Hynek Bočan - režisér
23. listopad 2012
Režisér Hynek Bočan byl v Tandemu s Janem Rosákem. Dozvěděli jste se například, že miluje humor a snaží se ho přenést i do filmu, jak se mu točil seriál Zdivočelá země a co plánuje režírovat pro příští rok.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech Tandemu přeje všem Jan Rosák. Dá se s nadsázkou říci, že dílo mého dnešního hosta mi hezky mapuje kus mého života. V roce 1969 jsem se s jeho Záhadou hlavolamu vrátil velmi ochotně do dětství. V roce 1988 jsem zrovna běhal dlouhé tratě, tak jsem se viděl v Honzovi Čenském v Druhém dechu. Ve 92. Mě hodně vzala Přítelkyně z domu smutku a Zdivočelá země je zážitkem vlastně už od roku 1997. Na svém kontě toho má ovšem tento vynikající režisér mnohem víc, takže bude jistě o čem si povídat. Na Tandem ke mně si totiž dnes přisedl Hynek Bočan. Já vás vítám. Dobrý den.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako vždycky si dáme na úvodu zahrát a pak se do toho dáme. Vám všem přeju hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Česká televize vydala před časem knihu a v ní rozsáhlý rozhovor s mým hostem Hynkem Bočnem Moje cesta zdivočelou zemí, aneb s čerty nebyly čerty. To sepsal Jakub Werenberg a tam v ní je v podstatě všecko. Ale my si to tady teď probereme tak, jako kdybychom tu knížku četli. Kde jste se narodil, pane Bočane, odkud pocházíte?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Já jsem se narodil na Štvanici, což de facto asi v té době byly Holešovice, jestli se nepletu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam, co je teď ten tenisový kurt.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Ano, tam byla porodnice. Ale jinak jsem Libeňák. Vlastně prvních 30 let, že jo, to jsem prožil v Libni.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pokud vaše paměť sahá, tak čímpak jste chtěl jako kluk být?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Bohužel musím říct, že jsem neměl takové ty sny, jako že budu popelář.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se divím, to je každej druhej kluk.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
To mě minulo. Jako úplný dítě vlastně nevím, jestli jsem něco chtěl bejt. Ale pak, když jsem tak jako začal rozum brát, tak jsem si říkal, mě strašně bavily kameny, tak jsem si říkal, že by bylo báječný, kdybych mohl bejt geolog třeba. Jenomže pak se stala ta věc, že jsem vlastně byl nalezen pomocným režisérem Láďou Helkem, který tehdy teda dělal pomocnýho režisér Sequensovi pro film Olověný chléb. Začal jsem tam svou kariéru filmovou a tohle to navočkování filmem už mi zůstalo, takže pak už jsem se pokusil vo přijímačky na FAMU a pak už to bylo jasný celkem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je ale zajímavé, že někoho tyhle takzvané dětské hvězdy to poňoukne k tomu, aby pokračovali v té herecké kariéře. A někoho, jako dejme tomu, Karla Smyczka, vás nebo i Filipa Renče, to naopak přivede za tu kameru. Čím to je?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Já nebudu mluvit za ně, protože já si myslím, že oni byli talentovaný herci. Já si to o sobě moc nemyslím. Já se přiznám, že jsem původně uvažoval vo práci kameramana, ale protože jsem byl na štíru s focením, neměl jsem k tomu žádnej vztah a ani jako výtvarně jsem se necejtil úplně dobře v kramflecích, tak to byla ta volba taková více méně racionální, že jsem chtěla dělat u filmu nebo chtěl dělat film. No, pak už byla jediná možnost ta režie. Ale já za sebe musím říct, že být filmovým režisérem a ještě, když k tomu přistoupí ta věc, že vás to jako baví, tak to je ohromný štěstí, ohromný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to štěstí při té tvorbě samotné, anebo potom, když to vidíte na plátně?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Ne, když to vidím na plátně, tak úplně štěstí to obyčejně není, ale protože člověk vidí chyby a vidí, kde co by se dalo udělat líp. Ale při tý práci je to úžasný. Když pominu, že právě máte šanci dávat život těm figurám, obzvláště teda u pohádek, to je jako speciální vlastně záležitost, protože tam vytváříte tu fikci dokonalou, protože nikdo neví, jak to vlastně ve skutečnosti vypadalo. Anebo, když se dělá historická látka. Já jsem měl to štěstí, že jsem dělal Čest a slávu, to byla vlastně 30letá válka, tak tam člověk vnáší vlastně vlastní názory na tu dobu. Ale krom toho se seznámíte s neuvěřitelným množstvím prostředí, kam se normální člověk nedostane, s lidma, s kterejma se člověk nedostane normálně do kontaktu. Když se tak jako vohlídnu za sebou, tak za prvé žasnu, protože vidím tu dlouhou kolonu těch figur a prostředí. Moje žena je trošku jako taková, jako že už nesnáší, jak tak jedeme po republice a já pořád říkám, tady jsem točil, tady jsem taky točil. Snad mi řekni, kde jsi netočil, to bude jednodušší, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já si myslím, že my si samozřejmě o vašem curicullum vitae budeme povídat víc, budeme si povídat i o vašich filmech. Začínal jste vaším debutem. Teď, když pominu samozřejmě absolventský, to byl film Nenávist, jestli se nepletu, podle Drdy. Potom jste udělal Nikdo se nebude smát, velice slavný film, který spousta lidí určitě nemůže zapomenout, byl velice výrazný. Ale my si budem povídat teď spíš v další části našeho Tandemu o vaší současné tvorbě.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Doufám, že jste nezapomněli to, co říkal Hynek Bočan, můj dnešní host, před chvilkou, že když točí věci historické, historickou látku, takže v podstatě si může trošičku jaksi tam malinko i sám zafabulovat, můžete si malinko přizpůsobit třeba dekorace, protože nikdo samozřejmě si nepamatuje, jak to vypadalo ve středověku. Ale když jste točil Zdivočelou zemi, tam to bylo trošičku jiné. Tam jste musel jednak hodně se držet jaksi reálií, protože svědků, kteří to zažili, je tady ještě strašná spousta. A taky ten příběh sám na těch reáliích hodně visel. Cejtil jste tu odpovědnost jaksi za tohle to dílo?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Musím říct, že správně slova kladete, určitě cejtil. Tady samozřejmě já jsem měl obrovskou podporu za prvé v Jiřím Stránském, který, vlastně podle jeho románu vznikl ten scénář. A pak jsme měli naprosto báječnýho poradce Františka Zahrádku, což byl další pamětník té doby. Ono ten příběh vlastně začíná v roce 45 a končí teda v roce 90. Ale ty první léta, tam já jsem skutečně se musel jaksi ptát a věřit těm poradcům anebo tomu textu, protože v roce 45 mi bylo 7 let a já mám velmi jasný a výrazný vzpomínky na květnovou revoluci v Praze. Taky jsem vlastně ten první svůj film školní tomu věnoval.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Podle Drdy.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Ano, ano. Ale přiznám se, že politické události do let padesátých jsem vnímal jenom tak jako okrajově, ne úplně okrajově, protože mi zavřeli dva strýčky, jeden dostal 24 let, to byl sedlák, druhý teda dostal poněkud míň, ale stejně vždycky to byla rána. To byla spíš emocionální záležitost a v rodině před tím malým klukem asi se vo tom až tak moc nemluvilo. Tatínek navíc mi umřel, když mi bylo 12 let, takže maminka mě trošku chránila, si myslím. Takže tam já prostě v těchhle těch letech do roku 60 jsem byl tazatel, hodně jsem se vyptával, protože opravdu jsme chtěli, aby ta Zdivočelá země byla velmi pravdivá. A je zvláštní, že já si myslím, že i třeba diváci na to reagují takovým způsobem, že mi řada známých řekla, nezlob se, ale na ten devátej, desátej, jedenáctej díl já jsem se nemohl dívat, protože tam jsou ty výslechy a to je hrozný. A když se někdo zeptá Jirky Stránského a říká: "Nebylo to tak zlý, že jo?" Tak ten Jiří vždycky řekne: "Bylo to horší." My tam v tomhle ohledu si myslím, že opravdu jsme se snažili bejt velmi, velmi pravdivý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stoprocentně máte pravdu, protože jsou tu jiná díla, ne třeba seriály, ale i seriály, které si troufly mapovat tuhle tu dobu. A trošičku jim neprospělo, možná i uškodilo to, že se trošičku snažily být malinko učesané, což ve vašem případě vůbec nebylo. Já ty díly, třeba konkrétně z toho lágru Vojna jsem teda opravdu sledoval s takovou husí kůží po těle a to si myslím, že asi takhle dílo by mělo působit.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Je tam velmi, jestli můžu historku říct z natáčení? Tam se stala taková zvláštní věc. Když jsme tam natáčeli, tak za mnou přišel právě dotyčný Franta Zahrádka a řekl: "Prosím tě, dneska přijde na návštěvu jeden můj známej a von by se chtěl podívat, jaký to tady je." Já jsem říkal: Kdo to je? Mukl taky? A von říkal: "Ne, to je bachař, kterej tady s náma byl." Přišel pán, představil se, byl tam s náma, normálně se pohyboval s tím štábem a najednou zmizel. A já jsem Frantovi říkal: Jemu se něco nezdálo nebo co? On odešel. A von říkal: "On odešel, jemu se udělalo špatně."
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Z toho, jak to bylo věrohodný a jak to jako mu připomínalo to, co tam prožíval, protože, když se zeptáte muklů, tak to není tak jako, že co bachař to nepřítel, oni si s některými dopisujou. Prostě někdy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Předpokládám, že to nebyl ten Žába.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Ne, se Žabákem, kterej je mimochodem taky reálná postava, si myslím, že dopisy se nekonají. Ale byly výjimky, který i třeba pronesly dopis, no, takže i pomáhali, že jo. Mimochodem tresty měli strašlivý, že jo. Když se přišlo na to, že on pomáhal, tak to byla zrada, nějaká velezrada nebo co.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď se od Zdivočelé země, o které jsme si povídali s Hynkem Bočanem před chvílí, vrátíme zase trošičku proti proudu času k těm věcem, které jste natočil před tím. Já bych určitě nechtěl opomenout to, co jsem tady zmínil úplně v úvodu, když jsme se zdravili s Hynkem Bočanem, a to je třeba Záhada hlavolamu. Je to věc, která tak zdánlivě trošičku vybočuje, ale jenom zdánlivě z vašeho díla, protože vy jste mluvil o těch pohádkách, že je děláte taky hrozně rád. Záhada hlavolamu trošičku pohádka byla. Ale já jako, no, kolik mi to bylo, už přes 20, jsem dokonce některé svoje kamarády hrozně štval tím, že jsem říkal, nezlob se, ale promiň, ale v televize jde Záhada hlavolamu a já jdu domů.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
To mě moc těší.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že jste se trefil ale opravdu hodně dobře do radosti a vkusu teda jaksi té naší generace.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Já jsem byl vášnivej čtenář Foglara, ty jeho knížky se mi strašně líbila. Takže pro mě to byla úžasná radost, že jsme tu možnost měli. To byla taková šťastná chvilka, protože my jsme ten scénář napsali v roce 66, 67, kdy se začal povolovat ten šroub. V roce 68 jsme to na podzim natočili, to sice už tady byl vstup vojsk, ale ještě ta doba byla taková, ještě neměli kontrolu plnou. V šedesátým devátým se to vodvysílalo a šup a už to bylo v trezoru, že jo. A já jsem to měl v posudku. Podle skautského spisovatele Foglara natočil seriál a tak dále. A byla to jedna z těch černých teček, která zapříčinila moje problémy. Ale musím říct, že jsem se minulý týden sešel s Honzou Třískou a že jsme po 42 letech jsme se, nechci říct, že jsme plakali, ale voba jsme byli trošku dojatý. Miloš Forman mu dodnes neřekne jinak než Široko. Je to báječný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je báječný, protože jsem zrovna teď chtěl říct, čekal jsem, až domluvíte, že když někdo třeba se zmiňuje o rolích třeba Ivana Vyskočila, říkají, hele, tak je Losna, že jo, Vaškovi Sloupovi se říká Mašňák, že jo. Já si myslím, že tohle to jste způsobil vy tímhle tím. A Červenáček je Roman Skamene. Tak já si myslím, že i to obsazení bylo velice šťastné. Vždycky jste měl asi štěstí na výběr herců.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Já teda musím říct, že to není štěstí, za tím je strašná spousta práce a možná i talent, víte. Nevím, nejsem si jist.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to nepochybně, to nepochybně. Jak jste třeba přišel na Martina Dejdara, že zrovna von bude?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Na Martina Dejdara jsem přišel dvěma způsoby. Já jsem jako stálej návštěvník Ypsilonky, takže jsem ho znal z Ypsilonky i z her, který byly takový jako vážnější. A naprostá jako rána, objev byl ten Učitel tance, co natočil spolužák, mimochodem Jaromír Jireš, velmi šikovnej režisér. Takže ta volba byla jako celkem jednoznačná. Ale tam, kde jsme měli opravdu štěstí, byl výběr těch kovbojů, protože nikdo z nás nepočítal, že to bude mít čtyři pokračování. A těm dětem bylo 16 až 19, těm klukům a tam vodhadnout, jestli budou pokračovat vůbec v tý profesi, to bylo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jak vyzrajou, že jo taky.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
To bylo ve hvězdách vlastně. Povedlo se, no.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem. V něm je dnes hostem režisér Hynek Bočan, který pracoval opravdu se spoustou skvělých herců, dokonce se spoustu herců, kteří snesou i přídomek komici, možná i klasici humoru. Mezi nimi vybírat, to je docela těžké, pane režisére. Tak koho byste vybral jako toho, koho si chcete poslechnout dneska?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Já musím na okraj říct, že Čechy jako takový, že to je vopravdu něco neuvěřitelnýho, kolik my tady komiků máme a komiček mimochodem, což už je vůbec, to je výjimka vlastně. Ale kdybych si mohl vybrat někoho, tak já se přiznám, že velmi často si vzpomenu na Vláďu Menšíka, s kterým jsem natočil spoustu filmů, veselých i smutných, musím říct. Třeba Půl domu bez ženicha, myslím si, že je vlastně vážná role. A strašně jsem si vážil toho, že jsme k sobě našli i takovej jako osobní nějakej vztah. Byl to velikej herec, obrovskej komik, herec obrovskýho rozpětí a obrovskej člověk s velikým srdcem, statečnej. Jak zápasil s tou chorobou svou, to bylo v podstatě na invalidní důchod u normálního smrtelníka. Ten Láďa prostě do toho šel prsama. Byl báječnej.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dílem Hynka Bočana, mého dnešního hosta, špičkového českého režiséra, se prolínají věci, které jsou vyloženě, řekl bych, zásadní, závažné, kde nějaké veselí jaksi se tudíž nepředpokládá příliš. Teď mám na mysli třeba Přítelkyni z domu smutku. Anebo naopak jako zase zcela komediální záležitosti jako pohádky S čerty nejsou žerty, Svatební cesta do Jiljí a podobně nebo i třeba Slavné historky zbojnické, které byly taky v podstatě protkány humorem. Dá se říct, že vy si takhle v té jedné věci odpočíváte od té druhé?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Já teda musím zásadně říct, že miluju humor a že všude, kde je možné, se ho snažím alespoň malinko naznačit nebo nějak ho tam dostat, protože si myslím, že humor patří k životu a patří i do těch tragickejch chvil, protože kdo z nás nikdy na pohřbu, nemyslím těch nejbližších, ale na nějakým jiným pohřbu nedostal takovej ten vnitřní záchvat smíchu, protože se něco zadrhlo nebo se něco nepovedlo. Já teda musím říct, že první takovej velkej malér, já jsem v roce 53, tuším, že to bylo, ano v roce 53, kdy školní rozhlas oznámil, že zemřel soudruh Stalin a že se bude držet minuta ticha. My jsme všichni museli povstat, během 10 vteřin celá třída se votřásala hysterickým smíchem, mlátili jsme se vo lavice. Byl z toho strašlivej malér, protože jsme měli zrovna ruština a to byla Ruska, která nás udala. Tak chci říct, že smích je blahodárnej a von nás provází i často v těch těžkejch chvílích a zaplaťpánbůh za to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Určitě, samozřejmě. Dokonce i když jsem tady zmínil Přítelkyni z domu smutku, tak některý scény s Helenou Růžičkovou, tak byly vyloženě, jaksi osvobozující humor měly v sobě, to nepochybně ano. Ale třeba i takové vyložené komické věci, jako S čerty nejsou žerty, tam jste se teda vyřádil.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Tam jo, to myslím, že pokud ta pohádka je úspěšná a je úspěšná, tak já si myslím, že ten humor má značnej podíl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Určitě. Moje dcera mladší považuje tuhle pohádku za nejlepší pohádku, která v televizi se vysílá.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Vyřiďte jí, že má výbornej vkus.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jí to hned jdu vyřídit.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Není vždycky legrace. To pochopitelně se dá i přímo vysledovat, dá se říct, skoro mapovat v díle Hynka Bočana, mého dnešního hosta. Ale přesto byly ve vašem životě a ve vaší tvorbě taková místa, kdy převážily ty neveselé chvíle. Teď mám na mysli to, když vám vyloženě jaksi zakazovali točit nebo dokonce, když třeba výroba, jestli se nepletu, vašeho čtvrtého filmu Pasťák byla vyloženě zastavena. To je hrozně nepříjemný pro režiséra.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Dokonce si myslím, že slovo nepříjemný je slabý. Samozřejmě, když člověk na to vzpomíná, tak mozek je takovej milostivej, že trošku to tak jako zahladí ty nejhorší rány. Samozřejmě já jsem to nesl těžce a když je někomu 30, jako bylo mně a teď máte čtvrtej film a našlápnuto na další dva, já jsem byl domluvenej se Škvoreckým na Tankovej prapor a s Vaculíkem na Sekyru, tak už jsme tak jako si připravovali synopse a tohle to, takže najednou když se to všechno zřítí, tak je to hrozná rána. A musím říct, že já jsem strašně vděčnej svý rodině, že mě v tý době podržela, že mě neopustila moje žena, když jsem přestal domů nosit ty výplaty, jako se to stalo některým mým kolegům. Prostě moc si toho vážím. Takže byly to chvíle takový docela nepříjemný a trvalo to vlastně 5 let, jsem byl jako odstaven.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co jste dělal, když jste nemohl točit?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Nejdřív to vypadalo, totiž to nebylo tak, že by nám řekli nebudete dělat. Prostě najednou to jako přestalo fungovat a my jsme nosili scénáře a voni to neschvalovali. Takže první rok to bylo takový jako, že to a pak už teda mezitím samozřejmě těch pár peněz, co jsem měl uspořeno, už jsme jaksi spotřebovali, tak žena si našla práci nějakou domů, šila takový panenky a já jsem jí pomáhal je vycpávat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste vycpával panenky místo točení filmů?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
No, ano. Víte co, já jsem se radil s Ewaldem Šormem, to byl takovej guru mladý vlny, nejchytřejší z nás a říkal jsem mu: Co mám dělat? Nemám dát, Ewalde, výpověď a najít si nějakou práci? A von říkal: "Kmocháčku," poněvadž každýmu říkal kmocháčku, říkal: "Ne, voni ti musejí dát výpověď. Ty ji nedávej. Co budeš dělat? Dejme tomu, že budeš třeba zametat ulici. Jak to budeš dělat? No, jak nejlíp umíš, jak jsi zvyklej. To nedělej." Tak jsem teda dle jeho rady nedal tu výpověď, no ale z něčeho jsme žít museli, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak oni byli právě zbabělí na to, aby jaksi takhle hrdinně rozhodli, ty ne, ty jo.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Ne, to neřekli. To řekli dvoum, který vopravdu vyhodili, Vláďa Helge tehdy a Standa Milota, který vlastně se taky postavili proti jasně, jednoznačně, tak ty vyletěli, ale my jsme tam tak jako tiše uhnívali.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pak jste se aspoň tak trošičku chytil, že jste mohl dělat dabing.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
No, to bylo po 5 letech, vlastně jsem začal dělat v dabingu, tam jsem dělal třičtvrtě roku, pak mě vyhodili z dabingu zase.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I vodtamtud?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Tam mě našel jeden můj úhlavní přítel, soudruh Kliment, to byl takovej ten z Rudýho práva, ten mě vopravdu neměl rád. A von byl nějak šéf umělecký rady a když zjistil, že tam pracuju, tak mě nechal vyrazit. No a pak po půl roce jsem dostal šanci, jsem mohl začít točit.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Za Hynkem Bočanem je opravdu hezká řádka filmů počínajíc jeho debutem Nikdo se nebude smát, přes Soukromou vichřici, Čest a sláva, televizní věci Záhada hlavolamu, Svatební cesta do Jiljí, Slavné historky zbojnické a pak filmy S čerty nejsou žerty. No a v poslední době, to jsem samozřejmě něco přeskočil, hodně jsem toho přeskočil, Zdivočelá země. Ale režisér jaksi má většinou přetlak takovej pracovní. Tak když jste skončil se Zdivočelou zemí, tak určitě nezůstáváte s rukama v klíně. Tak co je před vámi, co je zrovna teď na vašem pracovním stole?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
No, kdybyste se zeptal včera touhle dobou, tak bych řekl, že nevím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to mám kliku. Takže víte.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Ale dneska touhle dobou můžu říct, že přede mnou je natáčení televizního filmu, kterej se jmenuje Piknik, bude se natáčet příští rok v létě, jenom aby bylo jasno, není to zas tak jako aktuální věc. Ale je to projekt, který byl vlastně včera schválen v televizi české, takže už s tím definitivně můžeme počítat. Když říkám my, tak myslím Jiří Stráský a já, poněvadž autorem nebo spoluautorem scénáře je Jirka a autorem námětu je Jirka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Chtěl jsem se zeptat, jestli to bude komedie nějaká, ale to asi ne.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
No, úplně komedie to není, ale trošku, doufám, že humor se nám tam dostane. Je to teda současnej příběh, ale o muklech, kteří si vymyslí, že si udělají piknik. Je to 8 chlapů osmdesátiletejch, který chtějí oslavit, že mají 50 let výročí vod doby, kdy je pustili a udělají tu osudnou chybu, že jako báječnej nápad je napadne, že si s sebou vezmou ženy a rodiny. No a tam samozřejmě vzniká jednak i humor, ale i napětí, protože ten mužskej pohled na ten svět a ženskej pohled je přece jenom trošku jinej, to si přiznejme. A ty vzpomínky jsou taky jiný, protože mezitím, co oni se mohli jeden o druhýho opřít v tom lágru a mají na to třeba i veselý historky a vzpomínají a smějou se u toho, tak ty ženský říkají a co my doma, co my jsme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty jsou nesdělitelný, ty vzpomínky.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Ano, ano, takže z toho tam vzniká takový jistý napětí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mimochodem tak já už jako budoucí konzument tohoto vašeho díla přemejšlím, koho tam asi tak uvidím. 8 osmdesátiletejch herců? Kde je vezmete?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
No, jsou, jsou báječný. Vod pana Somra přes, no, prostě nechci jmenovat teď. Ale mimochodem Honza Tříska nám slíbil, že by si v tom zahrál. Takže je tady velká garda chlapů osmdesátiletejch a více.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak už se na ně těšíme.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Já taky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stejně jako na všechna díla, která vyjdou z dílny Hynka Bočana, mého dnešního hosta. Ať se daří, hodně inspirace a samozřejmě spoustu zdraví vám přeju a hezký konec roku, pěkné Vánoce.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Děkuju moc a děkuju za pozvání.
Spustit audio
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech Tandemu přeje všem Jan Rosák. Dá se s nadsázkou říci, že dílo mého dnešního hosta mi hezky mapuje kus mého života. V roce 1969 jsem se s jeho Záhadou hlavolamu vrátil velmi ochotně do dětství. V roce 1988 jsem zrovna běhal dlouhé tratě, tak jsem se viděl v Honzovi Čenském v Druhém dechu. Ve 92. Mě hodně vzala Přítelkyně z domu smutku a Zdivočelá země je zážitkem vlastně už od roku 1997. Na svém kontě toho má ovšem tento vynikající režisér mnohem víc, takže bude jistě o čem si povídat. Na Tandem ke mně si totiž dnes přisedl Hynek Bočan. Já vás vítám. Dobrý den.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako vždycky si dáme na úvodu zahrát a pak se do toho dáme. Vám všem přeju hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Česká televize vydala před časem knihu a v ní rozsáhlý rozhovor s mým hostem Hynkem Bočnem Moje cesta zdivočelou zemí, aneb s čerty nebyly čerty. To sepsal Jakub Werenberg a tam v ní je v podstatě všecko. Ale my si to tady teď probereme tak, jako kdybychom tu knížku četli. Kde jste se narodil, pane Bočane, odkud pocházíte?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Já jsem se narodil na Štvanici, což de facto asi v té době byly Holešovice, jestli se nepletu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tam, co je teď ten tenisový kurt.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Ano, tam byla porodnice. Ale jinak jsem Libeňák. Vlastně prvních 30 let, že jo, to jsem prožil v Libni.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pokud vaše paměť sahá, tak čímpak jste chtěl jako kluk být?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Bohužel musím říct, že jsem neměl takové ty sny, jako že budu popelář.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To se divím, to je každej druhej kluk.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
To mě minulo. Jako úplný dítě vlastně nevím, jestli jsem něco chtěl bejt. Ale pak, když jsem tak jako začal rozum brát, tak jsem si říkal, mě strašně bavily kameny, tak jsem si říkal, že by bylo báječný, kdybych mohl bejt geolog třeba. Jenomže pak se stala ta věc, že jsem vlastně byl nalezen pomocným režisérem Láďou Helkem, který tehdy teda dělal pomocnýho režisér Sequensovi pro film Olověný chléb. Začal jsem tam svou kariéru filmovou a tohle to navočkování filmem už mi zůstalo, takže pak už jsem se pokusil vo přijímačky na FAMU a pak už to bylo jasný celkem.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je ale zajímavé, že někoho tyhle takzvané dětské hvězdy to poňoukne k tomu, aby pokračovali v té herecké kariéře. A někoho, jako dejme tomu, Karla Smyczka, vás nebo i Filipa Renče, to naopak přivede za tu kameru. Čím to je?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Já nebudu mluvit za ně, protože já si myslím, že oni byli talentovaný herci. Já si to o sobě moc nemyslím. Já se přiznám, že jsem původně uvažoval vo práci kameramana, ale protože jsem byl na štíru s focením, neměl jsem k tomu žádnej vztah a ani jako výtvarně jsem se necejtil úplně dobře v kramflecích, tak to byla ta volba taková více méně racionální, že jsem chtěla dělat u filmu nebo chtěl dělat film. No, pak už byla jediná možnost ta režie. Ale já za sebe musím říct, že být filmovým režisérem a ještě, když k tomu přistoupí ta věc, že vás to jako baví, tak to je ohromný štěstí, ohromný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to štěstí při té tvorbě samotné, anebo potom, když to vidíte na plátně?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Ne, když to vidím na plátně, tak úplně štěstí to obyčejně není, ale protože člověk vidí chyby a vidí, kde co by se dalo udělat líp. Ale při tý práci je to úžasný. Když pominu, že právě máte šanci dávat život těm figurám, obzvláště teda u pohádek, to je jako speciální vlastně záležitost, protože tam vytváříte tu fikci dokonalou, protože nikdo neví, jak to vlastně ve skutečnosti vypadalo. Anebo, když se dělá historická látka. Já jsem měl to štěstí, že jsem dělal Čest a slávu, to byla vlastně 30letá válka, tak tam člověk vnáší vlastně vlastní názory na tu dobu. Ale krom toho se seznámíte s neuvěřitelným množstvím prostředí, kam se normální člověk nedostane, s lidma, s kterejma se člověk nedostane normálně do kontaktu. Když se tak jako vohlídnu za sebou, tak za prvé žasnu, protože vidím tu dlouhou kolonu těch figur a prostředí. Moje žena je trošku jako taková, jako že už nesnáší, jak tak jedeme po republice a já pořád říkám, tady jsem točil, tady jsem taky točil. Snad mi řekni, kde jsi netočil, to bude jednodušší, že jo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já si myslím, že my si samozřejmě o vašem curicullum vitae budeme povídat víc, budeme si povídat i o vašich filmech. Začínal jste vaším debutem. Teď, když pominu samozřejmě absolventský, to byl film Nenávist, jestli se nepletu, podle Drdy. Potom jste udělal Nikdo se nebude smát, velice slavný film, který spousta lidí určitě nemůže zapomenout, byl velice výrazný. Ale my si budem povídat teď spíš v další části našeho Tandemu o vaší současné tvorbě.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Doufám, že jste nezapomněli to, co říkal Hynek Bočan, můj dnešní host, před chvilkou, že když točí věci historické, historickou látku, takže v podstatě si může trošičku jaksi tam malinko i sám zafabulovat, můžete si malinko přizpůsobit třeba dekorace, protože nikdo samozřejmě si nepamatuje, jak to vypadalo ve středověku. Ale když jste točil Zdivočelou zemi, tam to bylo trošičku jiné. Tam jste musel jednak hodně se držet jaksi reálií, protože svědků, kteří to zažili, je tady ještě strašná spousta. A taky ten příběh sám na těch reáliích hodně visel. Cejtil jste tu odpovědnost jaksi za tohle to dílo?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Musím říct, že správně slova kladete, určitě cejtil. Tady samozřejmě já jsem měl obrovskou podporu za prvé v Jiřím Stránském, který, vlastně podle jeho románu vznikl ten scénář. A pak jsme měli naprosto báječnýho poradce Františka Zahrádku, což byl další pamětník té doby. Ono ten příběh vlastně začíná v roce 45 a končí teda v roce 90. Ale ty první léta, tam já jsem skutečně se musel jaksi ptát a věřit těm poradcům anebo tomu textu, protože v roce 45 mi bylo 7 let a já mám velmi jasný a výrazný vzpomínky na květnovou revoluci v Praze. Taky jsem vlastně ten první svůj film školní tomu věnoval.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Podle Drdy.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Ano, ano. Ale přiznám se, že politické události do let padesátých jsem vnímal jenom tak jako okrajově, ne úplně okrajově, protože mi zavřeli dva strýčky, jeden dostal 24 let, to byl sedlák, druhý teda dostal poněkud míň, ale stejně vždycky to byla rána. To byla spíš emocionální záležitost a v rodině před tím malým klukem asi se vo tom až tak moc nemluvilo. Tatínek navíc mi umřel, když mi bylo 12 let, takže maminka mě trošku chránila, si myslím. Takže tam já prostě v těchhle těch letech do roku 60 jsem byl tazatel, hodně jsem se vyptával, protože opravdu jsme chtěli, aby ta Zdivočelá země byla velmi pravdivá. A je zvláštní, že já si myslím, že i třeba diváci na to reagují takovým způsobem, že mi řada známých řekla, nezlob se, ale na ten devátej, desátej, jedenáctej díl já jsem se nemohl dívat, protože tam jsou ty výslechy a to je hrozný. A když se někdo zeptá Jirky Stránského a říká: "Nebylo to tak zlý, že jo?" Tak ten Jiří vždycky řekne: "Bylo to horší." My tam v tomhle ohledu si myslím, že opravdu jsme se snažili bejt velmi, velmi pravdivý.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stoprocentně máte pravdu, protože jsou tu jiná díla, ne třeba seriály, ale i seriály, které si troufly mapovat tuhle tu dobu. A trošičku jim neprospělo, možná i uškodilo to, že se trošičku snažily být malinko učesané, což ve vašem případě vůbec nebylo. Já ty díly, třeba konkrétně z toho lágru Vojna jsem teda opravdu sledoval s takovou husí kůží po těle a to si myslím, že asi takhle dílo by mělo působit.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Je tam velmi, jestli můžu historku říct z natáčení? Tam se stala taková zvláštní věc. Když jsme tam natáčeli, tak za mnou přišel právě dotyčný Franta Zahrádka a řekl: "Prosím tě, dneska přijde na návštěvu jeden můj známej a von by se chtěl podívat, jaký to tady je." Já jsem říkal: Kdo to je? Mukl taky? A von říkal: "Ne, to je bachař, kterej tady s náma byl." Přišel pán, představil se, byl tam s náma, normálně se pohyboval s tím štábem a najednou zmizel. A já jsem Frantovi říkal: Jemu se něco nezdálo nebo co? On odešel. A von říkal: "On odešel, jemu se udělalo špatně."
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Z toho, jak to bylo věrohodný a jak to jako mu připomínalo to, co tam prožíval, protože, když se zeptáte muklů, tak to není tak jako, že co bachař to nepřítel, oni si s některými dopisujou. Prostě někdy.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Předpokládám, že to nebyl ten Žába.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Ne, se Žabákem, kterej je mimochodem taky reálná postava, si myslím, že dopisy se nekonají. Ale byly výjimky, který i třeba pronesly dopis, no, takže i pomáhali, že jo. Mimochodem tresty měli strašlivý, že jo. Když se přišlo na to, že on pomáhal, tak to byla zrada, nějaká velezrada nebo co.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Teď se od Zdivočelé země, o které jsme si povídali s Hynkem Bočanem před chvílí, vrátíme zase trošičku proti proudu času k těm věcem, které jste natočil před tím. Já bych určitě nechtěl opomenout to, co jsem tady zmínil úplně v úvodu, když jsme se zdravili s Hynkem Bočanem, a to je třeba Záhada hlavolamu. Je to věc, která tak zdánlivě trošičku vybočuje, ale jenom zdánlivě z vašeho díla, protože vy jste mluvil o těch pohádkách, že je děláte taky hrozně rád. Záhada hlavolamu trošičku pohádka byla. Ale já jako, no, kolik mi to bylo, už přes 20, jsem dokonce některé svoje kamarády hrozně štval tím, že jsem říkal, nezlob se, ale promiň, ale v televize jde Záhada hlavolamu a já jdu domů.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
To mě moc těší.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že jste se trefil ale opravdu hodně dobře do radosti a vkusu teda jaksi té naší generace.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Já jsem byl vášnivej čtenář Foglara, ty jeho knížky se mi strašně líbila. Takže pro mě to byla úžasná radost, že jsme tu možnost měli. To byla taková šťastná chvilka, protože my jsme ten scénář napsali v roce 66, 67, kdy se začal povolovat ten šroub. V roce 68 jsme to na podzim natočili, to sice už tady byl vstup vojsk, ale ještě ta doba byla taková, ještě neměli kontrolu plnou. V šedesátým devátým se to vodvysílalo a šup a už to bylo v trezoru, že jo. A já jsem to měl v posudku. Podle skautského spisovatele Foglara natočil seriál a tak dále. A byla to jedna z těch černých teček, která zapříčinila moje problémy. Ale musím říct, že jsem se minulý týden sešel s Honzou Třískou a že jsme po 42 letech jsme se, nechci říct, že jsme plakali, ale voba jsme byli trošku dojatý. Miloš Forman mu dodnes neřekne jinak než Široko. Je to báječný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je báječný, protože jsem zrovna teď chtěl říct, čekal jsem, až domluvíte, že když někdo třeba se zmiňuje o rolích třeba Ivana Vyskočila, říkají, hele, tak je Losna, že jo, Vaškovi Sloupovi se říká Mašňák, že jo. Já si myslím, že tohle to jste způsobil vy tímhle tím. A Červenáček je Roman Skamene. Tak já si myslím, že i to obsazení bylo velice šťastné. Vždycky jste měl asi štěstí na výběr herců.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Já teda musím říct, že to není štěstí, za tím je strašná spousta práce a možná i talent, víte. Nevím, nejsem si jist.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to nepochybně, to nepochybně. Jak jste třeba přišel na Martina Dejdara, že zrovna von bude?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Na Martina Dejdara jsem přišel dvěma způsoby. Já jsem jako stálej návštěvník Ypsilonky, takže jsem ho znal z Ypsilonky i z her, který byly takový jako vážnější. A naprostá jako rána, objev byl ten Učitel tance, co natočil spolužák, mimochodem Jaromír Jireš, velmi šikovnej režisér. Takže ta volba byla jako celkem jednoznačná. Ale tam, kde jsme měli opravdu štěstí, byl výběr těch kovbojů, protože nikdo z nás nepočítal, že to bude mít čtyři pokračování. A těm dětem bylo 16 až 19, těm klukům a tam vodhadnout, jestli budou pokračovat vůbec v tý profesi, to bylo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A jak vyzrajou, že jo taky.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
To bylo ve hvězdách vlastně. Povedlo se, no.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem. V něm je dnes hostem režisér Hynek Bočan, který pracoval opravdu se spoustou skvělých herců, dokonce se spoustu herců, kteří snesou i přídomek komici, možná i klasici humoru. Mezi nimi vybírat, to je docela těžké, pane režisére. Tak koho byste vybral jako toho, koho si chcete poslechnout dneska?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Já musím na okraj říct, že Čechy jako takový, že to je vopravdu něco neuvěřitelnýho, kolik my tady komiků máme a komiček mimochodem, což už je vůbec, to je výjimka vlastně. Ale kdybych si mohl vybrat někoho, tak já se přiznám, že velmi často si vzpomenu na Vláďu Menšíka, s kterým jsem natočil spoustu filmů, veselých i smutných, musím říct. Třeba Půl domu bez ženicha, myslím si, že je vlastně vážná role. A strašně jsem si vážil toho, že jsme k sobě našli i takovej jako osobní nějakej vztah. Byl to velikej herec, obrovskej komik, herec obrovskýho rozpětí a obrovskej člověk s velikým srdcem, statečnej. Jak zápasil s tou chorobou svou, to bylo v podstatě na invalidní důchod u normálního smrtelníka. Ten Láďa prostě do toho šel prsama. Byl báječnej.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dílem Hynka Bočana, mého dnešního hosta, špičkového českého režiséra, se prolínají věci, které jsou vyloženě, řekl bych, zásadní, závažné, kde nějaké veselí jaksi se tudíž nepředpokládá příliš. Teď mám na mysli třeba Přítelkyni z domu smutku. Anebo naopak jako zase zcela komediální záležitosti jako pohádky S čerty nejsou žerty, Svatební cesta do Jiljí a podobně nebo i třeba Slavné historky zbojnické, které byly taky v podstatě protkány humorem. Dá se říct, že vy si takhle v té jedné věci odpočíváte od té druhé?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Já teda musím zásadně říct, že miluju humor a že všude, kde je možné, se ho snažím alespoň malinko naznačit nebo nějak ho tam dostat, protože si myslím, že humor patří k životu a patří i do těch tragickejch chvil, protože kdo z nás nikdy na pohřbu, nemyslím těch nejbližších, ale na nějakým jiným pohřbu nedostal takovej ten vnitřní záchvat smíchu, protože se něco zadrhlo nebo se něco nepovedlo. Já teda musím říct, že první takovej velkej malér, já jsem v roce 53, tuším, že to bylo, ano v roce 53, kdy školní rozhlas oznámil, že zemřel soudruh Stalin a že se bude držet minuta ticha. My jsme všichni museli povstat, během 10 vteřin celá třída se votřásala hysterickým smíchem, mlátili jsme se vo lavice. Byl z toho strašlivej malér, protože jsme měli zrovna ruština a to byla Ruska, která nás udala. Tak chci říct, že smích je blahodárnej a von nás provází i často v těch těžkejch chvílích a zaplaťpánbůh za to.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Určitě, samozřejmě. Dokonce i když jsem tady zmínil Přítelkyni z domu smutku, tak některý scény s Helenou Růžičkovou, tak byly vyloženě, jaksi osvobozující humor měly v sobě, to nepochybně ano. Ale třeba i takové vyložené komické věci, jako S čerty nejsou žerty, tam jste se teda vyřádil.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Tam jo, to myslím, že pokud ta pohádka je úspěšná a je úspěšná, tak já si myslím, že ten humor má značnej podíl.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Určitě. Moje dcera mladší považuje tuhle pohádku za nejlepší pohádku, která v televizi se vysílá.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Vyřiďte jí, že má výbornej vkus.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jí to hned jdu vyřídit.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Není vždycky legrace. To pochopitelně se dá i přímo vysledovat, dá se říct, skoro mapovat v díle Hynka Bočana, mého dnešního hosta. Ale přesto byly ve vašem životě a ve vaší tvorbě taková místa, kdy převážily ty neveselé chvíle. Teď mám na mysli to, když vám vyloženě jaksi zakazovali točit nebo dokonce, když třeba výroba, jestli se nepletu, vašeho čtvrtého filmu Pasťák byla vyloženě zastavena. To je hrozně nepříjemný pro režiséra.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Dokonce si myslím, že slovo nepříjemný je slabý. Samozřejmě, když člověk na to vzpomíná, tak mozek je takovej milostivej, že trošku to tak jako zahladí ty nejhorší rány. Samozřejmě já jsem to nesl těžce a když je někomu 30, jako bylo mně a teď máte čtvrtej film a našlápnuto na další dva, já jsem byl domluvenej se Škvoreckým na Tankovej prapor a s Vaculíkem na Sekyru, tak už jsme tak jako si připravovali synopse a tohle to, takže najednou když se to všechno zřítí, tak je to hrozná rána. A musím říct, že já jsem strašně vděčnej svý rodině, že mě v tý době podržela, že mě neopustila moje žena, když jsem přestal domů nosit ty výplaty, jako se to stalo některým mým kolegům. Prostě moc si toho vážím. Takže byly to chvíle takový docela nepříjemný a trvalo to vlastně 5 let, jsem byl jako odstaven.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co jste dělal, když jste nemohl točit?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Nejdřív to vypadalo, totiž to nebylo tak, že by nám řekli nebudete dělat. Prostě najednou to jako přestalo fungovat a my jsme nosili scénáře a voni to neschvalovali. Takže první rok to bylo takový jako, že to a pak už teda mezitím samozřejmě těch pár peněz, co jsem měl uspořeno, už jsme jaksi spotřebovali, tak žena si našla práci nějakou domů, šila takový panenky a já jsem jí pomáhal je vycpávat.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste vycpával panenky místo točení filmů?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
No, ano. Víte co, já jsem se radil s Ewaldem Šormem, to byl takovej guru mladý vlny, nejchytřejší z nás a říkal jsem mu: Co mám dělat? Nemám dát, Ewalde, výpověď a najít si nějakou práci? A von říkal: "Kmocháčku," poněvadž každýmu říkal kmocháčku, říkal: "Ne, voni ti musejí dát výpověď. Ty ji nedávej. Co budeš dělat? Dejme tomu, že budeš třeba zametat ulici. Jak to budeš dělat? No, jak nejlíp umíš, jak jsi zvyklej. To nedělej." Tak jsem teda dle jeho rady nedal tu výpověď, no ale z něčeho jsme žít museli, no.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak oni byli právě zbabělí na to, aby jaksi takhle hrdinně rozhodli, ty ne, ty jo.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Ne, to neřekli. To řekli dvoum, který vopravdu vyhodili, Vláďa Helge tehdy a Standa Milota, který vlastně se taky postavili proti jasně, jednoznačně, tak ty vyletěli, ale my jsme tam tak jako tiše uhnívali.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pak jste se aspoň tak trošičku chytil, že jste mohl dělat dabing.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
No, to bylo po 5 letech, vlastně jsem začal dělat v dabingu, tam jsem dělal třičtvrtě roku, pak mě vyhodili z dabingu zase.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
I vodtamtud?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Tam mě našel jeden můj úhlavní přítel, soudruh Kliment, to byl takovej ten z Rudýho práva, ten mě vopravdu neměl rád. A von byl nějak šéf umělecký rady a když zjistil, že tam pracuju, tak mě nechal vyrazit. No a pak po půl roce jsem dostal šanci, jsem mohl začít točit.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Za Hynkem Bočanem je opravdu hezká řádka filmů počínajíc jeho debutem Nikdo se nebude smát, přes Soukromou vichřici, Čest a sláva, televizní věci Záhada hlavolamu, Svatební cesta do Jiljí, Slavné historky zbojnické a pak filmy S čerty nejsou žerty. No a v poslední době, to jsem samozřejmě něco přeskočil, hodně jsem toho přeskočil, Zdivočelá země. Ale režisér jaksi má většinou přetlak takovej pracovní. Tak když jste skončil se Zdivočelou zemí, tak určitě nezůstáváte s rukama v klíně. Tak co je před vámi, co je zrovna teď na vašem pracovním stole?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
No, kdybyste se zeptal včera touhle dobou, tak bych řekl, že nevím.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to mám kliku. Takže víte.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Ale dneska touhle dobou můžu říct, že přede mnou je natáčení televizního filmu, kterej se jmenuje Piknik, bude se natáčet příští rok v létě, jenom aby bylo jasno, není to zas tak jako aktuální věc. Ale je to projekt, který byl vlastně včera schválen v televizi české, takže už s tím definitivně můžeme počítat. Když říkám my, tak myslím Jiří Stráský a já, poněvadž autorem nebo spoluautorem scénáře je Jirka a autorem námětu je Jirka.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Chtěl jsem se zeptat, jestli to bude komedie nějaká, ale to asi ne.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
No, úplně komedie to není, ale trošku, doufám, že humor se nám tam dostane. Je to teda současnej příběh, ale o muklech, kteří si vymyslí, že si udělají piknik. Je to 8 chlapů osmdesátiletejch, který chtějí oslavit, že mají 50 let výročí vod doby, kdy je pustili a udělají tu osudnou chybu, že jako báječnej nápad je napadne, že si s sebou vezmou ženy a rodiny. No a tam samozřejmě vzniká jednak i humor, ale i napětí, protože ten mužskej pohled na ten svět a ženskej pohled je přece jenom trošku jinej, to si přiznejme. A ty vzpomínky jsou taky jiný, protože mezitím, co oni se mohli jeden o druhýho opřít v tom lágru a mají na to třeba i veselý historky a vzpomínají a smějou se u toho, tak ty ženský říkají a co my doma, co my jsme.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty jsou nesdělitelný, ty vzpomínky.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Ano, ano, takže z toho tam vzniká takový jistý napětí.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Mimochodem tak já už jako budoucí konzument tohoto vašeho díla přemejšlím, koho tam asi tak uvidím. 8 osmdesátiletejch herců? Kde je vezmete?
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
No, jsou, jsou báječný. Vod pana Somra přes, no, prostě nechci jmenovat teď. Ale mimochodem Honza Tříska nám slíbil, že by si v tom zahrál. Takže je tady velká garda chlapů osmdesátiletejch a více.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak už se na ně těšíme.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Já taky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Stejně jako na všechna díla, která vyjdou z dílny Hynka Bočana, mého dnešního hosta. Ať se daří, hodně inspirace a samozřejmě spoustu zdraví vám přeju a hezký konec roku, pěkné Vánoce.
Hynek BOČAN, režisér
--------------------
Děkuju moc a děkuju za pozvání.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Reprízováno 16. července 2013 a 26. července 2014.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
