Historie pražské Hostivaře se píše už 950 let. Narodil se tam předseda tří československých vlád

Švehlův statek
Švehlův statek

V jihovýchodní části Prahy, podél potoka Botiče, se rozkládá městská část Hostivař. První písemná zmínka o této obci pochází z Kosmovy kroniky a týká se roku 1068. Název Hostivař získala pravděpodobně podle jakéhosi Hostivara, sídlícího na ostrožně nad Botičem. Jeho přezdívka mohla vzniknout tak, že hostům vařil nebo je varoval. K Praze se Hostivař připojila v roce 1922.  

Památková zóna Stará Hostivař byla vyhlášena v roce 1993. Historické jádro Hostivaře je i přes některé demolice objektů stále jedinečně zachovalým souborem zlidovělé architektury venkovského charakteru.

Mezi nejstarší objekty patří kostel Stětí svatého Jana Křtitele, jedna z nejstarších pražských svatyní. Vcelku prostý vesnický kostel ukrýval až do roku 2007 poklad. Tehdy proběhl restaurátorský průzkum, který odkryl unikátní a velmi vzácnou nástěnnou malbu z konce 13. století. Podle odborníků šlo o objev středoevropského významu. Freska byla zrestaurována a dnes je součástí Stezky historií Hostivaře.

Švehlův statek a přilehlé statky a dva mlýny patří k nejstarším objektům v Hostivaři, které vznikaly souběžně s tvrzí ve 14. století. Švehlův statek a mlýn je navíc místem, kde prvorepublikový ministerský předseda a přítel prezidenta T. G. Masaryka strávil většinu svého života. Švehlův rodný statek, který stával na Hostivařském náměstí, podlehl demolici v roce 1984. Antonín Švehla je pohřben na hostivařském hřbitově.

Na území Hostivaře se kolem potoka Botiče podařilo doložit téměř nepřerušený sled pravěkých kultur. Nejvýznamnější chráněnou archeologickou památkou je zatím jediné hradiště ze starší doby železné, neboli halštatské (6. stol. př. n. l.), na území dnešní Prahy. Rozkládá se na plošině nad Hostivařskou přehradou. Má rozlohu 7 hektarů a leží ve výšce 277 až 289 metrů nad mořem. Hostivařské hradiště, dříve nazývané také Na Šancích, bývalo centrem zdejšího keltského osídlení. Dnes je součástí Stezky historií Hostivaře a podrobné informace o jeho historii najdete na tabulích u altánu s modelem hradiště.

Malebné údolí kolem Botiče, ale i les nad ním s vyhlídkovými altány bývaly na přelomu minulého století oblíbeným cílem výletníků z Prahy, kteří do Hostivaře jezdívali vlakem. Přírodní památka Meandr Botiče je dnes součástí naučné stezky Povodím Botiče. Je tu i druhá naučná stezka nazvaná Historií Hostivaře.

Hostivařskou restauraci Na Kačabce založili manželé Josef a Dorota Kačabovi v roce 1837. V hostinci kvetl spolkový život, založeny tu byly spolky Svornost a Hostín, fotbalový Sportovní klub Hostivař nebo kapela Šlapeto. Z jedné z hostivařských zahrad prý pocházel kohout, který byl jako jediný ochotný kokrhat na mikrofon a byl tak autorem znělky, zahajující za první republiky rozhlasové vysílání.