Hornické muzeum vystavuje originální Rudolfovu listinu povyšující Příbram na královské horní město
Hornické muzeum v Příbrami dokumentuje rozsáhlou historickou těžbu stříbra, uranu, zlata i dalších rud v okolí tohoto středočeského města. Hlavní zájem se v současnosti orientuje na historické souvislosti. Letos si v Příbrami připomínají 440 let od povýšení na královské horní město. A hornické muzeum při této příležitosti rozšířilo své stálé expozice o některé zajímavé a cenné exponáty. Mezi ně patří originální dokument podepsaný císařem Rudolfem II.
Stříbro se na Příbramsku těžilo už od dob starých Keltů. Významný rozkvět těžby nastal pak za krále Jana Lucemburského. V expozici je tak k vidění i kopie originálu listiny z roku 1311 psané na pergamenu s pečetí a podpisem Jana Lucemburského. Jedná se o nejstarší písemný doklad existence zdejší huti.
Významnou minulost Příbrami připomíná i stříbrné pečetidlo z roku 1530. Patřilo Březohorského rudnímu bratrstvu. Sdružovalo horníky a všechny, kteří se věnovali báňské činnosti, organizovalo pracovní činnost, ale stanovovalo také různé povinnosti a plnění úkolů, včetně řešení mimořádných událostí.
Mezi novinky stálé expozice patří i model, který v hloubkovém průřezu znázorňuje báňskou činnost ve druhé polovině 16. století. Model ukazuje, jak mohla vypadat hornická osada i nejstarší těžní zařízení. Havíři se do podzemních šachet spouštěli pomocí dřevěného rumpálu nebo používali žebřík, případně se do podzemí vydávali šikmou štolou. V té době se šachty se stříbrnou rudou nacházely v hloubce kolem 30 metrů, nejhlubší dosahovaly až 50 metrů.
Zlomový rok 1579
V Příbrami si letos připomínají výročí 440 let od povýšení na královské horní město. A hornické muzeum proto vystavilo cenný dokument - listinu císaře Rudolfa II. Habsburského ze dne 20. 11. 1579. Dokument přitom připomíná spíš několikastránkovou knihu. Obsáhlý materiál totiž popisuje všechna práva a povinnosti, které s povýšením Příbrami na královské horní město souvisely.
Císař v mnoha bodech specifikoval jednotlivá privilegia a svobody, které horníkům a občanům udělil. Soupis obsahoval upřesnění platby daní, placení cla, uděloval svobodu čepování piva, ze kterého se do té doby platily velké poplatky, a jiné. Horníkům a obyvatelům Příbrami dávala listina také velkou svobodu pohybu a osvobozovala je od všech ostatních dávek, které předtím museli odvádět vrchnosti.
Historický dokument je krásně zachovalý včetně originální červené císařské pečetě s císařským znakem. Je psaný na papíře a byl připraven v rámci císařské kanceláře. Zajímavé je, že nebyl vydán ve Vídni, ale byl sepsán v němčině přímo na Pražském hradě. Písmo připomíná spíše krasopis. Na zadní stranu přidal svůj podpis jak zpracovatel dokumentu, který stál v čele císařské kanceláře, tak i císař Rudolf II.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
