Hostivařská přehrada je největší vodní plocha v Praze. Nabízí koupání i další vodní radovánky
Největší vodní plochou v Praze je Hostivařská přehrada. Nádrž na potoce Botiči na jihovýchodním okraji metropole je dlouhá dva a půl kilometru a široká až čtyři sta metrů. Vyznavači koupání v plavkách i bez nich mohou vystavit těla slunečním paprskům na písčitých plážích, každý na té své. Deku ale mohou rozložit i na trávě nebo na dřevěném molu.
Dříve tady bývalo Petrovické údolí. „Kdybychom se tu ocitli ve 20. letech minulého století, viděli bychom meandry Botiče, potok se kroutil mezi vrbičkami,“ popisuje Petr Ryska, autor knihy Praha neznámá a stejnojmenného projektu. „Stával tu Mouchův mlýn, který sloužil zároveň jako výletní restaurace.“
Na místě dnešní přehrady bylo už dřív postaveno několik koupališť. První zaznamenaný pokus je z roku 1924, kdy fotbalisté SK Hostivař přehradili takzvanou pátou tůň. Jednoduché koupaliště po roce fungování zničila povodeň. Nejdéle vydrželo koupaliště z roku 1950, které vybudovali členové Sokola Hostivař.
Po velké povodni v červenci 1958 bylo rozhodnuto vybudovat přehradu. Její výstavba probíhala v letech 1961 až 1963, napuštěna byla rok poté. Na sousedním úbočí vyrostlo 240 hektarů lesa a náhorní část byla upravena jako park. V okolí přehrady byly vyznačeny vycházkové cesty. Lesopark je dnes součástí přírodního parku Hostivař – Záběhlice.
Hostivařská přehrada se brzy po svém napuštění stala oblíbeným místem rekreace Pražanů, i když zpočátku ještě celá neležela na území města. Největší slávu zažila asi v 70. letech minulého století. O letních víkendech jezdila k přehradě dokonce rekreační autobusová linka.
V roce 2010 byla nádrž poprvé úplně vypuštěna a odbahněna. Dnes, už zase plná vody, slouží především k ochraně proti povodním. A samozřejmě i k rekreaci a koupání. Milovníci vodních sportů si mohou u přehrady půjčit paddleboard, méně odvážní šlapadlo.
K Hostivařské přehradě míří i rybáři. Jde o mimopstruhový revír označovaný jako Botič 2. Kromě kaprů, cejnů a některých dravých ryb je tu prý možné chytit i úhoře. A kdybyste si chtěli sáhnout na dno v nejhlubším místě přehrady, museli byste se potopit do 12 metrů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
