Jagellonci měli potomky v pozdním věku, tím se jejich vláda rozprostřela do dvou staletí
Po smrti krále Jiřího z Poděbrad zvolil český sněm jako jeho nástupce šlechtice z rodu Jagellonců. Vladislav II. usedl na trůn roku 1471, kdy mu bylo pouhých 15 let. Zprvu však vládl jen v Čechách, Moravu, Slezsko a Lužici ovládal uherský král Matyáš Korvín.
Teprve až roku 1479 podepsali oba rivalové v Olomouci smlouvu, podle které si svůj vliv rozdělili. Po Korvínově smrti převzal Vladislav II. vládu i v jím ovládaných zemích a položil tak základ Česko-uherského soustátí, které trvalo až do roku 1918. Vladislav II. Jagellonský si vysloužil přezdívku „král dobře“, protože na různé žádosti prý často odpovídal přitakáním bene, tedy dobře.
Po Vladislavově smrti roku 1516 se stal jeho nástupcem teprve desetiletý Ludvík Jagellonský. Roku 1526 vedl vojsko proti Turkům útočícím na Uhry a padl v bitvě u Moháče.
Tím skončilo období dvou Jagellonců na českém trůně. Jejich dynastie původně pocházela z Litevského velkoknížectví a vymřela během čtyř generací od svého zakladatele Jagella. Své potomky měli Jagellonci v pozdním věku, a tak se jejich vláda rozprostřela do dvou staletí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
