Jak dopadli sedláci u Chlumce, zjistíte v malebném barokním areálu Lorety v Chlumci nad Cidlinou

15. duben 2023

V Chlumci nad Cidlinou v Královéhradeckém kraji můžete navštívit Loretu. Půvabný barokní areál, který nechal vystavět rod Kinských. Původní Loretánská kaple (Santa Casa) z roku 1719 už sice na nádvoří areálu nestojí. Bývalému klášteru a špitálu se přesto dál říká Loreta a dnes v tamních prostorách sídlí chlumecké muzeum. A nabízí zajímavé expozice.

Původně to měl být piaristický klášter, který na okraji města založil Václav Norbert Oktavián Kinský. Výstavba začala v roce 1717 a do roku 1719, kdy Václav Norbert zemřel, bylo postaveno jen klášterní průčelí podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky, který pak působil jako stavitel zámku Karlova Koruna. Stavitel často spolupracoval s významným českým barokním architektem Janem Blažejem Santinim-Aichlem.

Náklady na zámeckou budovu byly velké, což zbrzdilo práce na klášteře. Nakonec zde tedy vznikla „jen“ Loreta – barokní poutní místo. K průčelí byl přistavěn čtvercový ambit, jehož součástí byla Loretánská kaple.

Santa Casa byla zrušena za josefínských reforem, vlastní areál dál využívali jako špitál. Samotná Loretánská kaple byla zbořena v roce 1805. Ve 20. století Kinští ambity zazdili a udělali v nich ubytovací kobky pro vysloužilé hraběcí služebníky.

Do dnešní podoby byl areál zrekonstruován pro potřeby chlumeckého městského muzea v letech 2001 až 2002. Tato proměna nijak zásadně nenarušila nezaměnitelné kouzlo areálu. Nádvoří opět lemují vesměs otevřené ambity, u hlavního vstupu do muzejního areálu jsou prosklené.

Ambity ožily chlumeckou historií

Stálá muzejní expozice Městského muzea Loreta v Chlumci nad Cidlinou se dnes věnuje nejstarším dějinám města, cechům a řemeslům, významným chlumeckým rodákům i selským bouřím. V přízemí, v proskleném ambitu jsou unikátní ostrostřelecké terče ojedinělé svou velikostí a industriální tematikou (pivovar, cukrovar), což se málokde vidí.

V otevřeném ambitu pak zaujme výstava historických zemědělských strojů ze sbírky místního rodáka Františka Nováka, v sousedním zaskleném ambitu najdete pravěké a středověké muzejní stopy i „příběhy“ předmětů ze starého selského hospodářství.

Příběh chlumeckých sedláků

Neslavná epizoda ze života chlumeckých sedláků na návštěvníky zapůsobí hned za hlavním vstupem v přízemí. Dozvědí se, že český venkov byl v roce 1775 sužován tvrdou robotou. Navíc se tehdy zemí začaly nést zvěsti, že se Marie Terezie chystá zrušit nevolnictví. Ta sice věděla, jak napjatá je situace v jejích zemích, ale nic rušit nehodlala.

Nepokoje byly nejsilnější na chlumeckém a náchodském panství, kde vznikla i základna povstání, tzv. selské guberno, do jehož čela se postavil Antonín Nývlt, rychtář ze Rtyně. Sám byl sice poddaným, ale bez nevolnických povinností. Svobody člověka si však cenil natolik, že se rozhodl vést povstání, které bylo nakonec neúspěšné.

Nejtvrdší boje selských bouří se v roce 1775 odehrály u Chlumce nad Cidlinou. Na břehu rybníka se tam s vojáky střetly na tři stovky sedláků. Armáda však povstalce ve dvou březnových dnech po sobě zahnala do rybníka.

Vůdci rebelie dostali oprátku, další čekaly nucené práce nebo výprask karabáčem. I přes neslavný konec měl i tento protest svůj smysl. V srpnu téhož roku vydala Marie Terezie tzv. robotní patent s velkými úlevami pro poddané, o šest let později pak zrušil Josef II. nevolnictví úplně.

Vzpomínka na Václava Klimenta Klicperu

Kromě selské jizby, místnosti s ukázkou životního stylu měšťanské rodiny před sto lety, a přehlídky chlumeckých cechů a řemesel reflektují prostory v prvním patře Lorety i první světovou válku. Zvláštní pozornost je tu věnována i významným rodákům, například českému dramatikovi Václavu Klimentu Klicperovi, básníkovi Jaroslavu Gollovi nebo botanikovi Janu Říhovi.

Městské muzeum Loreta v Chlumci nad Cidlinou je dobře dostupné pro cyklisty, pěší, cestující vlakem i autobusem. Návštěvníci, kteří přijedou autem, mohou využít parkoviště u zámku Zlatá Koruna a k Loretě dojít pěšky, je to zhruba deset minut.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.