Havlíčkovy sady na pražských Vinohradech jsou plné pozoruhodných staveb. Narazíte v nich i na grottu

9. listopad 2021

Na pražských Vinohradech je možné zajít do parku anglického typu s mnoha krásnými a ceněnými stavbami. Jmenuje se Havlíčkovy sady, ale říká se mu také Grébovka. Areál byl vybudovaný jako soukromé reprezentativní příměstské sídlo rodiny zámožného podnikatele, a to přesně podle jeho zálib, představ a požadavků. Havlíčkovy sady jsou ale i velmi cenným dendrologicky územím.

Rozsáhlý a členitý park založil movitý německý stavební podnikatel působící v Čechách Moritz Gröbe. Se samotnou tvorbou parku se začalo v roce 1871, souběžně se stavbou Gröbeho vily. Park se pak upravoval až do roku 1888. Roste v něm přes 120 druhů dřevin včetně mnoha cizokrajných. Po Gröbeho smrti v roce 1891 jeho dědicové park na nějakou dobu zpřístupnili za poplatek veřejnosti a nakonec ho roku 1905 prodali tehdejšímu městu Královské Vinohrady.

Po nezbytných úpravách se park v roce 1906 slavnostně otevřel pro veřejnost jako Havlíčkovy sady. Název odkazoval na novináře, spisovatele, básníka a politika Karla Havlíčka Borovského. To už ale v okolí stála nová činžovní zástavba a původně příměstské sídlo Moritze Gröbeho se ocitlo v centru rezidenční čtvrti. Jenže na sklonku druhé světové války poškodilo spojenecké bombardování park i objekty v něm stojící.

V následujících desetiletích park pustnul a zarůstal. Současný vzhled dala místu rekonstrukce a revitalizace celého areálu, ukončená v roce 2013.

Dominantou parku je dvoupatrová novorenesanční Gröbeho vila, postavená na náhorní rovině nad údolím Botiče. Posléze vila sloužila Vysoké škole lesnické, pak i jako ubytovna pro mimopražskou mládež při návštěvě Prahy a v roce 1939 budovu obsadila polovojenská mládežnická organizace Hitlerjugend. Po dokončení oprav v roce 1953 byl do vily umístěn až do roku 1990 Ústřední dům pionýrů a mládeže. Dnes je vila veřejnosti přístupná s omezením, a to při kulturních akcích nebo při komentovaných prohlídkách.

Gröbeho vila

V Havlíčkových sadech najdete i další zajímavé stavby:

Dolní Landhauska je dvoupatrová novorenesanční budova, slohově příbuzná s Gröbeho vilou, s bohatě zdobeným průčelím, datovaná letopočtem 1871 a postavená na místě viniční usedlosti. V jejím sousedství se tyčí zalomená opěrná zeď s nikami na křídlech a zaklenutými schodišti po stranách, která nese terasu pod vinící.

Jedna z nejromantičtějších staveb s poutavým výhledem na Prahu i do parku, kde lze popíjet víno, občerstvit se, uzavřít sňatek nebo zhlédnou výstavu, je historický dřevěný Viniční altán. Pavilon, postavený převážně z dřevěných prvků a z hrázděného zdiva, původně sloužil jako herna se střelnicí, kuželnou, šachovými stoly a dalšími atrakcemi. Nyní je v něm kavárna.

Pavilon

Grottu neboli umělou krápníkovou jeskyni tvoří romantické skály, úzké chodbičky, kašna se sochou Neptuna a několik pater tajuplných prostor a teras.

Klotildina vyhlídka je místo nad romantickým umělým jezírkem s koi kapry v horní části parku. Vyhlídka je pojmenovaná po jedné z dcer Moritze Gröbeho Klotildě.

Vyhlídka za Gröbeho vilou a nad vinicí

Děti můžete v Havlíčkových sadech zavést na jedno ze dvou hřišť. Park je veřejně přístupný po celý rok, jenom na noc se zamyká. V roce 1964 byl areál vyhlášen nemovitou kulturní památkou.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.