Ivo Plicka - textař
3. prosinec 2012
Tandem Jana Rosáka hostil textaře Iva Plicku. Přišla řeč například na celovečerní hudební film o Petru Novákovi, který připravuje Česká televize, na jehož scénáři se také podílel, ale i kam se přestěhoval a kde žije už natrvalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tandem startuje, Jan Rosák vás zdraví. Před námi je takřka 60 minut s naším dnešním hostem, a to hostem velice výjimečným. Představím vám ho jako muže, který v 60.letech vlastně promluvil hlasem své generace, tím také okouzlil. Ale co je důležité, jemu se daří oslovovat pořád nové generace a texty jeho písniček Povídej, Já budu chodit po špičkách, Náhrobní kámen, Klaunova zpověď nebo Toreador se nesmí bát a dalších a dalších znají rodiče, ale i jejich děti. Zpívají si je zamilovaní, zpívají se u táboráků. Hostem Tandemu je textař Ivo Plicka. Já vás vítám, dobrý den.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vaše spojení s Petrem Novákem bylo určitě, a já si to troufnu říct, geniální. Taky si o něm hodně řekneme. Ale samozřejmě až po tom úvodním hitu. Tak ten, si troufnu říct, znají všichni. Užijte si ho a vůbec hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak než se dostaneme k dětství Ivo Plicky, tak nutně se musíme zmínit o téhle té písni, které Ivo Plicka říká Špičky. S těmi byl problém tehdy, Houpačkou.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Jirka Černý tehdy je měl na Houpačce hrozně moc dlouho. V podstatě nakonec musel změnit pravidla a tam se prostě říkalo, žádná písnička tam nesmí bejt dýl jak rok, protože když jsem s ním mluvil ještě nedávno po skypu, tak říkal: "Voni by tam byly snad ještě dneska."
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdyby byla Houpačka samozřejmě. Tak vraťme se proti proudu času, ještě daleko před dobu než vůbec některá z písniček vašich a Petra Nováka vznikla. Kdy jste se narodila a kde?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Narodil jsem se v Praze na Vinohradech 25.září roku 1946.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
6, takže těsně po válce. Jsme vlastně vrstevníci, já o rok pozdějc teda. Ale to dětství jste strávil taky v Praze, nebo jste měl nějakou babičku nebo?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
V Praze, v Praze, v Praze. Typickej Pražák z Vinohrad, z Legerovy ulice, což tenkrát byla slepá ulice na obou stranách. Na jedný straně u muzea a na druhý straně u hradeb nad Nuslema.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Žádný most neexistoval.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Žádnej most nebyl. Tam bylo koupaliště, jen tak pro vaši zajímavost, na konci Legerovy ulice. Tam byla naproti mateřská školka, kam jsem chodil a naproti bylo koupaliště. To bylo všechno jiný prostě, no. A fotbal jsme hráli na ulici před barákem u zadní stěny hasičárny.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A už vás někdy tehdy napadaly třeba nějaký básničky? Protože když člověk poslouchá vaše texty, tak si říká, toho musel bejt ten Plicka plnej. Je to vůbec možný?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
V tý době jsem měl zájmy jako fotbal, jezdit na koni mě bavilo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na koni?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Já jsem jezdil na koních. Jezdil jsem do Liboce každej tejden a pilně jsem trénoval. To byla tenkrát tělovýchovná jednota zahradnictví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co jste jezdil jako? Parkury nebo?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
My jsme tam trénovali, to bylo malý parkury, drezury. A tak já jsem nikdy to nedotáhl do toho konce, to chtělo dost peněz. No a fotbal jsem hrál jako malej za Spartu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Za Spartu?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Za Spartu. Ještě s Bouškou a s těmhla jsme hráli jako za žáky, za dorost. A pak jsem toho taky nechal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prosím. Tak Plicka mohl bejt klidně reprezentantem, kdyby na to přišlo, protože kdo je ve Spartě, tak ten to má jaksi nalajnovaný, to je jasný. No, ale vy jste potom šel studovat hotelovou školu. Co vás k tomuhle přimělo?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
No, tak hotelovou školu jsem nešel studovat hned, protože jsem se tam nedostal. Vono nebyl dost jako takový nějaký tlačenky. Vono to nebylo jednoduchý, byla jediná tenkrát, byla jediná v Mariánských Lázních. Ale to před tím musím říct, to už jsme s Petrem v podstatě začali dělat muziku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? Já mám tady takovou poznámku, že jste napsal svůj první písňový text v 18 letech.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
To není pravda. Já jsem psal už dřív vo něco. Jak jste to říkal, plnej jsem nebyl, ale četl jsem. Moje maminka byla blázen do knížek i do takovejch, co se nesměly oficiálně prodávat. Chodil k ní občas takovej pán, plížil se podle zdi s taškou a vytahoval knížky, který kupoval pod pultem v antikvariátech. Vopravdu velice zajímavý věci. A já jsem se zavíral na záchodě s knížkama a četl jsem. Já jsem například přečetl celýho Casanovu, všechny ty díly. To jsem přelouskal. Ale zase na druhou stranu já jsem četl i Wolkera, četl jsem ne jeho básničky, ale povídky. Jestli si pamatujete, tak i jako povídky psal. Četl jsem, co se dalo. A já se domnívám, když někdo chce psát, musí číst.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, samozřejmě. Musí se někde nabýt, aby mohl vydávat.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Tak. Odněkud to musí přijít. Vo ničem jiným to není.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ivo Plicka přijel na pár dní z Ameriky, kde teď žijete vlastně nastálo?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Ne, já vlastně žiju trvale v Praze, ale ve Spojených státech se zdržuju, protože mám určitý problémy s úřadama kvůli manželce. A navíc kvůli tomu, že moje dítě teda mělo to štěstí, že se narodilo a získalo okamžitě několik státních příslušností, přesně řečeno tři.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Včetně české?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Pochopitelně. Já jsem českou nikdy nepustil, a proto jí automaticky moje dcera zdědila. Takže chodí do školky. My jsme například v tomhle roce byli tady na začátku roku a chodila do mateřský školky tady v dubnu, v květnu dva měsíce, protože chci, aby mluvila česky. Čili, my tak jako pendlujem, protože já jsem taky Švýcar.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co vlastně všechno jste? Jste Švýcar, jste Američan.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Já jsem všechno možný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Světoběžník?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Světoběžník prostě. Je to zajímavý, ale doma jsem teoreticky jako tady pořád. Narodil jsem se tady a jsem tady doma.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak na vaší řeči není žádná stopa toho, a že jste opravdu žil hodně dlouho v cizině, že byste byl poznamenán.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
30 let ve Švýcarsku třeba jenom jako bez pauzy. A jezdil jsem jinak po světě, do těch Čech jsem jezdil na návštěvy. Ale tak já to udržuju zase tím, že říkám, čtu, sleduju, co se jako dá a chci právě, aby moje dítě mluvilo taky česky. I když teda se musím přiznat, je to těžký, mluví s takovým přízvukem, řekne vám jednu větu vo 10 slovech ve 4 jazycích.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to se upraví. Ale co říkáte takovým těm holkám, který odjedou do tý Ameriky, jsou tam 14 dní, vrátějí se už, jak se to tady u vás říká? Já myslím, že se tomu asi taky smějete.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Kdybych to řekl asi tak, tak řeknu: no comment.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nepochybně byste nám všichni vynadali, vážení a milí posluchači, kdybych se Ivo Plicky, který je dnes hostem Tandemu, nezeptal na to, jak vlastně začala a probíhala spolupráce s Petrem Novákem. Spolupráce, která vyplodila tolik fantastických písniček, o kterých jsem už tady vlastně říkal, že jsou majetkem nejenom té naší generace, ale těch dalších, dalších, dalších. Zpívají si je naše děti, což je bezvadný. To vám musí taky dělat radost, ne?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
To mně dělá velikou radost. Já ještě dostávám takový ty dopisy nebo poznámky, co dneska lidi píšou na YouTube, protože to média dovolí dneska komunikovat. Ale abych se vrátil k tomu Petrovi, to bylo jednoduchý. Petr se nenarodil na Vinohradech, nebydlel tam od začátku a přistěhoval se. Já jsem v tý době byl velkej kamarád s Karlem Slukou, kterej později hrál s Petrem Novákem v George and Beatovens. Vlastně je založil. Bydlel vedle v baráku. No a když se Petr přistěhoval, tak von byl takovej, von přijel vodněkud z lázní, takovej vymydlenej, bílý podkolenky. Jeho nevlastní otec byl pan doktor, maminka taková dáma. A tak jsme Petra vylákali do sklepa, trochu jsme ho tam proťukli, aby si uvědomil, že je v Praze na Vinohradech. Takže takhle jsme se seznámili. Ale potom jsme si hráli, byli jsme normální kluci, co vyrůstali vedle sebe. Jezdili jsme na chatu, házeli jsme, kopali jsme, rozbíjeli jsme vokna u hasičárny a u pozemních staveb. Psali vo tom dokonce tenkrát v novinách. Fotbalové mužstvo v Legerově ulici má velice dobrou bilanci, dvě výlohy u pozemních staveb a tři vokna u hasičárny. Tam jsme hráli fotbal, to bylo dobrý. Ale muzika přišla až s Beatles vlastně. Že jo, tak drnkal, Petr měl hodiny klavíru. Ale nějak, že by nás to chytlo, ne. Ale jak začali Beatles, tak byl problém. Já seděl u rádia v noci, chytal jsem Luxemberg. Jsem to tam ladil, snažili jsme se to prostě dát nějak dohromady. A naše první skupina se vlastně drze jmenovala The Beatles.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak heleďte se, je to slavný jméno, je to hezký jméno, určitě na vás chodili lidi.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
No, my jsme vo těch právech jako nic nevěděli, ale jako dobrý. To jsme skutečně vystoupili na Vinohradech v tom obecním domě jako, co máte na náměstí Míru, tam jsme měli první vystoupení a hráli jsme věci jako From me to you. Hráli jsme věci Beatles normálně jako, jo. Akorát, že já neměl harmoniku, já tam hrál na takovou tu okarínu, Karel Sluka na basu, Petr na kytaru, zpíval. Ale to ještě vlastně nemělo nic co dělat s vlastní tvorbou, k tomu přišlo až vo něco pozdějc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já jsem tady už v úvodu řekl, že mám poznámku, že jste první text napsal v 18. Vy jste říkal, že dřív. Tak kdy to asi bylo?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Texty já už jsem měl nějaký dřív. Já jsem si psal takový skicy. V momentě, kdy jsem poslouchal ty Beatles, tak jsem si uvědomil, že text k písničce musí mít určitou formu. Že například musí mít v každý sloce stejnej počet slabik, čímž jsem se před tím pochopitelně nezabejval, když jsem si psal takový básničky. Tak jsem to začal upravovat. A byl to Petr, kterej přišel s tím, že vlastně by se mělo hrát česky. Tak jsem mu nějaký tyhle ty texty dal. Já jsem je dal teda nejdřív Karlovi Sluka, nejdřív je měl Karel Sluka, ten s tím nic neudělal. A tak jsem mu je dal. A mezi těma prvníma zrovna bylo Budu chodit po špičkách, byly tam ještě Dětský voči, to jsou věci, který se nahrály a pak šly další dvě věci, který se nikdy nenahrály. A Petr skutečně přišel a tyhle věci měl hotový. A vybrali jsme tři tenkrát a nahráli jsme je ve sklepě za pomoci takovýho kamaráda, co vyrobil malý studio a nahráli jsme tam verzi, takovou tu sklepní verzi Já budu chodit po špičkách, která teda později potom zazněla na tý Houpačce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byla vona, která tam zněla?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
To není ale ta, co slyšíte teď. To není ta, co posloucháte dnes. Tenkrát na Houpačce zazněla skutečně ta verze z toho sklepa. Nevím, jestli jí Jirka Černý má někde schovanou, to byla taková dost špatná nahrávka, ale to byla vona. A jako dost to jako rozvířilo tu popmusic tady. Nevím vlastně ale proč.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vám řeknu proč, to byla fantastická muzika, která šla nám tadyhle srdeční sval, někde vodtamtud.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak které knížky si četl jako kluk Ivo Plicka, tak to už nám prozradil. Ale teď přijde řada na klasiky. Teď nemyslím klasiky knížek jako Balsac a podobně, ale klasiky humoru. A vy si můžete vybrat a díky vám, vašemu výběru si to poslechneme my všichni. To je závažnost.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Pro mě neustále v mysli už dávno z mýho dětství oblíbenej klasik, možná dneska trochu už ho tak mladá generace nepamatuje, ale byl vždycky Vlasta Burian.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak on nám ho sem tam připomene nějaký televizní, respektive film v televizi. Ale máte pravdu, tak už zapadá trošku do zapomnění. A tak, aby tomu tak nebylo, přispějeme k tomu i tímhle tím výběrem. Je vám jedno, co to bude?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Cokoliv, cokoliv.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Taky, na co šáhnul, to bylo dobrý.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tuhle tu písničku nepochybně znáte, vážení a milí posluchači, ovšem v jiném provedení, v tom originálním Petra Nováka.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Ta je z deska Kolotoč svět. Byla to taková pohádková písnička, trošku tak do arabskýho motivu s flétnama. Ale tohle to je coververze, kterou dělal teda Michal Prokop. A musím říct, je to snad jediná coververze, kterou já znám, že někdo vopravdu vod Petra Nováka vzal písničku a udělal jí jako cover trochu jinak, předělal jí podle svýho. Tahle písnička má jinej charakter. Je perfektní, je dobrá, je to trochu jiný. Mohl byste je slyšet vobě dvě za sebou v podstatě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Určitě jo, určitě jo, ale nedovedu si představit, že by někdo sáhnul třeba na Náhrobní kámen nebo na Budo chodit po špičkách.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Asi takhle, no, vo tom jsem se já jako bavil, že nikdo nic takovýho nedělal a k tomu jsem slyšel takový vyjádření, že prostě Náhrobní kámen a národní hymna se nedají dělat v jiný verzi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je nepochybně pravda, nepochybně pravda. Ale samozřejmě, jestliže mám tu příležitost si s vámi povídat, pane Plicko, tak mě zajímají zdroje vaší inspirace. Kde jste přišel třeba na Ester nebo kde jste přišel na Náhrobní kámen? To není zase až tak úplně téma, který by člověk nosil pořád v hlavě.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Například Ester vám můžu říct docela přesně. Četl jsem někdy, se mi dostala knížka do ruky Arabské pohádky. To jméno se tam vyskytovalo, hrozně se mi to zalíbilo a ta atmosféra je vlastně z těch pohádek daná, protože tady se takový věci moc nečetly. My jsme měli Boženu Němcovou, měli jsme jiný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Erbena.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
No. Mně se dostalo do ruky tohle to a moc se mi to líbilo. Z takových těch našich pohádek se třeba na tý desce Kolotoč svět objevilo, já nevím, třeba Balada o šťastném medvědáři, takový úplně divný věci, by se dalo říct, jo. Což třeba je zase písnička, kterou hrál Jirka Černý v pořadu, protože je to taky Náhrobní kámen, Budu chodit po špičkách, Povídej se hraje hodně. Možná by bylo dobrý, kdyby hráli trochu jiný věci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale to jo, určitě, ale řekněte mi, Náhrobní kámen. Kde vzešla inspirace? Šel jste po hřbitově nebo kolem hřbitova nebo někdo vám umřel zrovna?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Na hřbitov jsem chodil dost často s tatínkem, když umřela babička. Jsem byl ještě malinkej. Chodili jsme na Olšany hodně. Ale to nemělo asi s tou inspirací co dělat. Já jsem to spíš dal do takovýho svazu, jak bych řekl. Někdo někdy umřel, ale mladej. Představte si, že vám vaše mladá přítelkyně zemře. A to není z jednoho motivu, to dáte prostě dohromady a potom už to nějak jde samo. To vám řekne každej, jak začnete, tak potom, když chytnete tu slinu, jak bych řekl, jo, tak pak už to jde prostě až do konce. Stane se z toho profese a když to je vaše profese, tak technicky to dokážete.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, ten první moment byl, že někdo mladej někde umřel a potom už jste fabuloval dál, jak by to tak mohlo bejt.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Přesně tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezky jste to vyfabuloval, moc hezky.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Děkuju vám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Moc pěkně. No, když jsme u toho zpívání Petra Nováka, to je další věc, která těm písničkám samozřejmě dodává. Taková zvláštní nostalgie toho barda.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Nepochybně, protože jsem dodnes přesvědčen, že tyhle věci by tak jak Petr asi nikdo jinej nenazpíval. A to nemluvím, že by nebyli lepší zpěváci tak jako technicky, hlasovým vybavením a vším, ale nemají, jak bych řekl, takovej ten určitej snad patos trochu to byl, takovej ten výraz toho Petra. On možná malinko někde přehrával, ale dal tý písničce to, co to potřebovalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
On byl herec zároveň, že jo.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Von chtěl být herec.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A některý ty písničky jsou evidentně jaksi zahraný jako, jo, to je vidět, že si je prožil.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Přesně tak. Proto von se nebál ani recitativu, že jako třeba povídá, že tam nemusí bejt, aby tam měl vysoký A, aby tam měl. Tohle to ho nezajímalo v podstatě. A druhá výhoda byla to, že si ty melodie von psal sám pro sebe.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Existuje spousta písní Petra Nováka, který máme rádi, ale mohlo jich být mnohem víc, mnohem, mnohem víc, protože Ivo Plicka má nepochybně spoustu textů, který ještě jaksi nebyly realizovány v téhle té vaší spolupráci, která byla přetržená. Přestože vy jste vlastně trošičku k tomu přispěl tím, že jste odešel, takže jste vlastně nemohl, nemohla pokračovat ta spolupráce i proto.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Já jsem byl odešen trošku, řekněme takhle. Mně se tenkrát dávalo za vinu, že trochu tlačím Petra do takový tý nežádoucí polohy, nežádoucí v té době.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, seshora vám to zazlívali.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Trošku seshora, protože jsem chodil na různý kritiky, protože tenkrát třeba písničkový texty procházely určitou cenzurou. Ale taky ze strany hudebníků vokolo Petra, který v podstatě chtěli prosadit trochu svoje věci a někdy si mysleli, že kdybych já tam nedělal takový ty smutný, melancholický písničky, že by v podstatě udělali obrovskou kariéru. Já si myslím, že právě na těch smutnejch, melancholickejch udělal Petr kariéru a voni si nemohli stěžovat jako na tom, ale prostě vodešel jsem. Měl jsem tu možnost. Moje manželka byla Rakušanka, můj děda vlastně byl taky Rakušan. Rodina pocházela kdysi dávno z Rakouska. Tak jsem vodešel a nějak jsme s Petrem nespolupracovali, i když dělal jsem věci třeba i z ciziny. Začali jsme dělat akci. Ale hrozně mi vadilo, že my jsme třeba napsali Planetu snů, to měla bejt tematická deska vod začátku do konce. A když se mi ta deska dostala na stůl, tak tam zůstaly v podstatě moje 4 písničky a zbytek dodělaný něčím. A to, co jsme udělali my s Petrem, to prostě vypadlo. Petr tenkrát mi říkal: "Jako promiň, já to nemůžu ovlivnit, prostě to je takovej tlak, to se musí udělat. Tak radši ustoupím." Von nebyl takovej ten, řekl ne, bude to tak, jak chci já, von nebyl takovej typ. Takže trochu mě to naštvalo a prostě nefungovalo to nějakou dobu. Ale pak jsme se domluvili, že skutečně uděláme desku sami bez problémů. Doba už tady byla jiná, všechno se dalo dělat jinak. A přestože jsem já pendloval po světě, tak jsme se domluvili bez problémů u mě doma ve Švýcarsku a já jsem poslal první text Petrovi a vodletěl jsem do Spojených států. Petr předpokládám, že dělal velmi usilovně, protože to netrvalo ani týden. Já jsem se jednou vrátil z cest do svýho bytu, co mám v Miami, a na záznamníku jsem si takhle pustil zprávy, co mi tam kdo namluvil za mé nepřítomnosti. No a asi druhá zpráva byl Petr Novák, jak mi tam říká: "Tu píseň na rozloučenou mám hotovou. To, co jsi udělal, to je napsaný. To bude pecka. Pošli další texty." Poslouchám dál, asi dvě zprávy na to zpráva od Petra Hejduka, že Petr Novák umřel. To byl takovej šok, protože jak to slyšíte za sebou na tom záznamníku, tak máte dojem, že se to stalo tu minutku, jak to běží. Mezitím pochopitelně proběhlo několik dnů, mezi těma zprávama. No a píseň na rozloučenou vlastně neexistovala, protože záznamy Petrovy hudby se nedochovaly.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
On nepsal do not, že jo.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Ne, ne. Mně to bylo hrozně líto, a tak říkám, Petr to chtěl udělat, tu písničku a my jsme jí vlastně dělali na památku jako těch lidí, co už vodešli z muziky a i z našeho života vůbec.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S tím jste psal ten text, s tímhle vědomím?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
S tím jsem ho psal, to bylo to speciální. A musím říct, že teda Mirek Zahradníček napsal fantastickou muziku na ten text ve stylu, bych řekl, Petra Nováka. A jelikož se mi nepodařilo tu písničku nikomu prodat, tak jsem si dovolil stoupnout k mikrofonu sám a nazpíval jsem jí já.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak tohle zpíval Ivo Plicka Píseň na rozloučenou. Vlastně v zastoupení Petra Nováka trošku, že jo.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
To bych si dovoloval moc, protože Petr Novák se zastoupit nedá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne, určitě ne. I když Karel Kahovec zpívá jeho písničky.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Zaplaťpánbůh.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zaplaťpánbůh, samozřejmě. Zpívá je samozřejmě skvělý. Petr Novák byl jiný samozřejmě, co si budem povídat. Mimochodem já jsem se někde dozvěděl nebo jsem si někde přečetl, že některý ty texty si on malinko jaksi třeba předělal. Teď mluvím o tom textu Zavři oči a jdi spát, že prej původně tam bylo zavři pusu a jdi spát.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Zavři pusu a jdi spát.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? A kdo to přeměnil?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
To se mě ptáte moc. Jestli to vzniklo omylem nebo prostě, že někdo řekl ne, to se nedá takhle ve studiu. Tohle to vzniklo až v tý legální, oficiální nahrávce. V tý naší nahrávce sklepní to bylo tak, jak jsme to chtěli mít Zavři pusu a jdi spát.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak možná, že i tenhle ten moment se objeví v celovečerním filmu, na kterém spolupracuje můj dnešní host Ivo Plicka s režisérem Ivanem Fílou, respektive na přípravě zatím.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Takhle, von už ten scénář je hotovej, všechno už by se mělo vlastně dělat. Vono se mělo vlastně začít už natáčet někdy v květnu tohohle roku. Jak jsem já pochopil, problém je financování. A dneska ta situace vypadá tak, že to nebude možná celovečerní film, ale že to bude dělat Česká televize. Uvidíme. Tak nebo tak bylo by dobře, kdyby se to na obrazovky dostalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale nebude to životopisný film o Petru Novákovi.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Ne, nebude to dokument v žádném případě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bude to jaksi příběh.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Bude to příběh, budou tam písničky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Z části pravda.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Předpokládám. Určitě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A písničky tam budou, ale opravdu vaše písničky jaksi?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Tam budou ty písničky. Zase nebude to hudební film, muzika tam bude možná někde na podmalování, jak jsem rozuměl nebo tak. Uvidíme. Necháme se spíš překvapit, co s tím Ivan Fíla ještě udělá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bude hit určitě. Spousta lidí se na to těší včetně mě. Jsem rád, že dnes jsem měl příležitost si popovídat s legendárním textařem Ivo Plickou. Budete asi na roztrhání nepochybně, protože vím, jdete ke Karlovi Šípovi taky do Všechnopárty. Takže zjistí naši diváci kromě toho, že vám to bezvadně mluví, že taky furt skvěle vypadáte.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Už to není vono. Já jsem taky rád, že jste mě pozvali. Já bych tímto chtěl poděkovat všem fanouškům, který píšou. Omlouvám se, že všem nemůžu odpovídat. A hlavně taky fanklubu Petra Nováka, kterej dělá obrovskou práci. Standa Kolka. V tomhle roce, myslím, v září byl sjezd fanoušků. Dělá to každej rok. Pro zajímavost příští rok bude mezi 6. a 8.zářím. Podle mě najdete to všichni na internetu, fanklub Nováka prostě zastoupenej. Jeďte tam. Já jsem letos nebyl, já se omlouvám. Nevím, jestli přijedu příští rok. Doufám, že ano. A děkuju všem lidem v rozhlase, na stanicích, který naše písničky pořád hrajou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To by bylo, abychom nehráli písničky Petra Nováka a Ivo Plicky. I dneska jsme jich pár hezkých poslechli. Díky. Mějte se moc hezky a ať se daří.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Taky. Děkuju moc. Hezkej den.
Spustit audio
--------------------
Tandem startuje, Jan Rosák vás zdraví. Před námi je takřka 60 minut s naším dnešním hostem, a to hostem velice výjimečným. Představím vám ho jako muže, který v 60.letech vlastně promluvil hlasem své generace, tím také okouzlil. Ale co je důležité, jemu se daří oslovovat pořád nové generace a texty jeho písniček Povídej, Já budu chodit po špičkách, Náhrobní kámen, Klaunova zpověď nebo Toreador se nesmí bát a dalších a dalších znají rodiče, ale i jejich děti. Zpívají si je zamilovaní, zpívají se u táboráků. Hostem Tandemu je textař Ivo Plicka. Já vás vítám, dobrý den.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Dobrý den.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vaše spojení s Petrem Novákem bylo určitě, a já si to troufnu říct, geniální. Taky si o něm hodně řekneme. Ale samozřejmě až po tom úvodním hitu. Tak ten, si troufnu říct, znají všichni. Užijte si ho a vůbec hezkou chvilku u rádia.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak než se dostaneme k dětství Ivo Plicky, tak nutně se musíme zmínit o téhle té písni, které Ivo Plicka říká Špičky. S těmi byl problém tehdy, Houpačkou.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Jirka Černý tehdy je měl na Houpačce hrozně moc dlouho. V podstatě nakonec musel změnit pravidla a tam se prostě říkalo, žádná písnička tam nesmí bejt dýl jak rok, protože když jsem s ním mluvil ještě nedávno po skypu, tak říkal: "Voni by tam byly snad ještě dneska."
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdyby byla Houpačka samozřejmě. Tak vraťme se proti proudu času, ještě daleko před dobu než vůbec některá z písniček vašich a Petra Nováka vznikla. Kdy jste se narodila a kde?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Narodil jsem se v Praze na Vinohradech 25.září roku 1946.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
6, takže těsně po válce. Jsme vlastně vrstevníci, já o rok pozdějc teda. Ale to dětství jste strávil taky v Praze, nebo jste měl nějakou babičku nebo?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
V Praze, v Praze, v Praze. Typickej Pražák z Vinohrad, z Legerovy ulice, což tenkrát byla slepá ulice na obou stranách. Na jedný straně u muzea a na druhý straně u hradeb nad Nuslema.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Žádný most neexistoval.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Žádnej most nebyl. Tam bylo koupaliště, jen tak pro vaši zajímavost, na konci Legerovy ulice. Tam byla naproti mateřská školka, kam jsem chodil a naproti bylo koupaliště. To bylo všechno jiný prostě, no. A fotbal jsme hráli na ulici před barákem u zadní stěny hasičárny.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A už vás někdy tehdy napadaly třeba nějaký básničky? Protože když člověk poslouchá vaše texty, tak si říká, toho musel bejt ten Plicka plnej. Je to vůbec možný?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
V tý době jsem měl zájmy jako fotbal, jezdit na koni mě bavilo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na koni?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Já jsem jezdil na koních. Jezdil jsem do Liboce každej tejden a pilně jsem trénoval. To byla tenkrát tělovýchovná jednota zahradnictví.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co jste jezdil jako? Parkury nebo?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
My jsme tam trénovali, to bylo malý parkury, drezury. A tak já jsem nikdy to nedotáhl do toho konce, to chtělo dost peněz. No a fotbal jsem hrál jako malej za Spartu.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Za Spartu?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Za Spartu. Ještě s Bouškou a s těmhla jsme hráli jako za žáky, za dorost. A pak jsem toho taky nechal.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, prosím. Tak Plicka mohl bejt klidně reprezentantem, kdyby na to přišlo, protože kdo je ve Spartě, tak ten to má jaksi nalajnovaný, to je jasný. No, ale vy jste potom šel studovat hotelovou školu. Co vás k tomuhle přimělo?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
No, tak hotelovou školu jsem nešel studovat hned, protože jsem se tam nedostal. Vono nebyl dost jako takový nějaký tlačenky. Vono to nebylo jednoduchý, byla jediná tenkrát, byla jediná v Mariánských Lázních. Ale to před tím musím říct, to už jsme s Petrem v podstatě začali dělat muziku.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? Já mám tady takovou poznámku, že jste napsal svůj první písňový text v 18 letech.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
To není pravda. Já jsem psal už dřív vo něco. Jak jste to říkal, plnej jsem nebyl, ale četl jsem. Moje maminka byla blázen do knížek i do takovejch, co se nesměly oficiálně prodávat. Chodil k ní občas takovej pán, plížil se podle zdi s taškou a vytahoval knížky, který kupoval pod pultem v antikvariátech. Vopravdu velice zajímavý věci. A já jsem se zavíral na záchodě s knížkama a četl jsem. Já jsem například přečetl celýho Casanovu, všechny ty díly. To jsem přelouskal. Ale zase na druhou stranu já jsem četl i Wolkera, četl jsem ne jeho básničky, ale povídky. Jestli si pamatujete, tak i jako povídky psal. Četl jsem, co se dalo. A já se domnívám, když někdo chce psát, musí číst.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, samozřejmě. Musí se někde nabýt, aby mohl vydávat.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Tak. Odněkud to musí přijít. Vo ničem jiným to není.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ivo Plicka přijel na pár dní z Ameriky, kde teď žijete vlastně nastálo?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Ne, já vlastně žiju trvale v Praze, ale ve Spojených státech se zdržuju, protože mám určitý problémy s úřadama kvůli manželce. A navíc kvůli tomu, že moje dítě teda mělo to štěstí, že se narodilo a získalo okamžitě několik státních příslušností, přesně řečeno tři.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Včetně české?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Pochopitelně. Já jsem českou nikdy nepustil, a proto jí automaticky moje dcera zdědila. Takže chodí do školky. My jsme například v tomhle roce byli tady na začátku roku a chodila do mateřský školky tady v dubnu, v květnu dva měsíce, protože chci, aby mluvila česky. Čili, my tak jako pendlujem, protože já jsem taky Švýcar.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co vlastně všechno jste? Jste Švýcar, jste Američan.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Já jsem všechno možný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Světoběžník?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Světoběžník prostě. Je to zajímavý, ale doma jsem teoreticky jako tady pořád. Narodil jsem se tady a jsem tady doma.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak na vaší řeči není žádná stopa toho, a že jste opravdu žil hodně dlouho v cizině, že byste byl poznamenán.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
30 let ve Švýcarsku třeba jenom jako bez pauzy. A jezdil jsem jinak po světě, do těch Čech jsem jezdil na návštěvy. Ale tak já to udržuju zase tím, že říkám, čtu, sleduju, co se jako dá a chci právě, aby moje dítě mluvilo taky česky. I když teda se musím přiznat, je to těžký, mluví s takovým přízvukem, řekne vám jednu větu vo 10 slovech ve 4 jazycích.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, to se upraví. Ale co říkáte takovým těm holkám, který odjedou do tý Ameriky, jsou tam 14 dní, vrátějí se už, jak se to tady u vás říká? Já myslím, že se tomu asi taky smějete.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Kdybych to řekl asi tak, tak řeknu: no comment.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nepochybně byste nám všichni vynadali, vážení a milí posluchači, kdybych se Ivo Plicky, který je dnes hostem Tandemu, nezeptal na to, jak vlastně začala a probíhala spolupráce s Petrem Novákem. Spolupráce, která vyplodila tolik fantastických písniček, o kterých jsem už tady vlastně říkal, že jsou majetkem nejenom té naší generace, ale těch dalších, dalších, dalších. Zpívají si je naše děti, což je bezvadný. To vám musí taky dělat radost, ne?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
To mně dělá velikou radost. Já ještě dostávám takový ty dopisy nebo poznámky, co dneska lidi píšou na YouTube, protože to média dovolí dneska komunikovat. Ale abych se vrátil k tomu Petrovi, to bylo jednoduchý. Petr se nenarodil na Vinohradech, nebydlel tam od začátku a přistěhoval se. Já jsem v tý době byl velkej kamarád s Karlem Slukou, kterej později hrál s Petrem Novákem v George and Beatovens. Vlastně je založil. Bydlel vedle v baráku. No a když se Petr přistěhoval, tak von byl takovej, von přijel vodněkud z lázní, takovej vymydlenej, bílý podkolenky. Jeho nevlastní otec byl pan doktor, maminka taková dáma. A tak jsme Petra vylákali do sklepa, trochu jsme ho tam proťukli, aby si uvědomil, že je v Praze na Vinohradech. Takže takhle jsme se seznámili. Ale potom jsme si hráli, byli jsme normální kluci, co vyrůstali vedle sebe. Jezdili jsme na chatu, házeli jsme, kopali jsme, rozbíjeli jsme vokna u hasičárny a u pozemních staveb. Psali vo tom dokonce tenkrát v novinách. Fotbalové mužstvo v Legerově ulici má velice dobrou bilanci, dvě výlohy u pozemních staveb a tři vokna u hasičárny. Tam jsme hráli fotbal, to bylo dobrý. Ale muzika přišla až s Beatles vlastně. Že jo, tak drnkal, Petr měl hodiny klavíru. Ale nějak, že by nás to chytlo, ne. Ale jak začali Beatles, tak byl problém. Já seděl u rádia v noci, chytal jsem Luxemberg. Jsem to tam ladil, snažili jsme se to prostě dát nějak dohromady. A naše první skupina se vlastně drze jmenovala The Beatles.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak heleďte se, je to slavný jméno, je to hezký jméno, určitě na vás chodili lidi.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
No, my jsme vo těch právech jako nic nevěděli, ale jako dobrý. To jsme skutečně vystoupili na Vinohradech v tom obecním domě jako, co máte na náměstí Míru, tam jsme měli první vystoupení a hráli jsme věci jako From me to you. Hráli jsme věci Beatles normálně jako, jo. Akorát, že já neměl harmoniku, já tam hrál na takovou tu okarínu, Karel Sluka na basu, Petr na kytaru, zpíval. Ale to ještě vlastně nemělo nic co dělat s vlastní tvorbou, k tomu přišlo až vo něco pozdějc.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já jsem tady už v úvodu řekl, že mám poznámku, že jste první text napsal v 18. Vy jste říkal, že dřív. Tak kdy to asi bylo?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Texty já už jsem měl nějaký dřív. Já jsem si psal takový skicy. V momentě, kdy jsem poslouchal ty Beatles, tak jsem si uvědomil, že text k písničce musí mít určitou formu. Že například musí mít v každý sloce stejnej počet slabik, čímž jsem se před tím pochopitelně nezabejval, když jsem si psal takový básničky. Tak jsem to začal upravovat. A byl to Petr, kterej přišel s tím, že vlastně by se mělo hrát česky. Tak jsem mu nějaký tyhle ty texty dal. Já jsem je dal teda nejdřív Karlovi Sluka, nejdřív je měl Karel Sluka, ten s tím nic neudělal. A tak jsem mu je dal. A mezi těma prvníma zrovna bylo Budu chodit po špičkách, byly tam ještě Dětský voči, to jsou věci, který se nahrály a pak šly další dvě věci, který se nikdy nenahrály. A Petr skutečně přišel a tyhle věci měl hotový. A vybrali jsme tři tenkrát a nahráli jsme je ve sklepě za pomoci takovýho kamaráda, co vyrobil malý studio a nahráli jsme tam verzi, takovou tu sklepní verzi Já budu chodit po špičkách, která teda později potom zazněla na tý Houpačce.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byla vona, která tam zněla?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
To není ale ta, co slyšíte teď. To není ta, co posloucháte dnes. Tenkrát na Houpačce zazněla skutečně ta verze z toho sklepa. Nevím, jestli jí Jirka Černý má někde schovanou, to byla taková dost špatná nahrávka, ale to byla vona. A jako dost to jako rozvířilo tu popmusic tady. Nevím vlastně ale proč.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vám řeknu proč, to byla fantastická muzika, která šla nám tadyhle srdeční sval, někde vodtamtud.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak které knížky si četl jako kluk Ivo Plicka, tak to už nám prozradil. Ale teď přijde řada na klasiky. Teď nemyslím klasiky knížek jako Balsac a podobně, ale klasiky humoru. A vy si můžete vybrat a díky vám, vašemu výběru si to poslechneme my všichni. To je závažnost.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Pro mě neustále v mysli už dávno z mýho dětství oblíbenej klasik, možná dneska trochu už ho tak mladá generace nepamatuje, ale byl vždycky Vlasta Burian.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak on nám ho sem tam připomene nějaký televizní, respektive film v televizi. Ale máte pravdu, tak už zapadá trošku do zapomnění. A tak, aby tomu tak nebylo, přispějeme k tomu i tímhle tím výběrem. Je vám jedno, co to bude?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Cokoliv, cokoliv.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Taky, na co šáhnul, to bylo dobrý.
/ Ukázka /
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tuhle tu písničku nepochybně znáte, vážení a milí posluchači, ovšem v jiném provedení, v tom originálním Petra Nováka.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Ta je z deska Kolotoč svět. Byla to taková pohádková písnička, trošku tak do arabskýho motivu s flétnama. Ale tohle to je coververze, kterou dělal teda Michal Prokop. A musím říct, je to snad jediná coververze, kterou já znám, že někdo vopravdu vod Petra Nováka vzal písničku a udělal jí jako cover trochu jinak, předělal jí podle svýho. Tahle písnička má jinej charakter. Je perfektní, je dobrá, je to trochu jiný. Mohl byste je slyšet vobě dvě za sebou v podstatě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Určitě jo, určitě jo, ale nedovedu si představit, že by někdo sáhnul třeba na Náhrobní kámen nebo na Budo chodit po špičkách.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Asi takhle, no, vo tom jsem se já jako bavil, že nikdo nic takovýho nedělal a k tomu jsem slyšel takový vyjádření, že prostě Náhrobní kámen a národní hymna se nedají dělat v jiný verzi.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je nepochybně pravda, nepochybně pravda. Ale samozřejmě, jestliže mám tu příležitost si s vámi povídat, pane Plicko, tak mě zajímají zdroje vaší inspirace. Kde jste přišel třeba na Ester nebo kde jste přišel na Náhrobní kámen? To není zase až tak úplně téma, který by člověk nosil pořád v hlavě.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Například Ester vám můžu říct docela přesně. Četl jsem někdy, se mi dostala knížka do ruky Arabské pohádky. To jméno se tam vyskytovalo, hrozně se mi to zalíbilo a ta atmosféra je vlastně z těch pohádek daná, protože tady se takový věci moc nečetly. My jsme měli Boženu Němcovou, měli jsme jiný.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Erbena.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
No. Mně se dostalo do ruky tohle to a moc se mi to líbilo. Z takových těch našich pohádek se třeba na tý desce Kolotoč svět objevilo, já nevím, třeba Balada o šťastném medvědáři, takový úplně divný věci, by se dalo říct, jo. Což třeba je zase písnička, kterou hrál Jirka Černý v pořadu, protože je to taky Náhrobní kámen, Budu chodit po špičkách, Povídej se hraje hodně. Možná by bylo dobrý, kdyby hráli trochu jiný věci.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale to jo, určitě, ale řekněte mi, Náhrobní kámen. Kde vzešla inspirace? Šel jste po hřbitově nebo kolem hřbitova nebo někdo vám umřel zrovna?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Na hřbitov jsem chodil dost často s tatínkem, když umřela babička. Jsem byl ještě malinkej. Chodili jsme na Olšany hodně. Ale to nemělo asi s tou inspirací co dělat. Já jsem to spíš dal do takovýho svazu, jak bych řekl. Někdo někdy umřel, ale mladej. Představte si, že vám vaše mladá přítelkyně zemře. A to není z jednoho motivu, to dáte prostě dohromady a potom už to nějak jde samo. To vám řekne každej, jak začnete, tak potom, když chytnete tu slinu, jak bych řekl, jo, tak pak už to jde prostě až do konce. Stane se z toho profese a když to je vaše profese, tak technicky to dokážete.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, ten první moment byl, že někdo mladej někde umřel a potom už jste fabuloval dál, jak by to tak mohlo bejt.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Přesně tak.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezky jste to vyfabuloval, moc hezky.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Děkuju vám.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Moc pěkně. No, když jsme u toho zpívání Petra Nováka, to je další věc, která těm písničkám samozřejmě dodává. Taková zvláštní nostalgie toho barda.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Nepochybně, protože jsem dodnes přesvědčen, že tyhle věci by tak jak Petr asi nikdo jinej nenazpíval. A to nemluvím, že by nebyli lepší zpěváci tak jako technicky, hlasovým vybavením a vším, ale nemají, jak bych řekl, takovej ten určitej snad patos trochu to byl, takovej ten výraz toho Petra. On možná malinko někde přehrával, ale dal tý písničce to, co to potřebovalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
On byl herec zároveň, že jo.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Von chtěl být herec.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A některý ty písničky jsou evidentně jaksi zahraný jako, jo, to je vidět, že si je prožil.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Přesně tak. Proto von se nebál ani recitativu, že jako třeba povídá, že tam nemusí bejt, aby tam měl vysoký A, aby tam měl. Tohle to ho nezajímalo v podstatě. A druhá výhoda byla to, že si ty melodie von psal sám pro sebe.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Existuje spousta písní Petra Nováka, který máme rádi, ale mohlo jich být mnohem víc, mnohem, mnohem víc, protože Ivo Plicka má nepochybně spoustu textů, který ještě jaksi nebyly realizovány v téhle té vaší spolupráci, která byla přetržená. Přestože vy jste vlastně trošičku k tomu přispěl tím, že jste odešel, takže jste vlastně nemohl, nemohla pokračovat ta spolupráce i proto.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Já jsem byl odešen trošku, řekněme takhle. Mně se tenkrát dávalo za vinu, že trochu tlačím Petra do takový tý nežádoucí polohy, nežádoucí v té době.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, seshora vám to zazlívali.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Trošku seshora, protože jsem chodil na různý kritiky, protože tenkrát třeba písničkový texty procházely určitou cenzurou. Ale taky ze strany hudebníků vokolo Petra, který v podstatě chtěli prosadit trochu svoje věci a někdy si mysleli, že kdybych já tam nedělal takový ty smutný, melancholický písničky, že by v podstatě udělali obrovskou kariéru. Já si myslím, že právě na těch smutnejch, melancholickejch udělal Petr kariéru a voni si nemohli stěžovat jako na tom, ale prostě vodešel jsem. Měl jsem tu možnost. Moje manželka byla Rakušanka, můj děda vlastně byl taky Rakušan. Rodina pocházela kdysi dávno z Rakouska. Tak jsem vodešel a nějak jsme s Petrem nespolupracovali, i když dělal jsem věci třeba i z ciziny. Začali jsme dělat akci. Ale hrozně mi vadilo, že my jsme třeba napsali Planetu snů, to měla bejt tematická deska vod začátku do konce. A když se mi ta deska dostala na stůl, tak tam zůstaly v podstatě moje 4 písničky a zbytek dodělaný něčím. A to, co jsme udělali my s Petrem, to prostě vypadlo. Petr tenkrát mi říkal: "Jako promiň, já to nemůžu ovlivnit, prostě to je takovej tlak, to se musí udělat. Tak radši ustoupím." Von nebyl takovej ten, řekl ne, bude to tak, jak chci já, von nebyl takovej typ. Takže trochu mě to naštvalo a prostě nefungovalo to nějakou dobu. Ale pak jsme se domluvili, že skutečně uděláme desku sami bez problémů. Doba už tady byla jiná, všechno se dalo dělat jinak. A přestože jsem já pendloval po světě, tak jsme se domluvili bez problémů u mě doma ve Švýcarsku a já jsem poslal první text Petrovi a vodletěl jsem do Spojených států. Petr předpokládám, že dělal velmi usilovně, protože to netrvalo ani týden. Já jsem se jednou vrátil z cest do svýho bytu, co mám v Miami, a na záznamníku jsem si takhle pustil zprávy, co mi tam kdo namluvil za mé nepřítomnosti. No a asi druhá zpráva byl Petr Novák, jak mi tam říká: "Tu píseň na rozloučenou mám hotovou. To, co jsi udělal, to je napsaný. To bude pecka. Pošli další texty." Poslouchám dál, asi dvě zprávy na to zpráva od Petra Hejduka, že Petr Novák umřel. To byl takovej šok, protože jak to slyšíte za sebou na tom záznamníku, tak máte dojem, že se to stalo tu minutku, jak to běží. Mezitím pochopitelně proběhlo několik dnů, mezi těma zprávama. No a píseň na rozloučenou vlastně neexistovala, protože záznamy Petrovy hudby se nedochovaly.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
On nepsal do not, že jo.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Ne, ne. Mně to bylo hrozně líto, a tak říkám, Petr to chtěl udělat, tu písničku a my jsme jí vlastně dělali na památku jako těch lidí, co už vodešli z muziky a i z našeho života vůbec.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S tím jste psal ten text, s tímhle vědomím?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
S tím jsem ho psal, to bylo to speciální. A musím říct, že teda Mirek Zahradníček napsal fantastickou muziku na ten text ve stylu, bych řekl, Petra Nováka. A jelikož se mi nepodařilo tu písničku nikomu prodat, tak jsem si dovolil stoupnout k mikrofonu sám a nazpíval jsem jí já.
/ Písnička /
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak tohle zpíval Ivo Plicka Píseň na rozloučenou. Vlastně v zastoupení Petra Nováka trošku, že jo.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
To bych si dovoloval moc, protože Petr Novák se zastoupit nedá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne, určitě ne. I když Karel Kahovec zpívá jeho písničky.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Zaplaťpánbůh.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zaplaťpánbůh, samozřejmě. Zpívá je samozřejmě skvělý. Petr Novák byl jiný samozřejmě, co si budem povídat. Mimochodem já jsem se někde dozvěděl nebo jsem si někde přečetl, že některý ty texty si on malinko jaksi třeba předělal. Teď mluvím o tom textu Zavři oči a jdi spát, že prej původně tam bylo zavři pusu a jdi spát.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Zavři pusu a jdi spát.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo? A kdo to přeměnil?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
To se mě ptáte moc. Jestli to vzniklo omylem nebo prostě, že někdo řekl ne, to se nedá takhle ve studiu. Tohle to vzniklo až v tý legální, oficiální nahrávce. V tý naší nahrávce sklepní to bylo tak, jak jsme to chtěli mít Zavři pusu a jdi spát.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, tak možná, že i tenhle ten moment se objeví v celovečerním filmu, na kterém spolupracuje můj dnešní host Ivo Plicka s režisérem Ivanem Fílou, respektive na přípravě zatím.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Takhle, von už ten scénář je hotovej, všechno už by se mělo vlastně dělat. Vono se mělo vlastně začít už natáčet někdy v květnu tohohle roku. Jak jsem já pochopil, problém je financování. A dneska ta situace vypadá tak, že to nebude možná celovečerní film, ale že to bude dělat Česká televize. Uvidíme. Tak nebo tak bylo by dobře, kdyby se to na obrazovky dostalo.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale nebude to životopisný film o Petru Novákovi.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Ne, nebude to dokument v žádném případě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Bude to jaksi příběh.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Bude to příběh, budou tam písničky.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Z části pravda.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Předpokládám. Určitě.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A písničky tam budou, ale opravdu vaše písničky jaksi?
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Tam budou ty písničky. Zase nebude to hudební film, muzika tam bude možná někde na podmalování, jak jsem rozuměl nebo tak. Uvidíme. Necháme se spíš překvapit, co s tím Ivan Fíla ještě udělá.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bude hit určitě. Spousta lidí se na to těší včetně mě. Jsem rád, že dnes jsem měl příležitost si popovídat s legendárním textařem Ivo Plickou. Budete asi na roztrhání nepochybně, protože vím, jdete ke Karlovi Šípovi taky do Všechnopárty. Takže zjistí naši diváci kromě toho, že vám to bezvadně mluví, že taky furt skvěle vypadáte.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Už to není vono. Já jsem taky rád, že jste mě pozvali. Já bych tímto chtěl poděkovat všem fanouškům, který píšou. Omlouvám se, že všem nemůžu odpovídat. A hlavně taky fanklubu Petra Nováka, kterej dělá obrovskou práci. Standa Kolka. V tomhle roce, myslím, v září byl sjezd fanoušků. Dělá to každej rok. Pro zajímavost příští rok bude mezi 6. a 8.zářím. Podle mě najdete to všichni na internetu, fanklub Nováka prostě zastoupenej. Jeďte tam. Já jsem letos nebyl, já se omlouvám. Nevím, jestli přijedu příští rok. Doufám, že ano. A děkuju všem lidem v rozhlase, na stanicích, který naše písničky pořád hrajou.
Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To by bylo, abychom nehráli písničky Petra Nováka a Ivo Plicky. I dneska jsme jich pár hezkých poslechli. Díky. Mějte se moc hezky a ať se daří.
Ivo PLICKA, textař
--------------------
Taky. Děkuju moc. Hezkej den.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
