Izrael kvůli nákaze uzavřel ultraortodoxní čtvrti

Přestože Izrael přijal hygienická opatření proti šíření nákazy koronavirem stejně brzy jako Česká republika, počet nakažených tam brzy výrazně narostl a dnes jich má země skoro dvakrát víc než Česko. Mohou za to ultraortodoxní židé, charedim, kteří nejméně první dva týdny odmítali dodržovat zákaz shromažďování a hromadně se modlili i slavili svátek Purim. Nakazil se dokonce i ministr zdravotnictví Jaakov Licman, rovněž charedi, který nerespektoval nařízení vlastního ministerstva.

Vláda se obávala, že Izraelci nebudou zákazy dodržovat ani o Pesachu, a tak na čtyři dny svátku a další dva v jeho závěru nařídila úplný zákaz vycházení a rodinných návštěv. Na téměř šest dní se zastavila i městská hromadná doprava.

Otázky proto vyvolala videonahrávka sederové večeře premiéra Binjamina Netanjahua, na které je i jeho nejmladší syn, který s rodinou nežije, takže zákaz rodinných návštěv porušil. Netanjahu byl tehdy navíc stejně jako řada vládních představitelů v karanténě kvůli nakaženému ministru zdravotnictví.

Nejvíc infikovaných má ultraortodoxní město Bnej Brak, kde se situace zhoršila natolik, že je vláda prohlásila za „zakázanou zónu“. Zcela je uzavřela a rozmístila ve městě policii, která dodržování zákazu kontroluje. Podle ministerstva zdravotnictví je tam největší koncentrace nakažených v Izraeli a infikovaný je jeden ze sta obyvatel, desetkrát více než v nedalekém sekulárním Tel Avivu.

Neméně vážná je situace v ultraortodoxních čtvrtích Jeruzaléma, kde charedim tvoří 75 % nakažených v metropoli. Ve čtvrti Mea Šearim se charedim tak vzpouzeli restrikcím, že dokonce několikrát fyzicky napadli zdravotníky, kteří jim přišli udělat testy. Vláda proto minulou neděli nařídila uzavření devíti jeruzalémských ultraortodoxních čtvrtí. A teprve od minulé neděle musí také všichni Izraelci nosit povinně venku roušky.

Dnes už většina ultraortodoxních komunit vážnost hrozby pochopila a zákazy respektuje. Tradiční kněžské požehnání o Pesachu birkat kohanim u Zdi nářků, jehož se vloni zúčastnilo 100 000 lidí, proneslo letos jen deset mužů v patřičných rozestupech mezi sebou. Stále však existují skupiny ultraortodoxních extremistů, kteří proti zákazům veřejně protestují, protože podle nich „ohrožují judaismus“.

Přístup ultraortodoxních Židů se nelíbí ostatním Izraelcům, a charedim tak čelí řadě verbálních útoků. Sekulární Židé pro ně mají čím dál menší pochopení.