Hanuš Bor - herec
9. květen 2014
V Tandemu Jana Rosáka byl herec Hanuš Bor - kdysi dětská filmová hvězda, dnes vynikající herec Městských divadel pražských, který si před lety zahrál Amadea ještě dlouho předtím, než ho natočil Miloš Forman.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, zdraví vás Jan Rosák. To je znamení, že začíná Tandem. Jsem rád, že jste si naladili naší stanici, takže vám dneska mohu představit herce, který veřejnost okouzlil už ve svých, no, 8 letech. Od té doby ho potkáváme tu na filmovém plátně, ale především na prknech mnoha divadel. Hostem Tandemu je herec Hanuš Bor. Vítám vás, Hanuši, dobrý den.
Hanuš BOR, herec
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tandem si vás dneska takříkajíc proklepne a hned na začátku nás bude zajímat, kdo z vaší rodiny vás vlastně přivedl k herectví, ale všechno má svůj čas, nejprve je tu písnička.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je herec Hanuš Bor. Ten obrat "někdo vás nebo mě přivedl k herectví" bývá většinou takový obrazný, ale u dětských herců to je v podstatě doslova. Takže, Hanuši, kdo vás dovedl přímo za ruku?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No k herectví mě přivedla náhoda, protože první film, který jsem točil, ten měl premiéru v roce 58 a jmenoval se Žižkovská romance, tak do toho mě vybrali ještě ve školce, rodiče s tím neměli nic společného. Asistent režie Georgis Skalenakis, to byl student FAMU, řekl, obcházel pražské školky a hledal určitej kluk typ kluka, no a na Smíchově jsem mu padl do oka já.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak měl ten typ vypadat, ten kluk? Říkal vám to potom později?
Hanuš BOR, herec
--------------------
Já myslím, že neměli žádnej konkrétní typ na mysli, ale maminku mi hrála herečka, která se jmenovala Renata Olárová a ona byla taková tmavá, tmavooká, tmavovlasá, tak zřejmě proto vybrali taky kluka, kterej měl velký tmavý oči.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pamatujete si ještě něco z téhleté role?
Hanuš BOR, herec
--------------------
Pamatuju si hlavně proto, že jsem ten film mockrát od té doby viděl. Teď zase, jak se ty staré filmy objevují, tak ten film několikrát promítali, a jestli teda o tom něco můžu říct, ta Renata Olárová, to je herečka, která tady do 68. roku byla, byla to její první role, byla čerstvá absolventka DAMU a v 68. po srpnu odešla do Rakouska. A my jsme se viděli naposledy na premiéře toho filmu. Ten film se začal, tenkrát se filmy točily dlouho, ten film se začal točit v 56., proto jsem byl ještě školkový dítě, během toho jsem začal chodit do školy, no moc jsem do ní nechodil, premiéru měl v roce 58 a od té doby jsem Renatu neviděl. Ale věděl jsem, že žije v Rakousku ve Vídni a po revoluci po 89. jsem si našel na ní kontakt a napsal jsem jí, jel jsem do Vídně, setkali jsme se, byl jsem teda hrozně napjatej, jestli se vůbec poznáme, protože ona mě viděla jako sedmiletýho kluka a já jí jako 25letou mladou ženu. Vůbec jsem měl strach, jak to setkání dopadne, že jo, dva lidi, kteří se vůbec neznají. No poznal jsem ji okamžitě, když pro mě přijela autem na stanici metra a dopadlo to dobře, o půlnoci už jsme si tykali. A teď se, pokud jedu do Vídně, tak se většinou scházíme, nebo si aspoň občas napíšeme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je krásný. Co dělá Renata?
Hanuš BOR, herec
--------------------
Ona tam, protože byla dvojjazyčná, to byla její výhoda, odešla tam opravdu teda velmi dobrodružně se synem asi osmiletým, kterej se mimochodem jmenuje Petřík jako se jmenoval ten chlapec, kterýho jsem hrál v tom filmu a jak mi řekla, tak to bylo proto, proto mu dala jméno Petřík, tak ten, s tím odešla a neměla vůbec nic. Měla jednu tašku a jeden kufr. Ale napadlo jí zajít do rozhlasu a protože uměla dobře německy, tak jí vrátnej neposlal mezi ty davy lidí, který tam chodili a žebrali o jakoukoli práci, i když třeba neuměli ani žblebtnout, a dostala se nahoru do nějaké redakce a měla štěstí, tam jí vrazili do ruky papír a řekli jděte číst. Když to dodělala, tak jí řekli - tady máte další a příští tejden. Tak napřed se chytla trošku v tom rádiu, potom šla do činoherního sboru nějakého velkého vídeňského divadla, tam ovšem na ní koukali skrz prsty, jak mi říkala, že jim vlastně ujídá chlebíček a ironicky říkali - jseš herečka, tak proč nejdeš hrát. No a ona se toho chytla, udělala konkurz do Volkstheatru a hrála tam až do důchodu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak vidíte, kam jsme se dostali v tom začátku povídání s Hanušem Borem, až k jeho hereckým partnerkám.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host herec Hanuš Bor začínal jako opravdu dětská hvězda. Poprvé v krátké filmové povídce Buďme připraveni, mám to tady všechno sesumírováno. Potom si ho režisér Brynych vybral, respektive spíš Georgis Skalenakis ...
Hanuš BOR, herec
--------------------
Skalenakis.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... do Žižkovské romance. Před filmovou kamerou byl opravdu pořád. Poslední takový ten, ten no dětský, to už jste byl trochu výrostek, jste dostal v Zemanově Ukradené vzducholodi ...
Hanuš BOR, herec
--------------------
Ne, ještě potom Zeman točil v roce 69 Na kometě a tam jsem hrál naposled. A během toho, co se to točilo, jsem udělal přijímačky na DAMU a tím to vlastně skončilo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víte, co mě zajímá, Hanuši, protože ne každá ta dětská hvězda zvládne potom přechod do té dospělosti tak, aby opravdu začal jaksi hrát vážně, protože do té doby si v podstatě si hraje to dítě. Bylo to těžký tenhleten přechod?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No, já nevím, těžko to můžu říct, že to bylo těžký, protože nemám srovnání s tím, jak to prožívali jiní, ale rozhodně to byla velká změna, protože dítě si opravdu hraje, udělá to, co mu řeknou a nepřemejšlí o tom, ale ve chvíli, kdy jsem začal bejt kluk pubertální a starší prostě a dělal jsem pořád tenkrát televizi, film, všechno možný, zpíval jsem, tak jsem najednou si začal uvědomovat, že se předvádím před spoustou lidí a nějaká tréma, zodpovědnost začala fungovat, člověk se začal pozorovat a to je vždycky špatně, že jo. Ale snad jsem to nějak překonal, myslím aspoň překonal ten nepříjemnej pocit z toho, protože pozoruje se člověk od tý doby pořád.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě. Začínající herec, který opustil už ty krátký dětský kalhotky, tak se najednou jaksi kouká na to, že se vlastně stylizuje trošičku. Do tý doby ta stylizace tam neexistuje. No ale měl jste štěstí, že jste se dostal na DAMU, ne každému tomu mladému nebo tomu malému budoucímu herci se to povede. Vám se to povedlo. A po DAMU následovalo co? Hned angažmá?
Hanuš BOR, herec
--------------------
Po DAMU jsem šel, tenkrát to bylo běžný, jsem šel na oblast. Dostal jsem nabídku do Liberce, to byla dobrá nabídka, protože Liberec byl město s velkou divadelní nebo je stále město s velkou divadelní tradicí, bylo tam velké trojsouborové divadlo, krásná budova Fellner a Helmer, to jsem ani netušil, do jak pěkného divadla přijdu, a šli jsme tam navíc 3. Šli jsme tam společně ještě s Borisem Rösnerem a se Soňou Dvořákovou, což bylo o to příjemnější, že jsem tam nebyl jako sám a ztracenej. Ale i kdybych byl sám, tam byl hrozně příjemnej soubor, prima lidi, na který pořád vzpomínám, se kterejma jsem ještě někrerejma, kteří jsou na živu, pořád ve styku, a za chvilku jsem tam byl zase jako ryba ve vodě. Navíc Liberec je krásné město s krásným okolím, i to v tom hrálo roli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že jste opět, řekl bych, potvrdil to, co mi tady potvrdilo už mnoho herců, kteří po absolvování školy herecké šli na oblast, že se na té oblasti v podstatě vyhráli a dostali tam takové příležitosti, které by v kamenných pražských divadlech asi nedostali. Vy jste tam dostal možnost zahrát si Amadea ještě před Formanovým natáčením filmu.
Hanuš BOR, herec
--------------------
Ano, ano, přesně tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaké to bylo?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No Amadeus to byla, možná to zní nějak nabubřele, ale to byla taková přelomová role, řekl bych, ale zase bych to nechtěl přehánět, protože jsem hrál i spoustu jinejch věcí a to je právě na tý oblasti dobrý, že člověk hraje velký role, malý role a hraje pořád. To se opravdu asi v Praze a v dnešní době už nikomu nepodaří. Bylo běžný, že jsem hrál třeba 20, 25 představení měsíčně. To se mi teď stane akorát v prosinci, když hrajeme vánoční představení a jsem z toho většinou úplně hotovej.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hanuš Bor si zahrál Amadea, tedy mladého Mozarta v Shafferově věci, v divadelní hře ještě předtím než se Forman rozhodl, že ji zfilmuje, takže jste ani se nemohl v podstatě jaksi stylizovat do toho, jak to hrál ten váš americký kolega.
Hanuš BOR, herec
--------------------
Jestli k tomu můžu něco říct, tak jednou věcí to představení naše asi bylo výjimečné. Většinou se hledá nějakej divadelní prostředek, jak udělat to, že ten Amadeus hraje na piáno, dělá se to nějakou stylizací nebo playbackem a já jsem hrál, živě, přestože nejsem dobrej klavíristka, prsty mi neběhají, ale tak to se mnou výborně Milan Uherek, který dělal tu hudební stránku toho představení, vymyslel, že jsem tu scénu, kdy on ten primitivní pochůdek, kterej Salieriho přetvoří v to /nesrozumitelné/. A to jsem hrál teda živě, trošku jsem to jako improvizoval, no a jevištní efekt je vždycky, ten přemůže i ty, i ty technický nedostatky, takže tam jsem měl vždycky velikánskej potlesk, ale proto to neříkám, říkám to proto, že myslím, že neznám případ, že by to nějakej kolega hrál opravdu naživo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No to určitě ne. To jste mě teda zaskočil. To znamená, že jste měl nějakou průpravu asi v dětství u piána.
Hanuš BOR, herec
--------------------
No oni mě rodiče dali hrát na housle a to mi vůbec nešlo, to bylo utrpení pro celou rodinu, myslím, že 4 roky, kdy to táta vydržel a nemlátil ještě hlavou do zdi, když jsem cvičil, byly tam akorát. A potom jsem vlastně nehrál na nic. Já jsem taky neměl na nic čas, protože kromě těch divadel, ve kterejch jsem hrál a víc je těch pražskejch divadel, ve kterejch jsem hrál než těch, ve kterejch jsem nehrál, jsem dělal taky televizi a točil jsem filmy a zpíval jsem na estrádách a všechno možný, takže já jsem ani moc do školy nechodil, natož abych měl čas chodit do hudebky, ale potom mě to piáno začalo samotnýho zajímat, tak jsem tak v těch 14, v tom věku 14, 15 začal na něj brnkat a k nějaký, na nějakou úroveň jsem se dostal, ale, ale technicky to nestojí za nic.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už jste měl někdy možnost i kromě Amadea to využít na jevišti?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No mockrát. A mockrát jsem litoval, že jsem to na sebe prozradil, protože jak to na sebe prozradíte, tak to všude v divadle chtějí využít.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A přesně tak, přesně tak. A tím jsme se dostali vlastně k vaším dalším, neříkám rovnou angažmá, protože někde jste hrál třeba jenom jako jh, jako host.
Hanuš BOR, herec
--------------------
Hrál jsem jako host, ale možná, že bych měl zmínit, že jsem taky jeden rok nehrál v normálním činoherním divadle, ale v loutkovým divadle a já to říkám rád, protože jsem tam byl strašně rád a byl to asi nejlepší rok mýho života vůbec v týhle profesi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To myslíte vážně?
Hanuš BOR, herec
--------------------
Myslím to vážně. Dostal jsem se shodou okolností do plzeňské Alfy, což je skvělé loutkové divadlo, dokonce jsem zažil stěhování, tehdy se zrovna stavěla pro Alfu nová budova, takže jsem zažil ten rok stěhování ze staré Alfy do nové a tam jsem se setkal opravdu se spoustou bezvadnejch lidí, se kterýma se dodneška stýkám. Teď jsem tam před 14 dny byl zase na premiéře a asi to není žádný tajemství, že někdy v těch činoherních divadlech bývá trošku napjatá atmosféra, třeba nějaké napnelismy, a to neplatí pro mé současné angažmá. Napnelismus mezi kolegama, co kdo hraje a jak moc hraje a tak dál, a tohle v tom loutkovým divadle absolutně neexistuje. Protože tam je jedno, jestli hrajete krále nebo třetí smrček v lese. Možná ten třetí smrček si kolikrát zahraje v tom loutkovým představení víc než ten král. A bylo to samozřejmě pro mě těžký, protože mně bylo 40 a předtím jsem loutkový divadlo nehrál. Oni mi sice říkali neboj se, dneska se loutkáři pořád cpou na jeviště a hrajou furt víc a víc jako činohra, takže se toho vůbec neboj, a bum hned první role byla klasická těžká dřevěný marioneta, se kterou jsem se musel naučit hrát. Naučil jsem se to za ty 2 měsíce, ale byl jsem z toho strašně urvanej, protože to je zápřah na ruce, na záda, na všechno.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak už z dosavadního průběhu dnešního Tandemu víte, že můj host herec Hanuš Bor má určitou průpravu muzikální, že si dokonce zahrál na jevišti na piáno, myslím v některé z rolí, v některé ... on hrál přímo jako Mozart, to si málo opravdu nejenom dovolí, ale může dovolit vůbec. Tak ale teď vás budu zpovídat spíš jako ne interpret, ale konzumenta muziky, takže která hudba se vám líbí a koho byste si dneska přál, jakože můžete si přát, jako interpreta písničky na přání?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No kdyby to nebyl Tandem, tak bych řekl pusťte mi nějakou Schubertovu sonátu, ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo ty vás berou jo?
Hanuš BOR, herec
--------------------
Ty mě berou. A teď v poslední době, čím jsem starší, tak tím víc barokní muzika, takže hrozně rád poslouchám Bacha a Telemanna a takovýhle věci. Asi to člověk potřebuje kvůli nějakýmu ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Máte na to čas?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No já to vždycky pustím, usnu, za hodinu se probudím, pustím to znova, noc, to je můj čas, noc má svou moc říká se v Lucerně a noc taky mám vždycky pocit, že to je můj nejsoukromější čas, když celá rodina už spí, tak proto to taky natahuju a potom přes den pořád zívám a usínám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak někdo u televize a vy u Telemanna?
Hanuš BOR, herec
--------------------
U televize taky, u televize taky. Tam spolehlivě usnu, i kdybych si pouštěl porno, tak spím za 2 minuty.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No ale zpátky k té lehčí muzice.
Hanuš BOR, herec
--------------------
Tak k té lehčí? No těžký vybírání, ale z těch českejch písničkářů jsem si vybral Plíhala. Plíhala mám moc rád. On se nějak nestylizuje, některý jeho písničky mi vyloženě mluvej ze srdce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Předpokládám, že pro vás jsou určitě důležitá v každé písničce slova. Možná i víc než ta muzika, viďte?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No já myslím, že to patří k sobě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Anebo to patří k sobě.
Hanuš BOR, herec
--------------------
Patří to k sobě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže Karel Plíhal Akordy.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to byl na přání Hanuše Bora Karel Plíhal. Ale teď mám já přání zase, Hanuši, abyste se trošičku rozpovídal o vašich třeba, dejme tomu, i současných aktivitách. Já vím, že vy jste vítaným hostem na nejrůznějších divadelních scénách, ale jste někde teď stabilněji jaksi zakotven?
Hanuš BOR, herec
--------------------
Ano, jsem stabilně zakotven v Městských divadlech pražských a jsem tam rád zakotven.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jste přímo v angažmá.
Hanuš BOR, herec
--------------------
Ano, jsem tam v angažmá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to už asi po dlouhé době, protože mezitím jste nebyl v angažmá, viďte?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No to je taky zajímavé téma. Já jsem celý život vlastně byl v angažmá a když potom skončilo divadlo Labyrint, dnes zase Švandovo divadlo, předtím Realistické, ve kterém jsem, ve kterém jsem taky hrál jako dítě, tak jsem byl asi 6 let na volné noze. A to byla zkušenost pro mě teda velice zvláštní, protože nikdy jsem to nezažil. Ta herecká nejistota je i v tom angažmá silná a teď když najednou člověk na tu práci čeká a opravdu čeká, nemá vůbec žádnou jistotu, no a je mu 50, tak je to najednou teda úplně něco jiného.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak v současné době jste v Městských divadlech. V čem vás tam teď diváci mohou vidět?
Hanuš BOR, herec
--------------------
V čem mě můžou vidět? Tak třeba Sen čarovné noci, Turgeněva Rváče, hostuju v Boleslavi v Smrti obchodního cestujícího Arthura Millera.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pochopitelně zcela symptomatické, že náš posluchač se určitě zeptal teď v duchu - neplete se vám jaksi text při tolika hrách, které musíte mít v hlavě?
Hanuš BOR, herec
--------------------
Ne, vůbec ne. Ta herecká hlava je podivuhodný zařízení. Neplete se to a zvláštní taky je, že věc, kterou člověk má v tý hlavě uloženou třeba několik let, když se takzvaně stáhne, když se přestane hrát, tak jí ta hlava vypustí a udělá si místo na další. Ovšem ta herecká paměť je někdy podivuhodná. Já jsem měl v Liberci třeba kolegu, kterej bych schopen, a byl to výbornej herec, hrál velikánský role a celej život, a on byl schopen zapomenout text ne snad ani uprostřed věty, dokonce uprostřed slova. On třeba měl větu a bylo to logický, říkal - to slunce dnes na obloze tak krásně sví..., sví... a nevěděl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Á to je strašný.
Hanuš BOR, herec
--------------------
A teď ať mi to někdo vysvětlí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je strašný.
Hanuš BOR, herec
--------------------
A měl jsem zase jiného kolegu, to nejvíc ocení lidi od divadla, a tomu se jednou stalo, že věděl, že je premiéra, zapomněl, že v ní hraje a šel jí oslavovat do klubu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsem ještě neslyšel.
Hanuš BOR, herec
--------------------
Pak tam, byla to malá role, tak v divadle byl poprask, ten klub nebyl v budově divadla, byl mimo, tak tam někoho oblíkli do kostýmu, strčili ho na jeviště, nějak se to vyřešilo, po tom, po tom představení, po tý premiéře herci chodili do klubu a teď ho tam viděli a říkali mu, Pepo, ty idiote, jinak se to nedá říct, a si děláte srandu, a až když přišel ředitel divadla, šéf činohry a režisér toho představení Ivan Glanc a nadal mu paznehtů, to bylo to nejslušnější asi, co mu řekl, tak začal pomaloučku tušit, že to asi nebude jenom tak legrace. A teď mi řekněte, jak je to možný?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hodně zvláštní. No vy jste si premiér užil spoustu, užil jste si spoustu skvělých spoluhráčů taky. Třeba tak se tady divám, že jste hrál v Činoherním klubu a také jsem vás viděl, i když třeba v některých ukázkách jenom, že jste si tam zahrál se skvělými parťáky, se Standou Zindulkou, s Ondrou Vetchým a dalšími. Je někdo z herců, se kterým obzvláště rád hrajete, na koho se vyloženě těšíte?
Hanuš BOR, herec
--------------------
Ne, nemám žádnýho favorita. Fakt je, že jsem už jako dítě hrál s velkejma hercema, hrál jsem v Národním divadle v činohře v Irkutské historii a tam hráli pan Štěpánek, Marvan, Brabec, no a spousta dalších. Hrál jsem v Realistickém ve hře, která se jmenovala Kremelský orloj a tam byla hlavní postava ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byl Lenin.
Hanuš BOR, herec
--------------------
... Lenin, ano, toho hrál skvělej herec Walter Taub a se spoustou dalších v televizi, ve filmu. Měl jsem prostě velký štěstí, jenže dítě to bere tak jako samozřejmost, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako strejda prostě.
Hanuš BOR, herec
--------------------
Ale dneska, když můžu stát na jevišti společně s Mirečkem Lipským, tak toho si vážím strašně moc samozřejmě.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host herec Hanuš Bor se už tady zmínil o těch krizových situacích svých kolegů, kdy se jim povedlo prošvihnout premiéru a pak přijít přesto na oslavu a podobě, nebo zapomenout text dokonce uprostřed slova, to je, to jste mě vyřídil, tak to jsem, to jsem ještě neslyšel a vůbec si nedokážu představit, jak je to možné. Stalo se někdy vám něco takhle prekérního, na co třeba teď už docela rád vzpomínáte, ale tehdy vám stékala ta, ta pověstná stružka potu?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No, stalo se mi před lety, že jsem usnul na jevišti ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Usnul?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No, ono se mi to stalo i teď, ale teď už to chápu, protože teď mám trošku přehozenej režim, ve dne pořád spím a v noci nemůžu, tak to je taková, takovej problém starších lidí. Ale stalo se mi to v Lucerně a hrál jsem mladého vodníka, ležel jsem na jevišti v potoce a den předtím jsme měli nějaký takový, takový setkání po, po 10 letech od maturity, takže jsem byl trošku společensky unaven a nevím, jestli jsem spal vteřinu nebo, nebo půl minuty, ale to je hroznej pocit. Probudil jsem se, slyšel jsem ticho, už jsem chtěl začít dělat nějaký berekeke, Haničko sluníčko, a ona kolegyně nahoře nade mnou na, na jevišti zrovna pauzírovala, vyhrávala nějakou pauzu, a to je strašnej pocit. No a teď se mi to stalo před nedávnem na jevišti jsem usnul při Mahábháratě, to bylo takový dlouhý představení a na začátku jsme se všichni sešli na jevišti a každej tam sehrál kousíček toho, co potom se další 3,5 hodiny hrálo, a čekal. Bylo nás tam spousta. Já jsem seděl, nevím na čem, mezi portálem a Jitkou Smutnou a najednou to se mnou tak jako hodilo, naštěstí jsem nespadl, toho by si všimli všichni, byl jsem zapasovanej mezi tou Jitkou a tím portálem, takže to dobře dopadlo. A on si toho ani nikdo nevšiml, protože nás tam bylo tolik a byla tam celkem tma, ale to je hrozná věc teda usnout na jevišti. Ale já vím o tom, že na jevišti může usnout i baleťák. Znal jsem jednoho, kterej v Karlíně při představení usnul a když začala hrát muzika, tak se tak lekl, že upadl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No ovšem tak usnout, může, ale to musí bejt v klidu i při padedé nebo při piruetě to asi těžko. Ale to já docela chápu, to člověk nemusí ani usnout, stačí, když se jenom zamyslí a najednou zjistí, že je kolem něj ticho, ale vám se nestala ta prekérní věc, co mně v televizi, že to ticho bylo způsobeno tím, že jsem měl mluvit já a já nevěděl co. To jsou hrozný chvíle, na to ani nechci vzpomínat.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S Hanušem Borem, hercem, který je dnes hostem Tandemu, jsme si popovídali o spoustě věcí, ale ještě jsme vynechali třeba jeho filmové počiny. Hrál jste třeba docela výraznou roli v Kachyňově snímku Hanele, v zahraniční produkci v Kletbě bratří Grimmů, a vy byste určitě přidal další.
Hanuš BOR, herec
--------------------
Tam jsem ovšem jenom spal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nevadí, nevadí, kdo může ...
Hanuš BOR, herec
--------------------
Ale za slušnej honrář.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No právě, a kdo může říct, že spal v zahraniční produkci, že jo, v Kletbě bratří Grimmů. Tak, ale já se vás teď chci, Hanuši, zeptat na věci spíš z vašeho soukromí než z divadelní tvorby, protože jsem si o vás přečetl, že máte i spoustu hezkých zvyků, například, že jezdíte na výstavy do zahraničí, což mi děláme taky, a že jezdíte do Rakouska do Vídně do Albertina.
Hanuš BOR, herec
--------------------
No jéje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, často?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No tak každej rok sem tam a když se mi to nepovede, tak jedu aspoň, protože hraju už léta na Shakespearovských slavnostech a většinou hráváme i 2, 3 v Bratislavě a odtamtud je to kousek, že jo, tak si udělám výlet do Vídně, třeba ani ne na výstavu, ale jenom abych se nadýchl toho, toho vídeňského vzduchu, i když Vídeň není žádné zvláštní město, Praha je proti Vídni klenot, ale přece jenom bylo to tak strašně blízko, tolik let jsme tam nemohli, že to pro mě je pořád zážitek. Zajdu si k Figlmüllerovi na ten největší řízek na světě a projdu se po těch vídeňských ulicích a třeba zpátky jedu lodí, což je nádherný zážitek v tom, když můžu ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tedy do Bratislavy.
Hanuš BOR, herec
--------------------
... do Bratislavy, každému můžu doporučit, to je nádhera.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je úžasný, vy to máte víc zmáklý ještě než my. My jezdíme s partou milovníků vína jezdíme do Grinzingu na Heurigen, ale samozřejmě, že to vydáváme hlavně za kulturní zájezd do ASlbertina. Ale ne, to si určitě nikdy výstavu nenecháme ujít, protože ve Vídni jich bývá vždycky velikánská spousta. Tak říkám, máte hezký zvyk. Taky ještě se mi líbí, že rád posloucháte rozhlasové četby na pokračování.
Hanuš BOR, herec
--------------------
Jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to pravda?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No nemám na to moc čas, ale poslouchám, i je rád dělám. Vůbec ten rozhlas je v poslední době moje nejmilejší médium, jednak jako příležitost k práci a jednak i jako poslechově, ale že bych si jako programově sedl a dal si čas jenom na to poslouchání, na to, na tenhle čas nemám dost času.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem se chtěl zrovna zmínit, že na tohleto člověk asi tolik času nemá, ale když to přijde, je to milé. Tak a teď ještě pochopitelně to nemůžu našim posluchačům zůstat dlužen, co vás čeká v nejbližší době, co zkoušíte třeba nebo respektive v čem vás kromě těch už zmíněných letních slavnostní na Pražském hradě uvidí?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No já teď nezkouším. Ty cykly v divadle probíhají tak, že se zkouší jedna komedie na podzim, potom většinou míváme prosinec volný, protože v něm hrajeme, jak už jsem se zmínil, strašně moc. Loni jsem hrál 29 představení a tvrdil, že snad ani ten měsíc tolik dnů nemá. A třeba v jednom týdnu jsem hrál 8 představení za 4 dny. No to byla hrůza, to je potom člověk úplně mrtvej. A potom přijde ten novoroční cyklus, kterej většinou končí nějak tak v březnu a pak ten další, který končí před koncem sezony na konci června. A já jsem letos dostal prostě volno, tedy aby si lidi nemysleli, že mám volno, pořád hraju třeba těch 18, 20 představení měsíčně, ale nezkouším. A musím říct, že v mém už důchodovém věku je to docela příjemný. Mám čas na tenis, mám čas se trošičku zrekreovat a prostě ten organismus už na to nemá. Já jsem předtím asi 5 let neměl vůbec volno, zkoušel jsem pořád, v létě jsem pořád hrál, rodina jezdila na dovolenou beze mě a já jsem jim na tu dovolenou vydělával, tak to má asi bejt, takže já si to teď docela užívám. Ale musím říct, že člověk strašně rychle zlenivý, že když je pořád aktivní, když musí ráno vstát a do toho divadla jít, že to je vlastně lepší.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda. Já ale vůbec nepochybuju, že ve vašem případě to nehrozí nějaké zlenivění, protože jste neustále v akci. Hanuš Bor byl dnes v akci v Tandemu. Já vám moc děkuju za velice příjemný Tandem, velice hezké povídání a samozřejmě ať se daří, zlomte vaz.
Hanuš BOR, herec
--------------------
Děkuju.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, zdraví vás Jan Rosák. To je znamení, že začíná Tandem. Jsem rád, že jste si naladili naší stanici, takže vám dneska mohu představit herce, který veřejnost okouzlil už ve svých, no, 8 letech. Od té doby ho potkáváme tu na filmovém plátně, ale především na prknech mnoha divadel. Hostem Tandemu je herec Hanuš Bor. Vítám vás, Hanuši, dobrý den.
Hanuš BOR, herec
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tandem si vás dneska takříkajíc proklepne a hned na začátku nás bude zajímat, kdo z vaší rodiny vás vlastně přivedl k herectví, ale všechno má svůj čas, nejprve je tu písnička.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hostem dnešního Tandemu je herec Hanuš Bor. Ten obrat "někdo vás nebo mě přivedl k herectví" bývá většinou takový obrazný, ale u dětských herců to je v podstatě doslova. Takže, Hanuši, kdo vás dovedl přímo za ruku?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No k herectví mě přivedla náhoda, protože první film, který jsem točil, ten měl premiéru v roce 58 a jmenoval se Žižkovská romance, tak do toho mě vybrali ještě ve školce, rodiče s tím neměli nic společného. Asistent režie Georgis Skalenakis, to byl student FAMU, řekl, obcházel pražské školky a hledal určitej kluk typ kluka, no a na Smíchově jsem mu padl do oka já.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak měl ten typ vypadat, ten kluk? Říkal vám to potom později?
Hanuš BOR, herec
--------------------
Já myslím, že neměli žádnej konkrétní typ na mysli, ale maminku mi hrála herečka, která se jmenovala Renata Olárová a ona byla taková tmavá, tmavooká, tmavovlasá, tak zřejmě proto vybrali taky kluka, kterej měl velký tmavý oči.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pamatujete si ještě něco z téhleté role?
Hanuš BOR, herec
--------------------
Pamatuju si hlavně proto, že jsem ten film mockrát od té doby viděl. Teď zase, jak se ty staré filmy objevují, tak ten film několikrát promítali, a jestli teda o tom něco můžu říct, ta Renata Olárová, to je herečka, která tady do 68. roku byla, byla to její první role, byla čerstvá absolventka DAMU a v 68. po srpnu odešla do Rakouska. A my jsme se viděli naposledy na premiéře toho filmu. Ten film se začal, tenkrát se filmy točily dlouho, ten film se začal točit v 56., proto jsem byl ještě školkový dítě, během toho jsem začal chodit do školy, no moc jsem do ní nechodil, premiéru měl v roce 58 a od té doby jsem Renatu neviděl. Ale věděl jsem, že žije v Rakousku ve Vídni a po revoluci po 89. jsem si našel na ní kontakt a napsal jsem jí, jel jsem do Vídně, setkali jsme se, byl jsem teda hrozně napjatej, jestli se vůbec poznáme, protože ona mě viděla jako sedmiletýho kluka a já jí jako 25letou mladou ženu. Vůbec jsem měl strach, jak to setkání dopadne, že jo, dva lidi, kteří se vůbec neznají. No poznal jsem ji okamžitě, když pro mě přijela autem na stanici metra a dopadlo to dobře, o půlnoci už jsme si tykali. A teď se, pokud jedu do Vídně, tak se většinou scházíme, nebo si aspoň občas napíšeme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je krásný. Co dělá Renata?
Hanuš BOR, herec
--------------------
Ona tam, protože byla dvojjazyčná, to byla její výhoda, odešla tam opravdu teda velmi dobrodružně se synem asi osmiletým, kterej se mimochodem jmenuje Petřík jako se jmenoval ten chlapec, kterýho jsem hrál v tom filmu a jak mi řekla, tak to bylo proto, proto mu dala jméno Petřík, tak ten, s tím odešla a neměla vůbec nic. Měla jednu tašku a jeden kufr. Ale napadlo jí zajít do rozhlasu a protože uměla dobře německy, tak jí vrátnej neposlal mezi ty davy lidí, který tam chodili a žebrali o jakoukoli práci, i když třeba neuměli ani žblebtnout, a dostala se nahoru do nějaké redakce a měla štěstí, tam jí vrazili do ruky papír a řekli jděte číst. Když to dodělala, tak jí řekli - tady máte další a příští tejden. Tak napřed se chytla trošku v tom rádiu, potom šla do činoherního sboru nějakého velkého vídeňského divadla, tam ovšem na ní koukali skrz prsty, jak mi říkala, že jim vlastně ujídá chlebíček a ironicky říkali - jseš herečka, tak proč nejdeš hrát. No a ona se toho chytla, udělala konkurz do Volkstheatru a hrála tam až do důchodu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak vidíte, kam jsme se dostali v tom začátku povídání s Hanušem Borem, až k jeho hereckým partnerkám.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host herec Hanuš Bor začínal jako opravdu dětská hvězda. Poprvé v krátké filmové povídce Buďme připraveni, mám to tady všechno sesumírováno. Potom si ho režisér Brynych vybral, respektive spíš Georgis Skalenakis ...
Hanuš BOR, herec
--------------------
Skalenakis.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... do Žižkovské romance. Před filmovou kamerou byl opravdu pořád. Poslední takový ten, ten no dětský, to už jste byl trochu výrostek, jste dostal v Zemanově Ukradené vzducholodi ...
Hanuš BOR, herec
--------------------
Ne, ještě potom Zeman točil v roce 69 Na kometě a tam jsem hrál naposled. A během toho, co se to točilo, jsem udělal přijímačky na DAMU a tím to vlastně skončilo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víte, co mě zajímá, Hanuši, protože ne každá ta dětská hvězda zvládne potom přechod do té dospělosti tak, aby opravdu začal jaksi hrát vážně, protože do té doby si v podstatě si hraje to dítě. Bylo to těžký tenhleten přechod?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No, já nevím, těžko to můžu říct, že to bylo těžký, protože nemám srovnání s tím, jak to prožívali jiní, ale rozhodně to byla velká změna, protože dítě si opravdu hraje, udělá to, co mu řeknou a nepřemejšlí o tom, ale ve chvíli, kdy jsem začal bejt kluk pubertální a starší prostě a dělal jsem pořád tenkrát televizi, film, všechno možný, zpíval jsem, tak jsem najednou si začal uvědomovat, že se předvádím před spoustou lidí a nějaká tréma, zodpovědnost začala fungovat, člověk se začal pozorovat a to je vždycky špatně, že jo. Ale snad jsem to nějak překonal, myslím aspoň překonal ten nepříjemnej pocit z toho, protože pozoruje se člověk od tý doby pořád.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě. Začínající herec, který opustil už ty krátký dětský kalhotky, tak se najednou jaksi kouká na to, že se vlastně stylizuje trošičku. Do tý doby ta stylizace tam neexistuje. No ale měl jste štěstí, že jste se dostal na DAMU, ne každému tomu mladému nebo tomu malému budoucímu herci se to povede. Vám se to povedlo. A po DAMU následovalo co? Hned angažmá?
Hanuš BOR, herec
--------------------
Po DAMU jsem šel, tenkrát to bylo běžný, jsem šel na oblast. Dostal jsem nabídku do Liberce, to byla dobrá nabídka, protože Liberec byl město s velkou divadelní nebo je stále město s velkou divadelní tradicí, bylo tam velké trojsouborové divadlo, krásná budova Fellner a Helmer, to jsem ani netušil, do jak pěkného divadla přijdu, a šli jsme tam navíc 3. Šli jsme tam společně ještě s Borisem Rösnerem a se Soňou Dvořákovou, což bylo o to příjemnější, že jsem tam nebyl jako sám a ztracenej. Ale i kdybych byl sám, tam byl hrozně příjemnej soubor, prima lidi, na který pořád vzpomínám, se kterejma jsem ještě někrerejma, kteří jsou na živu, pořád ve styku, a za chvilku jsem tam byl zase jako ryba ve vodě. Navíc Liberec je krásné město s krásným okolím, i to v tom hrálo roli.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že jste opět, řekl bych, potvrdil to, co mi tady potvrdilo už mnoho herců, kteří po absolvování školy herecké šli na oblast, že se na té oblasti v podstatě vyhráli a dostali tam takové příležitosti, které by v kamenných pražských divadlech asi nedostali. Vy jste tam dostal možnost zahrát si Amadea ještě před Formanovým natáčením filmu.
Hanuš BOR, herec
--------------------
Ano, ano, přesně tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaké to bylo?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No Amadeus to byla, možná to zní nějak nabubřele, ale to byla taková přelomová role, řekl bych, ale zase bych to nechtěl přehánět, protože jsem hrál i spoustu jinejch věcí a to je právě na tý oblasti dobrý, že člověk hraje velký role, malý role a hraje pořád. To se opravdu asi v Praze a v dnešní době už nikomu nepodaří. Bylo běžný, že jsem hrál třeba 20, 25 představení měsíčně. To se mi teď stane akorát v prosinci, když hrajeme vánoční představení a jsem z toho většinou úplně hotovej.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hanuš Bor si zahrál Amadea, tedy mladého Mozarta v Shafferově věci, v divadelní hře ještě předtím než se Forman rozhodl, že ji zfilmuje, takže jste ani se nemohl v podstatě jaksi stylizovat do toho, jak to hrál ten váš americký kolega.
Hanuš BOR, herec
--------------------
Jestli k tomu můžu něco říct, tak jednou věcí to představení naše asi bylo výjimečné. Většinou se hledá nějakej divadelní prostředek, jak udělat to, že ten Amadeus hraje na piáno, dělá se to nějakou stylizací nebo playbackem a já jsem hrál, živě, přestože nejsem dobrej klavíristka, prsty mi neběhají, ale tak to se mnou výborně Milan Uherek, který dělal tu hudební stránku toho představení, vymyslel, že jsem tu scénu, kdy on ten primitivní pochůdek, kterej Salieriho přetvoří v to /nesrozumitelné/. A to jsem hrál teda živě, trošku jsem to jako improvizoval, no a jevištní efekt je vždycky, ten přemůže i ty, i ty technický nedostatky, takže tam jsem měl vždycky velikánskej potlesk, ale proto to neříkám, říkám to proto, že myslím, že neznám případ, že by to nějakej kolega hrál opravdu naživo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No to určitě ne. To jste mě teda zaskočil. To znamená, že jste měl nějakou průpravu asi v dětství u piána.
Hanuš BOR, herec
--------------------
No oni mě rodiče dali hrát na housle a to mi vůbec nešlo, to bylo utrpení pro celou rodinu, myslím, že 4 roky, kdy to táta vydržel a nemlátil ještě hlavou do zdi, když jsem cvičil, byly tam akorát. A potom jsem vlastně nehrál na nic. Já jsem taky neměl na nic čas, protože kromě těch divadel, ve kterejch jsem hrál a víc je těch pražskejch divadel, ve kterejch jsem hrál než těch, ve kterejch jsem nehrál, jsem dělal taky televizi a točil jsem filmy a zpíval jsem na estrádách a všechno možný, takže já jsem ani moc do školy nechodil, natož abych měl čas chodit do hudebky, ale potom mě to piáno začalo samotnýho zajímat, tak jsem tak v těch 14, v tom věku 14, 15 začal na něj brnkat a k nějaký, na nějakou úroveň jsem se dostal, ale, ale technicky to nestojí za nic.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Už jste měl někdy možnost i kromě Amadea to využít na jevišti?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No mockrát. A mockrát jsem litoval, že jsem to na sebe prozradil, protože jak to na sebe prozradíte, tak to všude v divadle chtějí využít.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A přesně tak, přesně tak. A tím jsme se dostali vlastně k vaším dalším, neříkám rovnou angažmá, protože někde jste hrál třeba jenom jako jh, jako host.
Hanuš BOR, herec
--------------------
Hrál jsem jako host, ale možná, že bych měl zmínit, že jsem taky jeden rok nehrál v normálním činoherním divadle, ale v loutkovým divadle a já to říkám rád, protože jsem tam byl strašně rád a byl to asi nejlepší rok mýho života vůbec v týhle profesi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To myslíte vážně?
Hanuš BOR, herec
--------------------
Myslím to vážně. Dostal jsem se shodou okolností do plzeňské Alfy, což je skvělé loutkové divadlo, dokonce jsem zažil stěhování, tehdy se zrovna stavěla pro Alfu nová budova, takže jsem zažil ten rok stěhování ze staré Alfy do nové a tam jsem se setkal opravdu se spoustou bezvadnejch lidí, se kterýma se dodneška stýkám. Teď jsem tam před 14 dny byl zase na premiéře a asi to není žádný tajemství, že někdy v těch činoherních divadlech bývá trošku napjatá atmosféra, třeba nějaké napnelismy, a to neplatí pro mé současné angažmá. Napnelismus mezi kolegama, co kdo hraje a jak moc hraje a tak dál, a tohle v tom loutkovým divadle absolutně neexistuje. Protože tam je jedno, jestli hrajete krále nebo třetí smrček v lese. Možná ten třetí smrček si kolikrát zahraje v tom loutkovým představení víc než ten král. A bylo to samozřejmě pro mě těžký, protože mně bylo 40 a předtím jsem loutkový divadlo nehrál. Oni mi sice říkali neboj se, dneska se loutkáři pořád cpou na jeviště a hrajou furt víc a víc jako činohra, takže se toho vůbec neboj, a bum hned první role byla klasická těžká dřevěný marioneta, se kterou jsem se musel naučit hrát. Naučil jsem se to za ty 2 měsíce, ale byl jsem z toho strašně urvanej, protože to je zápřah na ruce, na záda, na všechno.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak už z dosavadního průběhu dnešního Tandemu víte, že můj host herec Hanuš Bor má určitou průpravu muzikální, že si dokonce zahrál na jevišti na piáno, myslím v některé z rolí, v některé ... on hrál přímo jako Mozart, to si málo opravdu nejenom dovolí, ale může dovolit vůbec. Tak ale teď vás budu zpovídat spíš jako ne interpret, ale konzumenta muziky, takže která hudba se vám líbí a koho byste si dneska přál, jakože můžete si přát, jako interpreta písničky na přání?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No kdyby to nebyl Tandem, tak bych řekl pusťte mi nějakou Schubertovu sonátu, ale ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo ty vás berou jo?
Hanuš BOR, herec
--------------------
Ty mě berou. A teď v poslední době, čím jsem starší, tak tím víc barokní muzika, takže hrozně rád poslouchám Bacha a Telemanna a takovýhle věci. Asi to člověk potřebuje kvůli nějakýmu ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Máte na to čas?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No já to vždycky pustím, usnu, za hodinu se probudím, pustím to znova, noc, to je můj čas, noc má svou moc říká se v Lucerně a noc taky mám vždycky pocit, že to je můj nejsoukromější čas, když celá rodina už spí, tak proto to taky natahuju a potom přes den pořád zívám a usínám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak někdo u televize a vy u Telemanna?
Hanuš BOR, herec
--------------------
U televize taky, u televize taky. Tam spolehlivě usnu, i kdybych si pouštěl porno, tak spím za 2 minuty.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No ale zpátky k té lehčí muzice.
Hanuš BOR, herec
--------------------
Tak k té lehčí? No těžký vybírání, ale z těch českejch písničkářů jsem si vybral Plíhala. Plíhala mám moc rád. On se nějak nestylizuje, některý jeho písničky mi vyloženě mluvej ze srdce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Předpokládám, že pro vás jsou určitě důležitá v každé písničce slova. Možná i víc než ta muzika, viďte?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No já myslím, že to patří k sobě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Anebo to patří k sobě.
Hanuš BOR, herec
--------------------
Patří to k sobě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Takže Karel Plíhal Akordy.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to byl na přání Hanuše Bora Karel Plíhal. Ale teď mám já přání zase, Hanuši, abyste se trošičku rozpovídal o vašich třeba, dejme tomu, i současných aktivitách. Já vím, že vy jste vítaným hostem na nejrůznějších divadelních scénách, ale jste někde teď stabilněji jaksi zakotven?
Hanuš BOR, herec
--------------------
Ano, jsem stabilně zakotven v Městských divadlech pražských a jsem tam rád zakotven.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jste přímo v angažmá.
Hanuš BOR, herec
--------------------
Ano, jsem tam v angažmá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to už asi po dlouhé době, protože mezitím jste nebyl v angažmá, viďte?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No to je taky zajímavé téma. Já jsem celý život vlastně byl v angažmá a když potom skončilo divadlo Labyrint, dnes zase Švandovo divadlo, předtím Realistické, ve kterém jsem, ve kterém jsem taky hrál jako dítě, tak jsem byl asi 6 let na volné noze. A to byla zkušenost pro mě teda velice zvláštní, protože nikdy jsem to nezažil. Ta herecká nejistota je i v tom angažmá silná a teď když najednou člověk na tu práci čeká a opravdu čeká, nemá vůbec žádnou jistotu, no a je mu 50, tak je to najednou teda úplně něco jiného.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No tak v současné době jste v Městských divadlech. V čem vás tam teď diváci mohou vidět?
Hanuš BOR, herec
--------------------
V čem mě můžou vidět? Tak třeba Sen čarovné noci, Turgeněva Rváče, hostuju v Boleslavi v Smrti obchodního cestujícího Arthura Millera.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pochopitelně zcela symptomatické, že náš posluchač se určitě zeptal teď v duchu - neplete se vám jaksi text při tolika hrách, které musíte mít v hlavě?
Hanuš BOR, herec
--------------------
Ne, vůbec ne. Ta herecká hlava je podivuhodný zařízení. Neplete se to a zvláštní taky je, že věc, kterou člověk má v tý hlavě uloženou třeba několik let, když se takzvaně stáhne, když se přestane hrát, tak jí ta hlava vypustí a udělá si místo na další. Ovšem ta herecká paměť je někdy podivuhodná. Já jsem měl v Liberci třeba kolegu, kterej bych schopen, a byl to výbornej herec, hrál velikánský role a celej život, a on byl schopen zapomenout text ne snad ani uprostřed věty, dokonce uprostřed slova. On třeba měl větu a bylo to logický, říkal - to slunce dnes na obloze tak krásně sví..., sví... a nevěděl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Á to je strašný.
Hanuš BOR, herec
--------------------
A teď ať mi to někdo vysvětlí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je strašný.
Hanuš BOR, herec
--------------------
A měl jsem zase jiného kolegu, to nejvíc ocení lidi od divadla, a tomu se jednou stalo, že věděl, že je premiéra, zapomněl, že v ní hraje a šel jí oslavovat do klubu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsem ještě neslyšel.
Hanuš BOR, herec
--------------------
Pak tam, byla to malá role, tak v divadle byl poprask, ten klub nebyl v budově divadla, byl mimo, tak tam někoho oblíkli do kostýmu, strčili ho na jeviště, nějak se to vyřešilo, po tom, po tom představení, po tý premiéře herci chodili do klubu a teď ho tam viděli a říkali mu, Pepo, ty idiote, jinak se to nedá říct, a si děláte srandu, a až když přišel ředitel divadla, šéf činohry a režisér toho představení Ivan Glanc a nadal mu paznehtů, to bylo to nejslušnější asi, co mu řekl, tak začal pomaloučku tušit, že to asi nebude jenom tak legrace. A teď mi řekněte, jak je to možný?
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je hodně zvláštní. No vy jste si premiér užil spoustu, užil jste si spoustu skvělých spoluhráčů taky. Třeba tak se tady divám, že jste hrál v Činoherním klubu a také jsem vás viděl, i když třeba v některých ukázkách jenom, že jste si tam zahrál se skvělými parťáky, se Standou Zindulkou, s Ondrou Vetchým a dalšími. Je někdo z herců, se kterým obzvláště rád hrajete, na koho se vyloženě těšíte?
Hanuš BOR, herec
--------------------
Ne, nemám žádnýho favorita. Fakt je, že jsem už jako dítě hrál s velkejma hercema, hrál jsem v Národním divadle v činohře v Irkutské historii a tam hráli pan Štěpánek, Marvan, Brabec, no a spousta dalších. Hrál jsem v Realistickém ve hře, která se jmenovala Kremelský orloj a tam byla hlavní postava ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byl Lenin.
Hanuš BOR, herec
--------------------
... Lenin, ano, toho hrál skvělej herec Walter Taub a se spoustou dalších v televizi, ve filmu. Měl jsem prostě velký štěstí, jenže dítě to bere tak jako samozřejmost, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako strejda prostě.
Hanuš BOR, herec
--------------------
Ale dneska, když můžu stát na jevišti společně s Mirečkem Lipským, tak toho si vážím strašně moc samozřejmě.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Můj dnešní host herec Hanuš Bor se už tady zmínil o těch krizových situacích svých kolegů, kdy se jim povedlo prošvihnout premiéru a pak přijít přesto na oslavu a podobě, nebo zapomenout text dokonce uprostřed slova, to je, to jste mě vyřídil, tak to jsem, to jsem ještě neslyšel a vůbec si nedokážu představit, jak je to možné. Stalo se někdy vám něco takhle prekérního, na co třeba teď už docela rád vzpomínáte, ale tehdy vám stékala ta, ta pověstná stružka potu?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No, stalo se mi před lety, že jsem usnul na jevišti ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Usnul?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No, ono se mi to stalo i teď, ale teď už to chápu, protože teď mám trošku přehozenej režim, ve dne pořád spím a v noci nemůžu, tak to je taková, takovej problém starších lidí. Ale stalo se mi to v Lucerně a hrál jsem mladého vodníka, ležel jsem na jevišti v potoce a den předtím jsme měli nějaký takový, takový setkání po, po 10 letech od maturity, takže jsem byl trošku společensky unaven a nevím, jestli jsem spal vteřinu nebo, nebo půl minuty, ale to je hroznej pocit. Probudil jsem se, slyšel jsem ticho, už jsem chtěl začít dělat nějaký berekeke, Haničko sluníčko, a ona kolegyně nahoře nade mnou na, na jevišti zrovna pauzírovala, vyhrávala nějakou pauzu, a to je strašnej pocit. No a teď se mi to stalo před nedávnem na jevišti jsem usnul při Mahábháratě, to bylo takový dlouhý představení a na začátku jsme se všichni sešli na jevišti a každej tam sehrál kousíček toho, co potom se další 3,5 hodiny hrálo, a čekal. Bylo nás tam spousta. Já jsem seděl, nevím na čem, mezi portálem a Jitkou Smutnou a najednou to se mnou tak jako hodilo, naštěstí jsem nespadl, toho by si všimli všichni, byl jsem zapasovanej mezi tou Jitkou a tím portálem, takže to dobře dopadlo. A on si toho ani nikdo nevšiml, protože nás tam bylo tolik a byla tam celkem tma, ale to je hrozná věc teda usnout na jevišti. Ale já vím o tom, že na jevišti může usnout i baleťák. Znal jsem jednoho, kterej v Karlíně při představení usnul a když začala hrát muzika, tak se tak lekl, že upadl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No ovšem tak usnout, může, ale to musí bejt v klidu i při padedé nebo při piruetě to asi těžko. Ale to já docela chápu, to člověk nemusí ani usnout, stačí, když se jenom zamyslí a najednou zjistí, že je kolem něj ticho, ale vám se nestala ta prekérní věc, co mně v televizi, že to ticho bylo způsobeno tím, že jsem měl mluvit já a já nevěděl co. To jsou hrozný chvíle, na to ani nechci vzpomínat.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S Hanušem Borem, hercem, který je dnes hostem Tandemu, jsme si popovídali o spoustě věcí, ale ještě jsme vynechali třeba jeho filmové počiny. Hrál jste třeba docela výraznou roli v Kachyňově snímku Hanele, v zahraniční produkci v Kletbě bratří Grimmů, a vy byste určitě přidal další.
Hanuš BOR, herec
--------------------
Tam jsem ovšem jenom spal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nevadí, nevadí, kdo může ...
Hanuš BOR, herec
--------------------
Ale za slušnej honrář.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No právě, a kdo může říct, že spal v zahraniční produkci, že jo, v Kletbě bratří Grimmů. Tak, ale já se vás teď chci, Hanuši, zeptat na věci spíš z vašeho soukromí než z divadelní tvorby, protože jsem si o vás přečetl, že máte i spoustu hezkých zvyků, například, že jezdíte na výstavy do zahraničí, což mi děláme taky, a že jezdíte do Rakouska do Vídně do Albertina.
Hanuš BOR, herec
--------------------
No jéje.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, často?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No tak každej rok sem tam a když se mi to nepovede, tak jedu aspoň, protože hraju už léta na Shakespearovských slavnostech a většinou hráváme i 2, 3 v Bratislavě a odtamtud je to kousek, že jo, tak si udělám výlet do Vídně, třeba ani ne na výstavu, ale jenom abych se nadýchl toho, toho vídeňského vzduchu, i když Vídeň není žádné zvláštní město, Praha je proti Vídni klenot, ale přece jenom bylo to tak strašně blízko, tolik let jsme tam nemohli, že to pro mě je pořád zážitek. Zajdu si k Figlmüllerovi na ten největší řízek na světě a projdu se po těch vídeňských ulicích a třeba zpátky jedu lodí, což je nádherný zážitek v tom, když můžu ...
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tedy do Bratislavy.
Hanuš BOR, herec
--------------------
... do Bratislavy, každému můžu doporučit, to je nádhera.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je úžasný, vy to máte víc zmáklý ještě než my. My jezdíme s partou milovníků vína jezdíme do Grinzingu na Heurigen, ale samozřejmě, že to vydáváme hlavně za kulturní zájezd do ASlbertina. Ale ne, to si určitě nikdy výstavu nenecháme ujít, protože ve Vídni jich bývá vždycky velikánská spousta. Tak říkám, máte hezký zvyk. Taky ještě se mi líbí, že rád posloucháte rozhlasové četby na pokračování.
Hanuš BOR, herec
--------------------
Jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to pravda?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No nemám na to moc čas, ale poslouchám, i je rád dělám. Vůbec ten rozhlas je v poslední době moje nejmilejší médium, jednak jako příležitost k práci a jednak i jako poslechově, ale že bych si jako programově sedl a dal si čas jenom na to poslouchání, na to, na tenhle čas nemám dost času.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem se chtěl zrovna zmínit, že na tohleto člověk asi tolik času nemá, ale když to přijde, je to milé. Tak a teď ještě pochopitelně to nemůžu našim posluchačům zůstat dlužen, co vás čeká v nejbližší době, co zkoušíte třeba nebo respektive v čem vás kromě těch už zmíněných letních slavnostní na Pražském hradě uvidí?
Hanuš BOR, herec
--------------------
No já teď nezkouším. Ty cykly v divadle probíhají tak, že se zkouší jedna komedie na podzim, potom většinou míváme prosinec volný, protože v něm hrajeme, jak už jsem se zmínil, strašně moc. Loni jsem hrál 29 představení a tvrdil, že snad ani ten měsíc tolik dnů nemá. A třeba v jednom týdnu jsem hrál 8 představení za 4 dny. No to byla hrůza, to je potom člověk úplně mrtvej. A potom přijde ten novoroční cyklus, kterej většinou končí nějak tak v březnu a pak ten další, který končí před koncem sezony na konci června. A já jsem letos dostal prostě volno, tedy aby si lidi nemysleli, že mám volno, pořád hraju třeba těch 18, 20 představení měsíčně, ale nezkouším. A musím říct, že v mém už důchodovém věku je to docela příjemný. Mám čas na tenis, mám čas se trošičku zrekreovat a prostě ten organismus už na to nemá. Já jsem předtím asi 5 let neměl vůbec volno, zkoušel jsem pořád, v létě jsem pořád hrál, rodina jezdila na dovolenou beze mě a já jsem jim na tu dovolenou vydělával, tak to má asi bejt, takže já si to teď docela užívám. Ale musím říct, že člověk strašně rychle zlenivý, že když je pořád aktivní, když musí ráno vstát a do toho divadla jít, že to je vlastně lepší.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je pravda. Já ale vůbec nepochybuju, že ve vašem případě to nehrozí nějaké zlenivění, protože jste neustále v akci. Hanuš Bor byl dnes v akci v Tandemu. Já vám moc děkuju za velice příjemný Tandem, velice hezké povídání a samozřejmě ať se daří, zlomte vaz.
Hanuš BOR, herec
--------------------
Děkuju.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
