Jak České národní obrození formovalo český národ
Jako České národní obrození označujeme společenské události, které v 19. století formovaly moderní český národ. Jeho vedoucí představitelé se snažili pozvednout český jazyk a motivovat obyvatele k národnímu uvědomění. Představitelé národního obrození se označují jako národní buditelé.
Jednou ze zásadních kapitol byl Slovanský sjezd, který se konal roku 1848 v Praze. V paláci na ostrově Žofín sjezd zahájil slavnostní řečí Pavel Josef Šafařík, který vyjádřil loajalitu vládnoucí dynastii. Ve společnosti tehdy ještě nebyl rozšířen požadavek na odtržení od monarchie. Přesto účastníci, jako například František Palacký propagovali panslavismus – spojení všech slovanských národů jako obranu před poněmčováním. Sjezd se dohodl na Manifestu sjezdu Slovanského k národům Evropským, jehož hlavní myšlenkou bylo právo na sebeurčení národů.
Souběžně se sjezdem vypukly v Praze revoluční nepokoje, které tvrdě potlačila armáda. Sjezd byl kvůli tomu přerušen a nikdy nebyl řádně ukončen.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
