Hradišťský vrch u Kaplice zdobí zbrusu nová rozhledna. Její vzhled odkazuje na Kelty i Rožmberky

Rozhledna Hradiště u Kaplice
Rozhledna Hradiště u Kaplice

Nad jihočeským městem jménem Kaplice se tyčí Hradišťský vrch. Podle archeologických nálezů na něm kdysi hradiště skutečně bývalo, ale je opředené malou záhadou. Nejspíš nebylo vůbec osídlené a ani se úplně přesně neví, k čemu sloužilo. S největší pravděpodobností to bylo jakési strážní místo. Dnes ovšem na vrchu stojí konstrukce zcela nová a to s naprosto jasným účelem. Vyrostla tam totiž zbrusu nová rozhledna.

„Úplně prvním nápadem bylo, aby rozhledna připomínala kmen stromu,“ říká kaplický starosta Pavel Talíř. „Architekt Pavel Jura k tomu přistoupil úplně skvěle, protože ve výsledku ctil genius loci tohoto místa. Spojil dohromady keltské a rožmberské motivy a toto je výsledek.“

Třicet metrů vysoká rozhledna byla postavena na místě, kde kdysi stálo keltské opevnění. Vyhlídková věž má konstrukci z modřínu a oceli. Ve svém principu spojuje podle Pavla Talíře stavební keltské prvky hatí, tedy proutí proplétaného mezi sebou, a rožmberského poznávacího znaku pětilisté růže. Hatě jsou svislé, rožmberská růže vodorovná s přesahy ven z konstrukce, což může působit dojmem trnů. Ve výsledku tak rozhledna vypadá trochu jako trnová koruna.

Za vznikem rozhledny stojí Svazek obcí a měst Pomalší, jehož členem je i Kaplice. Město o vybudování rozhledny usilovalo deset let. Náklady na stavbu dosáhly přes 12 milionů korun a z větší části je pokryla evropská dotace. Rozhlednu začali stavět v polovině loňského roku, pro veřejnost se otevřela 23. března 2019.

„Za dobrého počasí je odtud vidět až na Knížecí stolec, což mě mile překvapilo, ale především dohlédneme i na vrcholky Alp na horizontu,“ upozorňuje Pavel Talíř na vrcholu rozhledny. Rozhled lemuje na západě vrchol Kleti, na východě pak Slepičí a Novohradské hory.

Na Hradišťský vrch je možné se dostat z Kaplice směrem na Blansko a osadu Hradiště, odkud pak vede lesní cesta na samotný vrchol. Kousek pod vrcholem bývalo pravěké hradiště. Podle archeologa Ondřeje Chvojky není dodnes úplně jasné, k čemu sloužilo, protože jeho někdejší trvalé obydlení zatím nepotvrdily žádné nálezy. „Mohlo sloužit třeba i jako předem připravené útočiště pro případ nouze,“ naznačil Ondřej Chvojka s tím, že tam mohla být i svatyně.