Italský světec svatý Donát chránil uprostřed polí u středočeského Škvorce úrodu

Socha sv. Donáta u Škvorce
Socha sv. Donáta u Škvorce
0:00
/
0:00

Mezi Úvaly u Prahy a Kolínem ve Středočeském kraji se odpradávna rozprostírá významná zemědělská oblast. Pokud se rádi procházíte polními cestami, určitě jste zvyklí míjet různé polní kapličky nebo kříže, ke kterým se lidé při práci na polích chodívali modlit.

V oblasti bývalého Škvoreckého panství je ale možné najít sochy svatého Donáta, který je u nás připomínán spíše ojediněle. Tento italský patron zemědělců chránil i místní úrodu. Proč se svatý Donát objevil právě na Kolínsku nám v reportáži vysvětlí kronikář a historik, Jan Psota.

I když si při spojení následujících křestních jmen okamžitě vybavíme slavnou císařovnu, majitelka zdejších panství, vévodkyně Marie Terezie Savojská, kněžna z Lichtenštejna, byla pro zdejší obyvatele v některých otázkách mnohem důležitější. Tato česká šlechtična totiž obnovovala školy, zřizovala chudobince, a coby velmi zbožná žena také stavěla fary.

Pro ochranu zemědělců rozmisťovala na polích různé sochy světců a patronů. Mezi řadou dalších vévodil sv. Jan Nepomucký a především u nás málo známý italský světec sv. Donát. Sochy svatého Donáta nechala na svém panství rozmístit celkem čtyři. U obce Škvorec, u Vykáně, v Kolovratech a u obce Brník. Sochy stály vždy na křižovatkách polních cest, aby byly dobře přístupné.

Svatý Donát byl mučedníkem a jako římský biskup pocházel z italského Arezza. V Itálii byl uznáván jako patron a ochránce zemědělců. Chránil před krupobitím a před blesky, tedy před živly, které mohly zemědělcům zničit úrodu. Svatého Donáta měla Marie Terezie v oblibě i z osobních důvodů. Právě v Itálii totiž potkala svého milovaného manžela Tomáše Emanuela Savojsko-Carignanského, knížete pismontského. Sochu sv. Donáta u Škvorce zdobí mimo jiné letopočet 1765, tedy rok, kdy byla Marie Terezie už vdovou.

Místo se sochou má jedinečnou atmosféru i díky čtyřem lípám, které světce ochraňují. Byly vysazené společně s umístěním sochy a dva stromy jsou dodnes zdravé. Z dobových kronik je zřejmé, že se socha Donáta u Škvorce stala i poutním místem, kam se zemědělci chodili modlit za svou úrodu.

Socha sv. Donáta u Škvorce

Autor díla není známý, ale přestože je socha z pískovce a na mnoha místech je již značně poškozená, srdečný výraz tohoto patrona zemědělců byl zachován. Vlídně a soucitně se usmívá na všechny, kteří do škvoreckého panství přicházejí.