte, nebo které vzpomínáte, tak ty by měly samozřejmě zasáhnout co nejširší, co nejširší spektrum lidí, kteří o Husovi třeba jenom slyšeli, že byl upálen. A tady teď mě napadá jenom, jestli teda mohu hned k tomu, já jsem tady teď nedávno provázela jednoho kolegu ze Švýcarska, který byl ve společnosti ještě profesora z Chicaga a byli jsme v Betlémské kapli a navštívili jsme tam to muzeum Husovo a připojil se k nám nějaký student ze Severní Karolíny a tak jako atakoval mě tím, kdo vlastně ten Hus jako byl, proč mi ho tady v Čechách tak vzpomínáme, že o něm nikdo neví, že není v angličtině.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To litoval nebo si stěžoval.
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Těžko, těžko říct, těžko říct. Takže samozřejmě snažil se mi říct, já jsem se mu snažila říct, no, je to zajímavé, ale přestože český národ je velmi sekularizovaný národ, tak když se řekne slovo Hus, každému se ta postava vybaví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Podívejte se, byl v té anketě Největší Čech na krásném sedmém místě mezi Janem Werichem a Antonínem Dvořákem, to je velice čestné místo.
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
To je krásná společnost.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Určitě, ano, bude se při tom výročí husovském vzpomínat třeba i jeho jaksi mimonáboženský význam, třeba význam pro český pravopis?
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Určitě, určitě, ono to všechno souvisí se vším, jak se říká. V tuto chvíli my vlastně jsme přebrali jako Církev československá husitská správu nad památníkem Mistra Jana Husa v Husinci vlastně nad jeho rodištěm, teď právě opravujeme tam celý ten, celý ten památník a spěje to všechno právě k tomu roku 2015 a nejenom tam by se měly objevit vlastně všechno to, co Mistr Jan Hus naší české společnosti a nám všem, aniž si to třeba uvědomujeme, ještě odkázal. Takže určitě, nejenom ta stránka náboženská, i když i ta si myslím, že je velmi inspirující i pro velmi sekulárního člověka, když vzpomeneme třeba vztah Mistra Jana Husa k autoritám, to si myslím, že je něco, co nás vystihuje dodnes, nebo když si vzpomeneme na jeho touhu vlastně pro spojení pravdy a lásky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že určitě se nedá pominout ani ten postoj, ten neohrožený postoj, protože neměli jsme zase v historii tolik neohrožených lidí světového významu, kteří dokázali stát za svou pravdou přesto, že jim hrozilo tak strašné nebezpečí, jako Mistru Janu Husovi, čili v tomhle tom jaksi může být i vzor takového jako chlapa, muže, který si stojí na svém, velikým vzorem pro mládež.
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
To určitě.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem, dnes tak trošku sváteční, protože máme dnes státní svátek, výročí upálení Mistra Jana Husa, dneska máme 6.července a hostem je doktorka Hana Tonzarová, která je duchovní a tajemnicí pro ekumenu Církve Československé husitské, ekumena, vysvětlete to, jak jednou větou se to dá říct.
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Já to zkusím možná i dvěma. Tak to ekumena, to slovo ekumena vlastně vychází z toho řeckého oikos, což je dům a vlastně znamenalo to tehdy vlastně obydlený svět. A když bych přešla všechna ta staletí až do současnosti, jak se ten termín stále proměňoval, tak vlastně v současnosti, když hovoříme o ekumeně, tak hovoříme o spolupráci mezi církvemi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste tedy tajemnicí pro ekumenu, v čem spočívá v tomto smyslu vaše činnost. Samozřejmě činnost duchovní je jedna stránka a tahle ta je něco, ta administrativní práce asi trošičku ne.
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
No, ne zcela, je to spíše práce o navazování kontaktů a prohlubování kontaktů právě s církvemi jak v České republice, tak v zahraničí. Já jsem dlouho, 12 let působila v Konferenci evropských církví, kde jsem vlastně zastupovala Českou republiku právě v těch mezicírkevních jednáních, v takovém jakémsi jakoby Evropském parlamentu vlastně církevním. Takže tam samozřejmě jsem získala spoustu kontaktů, ale jinak Církev československá husitská má také vlastně své bilaterální vztahy, dalo by se říci, zvláště právě třeba s některými církvemi v Německu nebo právě prohlubujeme i tu práci ekumenickou tady v České republice prostřednictvím Ekumenické rady církví, ale i na jiné úrovni.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že s některými jaksi církvemi a zástupci těch církví a náboženství je asi snazší jaksi navázat kontakt, s některými určitě těžší, ono to bude taky dost na osobních vztazích, třeba sympaticích a naopak, se kterými církvemi, náboženstvími jste největší kamarádi.
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Tak já bych ráda řekla se všemi, protože to je určitě to, co by mělo vlastně církev, čím by se církev měla vyznačovat, že vlastně je schopná vlastně být tím kamarádem a partnerem vlastně se všemi. Ne vždycky samozřejmě to v té realitě takto funguje. Církev československá husitská má jako partnerskou církvi Evangelickou církev v Anhaltu, což je v Německu, ale máme úzké vztahy také se saskou evangelickou luterskou církví a s bavorskou evangelickou církví, ať už je to na bázi výměny vlastně duchovních, nebo účasti duchovních na programech vzájemně, nebo kulturní spolupráce nebo i dokonce jsme podporováni finančně na některých projektech, které realizujeme tady v České republice.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vaše činnost je velice široká, myslím konkrétně vaše činnost jako doktorky Tonzarové. Vy navíc ještě vyučujete na Husově institutu teologických studií. Co učíte?
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Já učím na Husově institutu teologických studií a stejně tak na Husitské teologické fakultě Karlovy univerzity, na Biblické katedře vyučuji prosemináře biblické, to znamená, to je úplně ten základ, kdy studenti se seznamují s obsahem vlastně, s jednotlivými příběhy a postavami Bible. Na Husově institutu potom vlastně ještě pokračuji se studenty dál a tam učím ještě také vlastně výklady potom toho, co čtou. To znamená, seznamujeme se s různými metodami toho, jak ten který text biblický můžeme vyložit z pohledu teologie, osvobození nebo feministické teologie nebo z pohledu sociální teologie a tak dále.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vykládají se ty biblické příběhy jinak, než se vykládají třeba na fakultách a učení římsko-katolické církve?
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Já vím, že na katolické teologické fakultě vlastně došlo také vlastně k proměně té výuky, takže si myslím, že už to v podstatě není rozdíl, jestli studenti studují na katolické evangelické nebo husitské teologické fakultě, byť se tam samozřejmě vždycky ještě nějaký ten prvek projeví. Ale tam jde vlastně o to načerpat zkušenosti právě z těch možných různých výkladů, protože ta postmoderna nám vlastně přinesla takovou tu relativizaci všeho, to znamená, neexistuje už vlastně metoda, která by byla tou pravou metodou nebo výklad, který by byl tím pravým výkladem, protože existují vlastně všechny vedle sebe a tím, že člověk, čím víc jich zná, tak tím více vlastně může tomu textu hlouběji rozumět.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Další činností doktorky Tonzarové je hudba, to už jsem říkal, že to je významná součást vaší osobnosti a vůbec jaksi vaší práce také. A o té hudbě, která je hodně spojena se sborem Mistra Jakoubka ze Stříbra, si popovídáme potom v další části našeho Tandemu.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Přesto, že je dnes takové docela vážné výročí, máme státní svátek, výročí upálení Mistra Jana Husa, tak ani dnes nebude Tandem ochuzen o klasiku českého humoru, navíc by to byla veliká škoda, protože doktorka Tonzarová, která je mým hostem, je taková veselá. Smějí se vám pořád oči. Nemáte daleko k humoru, že.
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Ne, určitě ne, a jak říkal můj dědeček, evangelium je radost, takže.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prosím, tak to vidíte, no, tak evangelium si tady teď číst nebudeme a dáme si něco jiného a to, dáme si to, co vám udělá radost, to znamená některého z českých, anebo já vím, že i jiných komiků. Vy jste si vybrala takovou česko-slovenskou dvojici, že jo.
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Ono to souvisí možná nejenom s tou československou církví a Československem, ve kterém jsem vyrostla.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak tím to bude asi.
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Zřejmě asi ano, proto mi přišel na mysl Satinský - Lasica nebo Lasica - Satinský?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je jedno, to je jedno, tak jak vám přicházejí na mysl a jak jste je měla třeba nebo jak je máte ráda.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tahle ta ukázka z oratoria Mistr Jan Hus od Richarda Pachmana nám navozuje povídání o muzice. My si budeme povídat s doktorkou Hanou Tonzarovou, která je jednak duchovní a jednak tajemnicí pro ekumenu Církve československé husitské, o její další významné činnosti, a to činnosti sbormistryně Sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra, který jste založila přímo v Příbrami, ano. A tahle ta vaše činnost, řekl bych, se rozšířila z takového jaksi jenom zájmového asi koníčka do poměrně dost už takové zodpovědné činnosti, viďte.
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Stalo se to, nechci říkat náhodou, protože náhody z toho mého pohledu neexistují, ale stalo se to tak, že já když jsem působila v Příbrami jako duchovní ještě po boku svého dědečka, to jsem měla to štěstí, že jsme mohli sloužit spolu za tím jedním stolem Páně, tak jsem si říkala, no, to je škoda, aby při bohoslužbách nebo při nějakých významných svátcích, jako je právě třeba svátek Mistra Jana Husa, nezazněl nějak husitský chorál třeba v tomto slova smyslu. A tak vlastně vznikl ten nápad, protože já jsem sama v Příbrami absolvovala nebo zpívala jsem v příbramském dětském sboru pod vedením doktora Vepřeka a pak v jeho komorním sboru a vlastně tu hudební scénu jsem měla docela dobře zmapovanou. Takže jsem oslovila několik málo lidí, jestli by neměli zájem, plus z našeho sboru, z naší farnosti se připojili další a tak vlastně vznikl komorní sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra, první koncert vlastně jsme měli, skutečný koncert jsme měli o Velikonocích v tom roce 2000, jestli si dobře vzpomínám. A pak jsem si říkala, tak budeme dělat velikonoční, vánoční koncerty a pak ty svátky toho Mistra Jana Husa. No, a jak říkáte vlastně, tím, že jsme začali studovat husitské chorály a zároveň jsme k tomu začali přidávat skladby, které jsou současné, duchovní skladby, protože mně přišla ta kombinace velmi zajímavá, hledat vlastně současné skladby 20.a 21.století, sama se tak neuměle také snažím přispět do tohoto, skládám také, takže i na tom CD, které jsme teď vydali k 10.výročí, tak jsou dvě takové malé skladbičky velikonoční, které jsem pro sbor také napsala. Takže kombinujeme takto a to se zřejmě jeví zajímavým mnoha posluchačům, takže i vlastně už jsme byli několikrát pozvaní do České televize, kde jsme vystupovali a na různá místa, kde, která jsou spojena právě většinou se svátkem Mistra Jana Husa nebo s jeho postavou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už získáváte jméno a když jsem u toho jména, tak pochopitelně leckoho z našich posluchačů napadne, proč jste si zrovna dali název sboru podle Mistra Jakoubka ze Stříbra, jestli se nepletu, byl reformátor, že.
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Ano, byl to spolupracovník Mistra Jana Husa. Ono to souvisí s tím místem, kde tento komorní pěvecký sbor vznikl, protože náš sbor v Příbrami, tedy farní sbor, kostel, nese název právě Mistra Jakoubka ze Stříbra. Takže to je stejnojmenný název, tam kde jsme vznikli, ale zároveň to má trošku jako hlubší, hlubší důvod, protože Mistr Jan Hus, jak známo, z Kostnice si dopisoval s Mistrem Jakoubkem ze Stříbra, co se týče Laického kalicha. A Mistr Jakoubek ze Stříbra byl právě první ten, kdo realizoval ten takzvaný Laický kalich, to znamená, že vlastně zrealizoval tu myšlenku Mistra Jana Husa, že před Bohem jsme si všichni rovni, když to řeknu takhle úplně jednoduše. A nám v Příbrami v tom farním kostele tedy Církve československé husitské to připomíná reliéf, který tam máme, kde na jedné straně právě Mistr Jakoubek ze Stříbra podává vlastně víno a kalich a na druhé straně je doktor Karel Farský jako první patriarcha Církve československé husitské, který podává věřícím vlastně, takže je to takový obraz, který se nám takto stále před očima tam objevuje, i když tam třeba zpíváme o Vánocích nebo Velikonocích.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak teď sice nejsou ani Vánoce, ani Velikonoce, ale je velice hezká příležitost, abychom si váš sbor poslechli. Co to bude?
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Tak já myslím, že bychom mohli zazpívat píseň, která je velmi, nebo pustit píseň, která je velmi známá a na které snad má podíl také Mistr Jan Hus, její reliéf můžeme najít také v Betlémské kapli a je to ta známá Jezu Kriste, štědrý kněže.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zpíval vám sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra se sbormistryní, doktorkou Hanou Tonzarovou, která je přítomna teď ve studiu při příležitosti dnešního, řekl bych, slavnostnějšího Tandemu, protože je státní svátek, výročí Mistra Jana Husa. Já se vás teď chci zeptat na věc, která vás možná trošičku zaskočí, ale byly chvíle ve vaší činnosti, myslím profesionální teď, kdy vám úplně do zpěvu nebylo, kdy bylo těžké jaksi třeba ve vaší profesi něco prosadit, anebo se s něčím poprat?
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Tak určitě jsou chvíle v životě, kdy člověk prochází obdobími, kdy se třeba nedaří. Nebo kdy se hroutí vlastně ty jeho představy o tom, myslím, že to je jedna z prvních fází syndromu vyhoření, to nazření reality. Ale já teď nemám konkrétně na mysli nic, co bych asi, s čím bych se mohla teď podělit konkrétně, ale vzpomínám si na několik takových míst v životě a období v životě, kdy člověk se cítil takzvaně na kolenou, ale je to to známé české přísloví - co tě nezabije, to tě posílí. Takže vím, že jsem se ze všech těchto období poučila a vlastně bylo to posílení pro to další a člověk potom vlastně nalézá už možnosti, kudy jít dál, když se dostává do podobných situací. Takže není ten život jenom nahoře, někdy se ocitá člověk i dole, ale myslím si, že i právě ta postava Mistra Jana Husa, jejíž svátek dnes vzpomínáme, takovým motorem a předobrazem k tomu, aby člověk to nevzdával a šel vlastně za tou svou pravdou, ale ne v tom slova smyslu, že tím nějakým způsobem umlčí všechny ty kolem sebe, ale je to ta pravda v lásce k tomu druhému a to je možná úplně to nejtěžší.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že vás může posilovat i to, když si vzpomenete, jak si vaši předchůdci před 89.rokem, kdy to nebylo až tak úplně jednoduché jaksi být exponentem nějaké církve u nás, protože to se prostě nenosilo, vy jste to měli už mnohem lehčí, protože jste začínala svou činnost vlastně už v naprosté demokratické svobodě, ale ti vaši předchůdci to měli.
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Určitě, tak třeba moje maminka nemohla kvůli tomu, že byl její tatínek, můj dědeček farář, tak nemohla studovat vlastně před 89.vysokou školu a vystudovala vlastně až po revoluci, byla jednou z prvních absolventek Husova institutu teologických studií. Před tím se věnovala vlastně pedagogické práci, to se jí poštěstilo jenom tím, že si vzala tatínka a dostala jiné jméno, takže to nějak uniklo potom v tom systému. Ale já vzpomínám, když dědeček vlastně hovořil o tom, že má na bohoslužbách kuklíky, to byli ti, kteří vlastně tajně, byť všichni o tom věděli, zapisovali ty, kteří chodili na bohoslužby a potom jim činili problémy samozřejmě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Špiclové.
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Ano, ano a dokonce dědeček musel vlastně vyvinout takový zvláštní jazyk, protože oni čekali vlastně na to, které slovo, kdy konečně už ho budou moct vzít do těch dolů, takže pak když se otevřely archivy, tak jsme vlastně viděli ten seznam, kdy tam byly jména duchovních, ti, kteří nějak činili problémy tomu režimu a pak tam byli ti, kteří už jim byl odňat státní souhlas a pak tam byla taková skupinka, kde byl právě i zařazen dědeček a ty tam měli ten vykřičník a čekalo se, kdy je vlastně chytnou, aby je mohli dát do těch dolů. Takže dědeček v tomto slova smyslu sofistikovaně se nikdy chytit nenechal, ale přesto řekl vždycky to, co chtěl a stal se dokonce těsně po revoluci potom čestným občanem města Příbrami v tomto smyslu. Ale myslím si, že v tom je právě to umění nenechat se srazit úplně na ta kolena tak, aby člověk nemohl nic dělat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že jste docela ráda, že ta místa v kostele, kde stáli kuklíci, jsou teď prázdná.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ještě chviličku si budu povídat v dnešním slavnostnějším Tandemu, protože je dnes státní svátek, husovské výročí, hostem je doktora Hana Tonzarová, duchovní a tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské. Takže myslím si, že si zaslouží ještě Mistr Jan Hus, abychom trošičku mu věnovali pár slov, já si myslím, že třeba například bych byl docela rád, kdyby už v budoucnu nemusel platit jeho nesmrtelný výrok, že kdo mluví pravdu, hlavu si rozbíjí, že jo.
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
No, já jsem ráda, že dnes vlastně v tento den /nesrozumitelné/ kapli tradičně se koná bohoslužba, kterou pořádá Církev československá husitská za účasti vlastně všech reprezentantů církví a také státu. Jsou včetně pana prezidenta a dalších ambasadorů a dalších, kteří vlastně nějakým způsobem se snaží uctít tu památku Mistra Jana Husa. Myslím si, že tato bohoslužba je vlastně jakýmsi vrcholem toho, co můžeme prožívat v tomto svátku my. Já myslím, že stačí třeba zajít klidně na náměstí, Staroměstské náměstí k tomu pomníku Mistra Jana Husa, kde je ten krásný nápis - Milujte se a pravdy každému přejte. A jenom spočinout zrakem na těchto slovech a nechat si je proniknout do srdce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdo slouží slavnostní mši.
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
V Betlémské kapli vede tu bohoslužbu patriarcha Církve československé husitské, doktor Buta společně s mým manželem, pražským biskupem, doktorem Tonzarem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že to je velice sympatické, naprosto originální a ojedinělé, že jsou jaksi duchovními ve vaší, nebo vůbec v církvi, že jsou ženy. To znamená, že jaksi vy žijete, předpokládám, jaksi normálním životem rodinným, na rozdíl od jiných církví a vidět ovšem ženu jaksi sloužit mši, je určitě naprosto ojedinělé a zvlášť, když je to žena tak atraktivní jako vy, tak to může přitáhnout do kostela poměrně dost mladých farníků.
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Já bych byla radši, kdyby, kdyby ty farníky přitáhlo to slovo, které vychází z těch úst.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co vás čeká příjemné.
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Tak my necháme doznít určitě ty svátky Mistra Jana Husa a také Cyrila a Metoděje, protože máme za sebou k výročí Mistra Jana Husa také festival duchovní hudby, který 5.července tradičně v Chrámu svatého Mikuláše konáme. Máme za sebou tradiční cyrilometodějskou pouť na Sázavě, kterou jsme letos uskutečnili s malinkým předstihem už 25.června tohoto roku. Máme za sebou Mezinárodní konferenci, která proběhla v Praze na přelomu června a července na téma Církev a škola. Takže já myslím, že na to, co skutečně se teď těšíme, je aspoň 14denní odpočinek, abychom stačili vlastně všechny ty zážitky vstřebat a vydechnout a nadechnout se zase toho dalšího kola.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co dovolená? Pojedete na dovolenou někam? Jezdí duchovní na dovolenou?
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Jezdí duchovní na dovolenou a jak říkám, je to taková paralela k těm místům, která čteme v evangeliích, v Bibli o Ježíši, když Ježíš vlastně byl velmi ve styku s těmi, které uzdravoval, kterým kázal a pak čteme o tom, že Ježíš chodil na pustá místa, kde se sám modlil. A já myslím, že takový předobraz vlastně každého duchovního, protože každý duchovní je ve styku s mnoha lidmi, je, doprovází mnoho lidí v mnoha jejich osudech, starostech i radostech a pak musí vždycky přijít doba, kdy i duchovní je sám nebo v úzkém kruhu své rodiny, aby právě mohl nadechnout, po té modlitbě zase vykročit dál.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak vám přeju, aby vám to vyšlo samozřejmě, krásné léto, doktorka Hana Tonzarová byla dnes hostem slavnostního Tandemu k husovskému výročí. Moc vám děkuju.
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Děkuju také.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ať se všechno ve vaší práci a životě vydaří. Na shledanou.
Mgr. Hana TONZAROVÁ, Th.D., tajemnice pro ekumenu Církve československé husitské
--------------------
Děkuji a já bych chtěla popřát všem posluchačům, aby pravda a láska se stala jejich vodítkem života nejenom v tento den.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.